Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Na Česko má konflikt v Íránu malý vliv, říká ekonom Bartoň

Na Česko má konflikt v Íránu malý vliv, říká ekonom Bartoň
Natland, užito se svolením
Dalibor Martínek

Je česká ekonomika kvůli útokům na Írán v nebezpečí? Zdraží benzín, plyn, elektřina? Jisté ekonomické dopady mohou nastat, ale zatím je nelze srovnávat s covidem, říká Petr Bartoň, hlavní ekonom společnosti Natland.

Způsobí útoky Spojených států a Izraele na Írán další ekonomickou globální krizi, jaká nastala před pár lety, kdy řádil covid? Nebo ještě musíme s hodnocením počkat na další vývoj?

Jestli mi nabízíte dvě možnosti vývoje, tak ještě musíme počkat. Jestli tam už jsme, nebo ještě ne, tak musím odpovědět, že ještě ne.

Současný konflikt už nabírá parametry globální ekonomické krize, roste cena ropy a plynu. Ceny energií v Evropě porostou, což může způsobit ekonomickou stagnaci…

Plyn je důležitější. Cena plynu poskočila v Evropě téměř o sto procent. Ale od začátku roku cena plynu zase tak moc nenarostla. Cena narostla z nejnižších hodnot za minulý rok, které ještě platily v předvečer útoku na Írán. Nárůst o sto procent vypadá jako zcela zásadní. Ale na druhé straně je to úplné nic oproti cenám, které jsme měli v době covidu. Nyní jsme v cenách plynu, zvýšených kvůli útoku na Írán, na úrovni, kde jsme byli před rokem touto dobou. Mezitím jeho cena klesla, a nyní jsme zpátky na cenové úrovni z loňského února. A jelikož česká koruna od té doby lehce posílila, dá se říct, že jsme pod cenou z loňského února. Nicméně skok ceny plynu je celkem zásadní.

Cena ropy skočila o nějakých patnáct procent. To je relativně malý skok. Většina tohoto očekávaného nárůstu už byla předtím zakomponována do cen ropy. A jde opět o nárůst ceny z téměř historických minim na začátku roku.

Cena za přepravu LNG na tankeru přes Atlantský oceán je na rekordu

Válka zdražila přepravu LNG na historický rekord. Sazby vyskočily o 163 procent

Cena za přepravu nákladu zkapalněného zemního plynu (LNG) na tankeru přes Atlantský oceán se kvůli dopadům války na Blízkém východě zvýšila na 161 750 dolarů (3,4 milionu korun) za den. To je nejvýše od listopadu 2023 a rekord pro tuto část roku. S odkazem na data analytické společnosti Spark Commodities to uvedla agentura Reuters. Před měsícem se tato sazba pohybovala kolem 9800 dolarů (205 tisíc korun) za den.

Přečíst článek

Jaký to může mít vliv na českou ekonomiku?

V případě ropy se bavíme v dolarech. Oslabení dolaru je mnohem výraznější než oslabování eura. To znamená, že když připočteme k patnáctiprocentnímu zdražení ropy oslabující dolar, tak jsme pro Česko reálně pod deseti procenty zdražení ropy. Srovnávat tento výkyv s dobou covidu je příliš předčasné. Pokud bude konflikt trvat půl roku, a na tu dobu se zastaví možnosti vývozu, podívejme se na to potom zpátky. Takový scénář zatím nikdo nepředpokládá.

Pokud půjde o výkyv na několik týdnů, a potom se situace vrátí zpátky, tak týden nebo dva vyšších cen ropy nebo plynu nemají šanci se na české ekonomice projevit. Ve světě je tlak na snižování těžby ropy, protože se zvyšují její zásoby. Těží se rychleji, než se spotřebovává. Což vede k tlaku na snižování ceny. Když se podíváme na efekt posledního týdne na ceny plynu a ropy, u plynu je mnohem větší. Cena plynu se ze sedmdesáti až osmdesáti procent propíše do cen pro spotřebitele. Plyn nepotřebuje žádné obrábění, aby se dostal ke spotřebitelům. Většina ceny plynu je surový plyn.

Ropu u nás téměř nikdo nespotřebovává, spotřebovávají se výrobky z ropy, benzín a nafta. Na jejich ceně se podílí ropa „jenom“ asi patnácti procenty. Potom je tam daň a náklady na výrobu. Pokud se zvýšila cena ropy o patnáct procent, když vynecháme kurz dolaru, a cena ropy dělá asi patnáct procent z ceny benzínu nebo nafty, tak je to patnáct procent z patnácti procent. Jsme na koruně nebo dvou za litr benzínu. Pokud něco ovlivní českou ekonomiku, bude to spíš cena plynu.

