ECB posedmé za sebou zvýšila úroky. Inflace stále zůstává vysoká
Evropská centrální banka (ECB) zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Rada guvernérů rozhodla o zvýšení úroků posedmé za sebou, i když tempo zvyšování zpomalilo. Zpřísňováním měnové politiky se banka snaží dostat pod kontrolu inflaci, která stále zůstává vysoká. ECB v dnešním prohlášení současně uvedla, že od července přestane znovu investovat peníze ze splatného dluhu v rámci svého programu nákupu aktiv APP.
ECB zahájila zvyšování úroků loni v červenci. Základní sazbu tehdy zvýšila na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém ji držela od roku 2016. V září a v říjnu pak základní úrok zvýšila o 0,75 procentního bodu. V prosinci tempo zvyšování poprvé zpomalila na 0,5 procentního bodu, neboť se domnívala, že inflace je blízko vrcholu. Ani předchozí zvýšení úroků od července o rekordních 3,5 procentního bodu však nedokázalo dostat inflaci k dvouprocentnímu cíli ECB. Měnový výbor tak nemá jinou možnost, než pokračovat ve zpřísňování měnové politiky.
Meziroční inflace v eurozóně v dubnu po pěti měsících poklesu mírně vzrostla a dostala se na sedm procent. V odhadu to uvedl statistický úřad Eurostat. Hlavní podíl na inflaci mělo stejně jako v předchozích měsících zdražování potravin. K růstu se opět vrátily ceny energií.
Ceny v eurozóně už zase rostou. Inflace mírně stoupla na sedm procent
Money
Americká centrální banka již ve středu oznámí nové hodnoty základních úrokových sazeb. Očekává se, že sazby porostou, a téměř unisono zní, že nárůst bude činit 25 bazických bodů. Zároveň se téměř všichni shodují na tom, že v aktuálním cyklu půjde o poslední zvýšení sazeb. Důvod? Strach o finanční stabilitu.
Fed se chystá zvýšit sazby. Bude to naposledy až do příští bubliny
Money
Pomalejší zvýšení sazeb přichází poté, co údaje z bankovního sektoru eurozóny ukázaly nejvyšší pokles poptávky po úvěrech za více než deset let. To naznačuje, že předchozí růst úroků má dopad na ekonomiku a měnová politika ECB omezuje růst.
Česká národní banka viní z inflace vládní deficity, jenže zároveň ve své aktuální prognóze přiznává, že vláda už příští rok stáhne deficit pohodlně pod úroveň maastrichtského kritéria pro přijetí eura. Vládě to může pomoci vyhrát volby.
Lukáš Kovanda: Fialův kabinet drží v ruce skrytý trumf. Inflační daň
Politika
Banka neposkytla žádné vodítko k tomu, jak bude dále postupovat. Rada guvernérů se podle prohlášení při svém rozhodování bude nadále řídit daty a rozhodnutí o sazbách budou nadále vycházet z jejího hodnocení výhledu inflace ve světle přicházejících ekonomických a finančních údajů a dynamiky očištěné inflace.
Za inflaci může vláda, prohlásil razantně guvernér České národní banky Aleš Michl. Za inflaci je plně odpovědná Česká národní banka a její měnová politika, kontroval neméně ostře premiér Petr Fiala. Rozhořel se nám tu spor, který země dlouho neviděla. A je to dobře. O podstatě tuzemské inflace je totiž potřeba mluvit čím dál víc.
Stanislav Šulc: Mezi ČNB a vládou se rozhořel sympatický spor "Kdo za to může?"
Názory
Bankéři byli před zasedáním rozděleni v názoru, zda zvýšit úroky o čtvrt nebo půl procentního bodu. Většina analytiků a ekonomů oslovených agenturou Reuters však sázela na pomalejší zvýšení kvůli slabším statistickým údajům z posledních týdnů a zpomalení zvyšování úroků dalšími předními centrálními bankami. Pomalejší zvýšení podpořily i skutečnosti, že ekonomika eurozóny v minulém čtvrtletí téměř nerostla a banky zpřísňují přístup k úvěrům.
Premiér Petr Fiala (ODS) zpochybnil slova guvernéra České národní banky Aleše Michla o proinflačním působení deficitů státního rozpočtu. Za inflaci je zodpovědná především ČNB, její guvernér by neměl házet vinu na vládu, řekl premiér v rozhovoru pro CNN Prima News. Naznačil, že centrální banka by mohla proti inflaci udělat víc.
Fiala vrací úder. Za inflaci může ČNB, mohla dělat více, prohlásil na adresu Michla
Politika
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
