Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Lukáš Kovanda: Snížení DPH pomůže spíše restauracím než zákazníkům

Lukáš Kovanda: Snížení DPH pomůže spíše restauracím než zákazníkům
Profimedia
Lukáš Kovanda

Nová vláda chystá úlevy pro gastronomii i zásahy do obchodních řetězců. Snížení DPH na nealko a osvobození spropitného připraví státní rozpočet o dvě až tři miliardy ročně. Kontrola marží řetězců následuje kroky Maďarska či Rumunska.

Snížení DPH na podávání nealkoholických nápojů v gastronomii z 21 procent na 12 procent, které chystá vznikající vláda, by snížilo příjmy státního rozpočtu přibližně o 1,5 miliardy korun ročně. Dopad na ceny pro zákazníky by však byl omezený – zkušenosti ukazují, že podniky snížení sazby obvykle plně nepřenesou do cen. Část úspory si ponechávají jako vyšší marži, takže opatření pomáhá spíše podnikatelům v gastronomii než spotřebitelům.

Osvobození spropitného od daně z příjmů, další z plánovaných opatření nové vlády, by mělo na rozpočet jen zanedbatelný dopad – řádově okolo jedné miliardy korun ročně –, protože značná část spropitného se již nyní nezdaňuje. Opatření by ale mohlo zlepšit postavení zaměstnanců – pokud by se spropitné začalo oficiálně vykazovat, mohlo by přispět k vyšší transparentnosti jejich příjmů. To jim pomůže například při žádosti o hypotéku.

Spropitné

Trump to začal, Česko následuje. Nová vláda zruší daně ze spropitného

Součástí návrhu programového prohlášení vznikající vlády je i změna v oblasti spropitného. To by se nově – ať už zaplacené kartou, nebo v hotovosti – mělo stát oficiálním příjmem zaměstnanců. Spropitné by přitom mělo mít nulovou daň z příjmy a neměly by se na něj vztahovat ani odvody na sociální a zdravotní pojištění.  

Přečíst článek

Třetí z plánovaných kroků rodícího se kabinetu v oblasti gastropodnikání, omezení marží obchodních řetězců, jde ve šlépějích například Maďarska či Rumunska, které se k podobně regulaci uchýlily v poslední době, a to zejména u základních potravin.

Maďarsko od roku 2025 stanovilo maximální přirážku 10 procent pro vybrané potraviny, což krátkodobě snížilo ceny, ale vedlo i k omezení nabídky a přesunu marží na jiné zboží.

Rumunsko opatření periodicky prodlužuje a doprovází ho kontrolami trhu. Třeba taková Francie volí mírnější, spíše dobrovolný přístup založený na dohodách s obchodníky a větší transparentnosti cen.

Ukazuje se, že administrativní stropy marží mohou krátkodobě zbrzdit růst cen, ale současně narušují fungování trhu.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

Související

Spropitné

Trump to začal, Česko následuje. Nová vláda zruší daně ze spropitného

Přečíst článek

Karel Pučelík: Nezajímá mě, co říká Bill Gates. Klimatické divadlo vlivných nás dovede akorát ke hladomoru

Bill Gates
ČTK
Karel Pučelík

Odborníci bijí na poplach, studie názorně ilustrují, jakým peklem může skončit ignorování klimatických cílů. A společnost? Diskutuje o tom, co si o klimatu myslí Bill Gates. Vlivní na konferenci o emisích létají soukromými tryskáči. Chtělo by to drastickou změnu perspektivy.

„Kéž bychom mohli ignorovat Billa Gatese, pokud jde o klimatickou krizi. Ale je to miliardář, takže to nejde,“ přeje si komentátor deníku The Guardian George Monbiot. Bohužel má naprostou pravdu.

Když Gates nedávno zveřejnil svou esej, ve které mírnil obavy z dopadů klimatické krize, hned začaly ze všech stran padat nadšená oznámení, že „klimatická hysterie“ může být konečně ukončena. Jenže proč vlastně? V první řadě Gates nenapsal, že klimatická krize neskýtá nebezpečí. Není ale třeba moc rozebírat, co v eseji stojí. Je vlastně úplně jedno, co napsal.

Gates je v tomto případě jen příklad. Dosaďte si jakéhokoliv bohatého „vizionáře“. Elona Muska, Larryho Ellisona, Tonyho Blaira, Andreje Babiše.

Žijeme ve společnosti, kde miliardáře a úspěšné byznysmeny nemůžeme přehlížet, i kdybychom chtěli. Jistě, v mnoha případech je jejich know-how cenné, ale je tu aspekt fascinace bohatými, který je vpravdě toxický. Peníze propůjčují autoritu. Gates vybudoval Microsoft od nuly, jeho firma lidstvu skutečně prospěla, což je úctyhodné. Je to ale dost na to, aby si společnost jeho momentálními názory podmiňovala svou odpověď na klimatickou krizi? To, že má někdo peníze, přece samo o sobě nevypovídá nic o jeho znalostech.

Schválně, vyberte si jednoho člověka, kterému svěříte řešení klimatické krize. Chcete Billa Gatese, Petra Macinku nebo tým uznávaných klimatologů? A přemýšlejte dobře, protože jim v svěřujete statisíce životů. Nic víc, nic míň. Už nyní lidé umírají na následky extrémního počasí, v budoucnu může být situace mnohem horší.

Předseda Motoristů sobě Petr Macinka

Macinka na ministerstvo životního prostředí je provokace jak z Trumpovy dílny

Nenechme se zmýlit manipulací, že se jen kyvadlo přesouvá z extrému do extrému. V Česku žádná extrémní ekologická politika nikdy nebyla. Takže pokud jdou Motoristé řídit životní prostředí, posouváme se prostě jen do extrému. 

