ECB posedmé za sebou zvýšila úroky. Inflace stále zůstává vysoká
Evropská centrální banka (ECB) zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Rada guvernérů rozhodla o zvýšení úroků posedmé za sebou, i když tempo zvyšování zpomalilo. Zpřísňováním měnové politiky se banka snaží dostat pod kontrolu inflaci, která stále zůstává vysoká. ECB v dnešním prohlášení současně uvedla, že od července přestane znovu investovat peníze ze splatného dluhu v rámci svého programu nákupu aktiv APP.
ECB zahájila zvyšování úroků loni v červenci. Základní sazbu tehdy zvýšila na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém ji držela od roku 2016. V září a v říjnu pak základní úrok zvýšila o 0,75 procentního bodu. V prosinci tempo zvyšování poprvé zpomalila na 0,5 procentního bodu, neboť se domnívala, že inflace je blízko vrcholu. Ani předchozí zvýšení úroků od července o rekordních 3,5 procentního bodu však nedokázalo dostat inflaci k dvouprocentnímu cíli ECB. Měnový výbor tak nemá jinou možnost, než pokračovat ve zpřísňování měnové politiky.
Meziroční inflace v eurozóně v dubnu po pěti měsících poklesu mírně vzrostla a dostala se na sedm procent. V odhadu to uvedl statistický úřad Eurostat. Hlavní podíl na inflaci mělo stejně jako v předchozích měsících zdražování potravin. K růstu se opět vrátily ceny energií.
Ceny v eurozóně už zase rostou. Inflace mírně stoupla na sedm procent
Money
Americká centrální banka již ve středu oznámí nové hodnoty základních úrokových sazeb. Očekává se, že sazby porostou, a téměř unisono zní, že nárůst bude činit 25 bazických bodů. Zároveň se téměř všichni shodují na tom, že v aktuálním cyklu půjde o poslední zvýšení sazeb. Důvod? Strach o finanční stabilitu.
Fed se chystá zvýšit sazby. Bude to naposledy až do příští bubliny
Money
Pomalejší zvýšení sazeb přichází poté, co údaje z bankovního sektoru eurozóny ukázaly nejvyšší pokles poptávky po úvěrech za více než deset let. To naznačuje, že předchozí růst úroků má dopad na ekonomiku a měnová politika ECB omezuje růst.
Česká národní banka viní z inflace vládní deficity, jenže zároveň ve své aktuální prognóze přiznává, že vláda už příští rok stáhne deficit pohodlně pod úroveň maastrichtského kritéria pro přijetí eura. Vládě to může pomoci vyhrát volby.
Lukáš Kovanda: Fialův kabinet drží v ruce skrytý trumf. Inflační daň
Politika
Banka neposkytla žádné vodítko k tomu, jak bude dále postupovat. Rada guvernérů se podle prohlášení při svém rozhodování bude nadále řídit daty a rozhodnutí o sazbách budou nadále vycházet z jejího hodnocení výhledu inflace ve světle přicházejících ekonomických a finančních údajů a dynamiky očištěné inflace.
Za inflaci může vláda, prohlásil razantně guvernér České národní banky Aleš Michl. Za inflaci je plně odpovědná Česká národní banka a její měnová politika, kontroval neméně ostře premiér Petr Fiala. Rozhořel se nám tu spor, který země dlouho neviděla. A je to dobře. O podstatě tuzemské inflace je totiž potřeba mluvit čím dál víc.
Stanislav Šulc: Mezi ČNB a vládou se rozhořel sympatický spor "Kdo za to může?"
Názory
Bankéři byli před zasedáním rozděleni v názoru, zda zvýšit úroky o čtvrt nebo půl procentního bodu. Většina analytiků a ekonomů oslovených agenturou Reuters však sázela na pomalejší zvýšení kvůli slabším statistickým údajům z posledních týdnů a zpomalení zvyšování úroků dalšími předními centrálními bankami. Pomalejší zvýšení podpořily i skutečnosti, že ekonomika eurozóny v minulém čtvrtletí téměř nerostla a banky zpřísňují přístup k úvěrům.
Premiér Petr Fiala (ODS) zpochybnil slova guvernéra České národní banky Aleše Michla o proinflačním působení deficitů státního rozpočtu. Za inflaci je zodpovědná především ČNB, její guvernér by neměl házet vinu na vládu, řekl premiér v rozhovoru pro CNN Prima News. Naznačil, že centrální banka by mohla proti inflaci udělat víc.
Fiala vrací úder. Za inflaci může ČNB, mohla dělat více, prohlásil na adresu Michla
Politika
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
