Ministerstvo financí se má omluvit Deníku Referendum za výroky premiéra Andreje Babiše (ANO), které pronesl na adresu média kvůli článku o tom, že společnost Deza z holdingu Agrofert byla podezřelá ze způsobení otravy řeky Bečvy. Má mu také zaplatit 200 tisíc korun jako náhradu za nemajetkovou újmu. Nepravomocně o tom rozhodl Obvodní soud pro Prahu 1. Obě strany si ponechaly lhůtu na odvolání. Babiš v roce 2020 v postavení předsedy vlády ve Sněmovně pronesl, že je Deník Referendum novinářská žumpa a opakovaně lže.
Podle soudu Babiš deníku způsobil újmu a chtěl ho poškodit - znehodnotit jeho význam jako média a zpochybnit jeho závěry. Jeho kritika byla nepodložená a nepřiměřená. Navíc naznačil, že opakovaně šíří lži a nepodložená tvrzení, což je pro každé médium velmi citlivé nařčení. Stát je podle soudkyně za tento zásah zodpovědný.
„Interpelace sice slouží primárně poslancům, ale je všeobecným faktem, že je určena i veřejnosti,“ prohlásila v odůvodnění k odpovědnosti ministerstva soudkyně Barbora Šumová. Výroky tak přenáší veřejnoprávní média a slouží i k propagaci politické činnosti vlády a k politickému marketingu jednotlivých členů. Otázka na premiéra pak byla podle soudkyně reakcí na činnost vlády, zejména na činnost ministerstva životního prostředí v kauze havárie na řece Bečvě a zejména pochybnosti při vyšetřování.
Pavel: Tvrzení, že jsem lídrem opozice, je nesmysl. S vládou chci korektní vztah
Prezident Petr Pavel pokládá za nesmyslné tvrzení koaličních politiků, že by byl lídrem nebo prezidentem opozice. V bilančním rozhovoru pro Českou televizi řekl, že ač měl názorově blíž k předchozímu kabinetu Petra Fialy (ODS), v řadě věcí s ním nesouhlasil, podobně jako s kroky nynější vlády. Hodlá s ní ale mít korektní a věcné vztahy, které má i s jejím předsedou Andrejem Babišem (ANO). Rozhovor se odehrál ke třem letům ve funkci hlavy státu.
Nehoda se stala 20. září 2020. Do Bečvy pronikla zprvu neznámá látka. Rozbory odhalily kyanidy a šestimocný chrom. Podle odborníků kyanid poškodil celý vodní biotop a zničil podmínky pro život organismů na desítkách kilometrů toku. Do kafilerie bylo odvezeno přes čtyřicet tun ryb, rybáři však odhadovali, že skutečný počet uhynulých mohl být až dvojnásobný.
Podezření padlo nejdříve na chemičku Deza, tehdy patřící do svěřenského fondu úřadujícího premiéra. Firma možnost, že by únik pocházel z jejího provozu, od počátku odmítala. Soudy v roce 2024 pravomocně rozhodly, že za havárii mohla společnost Energoaqua.
Michal Nosek: Pro Andreje Babiše a Tomia Okamuru je Imunita jako štít moci
Sněmovna odmítla vydat Andreje Babiše a Tomia Okamuru k trestnímu stíhání. Formálně jde o hlasování o poslanecké imunitě, ve skutečnosti však o mnohem víc. O test, zda v české politice platí stejná pravidla pro všechny. Výsledek vysílá veřejnosti nepříjemný signál.
Deník Referendum se případem od počátku zabýval a podle soudkyně odvedl dobrou práci. „Skutečně se jedná o otázku, která ve společnosti rezonovala a v určitých aspektech rezonuje dodnes. Vznikly tam pochybnosti o řádnosti a včasnosti vyšetřování, zejména odběru vzorků. Nepochybně k objasnění havárie a k jejímu řádnému vyšetření přispěla právě i investigativní činnost žalobkyně,“ uvedla Šumová.
Deník v žalobě požadoval, aby mu stát kvůli výrokům zaplatil 800 tisíc korun, podle soudkyně je však tato částka nepřiměřeně vysoká. Podle šéfredaktora a vydavatele Deníku Referendum Jakuba Patočky proto médium zváží další postup. „Myslím si, že ta společenská nebezpečnost a závažnost dopadů útoků tohoto druhu na média zvlášť v dnešní společenské situaci by měla být hodnocena v té míře, jakou jsme požadovali,“ řekl po skončení jednání Patočka. Právní zástupce ministerstva financí uvedl, že nemá pravomoc se k případu vyjadřovat.
