Prezident Petr Pavel nechce posuzovat sto dní vlády. Je to logické, rád by měl s vládou kultivované vztahy. Což se zejména kvůli elementu Macinka ne úplně daří. Nicméně, jak tedy posoudit těchto sto dní s Babišem v čele. Pojďme na fakta.

Co vláda udělala? Drobný výčet. Karel Havlíček se jako buldozer, jak sám říká, vrhnul na novelu stavebního zákona. Tlačí ji Sněmovnou, v polovině dubna se mají poslanci vypořádat se stohem pozměňovacích návrhů. Palec nahoru.

Na druhé straně, úředníci stavebních úřadů se změnami a přesunem pod stát spíše nesouhlasí, raději půjdou do důchodu. Na základě dobrých úmyslů nás možná v bytové výstavbě čeká ještě větší chaos, než by si kdo přál.

Rozpočet: zákon, nebo názor?

Alena Schillerová protlačila Sněmovnou rozpočet s vyšším schodkem, než chystala minulá vláda. A to dokonce v rozporu se zákonem o rozpočtových pravidlech. Není to tak, říká ministryně, čímž považuje porušení zákona za vyřízené. Zajímavý přístup vlády k zákonům této země.

Stát půjde víc do mínusu: Babiš připustil vyšší schodek

Money

Premiér Andrej Babiš (ANO) v rozhovoru pro Blesk.cz připustil, že státní rozpočet v příštím roce bude mít vyšší schodek než letos. Zdůvodnil to potřebou investic. První rozpočet, který předložila a prosadila Babišova koaliční vláda, počítá se schodkem 310 miliard korun. Minulý týden ho podepsal prezident Petr Pavel, účinný je od soboty, což znamenalo konec rozpočtového provizoria. Možnost, že výše příštího schodku přesáhne tu letošní, připustil Babiš už v sobotním Týdnu v politice České televize.

ČTK

Přečíst článek

Velký personální úklid 

Vláda také rozpoutala personální tornádo, vyházela a dál vyhazuje jednoho náměstka či šéfa podřízených organizací za druhým. Změny jsou tak rychlé, že ani nejdou všechny zaznamenat. Jen v poslední době padla šéfka Národní galerie, měnili se šéfové Správy železnic, Všeobecné zdravotní pojišťovny, nemocnic v Brně i v Praze, Lesů ČR a tak dále až do nekonečna. Ministr obrany Zůna se dokonce musel obhajovat, že nedělá čistky pomalu, že prý vyměnil už osmnáct vysokých činitelů. Kdo by v této vládě upadl v podezření, že málo vyhazuje, mohl by mít pěknou polízanici.

Skončí všichni politruci, říká Karel Havlíček. A chystá čistku ve státních firmách

Leaders

První místopředseda vlády Karel Havlíček vypracoval hospodářskou strategii země. Je to komplexní materiál, má 88 stran. Přináší recepty nejen pro průmysl, ale třeba pro vzdělávání, dopravu nebo digitalizaci. Podle této kuchařky se teď bude v Česku vládnout, Havlíček je na ni náležitě pyšný. Než doporučení přejdou do praxe, vláda se vypořádá ještě s několika oblastmi. Jednak chce změnit služební zákon, aby mohla lépe propouštět nadbytečné úředníky. Omezí řečnění ve sněmovně a vyčistí státní firmy. „Skončí všichni politruci,“ říká Havlíček.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Nad celou personální politikou, ale i vyšším dohledem nad bezpečnostními složkami, informačními toky, oživením daňové Kobry, tím vším vláda vzbuzuje obavy, že její moc plíživě přerůstá demokratické meze. Zatím jsou to jen obavy.

Faktem, a velkým problémem jsou výdaje na obranu. Vláda je nepochopitelně osekala, za zbrojení pak licoměrně vykazuje výstavbu silnic. U zemí NATO ztrácí Česko kredibilitu, Babiš však trvá na svém. Hraje před voliči hru, že je pro lásku, ne válku. Jaké dopady na reputaci země bude mít tato Babišova politika, kdy on v sobě na stáro objevil srdce hipíka, je těžké odhadnout, nic dobrého to nebude.