Přečíst článek

Uvařit se nebo vyhladovět?

Boj s klimatem skutečně nabývá tragikomických rozměrů. Na summit COP 30 v Amazonii, který se zabývá snížením emisí, vlivní vyrazili enormně neekologickými soukromými tryskáči, samotná akce se navíc koná ve městě Belém, do nějž vede dálnice, kvůli které padl kus pralesa. Vlivní byli vidět, pronesli krásné projevy. Jestli chcete nějakou názornou definici pokrytectví, tohle k ní nemá daleko.

O to více alarmující jsou fakta. Tento týden vydaná studie tvrdí, že řada států zásadně zaostává za svými klimatickými závazky. Třeba Spojené státy rovnou odstoupily od Pařížské dohody, protože podle prezidenta Donalda Trumpa je klimatická změna hoax. Plnění cílů je tedy v nedohlednu.

Ve výsledku to znamená, že do konce století se svět oteplí o 2,6 stupně nad předindustriální úroveň, což by znamenalo peklo jak vystřižené z apokalyptických filmů. Smrtící vedra, sucha likvidující zemědělství, konec atlantického proudění. Hladomory a silná migrace, oproti které budou dnešní čísla působit jako zájezd Čedoku, na sebe jistě nenechají dlouho čekat. My v klimatizovaných bytech a kanclech život v podmínkách klimatické změny třeba nějak zvládneme, ale taková plechová chýše v indickém slumu se už dnes dokáže proměnit ve vyhřátou pec.

Europoslanci podpořili snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990

Europarlament odklepl klimatický cíl. Emise v Evropě mají klesnout o 90 procent

Europoslanci podpořili klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí by podle schváleného kompromisního návrhu mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Postoj Evropského parlamentu se velmi podobá pozici Rady EU, kterou schválili unijní ministři životního prostředí minulý týden. Následná jednání v takzvaném trialogu by tak mohla být podle zdrojů velmi rychlá. Text podpořilo 379 europoslanců, 248 jich bylo proti a deset se zdrželo hlasování.

Přečíst článek

Vybrali jste si?

Generální tajemník OSN António Guterres v Belému řekl, že na transformaci jsme dobře připraveni. Odborníci souhlasí, technologie pro boj se změnou klimatu jsou k dispozici, přičemž se zdá, že udržitelné varianty mohou být i ekonomicky zajímavé. „Co stále chybí, je politická odvaha,“ uvedl šéf OSN.

Světu a společnosti by prospělo, kdybychom se všichni vykašlali na klimatické PR divadlo a zaměřili se na praktickou politiku. Neřešme, co říkají Trump nebo Gates. Ať miliardáři mluví o byznysu, ale necpou se do role autorit v oborech, o kterých dost možní neví víc než kdejaký užvaněný hospodský štamgast nebo majitel autobazaru.

Už jste si odpověděli na otázku z první části článku? Já si beru klimatology. Je to asi jako kdybyste si vybírali, jestli vás bude operovat chirurg nebo pokrývač. Obou si vážím, ale na sál bych raději pustil jen jednoho.

Související

Muskova xAI získala od investorů 15 miliard dolarů, tvrdí CNBC. Miliardář to popřel

Elon Musk
ČTK
 ČTK

Miliardář Elon Musk označil za nepravdivou zprávu zpravodajské televize CNBC, podle které jeho start-up zaměřený na umělou inteligenci xAI v rámci kola financování získal od investorů 15 miliard dolarů, tedy 311,7 miliardy korun. CNBC se odvolávala na informované zdroje a hodnota společnosti se podle ní měla zvýšit na 200 miliard dolarů.

CNBC již v září uvedla, že firma od investorů získala deset miliard dolarů a nyní se k této částce přidalo dalších pět miliardMusk ale již v září uvedl, že společnost nezískává žádný kapitál a nyní v příspěvku na síti X zprávu označil za nepravdivou. Firma xAI na žádost o komentář k nejnovějším informacím reagovala odpovědí: „Lži tradičních médií“, což podle agentury Reuters vypadá jako automatická odpověď.

Společnost xAI zvyšuje kapacitu svého datového centra, aby mohla trénovat pokročilejší modely a lépe konkurovat modelům ChatGPT firmy OpenAI a Claude společnosti Anthropic.

Podle zdrojů velká část získaných peněz bude použita na grafické procesory, které jsou základem velkých jazykových modelů. Společnost také investuje značné peníze do rozšiřování své vlastní infrastruktury. Koupila nemovitosti v Memphisu, kde plánuje vybudovat superpočítač Colossus.

Nadšení investorů z firem zaměřených na AI zůstává vysoké, i když se objevují obavy z bubliny kvůli extrémně vysokým oceněním těchto podniků a masivním plánům výdajů. Start-upy z odvětví v posledních měsících dosáhly nebývale vysokých ocenění. V září Anthropic získal od investorů 13 miliard dolarů a zhruba ztrojnásobil své ocenění z března. Firma OpenAI pak byla v říjnu oceněna na 500 miliard dolarů.

Společnost xAI letos v březnu získala Muskovu sociální síť X. Transakce se uskutečnila formou výměny akcií a hodnota platformy byla odhadnuta na 33 miliard dolarů.

Elon Musk

Brusel prověřuje, jak Musk nakládá s právy uživatelů sítě X

Irský úřad pro regulaci mediálního sektoru zahájil vyšetřování internetové sítě X amerického miliardáře Elona Muska s cílem zjistit, zda firma neporušuje nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Úřad o tom informoval ve středu v tiskové zprávě.

Přečíst článek

PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.

Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.

Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.

Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.

Související

Doporučujeme