Související
Babiš se spravedlnosti nedočká. Jeho lidé ho vždy podrží
Sloužil jak v americké armádě, tak v rámci NATO. Od skončení aktivní vojenské služby působí v obranném průmyslu a nově se stal neexekutivním členem představenstva skupiny CSG. V rozhovoru vysvětluje, proč jsou průmyslové kapacity klíčové pro bezpečnost NATO a jakou roli v nich mohou hrát společnosti jako CSG „CSG je působivá evropská obranná skupina se silnými průmyslovými kapacitami a jasnými ambicemi,“ říká generál ve výslužbě John Nicholson v rozhovoru.
Generále Nicholsone, jak byste se stručně představil novým kolegům?
Popsal bych se jako celoživotní člen globální vojenské a bezpečnostní komunity. Strávil jsem 36 let ve Spojených státech v armádě, kde jsem působil ve vyšších velitelských funkcích jak v USA, tak v rámci NATO. Po odchodu do výslužby jsem zůstal aktivní v oblasti obrany a bezpečnosti prostřednictvím poradenské a manažerské činnosti a je pro mě ctí být nyní součástí CSG v důležitém období jejího rozvoje.
Strávil jste desetiletí ve vysokých velitelských pozicích v armádě USA a v NATO. Které zkušenosti považujete za nejrelevantnější pro svou současnou roli v soukromém sektoru?
Mnoho lekcí z vojenského leadershipu se dá přímo přenést do soukromého sektoru – zejména v obranném průmyslu. Strategické myšlení, budování silných týmů, porozumění komplexnímu operačnímu prostředí, a především odpovědnost za lidi, kteří jsou závislí na výsledcích vašich rozhodnutí. V obranném průmyslu to, co vyrábíte, nakonec podporuje vojáky, záchranáře i spojenecké země. Tento důraz na poslání je klíčový.
Během své kariéry jste úzce spolupracoval se spojenci v rámci NATO. Dnes CSG zaměstnává řadu bývalých vojáků i příslušníků aktivních záloh, převážně z České republiky. Jaká je vaše osobní zkušenost s českými vojáky a důstojníky, se kterými jste se setkal během spojeneckých a aliančních operací?
Českých vojáků i důstojníků si velmi vážím. Poprvé jsem se s nimi setkal ještě před vstupem České republiky do NATO a později jsem sloužil po boku českých jednotek v zahraničních misích včetně Afghánistánu. Jsou profesionální, spolehliví a oddaní spojenci. Měl jsem také příležitost spolupracovat se současným českým prezidentem Petrem Pavlem v době, kdy působil jako předseda Vojenského výboru NATO, a jeho vedení i přínosu Alianci si hluboce vážím. České vojenské vedení si v rámci NATO vybudovalo silné postavení a respekt.
Aktualizováno
Strnad získal zakázku na výrobu obrněnců Patriot za více než šest miliard
Česká společnost Excalibur Army, která je součástí zbrojařské skupiny CSG podnikatele Michala Strnada, získala v jihovýchodní Asii zakázku na výrobu přes 100 obrněných vozidel Patriot za více než šest miliard korun (300 milionů dolarů). Dodávky na minometná vozidla nebo obrněné transportéry mají být splněny do tří let.
Po odchodu z aktivní vojenské služby se angažujete v obranném průmyslu. Co vás k tomuto kroku motivovalo a co jste chtěl přenést ze své vojenské zkušenosti do byznysu?
Motivace byla jednoduchá: chtěl jsem nadále přispívat bezpečnostní komunitě. Obranné společnosti hrají zásadní roli při podpoře NATO a spojeneckých zemí. Věřím, že mé zkušenosti mohou pomoci propojit operační realitu s průmyslovou strategií. Záleží mi také na tom, aby lidé ve službě měli vybavení, kterému mohou skutečně důvěřovat.
Co vás osobně přitahovalo na CSG a proč jste se rozhodl přijmout roli neexekutivního člena představenstva právě v tomto okamžiku vývoje společnosti?
CSG je působivá evropská obranná skupina se silnými průmyslovými kapacitami a jasnými ambicemi. Zaujalo mě zejména to, jak společnost přijímá moderní technologie a inovace. Přijmout tuto roli právě nyní – v době, kdy CSG vstupuje do nové kapitoly jako veřejně obchodovaná společnost – jsem vnímal jako příležitost přispět k něčemu rostoucímu, dynamickému a strategicky významnému.
Jak byste popsal svou roli v představenstvu CSG a jaké pohledy či odborné zkušenosti chcete přinést do strategického směřování skupiny?
