Napětí na Blízkém východě znovu rozjelo debatu o tom, zda může Dubaj přijít o svou pověst bezpečného přístavu pro kapitál, podnikatele a expaty. Někteří komentátoři už mluví o tom, že investoři začnou emirát opouštět. Tahle teorie má ale jednu slabinu: nikdo zatím nepřišel s realistickou odpovědí na otázku, kam by měli odejít?
S každým geopolitickým otřesem v regionu se vrací stejná debata. Pokud Blízký východ přestane působit bezpečně, investoři i expati prý začnou hledat nové centrum a Dubaj tak přijde o svou reputaci stabilního centra pro globální kapitál i vysoce kvalifikované pracovníky. Teorie zní logicky. Jenže při bližším pohledu se rychle rozpadá. Alternativ totiž není mnoho.
Alternativy chybí
Ve světě existuje jen velmi omezený počet míst, která kombinují několik klíčových vlastností současně: stabilní prostředí, otevřenost vůči cizincům, nízké či neexistující daně, jednoduché vízové režimy a zároveň infrastrukturu moderní globální metropole.
Často se jako alternativy zmiňují Singapur, nebo třeba Hongkong. Singapur ale funguje v jiném geografickém prostoru a zároveň je výrazně restriktivnější vůči imigraci. V posledních letech navíc zpřísňuje pravidla pro pracovní víza i pro příliv zahraničního kapitálu.
Válka brzdí Dubaj. Realitní kapitál se může přesouvat do Evropy
Napětí kolem Íránu a vojenské operace v blízkovýchodním regionu se okamžitě promítají i do realitního trhu. V praxi to znamená, že část kupujících odkládá rozhodnutí o nákupu nemovitostí. Nejviditelnější je to v Dubaji a dalších částech Spojených arabských emirátů (SAE), které v posledních letech patřily mezi nejrychleji rostoucí realitní trhy světa, píše ve svém komentáři Jan Štěpánek, ředitel Century 21 Synergy.
Hongkong je dnes pro mnoho investorů méně atraktivní než dříve. Postupně ztrácí autonomní status a stále více se integruje do politického i právního rámce Číny. Vedle toho má omezený prostor a přísnější pravidla pro dlouhodobý pobyt cizinců.
Daňové ráje nejsou města pro život
Další známé nízkodaňové jurisdikce, jako je Monako, jsou extrémně malé a rezidenčně velmi uzavřené. A typické offshore destinace typu Kajmanských ostrovů nebo Britských Panenských ostrovů sice slouží pro registraci firem, ale jen málokdo tam chce skutečně žít a podnikat.
Reálná konkurence Dubaje tak leží spíše v samotném regionu – například v Dauhá či Bahrajnu. Takže tam existují stejná rizika jako v Dubaji, a navíc tyto destinace zatím nenabízejí srovnatelně rozsáhlý ekosystém mezinárodního byznysu.
Dalibor Martínek: Šejkové podle Okamury prchnou do Česka
Útok Spojených států a Izraele na Írán může podle Tomia Okamury zpustit další vlnu masové migrace. Prohlásil to před jednáním koaliční rady. Zakladatel SDP si dál jede svou protimigrační notu, která mu tolik zabírá u voličů. Ale zapomněl, že šejkové nejsou Ukrajinci.
Právě v tom spočívá specifická pozice Spojených arabských emirátů. Kombinace geografické polohy mezi Evropou, Asií a Afrikou, liberálního vízového režimu, relativně nízkého zdanění a infrastruktury vybudované pro globální byznys vytváří model, který je jen obtížně nahraditelný.
Je možné, že část lidí a firem během zvýšeného napětí region dočasně opustí. Pokud se ale bezpečnostní situace stabilizuje, velká část z nich se pravděpodobně vrátí.
Ne proto, že by Dubaj byla dokonalá. Ale proto, že její kombinace výhod zatím ve světě nemá skutečnou alternativu.