Dalším aspektem útoku na Írán je zásah do mezinárodní dopravy. Jaký dopad bude mít konflikt na leteckou dopravu a vše s tím spojené?

Můžeme čekat, že to bude mít vliv na pojištění. Pojišťovny budou žádat od zajišťoven větší plnění. To se rozprostře na náklady za zajištění všech produktů. Droboulince můžeme čekat větší ceny za povinné ručení a podobně. Každá taková situace se v rámci pojištění rozprostře mezi ostatní produkty. Ale pohybujeme se v rozsahu jednotek korun.

David Marek, hlavní ekonom Deloitte

David Marek: Problém není dražší ropa, ale blokáda Hormuzského průlivu

Dodávky ropy z Perského zálivu lze bez zvýšení ceny nahradit odjinud. Ale jen krátkodobě. Větším problémem, který hrozí, je ovšem výpadek globální námořní dopravy. To už se stalo kvůli covidu i Hútíům a evropské země včetně Česka to stálo část ekonomického růstu, říká hlavní ekonom a ředitel Clients & Markets české pobočky poradenské společnosti Deloitte David Marek.

Přečíst článek

Jak mohou světovou, potažmo českou ekonomiku, ovlivnit případné změny v trasách kontejnerových lodí?

Hormuzským průlivem se kromě ropy a plynu nic zásadního netransportuje. Suezský průplav je nadále funkční, hlavní mezinárodní doprava je zatím nedotčena. Pokud by došlo k uzavření Suezského průplavu, bylo by to na pováženou. Pořád by to nebylo na úrovni covidu, ale mohly by z toho vzniknout větší problémy, které by se dotkly i české ekonomiky. Zatím jde jenom o ropu a o plyn. U ropy existuje spojka přes arabský poloostrov, ropa se do světa dá dostat. U plynu je to větší problém. Česko má největší dodávky plynu ze Spojených států, ty jsou nedotčené. Ale významně do Evropy připlouvají lodě s LNG z Kataru, a ten je teď uzavřen.

Mluvíme o zdražování, o inflačních tlacích. Jaký může mít vliv konflikt v Íránu na výši úrokových sazeb ČNB, potažmo na cenu hypoték?

Dění v Íránu může ovlivnit inflaci. Ceny energií jsou významným faktorem pro výpočet inflace. Ale zatím jde v případě Íránu o krátkodobý efekt. Hlavní vliv bude přes ceny benzínu a nafty, které mají relativně velkou váhu ve spotřebním koši. Ale pokud zdraží benzín o korunu padesát, je váha tohoto zdražení nízká. Bavíme se o desetinkách procenta. A nemůžeme předjímat, že půjde o celý rok. Pokud bude tento faktor na měsíc vyšší o desetinku nebo o dvě, národní banka na to nebude reagovat. Ta potřebuje vidět delší trend. A kdyby tento vliv dělal víc než jednu nebo dvě desetiny ze všech inflačních vlivů, tak na to ČNB nebude reagovat, protože ona sleduje jádrovou inflaci. Z ní jsou vyloučeny okolnosti, které jsou mimo schopnost národní banky je ovlivnit.

Takže chcete říct, že se vývoje české ekonomiky dění kolem Íránu nijak nedotkne?

Pokud půjde o akci trvající jednotky týdnů, a ceny se potom vrátí na původní hodnoty, tak české ekonomice nevzniknou žádné zásadní škody. To je efekt délky trvání. Druhým efektem je velikost. Zatím se to týká benzínu a nafty, ještě více cen plynu. Ale, nemusí se to nutně projevit v cenách pro zákazníky. Domácností se změna ceny plynu nemusí dotknout. Změna nákupní ceny je sice významná, ale plyn nakupují obchodníci, kteří ho prodávají domácnostem s fixací na celý rok. Zatím, přes stoprocentní, ale krátkodobé zdražení plynu, není důvod, aby někdo zvyšoval cenu plynu. Na českou ekonomiku konflikt působí zatím málo a krátce.

Konec ruského plynu v EU? Konflikt na Blízkém východě může plány zkomplikovat

Negativní dopad konfliktu na Blízkém východě na dodávky energetických surovin by mohl v Evropské unii obnovit debatu ohledně zákazu dovozu zemního plynu z Ruska. Podle agentury Reuters to řekl norský ministr energetiky Terje Aasland.