Duo Turek–Macinka 

Potom je tu kapitola sama pro sebe, Motoristé a jejich duo Turek–Macinka. Umanutá snaha usadit Turka do veřejných struktur bylo tématem vlády první dva měsíce. Babiš na tiskových konferencích vlády opakovaně prohlašoval, že jméno Turek už nechce slyšet. Vypadalo to skoro na rozkol v koalici. Nyní to však vypadá, že všichni zúčastnění dostali, co chtěli, v koalici svítí slunce.

Druhý z dvojičky, Petr Macinka, vnesl do vrcholné politiky takový esprit, že se kvůli němu plní česká náměstí. Macinka je největší přítěží vlády a celé země. V zahraničí opakovaně tropí ostudu, v Česku se mnoho lidí děsí, že s ním budeme muset trávit ještě nekonečné víc než tři roky. Fakt, že se vysmívá zeleným tématům, je snad méně závažné než jeho působení na mezinárodní scéně. Babiš, místo aby ho uvázal u boudy, ho možná ještě podporuje. Kvůli Macinkovi těžko balancuje svůj vztah s prezidentem, evidentně ho to příliš netíží. Všude, kde působí Motoristé, tráva neroste. Trpí kultura, zahraniční politika, ochrana životního prostředí. A obecně společenská kultura.

Sám Babiš se nejvíc pustil do boje proti systému emisních povolenek. Pod pláštěm ochrany českého průmyslu a ekonomiky svádí souboj s klimatickými ambicemi většiny evropských zemí. Možná si za tuto snahu zaslouží pochvalu, systém povolenek skutečně zvlčil. Na druhé straně, lze s úspěchem pochybovat o síle českého hlasu. Na čem se neshodnou Němci s Francouzi, nebude. Babiš hraje pro domácí publikum.

Nebýt Macinky, vláda by si za prvních sto dnů možná nevysloužila zas tak špatnou známku. Ale bohužel.

Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka

Evropská centrální banka zvažuje zvýšení úrokových sazeb. Důvodem je riziko vyšší inflace kvůli válce na Blízkém východě. Podle Christine Lagardeové je banka připravena zasáhnout. Trhy očekávají první krok už v dubnu.

Evropská centrální banka (ECB) je připravena kdykoli zvýšit základní úrokové sazby, pokud by se inflace v důsledku války s Íránem vymkla kontrole. Než tak učiní, potřebuje ale čas na vyhodnocení příčin, rozsahu a trvání vyšších cen. Řekla to ve středu prezidentka ECB Christine Lagardeová, podle níž je nutné sledovat včasné varovné signály. Znamená to, že úroky v eurozóně by se mohly zvýšit už v dubnu, napsal server ekonomického listu Financial Times (FT).

Inflace zatím roste jen mírně

Lagardeová uvedla, že k určitému mírnému zpřísnění měnové politiky může být důvod i v situaci, kdy bude inflační cíl ECB v důsledku současného šoku na trhu s energiemi překročen jen kratší dobu.

V únoru byla v eurozóně míra inflace 1,9 procenta, a zvýšila se tak z lednové hodnoty 1,7 procenta. Válka na Blízkém východě začala poslední únorový den americko-izraelským útokem na Írán, první dopad na inflaci se tedy ukáže až v číslech za březen.

Čím delší, tím tvrdší dopad i na českou ekonomiku. Válku v Perském zálivu nelze podceňovat, varují ekonomové

Leaders

Rozpoutaný válečný konflikt mezi Íránem a Izraelem po boku se Spojenými státy by neměl mít na globální a českou ekonomiku významný vliv. Pokud ovšem nebude trvat dlouho, shodli se špičkoví makroekonomové na Globálním Investičním Summitu (GIS), který se už po páté konal v Praze.  

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Obrat v měnové politice?

Evropská centrální banka předloni v červnu zahájila snižování úrokových sazeb, aby podpořila hospodářský růst v eurozóně. Depozitní sazba od té doby klesla na polovinu, naposledy k její redukci ECB přikročila začátkem loňského června, kdy ji snížila na 2,00 procenta.

