Napětí kolem Íránu a vojenské operace v blízkovýchodním regionu se okamžitě promítají i do realitního trhu. V praxi to znamená, že část kupujících odkládá rozhodnutí o nákupu nemovitostí. Nejviditelnější je to v Dubaji a dalších částech Spojených arabských emirátů (SAE), které v posledních letech patřily mezi nejrychleji rostoucí realitní trhy světa, píše ve svém komentáři Jan Štěpánek, ředitel Century 21 Synergy.
Dubajský realitní trh zažil v posledních letech mimořádně silný růst. V některých segmentech ceny rostly dvouciferným tempem. V Dubaji a dalších částech SAE nyní dochází ke zpomalení objemu prodejů a potenciálně k tlaku na ceny v méně prémiových segmentech. Očekáváme, že růst cen v roce 2026 bude pomalejší, kolem tří až osmi procent. Přičemž velká nová nabídka (přes 100 tisíc jednotek v Dubaji) tento efekt zesiluje.
Z dlouhodobého pohledu ale zůstává atraktivita Blízkého východu pro investory vysoká. Region těží z kombinace několika faktorů – daňových výhod, rychlého populačního růstu i diverzifikace ekonomiky. A projekty jako Saudi Vision 2030 tento potenciál ještě umocňují.
Zrušené lety přes Blízký východ: Pojištění vám prodlouží krytí, návrat si ale zaplatíte sami
Rušení letů přes Dubaj, Dauhá či Abú Zabí nechalo část Čechů neplánovaně v zahraničí. Pojišťovny reagují automatickým prodloužením cestovního pojištění. Náhradní letenky nebo přesměrování přes jiné destinace však obvykle z kapes klientů nehradí.
Eskalace konfliktu může část investorů přimět hledat stabilnější prostředí. Kapitál se tak může dočasně přesouvat do evropských destinací.
Nejčastěji jde o země jako Španělsko, Portugalsko, Itálie nebo Chorvatsko. Ty nabízejí kombinaci relativní bezpečnosti, členství v Evropské unii a atraktivního životního stylu. V některých případech navíc umožňují získat dlouhodobý pobyt nebo rezidenční status.
Půjde však pravděpodobně o krátkodobý až střednědobý jev. Jakmile se situace na Blízkém východě stabilizuje (což historicky probíhá relativně rychle), vrátí se zájem o vysokovýnosné trhy, jakou Dubaj je.
Současná nejistota tak spíše vytváří dočasnou příležitost pro trpělivé investory na obou stranách – jak v SAE/Saúdské Arábii (nižší vstupní ceny), tak v jižní Evropě (zvýšená poptávka).
Autor je ředitel Century 21 Synergy
Víme, co se děje na realitním trhu. Odebírejte newsletter.
Dnešní historicky první uzavření Hormuzského průlivu pro tankery způsobuje bolehlav celosvětově, tedy také třeba české vládě nebo jihokorejským výrobcům čipů.
Průlivem se totiž přepravuje nejen až 25 procent světových dodávek ropy, 25 procent dodávek zemního plynu, 35 procent dodávek surovin pro výrobu hnojiv, ale také 38 procent dodávek helia. Helium, bezbarvý plyn lehčí než vzduch, je nepostradatelný při výrobě čipů nejen v Jižní Koreji, ale také na Tchaj-wanu a jinde.
Dnešní zavření Hormuzského průlivu může Čechům výrazně zdražit notebooky, mobily i auta ČTK
Pokud by výrobci čipů kvůli omezení dodávek katarského helia museli přiškrtit výrobu, lze čekat další dramatické zdražování notebooků, mobilů, ale i aut, včetně ojetin, i v ČR. Všem těmto věcem hrozilo výrazné zdražení i nebýt konfliktu v Íránu a uzavření Hormuzské úžiny. A to z důvodu přeorientování výroby z běžných čipů na pokročilé čipy a paměti pro datová centra umělé inteligence.
Lukáš Kovanda: Regulace marží v Polsku může nepřímo zdražit paliva v Česku
Polská vláda podle premiéra Donalda Tuska zvažuje regulaci marží na pohonných hmotách, aby zmírnila dopady drahé ropy na domácnosti. Tento krok by mohl ovlivnit i český trh, protože polská společnost Orlen vlastní české rafinerie i rozsáhlou síť čerpacích stanic.