Přečíst článek

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka. 

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Dalibor Martínek: Pavel si přišel do Sněmovny pro úšklebky a parodii potlesku

Petr Pavel ve Sněmovně
ČTK
Dalibor Martínek

Prezident Petr Pavel přišel poprvé promluvit před novou Poslaneckou sněmovnu. Přišel se s ní prý seznámit, uváděl dopředu svou návštěvu. Samozřejmě dobře ví, s kým má tu čest. Pavel se ve svém desetiminutovém proslovu snažil působit jako pověstný svorník. Promluvil, ale všichni účastníci si dobře uvědomovali své pozice.

Ústředním poselstvím prezidenta Sněmovně byly výdaje na bezpečnost a obranu země. Není jediný ospravedlnitelný důvod, aby výdaje na bezpečnost stagnovaly, je mnoho důvodů, aby rostly. Posilování obrany není příprava na válku, ale cesta k míru, pravil. Na faktu, že Babišova vláda nehodlá výdaje na armádu zvyšovat, se však nic nemění.

Druhým tématem krátkého Pavlova proslovu byl apel na snahu o hledání společných stanovisek opozice a koalice, aspoň na hlavních společenských tématech. Těmi podle Pavla jsou bezpečnost, školství nebo inovace, oblasti, které přesahují jedno volební období.

Dalibor Martínek: Šejkové podle Okamury prchnou do Česka

Útok Spojených států a Izraele na Írán může podle Tomia Okamury zpustit další vlnu masové migrace. Prohlásil to před jednáním koaliční rady. Zakladatel SDP si dál jede svou protimigrační notu, která mu tolik zabírá u voličů. Ale zapomněl, že šejkové nejsou Ukrajinci.

Přečíst článek

I Macinka se postavil

Milý, neškodný proslov. Zajímavé bylo sledovat záběry oficiálních kamer z Poslanecké sněmovny. V jednom záběru je řečnický pultík. Z pohledu pozorovatele vlevo pravá Babišova ruka Karel Havlíček, vpravo Petr Macinka. Uprostřed Pavel, za ním v zákrytu není vidět Andrej Babiš. Jiná kamera zabírá šéfa sněmovny Tomia Okamuru.

Při příchodu prezidenta zní prezidentská fanfára. I Macinka, který s prezidentem stále trucovitě nemluví, dostal jen Červeného a ne Turka, se postavil a zapnul si sako. Každá rebelie má své meze.

Když Pavel krátce hovořil, a nebyly to objevné myšlenky ani výrazný nebo překvapivý apel, prostě jen žádal hledání shody napříč spektrem a víc peněz na armádu, Havlíček si dělal poznámky, Macinka se neklidně vrtěl. Babiš nebyl vidět, předseda sněmovny Tomio Okamura si hrál na sochu.

Pavel také podpořil výdaje na neziskový sektor, který vláda ostentativně osekává. A uvedl, že nám chybí legislativa pro krizové situace. Nebylo to žádné burácivé naléhání, prostě četl projev. Jak to s výsledky bude je každému jasné. Žádné nebudou. Vláda má sto osm, prezident s tím nic nezmůže.

Michal Nosek: Kodex snese vše, jaká ale bude realita?

Vláda si schválila etický kodex. Dokument plný vzletných vět o důvěře veřejnosti, prevenci střetu zájmů a povinnosti opustit jednání už při pouhém „zdání“ konfliktu. Na papíře působí přesvědčivě. Jenže česká politika má dlouhodobě problém ne s tím, co píše do dokumentů, ale s tím, co skutečně dělá.

Přečíst článek

Jeho jedinou silou je, mít dobré vztahy s Andrejem Babišem. Oba to vědí, ani jeden nechce tomu druhému lézt do zelí. Občas nějaký ten proslov, ale hlavně klid na práci. V takovémto módu patrně nebude vládní koalici, hlavně Andreji Babišovi, patrně vůbec vadit, pokud by Pavel obhájil za dva roky svůj prezidentský post. A opozice zase nechce proti Pavlovi nasazovat svého kandidáta.

Hradu i vládě způsob vzájemné koexistence evidentně vyhovuje. Už není žádný střet Hrad versus vláda. Občas se možná vyskytnou nějaké třenice, ale obě strany budou vždy pro konsenzus. A to přesto, že se Pavel s Babišem nebo Macinkou nemusí. Když Pavel ukončil svůj krátký proslov, potlesk poslanců byl vlažný. Macinka si jen tak otřel ruce o sebe, Babiš třikrát vlažně tlesknul. Nejdéle předstíral potlesk slušně vychovaný Karel Havlíček.

