Nový britský premiér Andy Burnham zvládl přechod k moci na výbornou. Teď ale začíná fáze, kdy se popularita začíná tříštit. Skvělý politický marketing mu sice pomůže, bude ho ale muset přetavit do každodenní politiky. Výzvy před Andym Burnhamem jsou nelehké, na své straně však má vysokou popularitu, většinu v parlamentu i oddanou stranu. Dokáže nasměrovat labouristy zpět k úspěchu?
Andrej Babiš nabízí nový výklad velkorysosti. Prezident Petr Pavel má podle něj po zásahu Ústavního soudu uklidnit spor tím, že se summitu NATO raději sám vzdá. Jinak řečeno: vláda prohraje první kolo, ale prezident má zařídit, aby to tak nevypadalo.
Český premiér poskytl rozhovor britskému deníku The Financial Times. V něm se přihlásil k podpoře amerického prezidenta Donalda Trumpa a Evropskou unii přirovnal k hroutící se Římské říši. Zároveň připustil, že závazek vůči NATO ve výši dvou procent na obranu ale Česko letos nesplní.
Spor o účast prezidenta Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře eskaluje. Babiš se nad otázkou účasti sešel s prezidentem Pavlem, na ničem se však nedohodli. Babiš Pavla do delegace nechce, Pavel tvrdí, že v každém případě poletí.
Noví poslanci na ustavujícím zasedání parlamentu formálně zvolili maďarským premiérem šéfa středopravicové strany Tisza Pétera Magyara. Ten podle agentury AP v projevu k zákonodárcům po složení přísahy řekl, že úřad nevyužije k vládnutí Maďarsku, ale ke službě vlasti. Tisza drtivě zvítězila v dubnových volbách a po 16 letech tak končí éra národně konzervativního premiéra Viktora Orbána.
Situace s českou delegací na summit NATO v Turecku uvízla na mrtvém bodě. Vláda prezidenta Pavla na setkání nechce, Pavel tvrdí, že tam poletí za každou cenu. Patrně chce pozdravit staré kamarády. Ještě dva měsíce to bude žhavé téma. Pavel začíná ztrácet nervy.
Premiér Babiš bezelstně oznámil, že Pavel nebude součástí vládní delegace na summit NATO v Turecku. Neumím si představit, co by tam dělal, prohlásil. Obrazně řečeno, Pavel se tlačil do letadla směr Ankara, Babiš ho ze schůdků bez skrupulí srazil.
Prezident Petr Pavel nechce posuzovat sto dní vlády. Je to logické, rád by měl s vládou kultivované vztahy. Což se zejména kvůli elementu Macinka ne úplně daří. Nicméně, jak tedy posoudit těchto sto dní s Babišem v čele. Pojďme na fakta.
Andrej Babiš oznámil, že po získání souhlasů regulátorů ve třech státech EU vložil veškeré akcie Agrofertu do soukromého svěřenského fondu RSVP Trust. Krok označil za naplnění českých i evropských pravidel o střetu zájmů. Vlastnictví holdingu přitom patří k nejcitlivějším politickým tématům posledních let.
Premiér Andrej Babiš s prezidentem Petrem Pavlem se sešli a vyřešili dvouměsíční martyrium kolem kandidáta na ministra, Filipa Turka. Po setkání Babiš prohlásil, že Turek ministrem nebude, ať Motoristé přinesou jiné jméno. Ti se k tomu zatím nemají, volí variantu Turek pod Macinkou. V zájmu zachování míru mezi Strakovkou a Hradem se zdá, že jde o definitivní řešení kauzy Turek.
Andrej Babiš nepřijel na domluvené setkání s prezidentem Petrem Pavlem. Zdůvodnil to tím, že měl složité jednání vlády a měl vypnutý mobil. Pavel tuto provokaci neakceptoval, jednání zrušil. Pokračuje dětinské přetahování dvou nejvyšších ústavních činitelů země. Svět si korektně zakrývá oči.
Sněmovna večer znovu přerušila debatu o opozičním návrhu na vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše (ANO). Jednání bude pokračovat třetím dnem ve čtvrtek, kdy by poslanci mohli také hlasovat. V běžné debatě chce vystoupit ještě 37 z původních šesti desítek zákonodárců, v drtivé většině z opozičního tábora.
Dnešek byl nejteplejším dnem letošního babího léta, uvedli meteorologové, na dvou místech naměřili přes 26 stupňů Celsia. Na dalších osmi stanicích pak teploměr ukázal letních 25 stupňů a víc, napsal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na síti X
Rusko obnovilo masivní údery na energetickou infrastrukturu Ukrajiny, uvedl premiér Serhij Koreckyj. Útok z dnešní noci byl podle něj v tomto ohledu největší od konce minulé topné sezóny. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského byla hlavním cílem energetická zařízení v Kyjevě a v Kyjevské oblasti.
Americký dolar oslabuje vůči koši předních světových měn. Může za to nejnovější statistika ze Spojených států, která ukázala pomalejší nárůst inflace, než předpokládali investoři.
Nafta bude podle analytiků v příštích dnech zlevňovat, její průměrná cena by se mohla brzy dostat až ke 4️⃣8️⃣ korunám za litr. Projevit by se měl začátek vládních regulací i nedávný pokles cen na trhu. Naopak u benzinu analytici i přes opatření výraznější změny nečekají, jeho cena by se měla pohybovat kolem 46 korun za litr.
Francie a Španělsko by 👍 uvítaly návrat Británie do Evropské unie. Shodli se na tom dnes francouzský prezident Emmanuel Macron a španělský premiér Pedro Sánchez po společném jednání v Madridu, informují tiskové agentury. Vyjádřili se krátce poté, co britský premiér Andy Burnham nevyloučil návrat do EU jako jednu z možných variant posílení vztahu své země s evropským blokem.
Státní podnik Lesy České republiky (LČR) v prvním pololetí přes nižší těžbu 🌲 dřeva zvýšil hrubý zisk meziročně o 23 procent na 3,95 miliardy korun. Tržby za vlastní výrobky a služby podniku vzrostly o sedm procent na 8,9 miliardy korun, těžba dřeva klesla o osm procent na 3,92 milionu metrů krychlových.
Německý automobilový koncern Volkswagen přezkoumá budoucí mzdovou dohodu s odborovým svazem IG Metall a k 31. prosinci letošního roku ❌ vypoví několik stávajících kolektivních smluv, aby získal větší prostor pro plánované snižování počtu zaměstnanců. Odbory oznámený krok označily za velké zklamání a pohrozily vyhrocením sporu včetně stávek.
Hrubý domácí produkt Spojených států se ve druhém čtvrtletí v celoročním přepočtu 📈 zvýšil o 2,2 procenta, uvedlo dnes americké ministerstvo obchodu. Zpřesnilo tak svůj předchozí odhad, podle kterého HDP vzrostl o 1,5 procenta.
Ukrajinská vláda se snaží pokrýt výpadek ve financování svých válečných výdajů ve výši 2️⃣7️⃣ miliard dolarů (581 miliard korun), aby mohla pokračovat v bojových operacích i v roce 2027. Celkové náklady na vedení Ruskem rozpoutané války letos na straně Ukrajiny dosáhnou 155 miliard dolarů (3,3 bilionu korun). Podle agentury Reuters to dnes uvedl ukrajinský premiér Serhij Koreckyj. Nedostatek prostředků chce řešit i s partnery.
