Andrej Babiš žádá novináře, aby se zdrželi osobních útoků. Sám jim nadával do „prasat“ a „žump“, jeho koaliční partner do „prolhaných sviní“. Petr Macinka přidal „blbce“. Premiér přesto tvrdí, že chce komunikovat slušně.
Souboj Andreje Babiše s prezidentem Pavlem už bude naštěstí trvat jen pár dní. Příští týden se konečně uskuteční summit NATO v Ankaře. Českou veřejnost měsíce kvůli tomuto summitu trýzní nechutný politický spor Macinky a Pavla. Problém však zůstává: obecně vztah prezidenta a premiéra.
Spor o cestu prezidenta Petra Pavla na summit NATO není pohá protokolární tahanice o složení delegace. Je to test, zda se český stát ještě umí navenek chovat jako čitelný spojenec a doma jako funkční ústavní systém. Pokud vláda z prezidenta dělá druhořadou postavu zahraniční politiky, může brzy zjistit, že hlava státu má v Ústavě víc nástrojů, než se Strakově akademii hodí.
Andrej Babiš nabízí nový výklad velkorysosti. Prezident Petr Pavel má podle něj po zásahu Ústavního soudu uklidnit spor tím, že se summitu NATO raději sám vzdá. Jinak řečeno: vláda prohraje první kolo, ale prezident má zařídit, aby to tak nevypadalo.
Český premiér poskytl rozhovor britskému deníku The Financial Times. V něm se přihlásil k podpoře amerického prezidenta Donalda Trumpa a Evropskou unii přirovnal k hroutící se Římské říši. Zároveň připustil, že závazek vůči NATO ve výši dvou procent na obranu ale Česko letos nesplní.
Spor o účast prezidenta Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře eskaluje. Babiš se nad otázkou účasti sešel s prezidentem Pavlem, na ničem se však nedohodli. Babiš Pavla do delegace nechce, Pavel tvrdí, že v každém případě poletí.
Noví poslanci na ustavujícím zasedání parlamentu formálně zvolili maďarským premiérem šéfa středopravicové strany Tisza Pétera Magyara. Ten podle agentury AP v projevu k zákonodárcům po složení přísahy řekl, že úřad nevyužije k vládnutí Maďarsku, ale ke službě vlasti. Tisza drtivě zvítězila v dubnových volbách a po 16 letech tak končí éra národně konzervativního premiéra Viktora Orbána.
Situace s českou delegací na summit NATO v Turecku uvízla na mrtvém bodě. Vláda prezidenta Pavla na setkání nechce, Pavel tvrdí, že tam poletí za každou cenu. Patrně chce pozdravit staré kamarády. Ještě dva měsíce to bude žhavé téma. Pavel začíná ztrácet nervy.
Premiér Babiš bezelstně oznámil, že Pavel nebude součástí vládní delegace na summit NATO v Turecku. Neumím si představit, co by tam dělal, prohlásil. Obrazně řečeno, Pavel se tlačil do letadla směr Ankara, Babiš ho ze schůdků bez skrupulí srazil.
Prezident Petr Pavel nechce posuzovat sto dní vlády. Je to logické, rád by měl s vládou kultivované vztahy. Což se zejména kvůli elementu Macinka ne úplně daří. Nicméně, jak tedy posoudit těchto sto dní s Babišem v čele. Pojďme na fakta.
Andrej Babiš oznámil, že po získání souhlasů regulátorů ve třech státech EU vložil veškeré akcie Agrofertu do soukromého svěřenského fondu RSVP Trust. Krok označil za naplnění českých i evropských pravidel o střetu zájmů. Vlastnictví holdingu přitom patří k nejcitlivějším politickým tématům posledních let.
Tržby americké společnosti Anthropic, která se zabývá umělou inteligencí (AI), by mohly do roku 2030 překročit 600 miliard dolarů (zhruba 13,1 bilionu korun). Podle listu Financial Times to vyplývá z prognózy investiční banky Goldman Sachs, která pro firmu připravuje primární veřejnou nabídku akcií (IPO). Odhad počítá s tím, že tržby podniku vzrostou do konce desetiletí více než 130násobně oproti loňskému roku.
Číst více
Hnutí STAN, které vyhrálo pražské komunální volby, chce sestavit koalici se Spolu (ODS, TOP 09) a s Prahou sobě. Dnes to na základě dosavadních koaličních jednání odhlasoval jeho zastupitelský klub.
Číst více
Státní podnik Lesy České republiky vypsal soutěž na generálního dodavatele stavby nového sídla v Hradci Králové. Předpokládaná hodnota díla je 1️⃣,8️⃣ miliardy korun bez DPH. Lhůta pro podání nabídek je 15. ledna 2027. Stavbu by podnik chtěl zahájit v květnu. Lesy ČR to dnes uvedly na svém webu. Objekt by měl být největší administrativní dřevostavbou v Česku.
Zástupci Ukrajiny, Ruska a USA při dnešních třístranných jednáních v Abú Zabí diskutovali o výměnách zajatců a návratu ukrajinských dětí do vlasti, uvedl dnes ukrajinský prezident 👨Volodymyr Zelenskyj při návštěvě Dánska. Podle agentury Reuters Zelenskyj oznámil, že kromě humanitárních problémů strany diskutovaly také o bezpečnostních zárukách. Trilaterální jednání o válce na Ukrajině začalo v Abú Zabí dnes a má pokračovat ve středu.
Lidskoprávní organizace Amnesty International dnes ☝️ varovala před ohrožením právního státu ve Francii a sílícími projevy autoritářských praktik v zemi. Prohlášení přichází v době celostátních protestů a pouhých šest měsíců před prezidentskými volbami, upozornila agentura AFP.
Společnost Veolia podepsala smlouvu o prodeji dceřiné firmy Recovera Využití zdrojů. Kupujícím je podnikatelská skupina CE Industries miliardáře 👨 Jaroslava Strnada. S odkazem na mediální zástupkyni skupiny Veolia Petru Losertovou to dnes uvedl Ekonomický deník. Na podnikání firmy Recovera, která působí v oboru nakládání s odpady, se podle deníku nic nemění.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil za 👍 velmi produktivní dnešní rozhovory o ukončení války na Ukrajině. Ještě podle něj ale zbývá hodně práce. Cílem je prý rozhovory mezi USA, Ukrajinou a Ruskem nakonec rozšířit také o Evropu, řekl podle agentury Reuters.
Do vedení Správy Krkonošského národního parku se po nedávných personálních změnách dostali dosavadní vedoucí oddělení péče o lesní ekosystémy 👨 Dušan Havlík a tiskový mluvčí správy parku Radek Drahný. Oba se stali náměstky. První z nich povede po odvolaném ekonomickém náměstkovi Luďkovi Kholovi ekonomický odbor a druhý bude v čele odboru vnějších vztahů.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Maďarsku v říjnu 📈 zrychlil na 2,0 procenta z tempa 1,6 procenta v září. Míra inflace tak dosáhla nejvyšší hodnoty za posledních šest měsíců. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil maďarský statistický úřad. Nárůst inflace překonal očekávání analytiků a podle odhadů trhu pravděpodobně už letos neumožní snížit základní úrokové sazby.
Stát by v případě vysokých cen energií mohl vybrat od producentů elektřiny až 9️⃣0️⃣ procent jejich nadměrných příjmů nad stanovený cenový strop. Ten by při aktivování odvodů předem nastavila vláda. Vyplývá to z vládou schváleného návrhu novely energetického zákona, který je nyní k dispozici v systému elektronické knihovny legislativního procesu.