Od začátku války věnovalo Česko Ukrajině vojenskou pomoc za 17,4 miliardy korun. V částce je zahrnutý nepotřebný materiál ze skladů, nákup či výcvik vojáků. Naopak 25 miliard korun získalo Česko nazpět, například z financování Evropské unie či na technice ze Spojených států a Německa. Po jednání vlády to dnes řekl premiér Petr Fiala.
České ministerstvo práce vyčísluje dosavadní pomoc ukrajinským uprchlíkům na zhruba 63 miliard korun, avšak renomovaný německý institut uvádí zhruba 200 miliard korun. Ohradí se Češi vůči údajům sousedů?
Tisíce dronů, které Litva slíbila Ukrajině bránící se ruské invazi, leží v armádních skladech kvůli průtahům způsobeným byrokracií, informuje litevská veřejnoprávní televize a rozhlas (LRT) na svých internetových stránkách. Vláda ve Vilniusu je přitom Ukrajincům slíbila poslat do konce minulého roku.
Německý kancléř Olaf Scholz po téměř dvou a půl letech přijel na návštěvu Kyjeva, kde jedná s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Německo tvrdí, že snížení jeho vlastní pomoci Ukrajině budou kompenzovat prostředky ze zmrazených ruských devizových rezerv. Jenže tyto peníze nejsou o nic více německé než třeba české. O jejich využití, respektive pouze výnosu z nich, letos na jaře rozhodly země skupiny G7 a Evropská unie.
Zástupci členských zemí Severoatlantické aliance se dohodli, že NATO příští rok poskytne Ukrajině vojenskou pomoc za 40 miliard eur (přes bilion korun).
Evropská unie našla cestu, jak obejít maďarské veto na nákup zbraní pro Ukrajinu z výnosů ze zmrazených ruských aktiv, píše server listu Financial Times (FT). Mohlo by to podle něj také uvolnit cestu pro půjčku Kyjevu ve výši 50 miliard dolarů, v přepočtu 1,17 bilionu korun, ze strany skupiny G7.
Španělsko při dnešní návštěvě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského oznámí novou vojenskou pomoc pro Kyjev v hodnotě 1,13 miliardy eur (27,9 miliardy korun), napsal deník El País. Očekává se také uzavření bezpečnostní dohody o dlouhodobé vojenské spolupráci. Madrid podle El País Ukrajině poskytne rakety do systému protivzdušné obrany Patriot a 19 renovovaných tanků německé výroby Leopard 2A4.
Americkým Senátem neprošel návrh, který spojoval zpřísnění imigrační politiky s penězi na podporu Ukrajiny i Izraele. Podle agentury Reuters republikáni zablokovali kompromis, který vyjednavači obou hlavních stran domlouvali celé měsíce. Demokraté se nyní pokusí zajistit pomoc pro Ukrajinu a Izrael tím, že o ní nechají senátory hlasovat zvlášť.
Maďarsko je otevřeno tomu, aby Evropská unie na plánovanou pomoc Ukrajině ve výši 50 miliard eur, v přepočtu 1,2 bilionu korun, použila peníze ze svého rozpočtu. Na sociální síti X to napsal Balázs Orbán, poradce maďarského premiéra Viktora Orbána. Maďarsko chce ale podle něho mít možnost své rozhodnutí později změnit. Vysoce postavený unijní činitel popřel zprávy deníku Financial Times, podle kterého se v Bruselu debatuje o finančním nátlaku na Maďarsko s cílem přinutit ho k souhlasu s balíkem pomoci pro Kyjev.
Paralela mezi rekonstrukcí Ukrajiny a poválečným Marshallovým plánem vždy pokulhávala. Realizace Marshallova plánu odstartovala až několik let po druhé světové válce. Obnova Ukrajiny začala ještě během války s Putinovým Ruskem a časem přejde do fáze poválečné rekonstrukce. Plány obnovy napadené země se vytvářely v době, kdy nebylo jasné, kdy a jak přesně válka skončí. Na tom se nic nemění. Přesto se na Západě čím dál víc skloňuje termín „únava donorů“, píše v analýze na Export.cz Jan Žižka, editor časopisu Moderní ekonomická diplomacie.
Předseda ANO Andrej Babiš je znovu jediným vlastníkem společnosti Agrofert, vyplývá z notářského zápisu pořízeného ve středu a zveřejněného ve Sbírce listin, na který upozornil Ekonomický deník. Druhý ze svěřenských fondů, do kterých Babiš vložil Agrofert v roce 2017, Babišovi vydal zhruba deset procent akcií firmy, potvrdil serveru mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský. První svěřenský fond se rozpustil koncem loňska, na Babiše tak tehdy přešlo asi 90 procent akcií Agrofertu.
Číst víceČeské a polské podniky v poslední době využívají slabosti německé ekonomiky k nákupu německých firem, které se potýkají s problémy, a k rozšiřování svých aktivit na německém trhu. Píše agentura Reuters. České podniky jsou nyní podle Reuters často agilnější než jejich německé protějšky. Český producent ovocných destilátů R. Jelínek letos například koupil největšího berlínského řemeslného výrobce lihovin BLN, aby tak posílil svou pozici v Německu.
Číst víceFosilní paliva, jako jsou ropa, plyn a uhlí, zůstanou dominantní i po roce 2050, tvrdí zpráva McKinsey. Podle poradenské společnosti totiž růst poptávky po elektřině bude rychlejší než přechod na obnovitelné zdroje.
Číst více
