Podpora autoritářského režimu prezidenta Alexandra Lukašenka je podle běloruského lidskoprávního aktivisty Alese Bjaljackého mezi obyvateli země minimální. Řekl to novinářům během své návštěvy Prahy. Bjaljacki, který patří mezi laureáty Nobelovy ceny míru za rok 2022, byl kvůli své činnosti opakovaně vězněn. Naposledy skončil za mřížemi v roce 2023 a na svobodu se dostal teprve před třemi měsíci.

Podle Bjaljackého se kvůli globálním krizím často zapomíná na situaci v Bělorusku, kde ale podle něj nadále pokračují tvrdé represe vůči odpůrcům režimu. Lidskoprávní organizace evidují nejméně 1150 politických vězňů a úřady podle něj stále zahajují nová trestní řízení z politických důvodů. „Represe pokračují a stále sledujeme nová zatčení,“ uvedl.

Aktivista připomněl také masové protesty po prezidentských volbách v roce 2020, kdy lidé vyšli do ulic požadovat odchod Lukašenka a nové svobodné volby. Demonstrace však bezpečnostní složky násilně potlačily. Tisíce lidí skončily ve vězení a mnoho dalších bylo nuceno odejít do exilu.

Okupace bez tanků. Bývalá politická vězeňkyně popsala, jak Rusko ovládlo Bělorusko

Politika

Situace v Bělorusku je podle běloruské lidskoprávní a politické aktivistky Paliny Šarendy-Panasjukové natolik kritická, že zemi už nelze považovat za suverénní stát. Uvedla, že režim běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka funguje výhradně díky ruské podpoře a že Bělorusko se stalo okupovaným územím. Nicméně i přesto věří v to, že běloruský národ si uchoval sílu a touhu po svobodě.

ČTK

Přečíst článek

Represe i na kulturní prostředí

Nezávislá média ani lidskoprávní organizace dnes podle něj v Bělorusku nemohou legálně fungovat. Většina z nich byla donucena přesunout svou činnost do zahraničí. V posledních týdnech se navíc represe podle Bjaljackého zaměřily i na kulturní prostředí. Úřady například označily běloruský PEN klub za extremistickou organizaci, což vedlo k zatýkání některých nezávislých nakladatelů či lidí působících v běloruském jazyce.

Bjaljacki zároveň upozornil na roli Běloruska ve válce Ruska proti Ukrajině. Podle něj je země hlavním vojensko-politickým spojencem Moskvy. Běloruský vojensko-průmyslový komplex podle něj pomáhá ruské armádě dodávkami zbraní a munice a běloruské území slouží také k výcviku ruských vojáků. Někteří političtí vězni jsou navíc podle něj nuceni ve věznicích pracovat například na výrobě zboží pro podniky spojené s vojenským průmyslem nebo šít vojenské uniformy.

Sám Bjaljacki byl podle svých slov propuštěn díky jednání amerických diplomatů s Lukašenkovým režimem. Ve vězení však stále zůstává řada jeho kolegů – právníků, novinářů i dalších aktivistů. Lukašenko podle něj naznačuje možnost výměny vězňů výměnou za zmírnění sankcí, které Západ na Bělorusko uvalil kvůli represím a podpoře ruské agrese proti Ukrajině.

„Normalizace vztahů“. Trump zrušil sankce vůči Bělorusku

Politika

Spojené státy ruší sankce na běloruskou potaš, tedy uhličitan draselný. Uvedl to podle agentury Belta zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Bělorusko John Coale, který v zemi jednal o normalizaci vztahů.

ČTK

Přečíst článek

Během návštěvy Prahy se Bjaljacki setkává s představiteli občanské společnosti i politiky. Jednat má například s prezidentem Petrem Pavlem nebo ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Svoji cestu označil za příležitost upozornit na situaci v Bělorusku a poděkovat za podporu, kterou běloruská opozice a exilové organizace z Česka dlouhodobě dostávají.

„Budu pokračovat v tom, co jsem dělal dosud – bojovat za svobodné a nezávislé Bělorusko,“ dodal.

Ales Bjaljacki je dlouholetý běloruský lidskoprávní aktivista a zakladatel organizace Vjasna, jedné z nejstarších a nejvýznamnějších lidskoprávních organizací v zemi.

Ceny pohonných hmot v Česku od konce února výrazně rostou. Nafta zdražila o více než devět korun na litr a dostala se na nejvyšší úroveň od listopadu 2022, benzin zdražil o více než čtyři koruny. Za růstem stojí napětí na Blízkém východě a omezení dopravy v Hormuzském průlivu, klíčové trase pro světové dodávky ropy.

Nafta v Česku od konce února, kdy vypukla válka na Blízkém východě, zdražila v průměru o 9,02 koruny na 42,12 koruny za litr. Průměrná cena dieselu byla na podobné úrovni naposledy v listopadu 2022, vyplývá z údajů společnosti CCS. Nárůst ceny u nejprodávanějšího benzinu Natural 95 byl v uplynulých dnech mírnější, nyní se u tuzemských čerpacích stanic prodává za průměrných 38 korun za litr, což je o 4,39 koruny více než na konci února. Stejně drahý byl benzin naposledy předloni v srpnu, uvádí CCS, která ceny sleduje.

Ceny pohonných hmot skokově rostou od 28. února, kdy Izrael a USA letecky zaútočily na Írán. Konflikt mimo jiné ochromil dopravu v Hormuzském průlivu, což vedlo k výraznému růstu cen ropy. Průlivem běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy a zemního plynu.

Ministerstvo financí si vyžádalo od provozovatelů čerpacích stanic údaje o cenách pohonných hmot. Dodávat je mají do dneška. Ministerstvo opatření zavedlo s cílem kontrolovat výši marží, aby zabránilo jejich neúměrnému zvyšování v souvislosti s růstem cen ropy po vypuknutí konfliktu.

Opoziční ODS navrhla dočasné snížení spotřební daně z pohonných hmot. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by to ale znamenalo pouze výpadek příjmů státního rozpočtu a požadovaný účinek by to nepřineslo. Ministerstvo podle ní zatím další kroky kvůli zdražování pohonných hmot nechystá.

Před rokem mohli motoristé natankovat benzin v ČR v průměru za 34,96 koruny za litr. Nafta byla proti němu levnější, stála průměrných 34,33 koruny na litru.

Trump varuje NATO: Pokud nepomůžete v Hormuzu, čeká alianci velmi špatná budoucnost

Politika

Severoatlantickou alianci čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci Spojených států nezapojí do zajištění plavby v Hormuzském průlivu, který se Írán snaží zablokovat. V rozhovoru pro deník Financial Times to uvedl americký prezident Donald Trump. K ochraně této klíčové námořní trasy by podle něj měla přispět také Čína. Pokud tak neučiní, Trump pohrozil odložením plánovaného summitu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

nst

Přečíst článek

Aktualizováno

Havlíček: Jsme připraveni vést misi k posouzení škod na ropovodu Družba

Politika

Česká republika je připravena stát v čele mise, která by zjistila stav ropovodu Družba poškozeného na Ukrajině ruskými útoky, uvedl v Bruselu ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Ukrajina by podle něj měla umožnit návštěvu skupiny evropských odborníků. Stejný návrh na zasedání ministrů zahraničí zemí EU v Bruselu přednesl také šéf české diplomacie Petr Macinka. Česko je připraveno dát dohromady tým profesionálů, například ze společnosti Čepro, který bude schopen situaci posoudit. Nad Havlíčkovou iniciativou se pozastavil předseda opoziční ODS Martin Kupka.

ČTK

Přečíst článek