Související
Válka brzdí Dubaj. Realitní kapitál se může přesouvat do Evropy
Martin Kupka představil stínovou vládu. Popravdě, jeho voliči zřejmě čekali víc. Trochu větší fičák, ne takový čajíček. ODS představila mix nových tváří a matadorů. Zasloužilé straníky nelze v ODS opomíjet. Ale co to přinese rozvoji země? Andrej Babiš může zůstat v klidu.
Nejvíc se minulé vládě vyčítalo, že nedbá o běžného občana. A také, že v ní nesedí žádný skutečný expert na hospodářskou politiku. Kupka po svém zvolení za předsedu ODS hlásil, že prioritou strany bude podpora podnikání. Nová stínová vláda však žádná esa ekonomiky či průmyslu, která by mohla konkurovat neúnavnému Karlovi Havlíčkovi, nepřinesla.
Je celkem jedno, kdo bude ministrem kultury nebo životního prostředí. To jsou pro chod státu okrajové resorty, které sice rozdělují miliardy korun, ale mohly by vlastně fungovat samospádem, klidně jako odbory ministerstva financí. To však nejde, je potřeba uspokojit požadavky členské základny na pozice obnášející využívání limuzíny s majáčkem. To je u všech stran stejné.
Babiš musí za „novinářskou žumpu“ zaplatit. Stát se má omluvit Deníku Referendum
Ministerstvo financí se má omluvit Deníku Referendum za výroky premiéra Andreje Babiše (ANO), které pronesl na adresu média kvůli článku o tom, že společnost Deza z holdingu Agrofert byla podezřelá ze způsobení otravy řeky Bečvy. Má mu také zaplatit 200 tisíc korun jako náhradu za nemajetkovou újmu. Nepravomocně o tom rozhodl Obvodní soud pro Prahu 1. Obě strany si ponechaly lhůtu na odvolání. Babiš v roce 2020 v postavení předsedy vlády ve Sněmovně pronesl, že je Deník Referendum novinářská žumpa a opakovaně lže.
Klíčové je, kdo by měl být motorem vlády, kdo bude řídit ekonomické resorty. Koho nabízí ODS? Na ministerstvo průmyslu politického matadora Pavla Drobila. To proti Karlu Havlíčkovi rozhodně nevyvolává nějaký wow efekt. Drobil je právník, v ODS pětadvacet let, za Nečase ministr životního prostředí. Jeho zkušenosti s průmyslem? Před dvanácti lety založil investiční společnost Anacot Capital, která kupuje průmyslové podniky.
Jan Skopeček jako ministr financí, to je proti Aleně Schillerové jako když nula od nuly pojde. Skopeček sice vystudoval ekonomii, ale zůstal u akademických znalostí, víc se věnoval politice. V ODS od jednadvaceti let, před dvaceti lety se stal poradcem prezidenta Václava Klause, následně šéfem think tanku CEP. Jak kdysi prohlásil prostořeký Andrej Babiš v jednom diskusním pořadu, Skopeček nikdy nepostavil ani psí boudu. Vlastně měl pravdu.
Pavel: Tvrzení, že jsem lídrem opozice, je nesmysl. S vládou chci korektní vztah
Prezident Petr Pavel pokládá za nesmyslné tvrzení koaličních politiků, že by byl lídrem nebo prezidentem opozice. V bilančním rozhovoru pro Českou televizi řekl, že ač měl názorově blíž k předchozímu kabinetu Petra Fialy (ODS), v řadě věcí s ním nesouhlasil, podobně jako s kroky nynější vlády. Hodlá s ní ale mít korektní a věcné vztahy, které má i s jejím předsedou Andrejem Babišem (ANO). Rozhovor se odehrál ke třem letům ve funkci hlavy státu.
Ministrem dopravy relativně mladý Jakub Stárek, absolvent andragogiky a nyní starosta Prahy 6. Stínovým ministrem zemědělství sněmovní mazák Petr Bendl. Absolvent strojní a textilní vysoké školy byl ministrem dopravy za Topolánka a zemědělství za Nečase. Hejtmanem středočeského kraje před Rathem, ve Sněmovně poprvé před téměř třiceti lety. Čím se zapsal do historie na zemědělství? Bojoval za nesnižování přímých plateb zemědělcům, koketoval například se zdaněním tichých vín, takový politický evergreen. Žádné daně nakonec nebyly. Expolicista Červíček na vnitro nebo Černochová znovu na obranu, to nejsou žádná překvapení. ODS nepředstavila žádný dream tým, ani žádné převratné myšlenky.