Jestliže nyní nastane další omezení výroby čipů, nad rámec toho již probíhajícího, jde o další zásadní tlak na růst cen spotřební elektroniky či aut i v ČR. Paměťové čipy přitom v ČR už před konfliktem v Íránu zdražovaly meziročně až o 500 procent.
Na uzavření Hormuzského průlivu dnes viditelněji reagují také dluhopisové trhy. Zdá se totiž, že začíná úprk mezinárodních investorů do dluhopisového bezpečí. Výnosy vládních dluhopisů USA, Německa a Česka tento týden dosud narůstaly víceméně společně, ruku v ruce. Dnes je však patrné „odloučení“ se těch českých, zatímco německé, a zvláště americké vykazují mnohem slabší nárůst výnosu (viz graf agentury Bloomberg níže).
To může signalizovat, že dluhopisové trhy začínají konflikt v Perském zálivu vnímat jako nebezpečnější z hlediska celkových vyhlídek světové ekonomiky. Její výraznější útlum, jejž může v prvé řadě způsobit právě dnešní historicky první úplné zavření Hormuzského průlivu pro tankery, by totiž oslaboval inflační tlaky, z nichž měly trhy tento týden doposud obavu především. Oslabení inflace by však mělo svoji značnou cenu, v podobě výrazně nižšího výkonu světové ekonomiky a související enormně navýšené nejistoty.
Před obojím nyní, zdá se, dluhopisoví investoři hledají v rostoucí míře ochranu v dluhopisech amerických a německých, tradičních „bezpečných přístavech“, nikoli ovšem v dluhopisech českých. Proto růst výnosu dluhopisů USA a Německa zpomaluje, zatímco v případě dluhopisů Česka nikoli. Náklady půjčování tedy dnes Babišově vládě poprvé od začátku konfliktu v Íránu rostou relativně rychleji než vládám americké nebo německé.
Ne snad, že by obava z inflačního vývoje zcela odezněla, nicméně stále závažněji vnímají dluhopisové trhy další hrozbu, kterou válka v Perském zálivu přináší, tedy zásadní ochabnutí světového hospodářského růstu. Takové ochabnutí by působilo protiinflačně. Pokud by totiž například způsobilo rozsáhlý nárůst nezaměstnanosti, nižší spotřeba propuštěných vyvolá výraznou poptávkovou dezinflaci (zpomalení cenového růstu vlivem nedostatečné poptávky), která tak bude tlumit nákladovou inflaci, vyvolanou horší dostupností ropy, zemního plynu, surovin pro výrobu hnojiv, helia a dalších průmyslových surovin.
Související
Lukáš Kovanda: Pokud Írán zaminuje Hormuz, vrátí se mu to jako bumerang
Raketové a dronové útoky Íránu na státy Perského zálivu začínají dopadat na finanční trhy i podnikatelské prostředí v regionu. Ve Spojených arabských emirátech se navíc objevuje kritika Spojených států, které podle některých podnikatelů zatáhly region do konfliktu. Uvedla to agentura Bloomberg.
SAE přitom patří mezi nejbližší spojence amerického prezidenta Donalda Trumpa. Země slíbila investice do americké ekonomiky v hodnotě zhruba 1,4 bilionu dolarů a zároveň rozvíjí obchodní vztahy s Trumpovou rodinou. Podle některých podnikatelů však tyto vazby nepřinesly Abú Zabí v konfliktu žádný skutečný vliv.
Kritika od miliardáře
Dubajský miliardář a hotelový magnát Khalaf Al Habtoor například na sociální síti X kritizoval rozhodnutí Washingtonu zapojit region do války s Íránem. Podle něj tím Spojené státy vystavily země Perského zálivu nebezpečí, které si samy nevybraly.
Spojené arabské emiráty čelí v regionu hlavní vlně íránských odvetných útoků. Ozbrojené síly sice většinu raket a dronů zachytily, konflikt však podle podnikatelů narušuje stabilitu, která byla jedním z hlavních faktorů přitahujících globální kapitál do regionu.