Minulý týden ponechala úrokové sazby beze změny, ale varovala před nadcházejícím růstem cen. V ECB se teď diskutuje o tom, za jakých okolností by bylo nutné sazby zvýšit, aby se zabránilo riziku rychlého a trvalého růstu cen.

Lagardeová: reagovat musíme

„Pokud by ten šok vedl k výraznému, i když ne k dlouhotrvajícímu překročení cíle, může být na místě, abychom naši měnovou politiku trochu přizpůsobili,“ řekla podle agentury Reuters Lagardeová v dnešním projevu ve Frankfurtu nad Mohanem. „Ponechat takové překročení zcela bez reakce by mohlo představovat komunikační riziko: veřejnost by mohla jen těžko chápat reakční funkci, která nereaguje,“ dodala šéfka ECB.

Nejlépe placená úřednice EU pod palbou. Lagardeová dostala od BIS další odměnu

Money

Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová obdržela loni od Banky pro mezinárodní platby (BIS) zhruba 140 tisíc eur, tedy asi 3,4 milionu korun. Informoval o tom deník Financial Times. Odměna přichází v době, kdy ECB svým zaměstnancům zakazuje přijímat platby od třetích stran za činnosti vykonávané v rámci jejich práce pro banku.

nst

Přečíst článek

Scénáře: od mírného růstu po šest procent

Lagardeová výslovně neztotožnila svá kritéria s žádným ze scénářů, které ECB představila minulý týden. Nejsou však příliš odlišná od inflačního vývoje podle scénáře, který ECB považuje za nepříznivý. Podle základního scénáře letos inflace dosáhne v průměru 2,6 procenta, což by byl nárůst z přibližně dvou procent loni. V nepříznivém scénáři inflace ve druhé polovině letošního roku překročí čtyři procenta, ale do poloviny příštího roku se vrátí k dvouprocentnímu cíli. V nejhorší variantě přesáhne míra inflace začátkem příštího roku šest procent a k cíli se nevrátí několik let.

Trhy čekají růst sazeb

„Pokud očekáváme, že se inflace výrazně a trvale odchýlí od cíle, reakce musí být odpovídajícím způsobem razantní nebo dlouhodobá,“ uvedla Lagardeová. „Jinak by se spustily samoposilující mechanismy, riziko ztráty ukotvení inflačních očekávání by pak bylo akutní,“ dodala. Finanční trhy nyní očekávají, že ECB v letošním roce zvýší úrokové sazby dvakrát až třikrát. Předpokládají, že inflace zůstane nad dvouprocentním cílem ECB několik let.

Lagardeová zvažuje dřívější konec v ECB, aby Macron stihl ovlivnit výběr jejího nástupce

Money

Předčasný odchod Lagardeové z čela ECB by umožnil, aby výběr jejího nástupce mohl ovlivnit ještě odcházející francouzský prezident Emmanuel Macron.

ČTK

Přečíst článek

Poučení z minulosti

Součástí argumentace pro dřívější, ale mírnější zásahy je i to, že ECB čelila kritice za příliš pozdní reakci na inflační vlnu v období let 2021 až 2022. Banka tehdy považovala růst cen za dočasný a nezačala zvyšovat úrokové sazby, dokud inflace nedosáhla zhruba osmi procent, tedy čtyřnásobku jejího cíle.

Tentokrát je situace jiná

Lagardeová uvedla, že současná situace je výrazně odlišná a že několik faktorů naznačuje menší míru přenosu nárůstu inflace do širší ekonomiky. Šok na trhu s energiemi je zatím slabší, hlavně u zemního plynu. Trh práce není tak napjatý, neexistuje odložená poptávka jako po pandemii covidu-19, fiskální politika je přísnější a základní úroková sazba centrální banky je vyšší. Historické zkušenosti podle Lagardeové naznačují, že široké přelévání růstu cen energií do celé ekonomiky je spíše výjimkou než pravidlem.

Fed drží sazby, válka ale zatemňuje výhled

Money

Sazby zůstávají na stávajících úrovních, ale nervozita roste. Fed sleduje inflaci i vývoj ve světě a nevylučuje další kroky.

nst

Přečíst článek