Děsivě působí, že stínová vláda už mluví v případě volebního vítězství o „reformách“. Proboha, nikdo nechce neustálé reformy. Reforma by mělo být pro politiky sprosté slovo. Dobré konkrétní myšlenky, jejich propagace a prosazování, proč ne. Ale další reformu hospodářské politiky, daňového systému, zdravotnictví nebo školství? To snad ne. Není divu, že se předvolební preference strany postupně propadají, aktuálně ji v některých průzkumech předhánějí Starostové.
Češi masově vrhají úspory do soukromého kapitálu. Marketéři tak evidentně dělají svou práci dobře. Není to ale bez rizika, shodli se účastníci diskusního panelu na téma kapitálový trh pátého ročníku Global Investment Summitu (GIS). Stoupající oblibě private equity či venture kapitálu ovšem nahrává fakt, že český trh s veřejně obchodovanými firmami je malý a málo likvidní. Navíc ze srovnání se zahraničím vychází jako chudý příbuzný.
„Co se týče veřejných trhů, česká burza cenných papírů je příliš úzký rybníček s malým výběrem, takže pokud člověk chce být na veřejných trzích, musí do zahraničí,“ vynesl v úvodní části diskuse investičních bankéřů na pátém GIS jasnou kartu Rostislav Plíva, předseda představenstva a generální ředitel společnosti Winstor investiční společnost. Do českých titulů však investuje také.
Podle Jana Kabelky, ředitele Sales & Investments a partnera společnosti KK Investment Partners, je důležité investovat v regionu, kde člověk žije. Je vidět, že investice, které postupně rostou, pomáhají růst také regionu a životní úrovni jeho obyvatel. Pro investory je nicméně důležité, aby jejich investiční portfolio bylo diverzifikované, a tak je nutné být aktivní také v globálním světě investic. „Takže jednoznačně kombinace obou světů,“ uzavřel Kabelka na dotaz moderátora panelu, zda investuje doma či v zahraničí.
Influencer, investor a partner společnosti FG Group Invest Petr Novotný připomíná, že pokud jde o českou burzu, výběr je sice zúžený, ale stále jsou tam dividendové hvězdy, které by investor měl mít ve svém portfoliu, jako třeba Philip Morris. V akciovém portfoliu by ale měly převažovat americké akcie, ačkoli o nich by se v současnosti mělo diskutovat. Obecně by podle něj měl investor svou strategii stavět na diverzifikaci, jakkoli to může znít jako klišé.
Kdo krmí trh? Velká porce přišla od Strnada
Výkonný ředitel a investiční manažer společnosti Comsense Analytics Future a zároveň moderátor panelu Ondřej Záruba vnesl do diskuse další podnět. Kapitalizace domácího akciového trhu podle něj činí něco málo přes 80 miliard dolarů, přičemž je nutné podotknout, že nedávno tento objem výrazně vzrostl díky akciové emisi společnosti Czechoslovak Group (CSG) zbrojaře Michala Strnada. CSG podle něj přidalo asi 35 miliard dolarů.
Záruba dále připomněl, že pokud jde o CSG, volně obchodovatelných je 15 procent akcií, v případě ČEZ je to 30 procent, v případě Komerční banky asi 40 procent, stejně jako u společnosti Colt CZ, a Moneta kolem 47 procent. Philip Morris nemá na trhu ani polovinu svých akcií.
„Takže skoro ve všech případech větších burzovně obchodovatelných titulů, jejichž emitenti mají své sídlo v České republice – nikoli pouze primární burzu v České republice, protože to by byl seznam ještě užší – se s majoritou jejich akcií většinou vůbec neobchoduje,“ vnesl do diskuse další impuls Záruba.
