Zuckerbergův sen o novém metaverzu narazil na hořkou realitu: minimální adopce, drahý vývoj a mizerná technologie. Reality Labs, divize Mety, pálí miliardu dolarů měsíčně a technologickému miliardáři dochází s projektem trpělivost. Pozornost a peníze přesouvá do AI - technologie, která má skutečný komerční potenciál. A investoři Mety její zatím nejdražší omyl přecházejí jakoby nic. Akcie Mety dokonce rostou.

Když se Facebook v roce 2021 přejmenoval na Meta, byla to sázka dekády. Metaverse měl být „nový internet“, revoluční 3D prostor, ve kterém budou lidé pracovat, nakupovat, bavit se. Mark Zuckerberg tehdy vsadil nejen reputaci, ale i miliardy dolarů na to, že svět přesvědčí k životu za avatarovými obličeji. Realita? Ta není ani zdaleka tak vzrušující. A hlavně je extrémně drahá.

Metaverse: velká vize, malá adopce

Meta už v projektu spálila přes 70 miliard dolarů, jeho provoz stojí zhruba miliardu měsíčně a počty reálných uživatelů zůstávají minimální. Technologie se potýkala s nekvalitní grafikou, těžkými headsety a takzvanou motion sickness (závrať nebo nevolnost způsobená nesouladem mezi pohybem ve virtuální realitě a skutečným pohybem těla - pozn. red.).

Zuckerberg přetahuje Applu dalšího experta na AI, píše Bloomberg

Zprávy z firem

Podle dostupných informací se Frank Chu stal už šestým zaměstnancem Applu pracujícím na modelech AI, který přešel do Mety.

nst

Přečíst článek

„Meta slíbila revoluci, ale doručila produkt, který neodpovídal miliardovým investicím,“ říká Kryštof Míšek z Argos Capital.

Velký ústup

Firma proto mění kurz. Do roku 2026 plánuje Meta snížit investice do divize Reality Labs o 30 procent. Není to konec metaverse — ale je to zásadní přehodnocení.

„Z velkého snu se stává selektivní R&D projekt,“ dodává Míšek s tím, že metaverse už není budoucnost firmy, ale jen experiment. Meta přestává věřit tomu, že budeme žít v kresleném světě s VR brýlemi na hlavě.

Proč investoři nepanikaří

Investoři reagují klidně, dokonce pozitivně. Tomáš Cverna z XTB připomíná, že technologickou komunitu „velké sny Mety“ nepřekvapují: „Valuace Mety je nejnižší z Magnificent 7 a investoři mají realistická očekávání. Klíčovým příběhem je teď monetizace AI.“

Realita je jednoduchá: hlavní byznys Mety — Instagram, Facebook, WhatsApp a reklama — generuje tak silné cash flow, že metaverse v rozvaze prostě „přeplatí“.

Google se drápe na vrchol. Po zádech Nvidie

Zprávy z firem

Hodnota Alphabet, mateřská firma gigantu Googlu, se dostala těsně k hranici 4 bilionů dolarů. Nad ní jsou jen dvě firmy, Apple a Nvidia. A právě Nvidii teď Google těžce dýchá za krk.

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

Meta má vzorec omylů. Ale i comebacků

Metaverse není prvním strategickým přešlapem Mety. V minulosti Zuckerberg napříkald podcenil nástup mobilních aplikací, firma přepálila sázku na video obsah, nebo ignorovala sílu Snapchatu. Za zmínku stojí i nevydařený projekt platebního systému Libra (později Diem), který skončil pod tlakem regulátorů.

Přesto dnes Meta patří mezi nejobdivovanější firmy světa. Proč? Protože dokáže měnit směr rychleji než konkurence.

Sázka na AI: uvěřitelná, monetizovatelná, teď hned

Zuckerberg dnes už nehovoří o virtuálních světech. Mluví o AI asistentech, chytrých brýlích, výpočetních clou­dech a modelech, které může Meta integrovat do všech svých platforem.

