Andrej Babiš nastavil v Bruselu nový vyjednávací tón. Postavil se mezi Západ a východní potížisty. Není divu, že pozice Česka k Ukrajině vyvolala takový rozruch, emoce kolem války jsou nejsilnější. Na co premiér sází?
Ve středu 1. října 2025 bude živě představena analýza nákladů a přínosů české pomoci Ukrajině, kterou zpracovali autoři Pražské bezpečnostní konference.
Pět vyřazených sanitek z Libereckého kraje bude nově sloužit na Ukrajině, kde pomohou s přepravou zraněných vojáků i civilistů. Jeden z vozů poputuje do Chersonské oblasti, kde se sanitky stávají cílem ruských útoků. Převoz zajistí organizace Post Bellum.
Liberálové si od prezidentských voleb slibovali osvobození snah o výraznější reformy, ale vítězství konzervativního kandidáta Karola Nawrockého slibuje spíše pokračování paralyzované vlády Donalda Tuska. Co se v Polsku změní a co nikoliv?
Americký prezident Donald Trump ve svém projevu k oběma komorám Kongresu sliboval začátek zlatého věku pro Spojené státy, daňové úlevy pro Američany i nová cla pro obchodní partnery Spojených států. Reakce demokratů byla okamžitá. Trump podle nich zavleče USA do recese a běžní Američané se nebudou mít líp, možná tak Trumpovi přátelé z řad miliardářů.
České ministerstvo práce vyčísluje dosavadní pomoc ukrajinským uprchlíkům na zhruba 63 miliard korun, avšak renomovaný německý institut uvádí zhruba 200 miliard korun. Ohradí se Češi vůči údajům sousedů?
Tisíce dronů, které Litva slíbila Ukrajině bránící se ruské invazi, leží v armádních skladech kvůli průtahům způsobeným byrokracií, informuje litevská veřejnoprávní televize a rozhlas (LRT) na svých internetových stránkách. Vláda ve Vilniusu je přitom Ukrajincům slíbila poslat do konce minulého roku.
Německý kancléř Olaf Scholz po téměř dvou a půl letech přijel na návštěvu Kyjeva, kde jedná s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Německo tvrdí, že snížení jeho vlastní pomoci Ukrajině budou kompenzovat prostředky ze zmrazených ruských devizových rezerv. Jenže tyto peníze nejsou o nic více německé než třeba české. O jejich využití, respektive pouze výnosu z nich, letos na jaře rozhodly země skupiny G7 a Evropská unie.
Zástupci členských zemí Severoatlantické aliance se dohodli, že NATO příští rok poskytne Ukrajině vojenskou pomoc za 40 miliard eur (přes bilion korun).
Evropská unie našla cestu, jak obejít maďarské veto na nákup zbraní pro Ukrajinu z výnosů ze zmrazených ruských aktiv, píše server listu Financial Times (FT). Mohlo by to podle něj také uvolnit cestu pro půjčku Kyjevu ve výši 50 miliard dolarů, v přepočtu 1,17 bilionu korun, ze strany skupiny G7.