Je to vlastně poprvé, kdy působím konkrétně jako neexekutivní člen představenstva, takže se v této roli postupně učím. Můj přínos bude vycházet ze strategického a operačního pohledu: porozumění potřebám NATO, bezpečnostním trendům, nově vznikajícím technologiím a významu odolnosti a důvěryhodných dodavatelských řetězců. Doufám, že budu moci podpořit vedení CSG zkušenostmi získanými během desetiletí spojenecké spolupráce.
Máte zkušenosti s některými z největších obranných společností na světě. Může s nimi CSG soutěžit, nebo by s nimi měla spíše spolupracovat? Jaké výhody má CSG oproti tradičním globálním obranným gigantům?
Nejde jen o konkurenci – jde také o partnerství. Určitě existuje značný prostor pro spolupráci mezi evropskými obrannými společnostmi a americkými průmyslovými partnery. Zkušenosti a schopnosti obranných výrobců jsou v současném úsilí o zvýšení výrobních kapacit napříč Aliancí mimořádně důležité.
Dnes je nedostatek průmyslových kapacit – dokonce i u základních vojenských komodit, jako je například velkorážová munice – výzvou nejen v Evropě, ale i ve Spojených státech. Proto je spolupráce napříč transatlantickým obranným ekosystémem zásadní.
Zároveň však společnosti jako CSG mohou v určitých oblastech bezpochyby konkurovat. CSG má skutečné výhody v agilnosti, regionální expertize a hlubokých průmyslových kořenech v Evropě.
Strnad raketově zbohatl: Úpis akcií CSG z něj udělalo nejbohatšího Čecha i zbrojaře světa
Vstup zbrojařské skupiny Czechoslovak Group na burzu v Amsterdamu vystřelil majetek jejího majitele Michala Strnada do bezprecedentní výše. Podle Bloombergu se jeho jmění během jediného dne zhruba zdvojnásobilo na 37 miliard dolarů. Ve 33 letech se tak stal nejen nejbohatším Čechem, ale i nejbohatším zbrojařským magnátem planety.
Čím je CSG výjimečná mezi evropskými a světovými obrannými společnostmi?
Co mě zaujalo, je kombinace průmyslové schopnosti, inovací a oddanosti poslání. CSG není jen o managementu nebo strategii na nejvyšší úrovni. Síla společnosti spočívá stejně tak v lidech přímo ve výrobě – v pracovnících, kteří zajišťují, že je vybavení spolehlivé. Jejich práce může rozhodovat o životě a smrti vojáků a pracovníků záchranných složek.
Jak hodnotíte potenciál CSG – jak jako průmyslové skupiny, tak i nyní jako veřejně obchodované společnosti?
Vidím zde silný dlouhodobý potenciál. Poptávka po obranné výrobě a modernizaci roste napříč NATO i mimo něj. CSG má průmyslový základ, mezinárodní působnost i technologické zaměření, aby mohla hrát významnou roli. Vstup na burzu přináší nové odpovědnosti, ale také příležitosti k růstu a vyšší transparentnosti.
CSG působí v Evropě, Spojených státech i v dalších regionech. Jak důležitá je tato mezinárodní přítomnost v dnešním bezpečnostním a obranném prostředí?
Je to mimořádně důležité. Obrana je dnes globální a dodavatelské řetězce musí být odolné. Přítomnost v různých regionech posiluje partnerství, zajišťuje rychlou reakci a podporuje interoperabilitu spojenců. Mezinárodní dosah také odráží důvěryhodnost v širší obranné komunitě.
Jak vnímáte současný vývoj vztahů mezi Spojenými státy a ostatními členy NATO a co to znamená pro obranný průmysl obecně a pro společnosti jako CSG konkrétně?
Transatlantické vztahy zůstávají zásadní, ale nacházíme se v období politické nejistoty. Nevítám kroky, které narušují soudržnost NATO. Zároveň je fér uznat, že tlak ze strany USA povzbudil evropské spojence ke zvýšení obranných výdajů.
Je také důležité si připomenout, že američtí vojáci se silně identifikují jako součást širší komunity NATO. Vnímají NATO jako klíčový pilíř sdílené bezpečnosti jak pro Evropu, tak pro Spojené státy. Pro obranný průmysl to znamená, že Evropa musí pokračovat v budování silnějších schopností a kapacit při zachování úzké spolupráce se spojenci.
Jakou roli by podle vás měli evropští výrobci obranného průmyslu sehrát při posilování schopností NATO, odolnosti a bezpečnosti dodávek?