Novotný ale na této skutečnosti vidí také pozitivní stránky. Tím, že majitel firmy prodá na burzu pouze část akcií, potvrzuje, že zůstává ve firmě a rozvíjí ji. „Spíš vidím problém v tom výběru (akciových titulů – pozn. red.), že je hodně úzký, a dále v problému s likviditou. I když si myslím, že se to celkově zlepšuje,“ podotkl.
Čím delší, tím tvrdší dopad i na českou ekonomiku. Válku v Perském zálivu nelze podceňovat, varují ekonomové
Rozpoutaný válečný konflikt mezi Íránem a Izraelem po boku se Spojenými státy by neměl mít na globální a českou ekonomiku významný vliv. Pokud ovšem nebude trvat dlouho, shodli se špičkoví makroekonomové na Globálním Investičním Summitu (GIS), který se už po páté konal v Praze.
Dodal, že v Česku je například řada státních podniků, které už na burzovním parketu dávno měly být, jenže uvedení firmy na burzu je těžkým politickým rozhodnutím a vlády, nezávisle na svém politickém zaměření, se k tomu těžko odhodlávají.
„Možná provokativní myšlenkou je, že zlaté časy pražské burzy už tady byly,“ nadhodil moderátor Záruba. „Přijde mi, že vrchol slávy byl tak před dvaceti lety,“ dodal.
Polsko superstar
Jan Kabelka upozornil, že český kapitálový trh je nutné vnímat v kontextu regionu. „Region střední Evropy je dynamickou částí Evropy a je to velmi silně vidět na zájmu zahraničních investorů. Mezinárodní investor nebo mezinárodní investiční společnost se nedívá konkrétně na Českou republiku, dívá se na region. A ten potenciál v tom regionu je. Jak vidíme i v komentářích z poslední doby, investoři na střední Evropu hledí pozitivně, protože vidí tu dynamiku,“ podtrhl Kabelka.
„Ano, takže Česká republika je poměrně úzký trh, ale region, jehož je součástí, není nezajímavý,“ uzavřel.
S tím Ondřej Záruba souhlasí. „Ale je nutné podotknout, že na veřejně obchodovatelných kapitálových trzích je superstar Polsko, nikoli Česko. Takže ten region táhnou nahoru Poláci,“ upozornil s tím, že v Polsku se uskutečnilo velké množství primárních akciových emisí a že polský akciový trh v posledních dvou dekádách rostl „dost dramaticky“. Na rozdíl od českého trhu.
Investor a influencer Petr Novotný spatřuje důvod v tom, že u nás chybí politická podpora. Tím míní nejen neochotu privatizovat podniky, které stále ještě ovládá stát, nýbrž i vytváření legislativních pravidel pro fungování trhu.
Na Česko má konflikt v Íránu malý vliv, říká ekonom Bartoň
Je česká ekonomika kvůli útokům na Írán v nebezpečí? Zdraží benzín, plyn, elektřina? Jisté ekonomické dopady mohou nastat, ale zatím je nelze srovnávat s covidem, říká Petr Bartoň, hlavní ekonom společnosti Natland, který dnes vystoupí na jubilejním pátém ročníku Global Investment Summitu (GIS). Summit se letos zaměří především na investice do nemovitostí, ale nabídne i široký přesah do kapitálových trhů, private equity, tradingu, kryptoměn a makroekonomických predikcí.
V další části diskuse Novotný promluvil o svých zkušenostech s americkými investory. Ti označili Česko, ale i třeba Lucembursko za „nebezpečné“, a to kvůli velké blízkosti válečného konfliktu.
Ondřej Záruba v této souvislosti připomněl také přístup amerického prezidenta, kterého označil za „generátora velkých proměnných, které ovlivňují všechno“. A položil panelistům otázku, zda to není důvod, proč už se třeba investoři nedívají na americké finanční trhy jako na bezpečný přístav.
Jan Kabelka to vidí následovně: svět je podle něj v poslední dekádě velmi silně v pohybu. Už v prvním prezidentském období Donalda Trumpa se děly věci, které byly komentovány negativně, ale později se ukázaly jako velmi prozíravé. Jako třeba paradigma, že závislost na nějakém teritoriu je riziková, jak se potvrdilo následně během covidu.