„AI je racionální přesun kapitálu tam, kde je obrovská poptávka a jasná monetizace,“ říká Míšek. A rozdíl oproti metaversu? U AI uživatelé existují. A hlavně: platí.

Co bude dál?

Meta neukončuje metaverse. Ale degraduje ho z „vize budoucnosti lidstva“ na „zajímavý výzkumný projekt“. Zuckerberg se mezitím soustředí na něco jiného: stát se klíčovým hráčem v nové vlně AI.

V tomhle příběhu není metaverse tragédie. Je to připomínka, že i nejbohatší lidé světa se mohou mýlit — a že schopnost rychle uznat omyl je někdy větší výhrou než velikost původní vize.

Altman přeskočil Muska. Z OpenAI je nejhodnotnější startup světa

Money

Americká společnost OpenAI, známá především díky aplikaci ChatGPT, se stala nejhodnotnějším start-upem světa, uvádí agentura Bloomberg. Firma Sama Altmana dokončila dohodu, která zaměstnancům umožnila prodat část akcií při ocenění firmy na 500 miliard dolarů. Tím překonala dosavadního lídra SpaceX Elona Muska, jejíž hodnota se odhaduje na 400 miliard dolarů.

fry

Přečíst článek

Půlmiliardová platba za neodvedenou daň měla vyčistit stůl. Nestalo se tak. Italská prokuratura chce Amazon stíhat dál.

Americká společnost Amazon zaplatí italské daňové správě 511 milionů eur (12,4 miliardy korun), aby urovnala spor ohledně platby DPH. Napsaly to s odkazem na své zdroje agentury ANSA a Reuters. Samotný Amazon potvrdil uzavření dohody. Současně však společnosti nadále hrozí trestní stíhání ze strany prokuratury.

Spor o neodvedenou DPH

Kauza se podle deníku Corriere della Sera týká neodvedené daně z přidané hodnoty v letech 2019 až 2021. Podle italských úřadů Amazon nedbal dostatečně na to, aby DPH odvedli prodejci ze zemí mimo EU, kteří využívají tržiště Amazonu k prodeji v Itálii. Ve velké většině případů se jednalo o čínské firmy. Tím se v jisté míře Amazon na daňových únicích prodejců podílel.

Ve sporu však prosazují odlišné postupy i samotné italské úřady. Přísnější přístup razí prokuratura v Miláně, která se připravuje na stíhání společnosti a jejích manažerů. Prokuratura také vyčíslila doplatek na dani na 1,2 miliardy eur. Částka by se s úroky a penálem dostala až na tři miliardy eur. Podle dvou zdrojů Reuters se prokuratura chystá pokračovat v řízení i po uzavření dohody mezi Amazonem a daňovou správou.

ANSA uvedla, že Amazon v uplynulých týdnech kývl i na další dohody s italskou daňovou správou, v jejichž rámci odvede 212 milionů eur.

Amazon dnes potvrdil, že s daňovou správou dohodu uzavřel, aniž by přímo zmínil konkrétní částku. Firma v prohlášení poukázala, že investiční atraktivitu Itálie snižují „nepředvídatelné normativní prostředí, nepřiměřené sankce a zdlouhavé trestněprávní řízení“.

Všichni zákazníci milují slevy. Musíte ale vědět, jak je oslovit, říká šéf Allegra

Leaders

V Česku vedle e-shopů působí už i řada online tržišť. I pro ně ale platí evropská pravidla a je třeba, aby tržiště, která chtějí působit v Evropě, tato pravidla respektovala, zdůraznil v exkluzivním rozhovoru pro newstream.cz Giuseppe Panarese, viceprezident pro mezinárodní 1P (vedení přímého prodeje online tržiště) evropského online tržiště Allegro, které nyní působí především ve střední Evropě.

Newstream & Partner, tmv

Přečíst článek