Dalibor Martínek: Češi švejkují s výdaji na obranu. Dálnice je prý obrana
Národní rozpočtová rada, která má za úkol hlídat hospodaření státu, dala najevo znepokojení z toho, jak stát nakládá s výdaji na obranu. Česko si loni vymohlo spolu se čtrnácti evropskými státy výjimku, která umožňuje v rámci zbrojení porušovat rozpočtová pravidla. A Češi, jako správní Švejci, do zbrojení okamžitě zahrnuli třeba výstavbu dálnic.
Minulý kabinet tak během prvního roku platnosti výjimky okamžitě započítal dvacet miliard korun do infrastruktury jako výdaje na zbrojení. Zvyšuje si tím procento věnované na zbrojení, zároveň může vláda zaseknout větší sekeru do veřejných rozpočtů a neporuší přitom pravidla.
Současnému kabinetu se takový přístup líbí, a chce ho využít ještě mnohem víc. Železnice, dálnice, energetická přenosová síť, Dukovany, možná i nemocnice nebo školy. Vždyť to všechno je podle přemýšlení vlády důležité pro českou bezpečnost. Tak proč to nezahrnout pod výjimku pro zbrojení. Švejka Stanjuru chce nová vláda ještě trumfnout.
Návrh státního rozpočtu na letošní rok se podle Národní rozpočtové rady velmi pravděpodobně dostane do rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Představitelé rady to uvedli s tím, že by šlo o bezprecedentní situaci, kdy by vláda předem počítala s porušením zákonných fiskálních pravidel.
Stát utrácel, kde neměl. Použití rozpočtové rezervy byla chyba, tvrdí Mojmír Hampl
Money
Česká vyčůranost
Je to česká vyčůranost. A možná zadní vrátka pro vládu, která nyní připravuje rozpočet na letošní rok. Jeho schodek bude jistě astronomický, a vláda si tímto patrně bude chtít uvolnit ruce pro ostatní útraty. Zadlužování země by rostlo, ale nepromítlo by se do statisticky schodku státního rozpočtu. Kulišárna hodná Čechů. Jak říká šéf rozpočtové rady Mojmír Hampl, kreativita politiků v tom, co je a není zbrojení, nezná mezí.
Má to však jeden háček. Co je investice do zbrojení nakonec notifikuje NATO. Češi pošlou do jeho centrály svůj seznam investic, a NATO následně schválí, zda skutečně jde či naopak nejde o zbrojení. Cílem je skutečné zbrojení, výdaje na armádu. Ne české švejkování.
Pravidlo zní, že co armáda dané země potřebuje, je vyjmuto z nákladů státního rozpočtu, a neporuší se tím rozpočtová pravidla. Co by se stavělo i bez potřeb armády, dálnice například, do výjimky nepatří. Když armáda třeba žádá most s vyšší nosností, do zbrojení se počítá rozdíl v nákladech na obyčejný most a ten zpevněný. Češi si s tímto pravidlem hrají, jak se jim zlíbí.
Průměrně si členové NATO započítávají do výdajů na zbrojení asi pět procent logistických projektů. Což mohou být třeba letiště. Podle očekávání, ještě nejsou definitivní data, chce Česko za loňský rok zahrnout do zbrojení přes čtrnáct procent logistických projektů. Nejvíc ze všech zemí NATO.
Nová vláda Andreje Babiše (ANO) bude pojímat vztahy s Čínou pragmatičtěji než bývalý kabinet Petra Fialy (ODS), ve vztahu k Číně bude také rétoricky zdrženlivější, shodli se analytici, které ČTK oslovila. Nepovažují ale za pravděpodobné, že by Babišova vláda znamenala návrat k éře vztahů České republiky a Číny z funkčního období prezidenta Miloše Zemana, který usiloval o velmi úzké obchodní i politické vazby obou zemí.
Babiš změní tón vůči Číně, zemanovská éra se nevrátí
Politika
České vlády hrají hloupého
Problém ovšem je, že schválení výdajů přichází z NATO se značným zpožděním. České vlády, minulá i současná, hrají hloupého. Za zbrojení vydávají kde co. Až přijde z centrály aliance v příštím roce sdělení, že české výdaje nejsou zbrojením, budeme se tvářit překvapeně. Nicméně, peníze již budou utraceny, schodky veřejných peněz nakonec budou vyšší než ty nyní deklarované.
Podle Paktu stability a růstu nesmí schodek veřejných financí překročit tři procenta hrubého domácího produktu. O tom, zda se to v Česku povede současné vládě dodržet, už nyní panují mezi ekonomy pochybnosti. Do toho Češi švejkují se zbrojením. Švejka Stanjuru chce současná vláda ještě trumfnout.