Související

Lukáš Kovanda: Česká ekonomika loni rostla ještě rychleji, než se dosud mínilo

Lukáš Kovanda: Česká ekonomika loni rostla ještě rychleji, než se dosud mínilo
ČTK
Lukáš Kovanda

Česká ekonomika loni rostla ještě výrazněji, než se dosud předpokládalo. Podle dnes zveřejněných údajů ČSÚ přidala 2,6 procenta, což je ještě příznivější údaj než ten předběžný, čítající 2,5 procenta. Hlavním tahounem ekonomiky byla loni spotřeba domácností, která se na celkovém růstu podílela 1,1 procentního bodu. Výdaje vlády přispěly k růstu 0,4 procentního bodu. Investice pak rovným jedním procentním bodem. Přebytek zahraničního obchodu se zbožím, nominálně druhý nejvyšší v historii, přispěl loni k celkovému výsledku zahraničního obchodu tak, že ten se na růstu ekonomiky podílel z 0,1 procentního bodu.

Spotřebu domácností poháněl růst reálných mezd, které se letos v hrubém vyjádření srovnávají s úrovní roku 2019, když v čistém ji již dříve překonaly. Přes plíživý nárůst míry nezaměstnanosti nedošlo loni k zásadnějšímu ochromení spotřeby právě z tohoto důvodu vyššího počtu lidí registrovaných coby nezaměstnaní na úřadech práce. Spotřeba domácností i přes jistý nárůst nezaměstnanosti mohla přitom být ještě výraznější, neboť i loni přetrvávala stále poměrně vysoká míra úspor domácností, která výrazně předčila průměr desátých let, kdy až do zmíněného roku 2019 byla citelně nižší než právě i loni. Už od pandemie covidu české domácností na spotřebu vynakládají znatelně menší část svého příjmů, což si nejprve vynucovaly covidové restrikce, posléze však se z vynuceného jednání stal nový nevynucený rys, nová zvyklost, jejich ekonomického jednání. 

Boom stavebnictví

Investice loni podporovalo zejména stavebnictví, které zažívalo boom jak v oblasti pozemního, tak inženýrského stavitelství. Přitom právě zejména inženýrské stavitelství podporovaly pro změnu poměrně výrazné vládní výdeje. Stavebnictví jako celek se rozvíjelo i přes nadále relativně vysoké úrokové sazby napříč ekonomikou, kdy ovšem ani poměrně vysoké hypoteční sazby neoslabovaly poptávku domácností po nemovitostech, ať už k vlastnímu bydlení či „na investici“. Tato poptávka představuje impuls další výstavbě, která je ovšem i tak nedostatečná, aby poptávku uspokojila bez výrazného tlaku na další růst cen.

Ilustrační foto

Česká ekonomika zrychlila. Táhly ji domácnosti i investice

Česká ekonomika loni vzrostla o 2,6 procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) svůj původní lednový odhad nyní ještě o desetinu procentního bodu vylepšil. Růst byl nejvyšší od roku 2022 a podpořila jej domácí i zahraniční poptávka.

Přečíst článek

Zahraniční obchod zase loni vykázal nečekanou odolnost vůči relativně silné koruně a zejména zhoršeným podmínkám v mezinárodním prostředí, souvisejícím zejména se zaváděním nebývale vysokých cel ze strany americké administrativy. Jedním z důvodů zmíněné odolnosti byl fakt, že americká ekonomika se v očekávání vyšších cel v první polovině loňska předzásobovala, což přímo či nepřímo zvyšovalo přechodně poptávku po českém exportu, ještě nad rámec situace bez navyšování cel.

Letos lze očekávat srovnatelný ekonomický růst jako loni, kolem 2,5 procenta, který však může zbrzdit možný nepříznivý vývoj na mezinárodní scéně, pokud konflikty typu toho probíhajícího v Íránu získají vleklejší ráz, takže sníží výkon světové ekonomiky a intenzitu zahraničního obchodu. Rovněž inflační tlaky, které mohou způsobit, by mohly nečekaně zpomalit letošní růst české ekonomky, například kvůli nutnosti držet vyšší úrokové sazby České národní banky, což může zvýšit náklady financování a investic a utlumit je tak.   

Související

Praha

Lukáš Kovanda: Česko coby šestý světový tygr? Kdeže, jde o klamání veřejnosti

Přečíst článek
Doporučujeme