Hegseth se vysmál Íráncům: Válku se Spojenými státy nevydržíte
Pokud Írán soudí, že Spojené státy nevydrží ve válce, mýlí se, údery teprve začaly a americké muniční sklady jsou plné. Prohlásil to americký ministr obrany Pete Hegseth, podle něhož Washington nijak nerozšiřuje cíle, s nimiž útok zahájil. Podle činitele oblastního velení americké armády CENTCOM útoky zničily přes 20 lodí a v další fázi úderů chtějí USA eliminovat íránskou výrobu raket.
Podle jednoho z podnikatelů z Dubaje, kterého cituje agentura Bloomberg, pokračující nestabilita vytváří tlak na řadu odvětví a narušuje dodavatelské řetězce. Pokud by válka trvala déle než měsíc, některé firmy by podle něj mohly být nuceny přehodnotit své výrobní nebo servisní plány.
Dopady na finančních trzích
Ekonomické dopady jsou patrné i na finančních trzích. Hlavní index dubajské burzy směřuje k nejhoršímu týdnu od května 2022.
Konflikt zároveň tvrdě zasáhl cestovní ruch, který je jedním z pilířů ekonomiky regionu. Tisíce cestujících uvízly na letištích po celém Perském zálivu a mnozí musí využívat složité a nákladné trasy přes Saúdskou Arábii nebo Omán. SAE nyní pracují na vytvoření bezpečných vzdušných koridorů, které by mohly umožnit až 48 letů za hodinu.
Napětí se promítá také do energetických trhů. Írán útočí na energetickou infrastrukturu v oblasti a lodní doprava v Hormuzském průlivu, který je klíčovou tepnou pro přepravu ropy a kontejnerového zboží, se téměř zastavila. Výsledkem je prudký růst cen ropy.
Investoři zároveň sledují, zda by konflikt mohl ovlivnit zahraniční investiční strategii států Perského zálivu. Vedle závazků SAE investovat v USA oznámily také Katar a Saúdská Arábie investice v hodnotě téměř dvou bilionů dolarů.
Podle deníku Financial Times nyní někteří představitelé regionu tyto investice znovu přehodnocují s ohledem na možné náklady dlouhodobého konfliktu.
Protesty proti Donaldu Trumpovi ČTK
Zástupci jednoho z investičních fondů v Abú Zabí uvedli, že zatím žádné přehodnocení investičních plánů neprobíhá. Jakékoli omezení investic by však mohlo mít dopad na globální trh s fúzemi a akvizicemi, který je na kapitálu ze států Perského zálivu výrazně závislý.
Spojené arabské emiráty přitom v posledních letech úzce spolupracují s Trumpovou administrativou i v dalších oblastech. Podporují například partnerství v oblasti umělé inteligence, plánují miliardové investice do energetiky a objednávky letadel.
Trumpova vláda označila firmu Anthropic za riziko pro dodavatelský řetězec
Americké ministerstvo obrany naplnilo svou hrozbu a oficiálně označilo technologickou společnost Anthropic za riziko pro dodavatelský řetězec. Rozhodnutí má okamžitou platnost a zakazuje vládním dodavatelům používat technologie firmy Anthropic při plnění zakázek pro americkou armádu, napsala agentura Reuters.
Obchodní vazby sahají i k rodině amerického prezidenta. Trump Organization spolupracuje na výstavbě nové věže v Dubaji a připravuje projekty v Saúdské Arábii a Ománu. Investiční společnost MGX z Abú Zabí také získala dvoumiliardový podíl v kryptoměnové burze Binance prostřednictvím stablecoinu spojeného s Trumpovou rodinou.
Navzdory kritice Washingtonu však v regionu panuje také silný hněv vůči Íránu. Ten zahájil útoky přesto, že státy Perského zálivu neumožnily americkým ani izraelským silám využít své území či vzdušný prostor k úderům na Teherán.
Podle analytika Ryana Bohla z poradenské společnosti Rane Network státy regionu vždy počítaly s tím, že Trump bude jednat podle vlastního uvážení. Překvapila je však podle něj míra rizika, kterou je ochoten podstoupit i za cenu dopadů na své spojence.
Související
Trump tlačí Írán ke kapitulaci, boje se šíří do Libanonu
