Andrej Babiš žádá novináře, aby se zdrželi osobních útoků. Sám jim nadával do „prasat“ a „žump“, jeho koaliční partner do „prolhaných sviní“. Petr Macinka přidal „blbce“. Premiér přesto tvrdí, že chce komunikovat slušně.
Souboj Andreje Babiše s prezidentem Pavlem už bude naštěstí trvat jen pár dní. Příští týden se konečně uskuteční summit NATO v Ankaře. Českou veřejnost měsíce kvůli tomuto summitu trýzní nechutný politický spor Macinky a Pavla. Problém však zůstává: obecně vztah prezidenta a premiéra.
Spor o cestu prezidenta Petra Pavla na summit NATO není pohá protokolární tahanice o složení delegace. Je to test, zda se český stát ještě umí navenek chovat jako čitelný spojenec a doma jako funkční ústavní systém. Pokud vláda z prezidenta dělá druhořadou postavu zahraniční politiky, může brzy zjistit, že hlava státu má v Ústavě víc nástrojů, než se Strakově akademii hodí.
Andrej Babiš nabízí nový výklad velkorysosti. Prezident Petr Pavel má podle něj po zásahu Ústavního soudu uklidnit spor tím, že se summitu NATO raději sám vzdá. Jinak řečeno: vláda prohraje první kolo, ale prezident má zařídit, aby to tak nevypadalo.
Český premiér poskytl rozhovor britskému deníku The Financial Times. V něm se přihlásil k podpoře amerického prezidenta Donalda Trumpa a Evropskou unii přirovnal k hroutící se Římské říši. Zároveň připustil, že závazek vůči NATO ve výši dvou procent na obranu ale Česko letos nesplní.
Spor o účast prezidenta Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře eskaluje. Babiš se nad otázkou účasti sešel s prezidentem Pavlem, na ničem se však nedohodli. Babiš Pavla do delegace nechce, Pavel tvrdí, že v každém případě poletí.
Noví poslanci na ustavujícím zasedání parlamentu formálně zvolili maďarským premiérem šéfa středopravicové strany Tisza Pétera Magyara. Ten podle agentury AP v projevu k zákonodárcům po složení přísahy řekl, že úřad nevyužije k vládnutí Maďarsku, ale ke službě vlasti. Tisza drtivě zvítězila v dubnových volbách a po 16 letech tak končí éra národně konzervativního premiéra Viktora Orbána.
Situace s českou delegací na summit NATO v Turecku uvízla na mrtvém bodě. Vláda prezidenta Pavla na setkání nechce, Pavel tvrdí, že tam poletí za každou cenu. Patrně chce pozdravit staré kamarády. Ještě dva měsíce to bude žhavé téma. Pavel začíná ztrácet nervy.
Premiér Babiš bezelstně oznámil, že Pavel nebude součástí vládní delegace na summit NATO v Turecku. Neumím si představit, co by tam dělal, prohlásil. Obrazně řečeno, Pavel se tlačil do letadla směr Ankara, Babiš ho ze schůdků bez skrupulí srazil.
Prezident Petr Pavel nechce posuzovat sto dní vlády. Je to logické, rád by měl s vládou kultivované vztahy. Což se zejména kvůli elementu Macinka ne úplně daří. Nicméně, jak tedy posoudit těchto sto dní s Babišem v čele. Pojďme na fakta.
Andrej Babiš oznámil, že po získání souhlasů regulátorů ve třech státech EU vložil veškeré akcie Agrofertu do soukromého svěřenského fondu RSVP Trust. Krok označil za naplnění českých i evropských pravidel o střetu zájmů. Vlastnictví holdingu přitom patří k nejcitlivějším politickým tématům posledních let.
Za krádeží ₿₿₿ virtuálních aktiv za 6,3 miliardy dolarů z největší kryptoměnové burzy na světě Binance stála Severní Korea, uvedl americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI). Binance zároveň oznámila, že se již podařilo zajistit prostředky na náhradu 90 procent odcizených kryptoměn. Zbývajících deset procent tvoří méně likvidní tokeny, jejichž získání v potřebném množství může trvat déle. Informovala o tom agentura Reuters.
Polský premiér Donald Tusk obvinil představitele národně konzervativní opozice, že chtějí zničit ⚖️⚖️⚖️demokracii a právní stát. Podle agentury AFP tak učinil v projevu věnovaném pokračující krizi kolem ústavního soudu. Polský prezident Karol Nawrocki svolal krizové jednání, Tuskova strana se ho však podle médií nezúčastnila. Evropská komise vyzvala Nawrockého, aby jmenoval parlamentem navržené soudce.
Sobotních 🙋🏻🙋🏻🙋🏻 protestů proti rostoucím životním nákladům a stavu školství se po celé Francii zúčastnilo na 320 tisíc lidí, uvedlo podle agentury AFP francouzské ministerstvo vnitra. Závěr demonstrací provázely potyčky s policií, podle ministra vnitra se však podařilo zachovat veřejný pořádek. Dnešní účast je nižší než 410 tisíc lidí z minulé soboty a 550 tisíc demonstrantů ze 17. října, kdy na řadě míst země vypukly nepokoje.