„Takže svět se mění. Na druhou stranu, rok či dva jsou pro investory pouhá epizoda. To znamená, že dnes můžeme velmi negativně vnímat všechny komentáře, které čteme. A za rok budeme žít v jiném světě a to, co nám dnes může připadat jako extrémně negativní nebo destabilizující, nám za dva tři roky při pochopení toho kontextu může připadat jako správné,“ řekl. Podtrhl, že investoři mají rádi stabilitu, ale žijeme ve světě, který se neustále mění.
David Marek: Problém není dražší ropa, ale blokáda Hormuzského průlivu
Dodávky ropy z Perského zálivu lze bez zvýšení ceny nahradit odjinud. Ale jen krátkodobě. Větším problémem, který hrozí, je ovšem výpadek globální námořní dopravy. To už se stalo kvůli covidu i Hútíům a evropské země včetně Česka to stálo část ekonomického růstu, říká hlavní ekonom a ředitel Clients & Markets české pobočky poradenské společnosti Deloitte David Marek.
Moderátor panelu investičních bankéřů Ondřej Záruba přilil další porci oleje do ohně otázkou, kde se na kapitálových trzích investuje lépe, zda v Česku anebo v zahraničí.
Připomněl, že ve standardních podílových fondech je něco kolem 1,8 bilionu korun, zatímco ve fondech kvalifikovaných investorů 1,4 bilionu.
Podílové fondy sice vedou, jenže zásadní je, že do FKI přitekla drtivá většina peněz v poslední době. To svědčí o tom, že jejich potenciál z hlediska přitažlivosti pro investory je větší. V roce 2019, jak připomněl Rostislav Plíva, bylo v FKI pouhých 240 miliard korun. Podle Záruby má na tom velký podíl všeobjímající marketing, který prodává úspěšné příběhy investorů do private equity a rizikového kapitálu.
Partner advokátní kanceláře Havel & Partners a specialista na private equity a venture capital fondy Jaroslav Baier však upozorňuje, že dojem rychlého zbohatnutí bez rizika, který vzbuzují příběhy o startupech, je často mylný – realita je trochu jiná.
Pražská burza nabobtná. Vstoupit by mohly až tři nové firmy, uvedl šéf burzy Koblic
Na hlavní akciový trh pražské burzy Prime by příští rok mohly vstoupit jedna až tři firmy, uvedl generální ředitel pražské burzy cenných papírů (BCPP) Petr Koblic. Podotkl, že pokud se v roce 2025 uskuteční alespoň jeden ze vstupů, bude to podle něj v evropských poměrech úspěch. Na trhu Prime se nyní obchoduje deset emisí.
V Česku je podle něj schopno vrátit půjčené prostředky investorům jen méně než 15 procent venture fondů. „Z toho plyne, že český trh venture kapitálu zatím rozhodně etablovaný není. Provází ho celá řada problémů. A myslím, že do budoucna, i s nástupem umělé inteligence, jej ještě celá řada problémů provázet bude a že ještě uvidíme pár zajímavých věcí,“ hodnotí.
Lépe jsou na tom podle Baiera investice do private equity. Záruba ovšem připomíná, že tématem, které jde ruku v ruce s private equity, je konflikt zájmů. „Samozřejmě že zastánci veřejně obchodovatelných trhů budou vždy správně poukazovat na to, že na těchto trzích nějakým způsobem funguje regulace. Burza má nějaká pravidla, všechny transakce se spřízněnými osobami se musejí hlásit. Insider trading je v podstatě trestná činnost,“ podotkl Záruba.
Vysoká inflace nás sice potrápila, současně ale přiměla řadu lidí více přemýšlet nad svými úsporami. Přirozeně tak vzrostl zájem o investice a přetrvává i v době, kdy se pomalu blýská na lepší časy. Očekávané zlepšení ekonomické situace nejenže zvýhodňuje krátkodobé produkty, ale také přispívá k růstu akciových trhů. „Od začátku roku výrazně narostly především velké technologické tituly ve Spojených státech, některé dokonce o více než 100 procent,“ upřesňuje Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities.
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
České akcie vítězí. A pražská burza potřebuje nové tituly