Evropští výrobci jsou naprosto klíčoví. Síla NATO závisí na důvěryhodné průmyslové kapacitě a bezpečných dodávkách. Evropa musí být schopna vyrábět, udržovat a dlouhodobě zabezpečovat klíčové systémy doma a zároveň zůstat interoperabilní se spojenci. Společnosti jako CSG přispívají přímo k odolnosti a odstrašení.
Strnadova CSG zakládá muniční podnik v Řecku. Obnoví i výrobu TNT
Zbrojařská skupina Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada bude ve společném podniku v Řecku vyrábět velkorážovou munici. V Aténách podepsala zakládací dokumenty ke vzniku společnosti Hellenic Ammunition S.A., která bude mít výrobu ve městě Lavrio. Součástí projektu je také obnovení výroby trhaviny trinitrotoluen (TNT). CSG do projektu postupně investuje až 50 milionů eur, tedy zhruba 1,2 miliardy korun. Vzniknout mají stovky pracovních míst.
Spolupracoval jste s lídry z vlád, armád i průmyslu. Jak byste popsal svou osobní zkušenost se spoluprací s Michalem Strnadem?
Michal Strnad je silný a prozíravý lídr. Z vojenské kariéry vím, že právě silné vedení často představuje skutečný rozdíl oproti konkurenci. Silný lídr tvrdě pracuje, přebírá odpovědnost a nebojí se dělat obtížná rozhodnutí.
Takové vedení je v CSG jasně viditelné. Michal rozumí jak strategickému prostředí, tak významu průmyslové excelence a oceňuji jeho závazek k inovacím, růstu a odpovědnosti v obranném sektoru.
Jaké poselství byste chtěl předat manažerům a zaměstnancům CSG, když skupina vstupuje do nové kapitoly po IPO?
Mé poselství je jednoduché: to, co děláte, má význam. Ať už pracujete v managementu, inženýringu, nebo ve výrobě, vaše práce podporuje lidi, kteří jsou na tomto vybavení závislí – vojáky, spojence, hasiče, záchranáře. Pracovníci, kteří tyto systémy vyrábějí, jsou stejně důležití jako ti, kteří vedou společnosti nebo velí armádám. CSG má před sebou důležité poslání a jsem hrdý, že mohu být jeho součástí.
Generál (ve výslužbě) John Nicholson působí jako nezávislý neexekutivní člen představenstva společnosti. Dříve zastával pozici generálního ředitele společnosti Lockheed Martin Middle East, kde dohlížel na strategické operace v devíti zemích regionu. Generál Nicholson odešel z armády Spojených států v roce 2018 po 36 letech služby, během níž mimo jiné velel misi NATO Resolute Support a silám USA v Afghánistánu. Zastával řadu vyšších velitelských funkcí v rámci NATO i armády USA včetně velení 82. výsadkové divizi a aliančnímu velitelství Allied Land Command. Generál Nicholson vystudoval Georgetown University a United States Military Academy ve West Pointu, má dále dva magisterské tituly a několik čestných doktorátů.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Aktualizováno
Strnad získal zakázku na výrobu obrněnců Patriot za více než šest miliard
Česká republika usiluje o jeden z největších technologických projektů v Evropě – výstavbu takzvané AI gigafactory. Obří datové centrum pro umělou inteligenci by si vyžádalo investici kolem 100 miliard korun a podle expertů by mohlo výrazně posílit postavení Česka v oblasti moderních technologií.
„Pokud Česká republika získá projekt AI gigafactory, stane se lídrem v oblasti umělé inteligence,“ řekl v Bruselu bývalý náměstek ministra průmyslu a současný zmocněnec Svazu průmyslu a obchodu pro AI Jan Kavalírek.
Evropská komise by měla pravděpodobně už v dubnu vyhlásit výzvu pro zájemce o výstavbu těchto center. V celé Evropské unii má vzniknout pět velkých AI gigafactory a podle odborníků by jednu z nich mohla získat právě střední a východní Evropa.
Za Česko by přihlášku do projektu měly podat České radiokomunikace. Podmínkou je ale souhlas nové české vlády.
Skončí všichni politruci, říká Karel Havlíček. A chystá čistku ve státních firmách
První místopředseda vlády Karel Havlíček vypracoval hospodářskou strategii země. Je to komplexní materiál, má 88 stran. Přináší recepty nejen pro průmysl, ale třeba pro vzdělávání, dopravu nebo digitalizaci. Podle této kuchařky se teď bude v Česku vládnout, Havlíček je na ni náležitě pyšný. Než doporučení přejdou do praxe, vláda se vypořádá ještě s několika oblastmi. Jednak chce změnit služební zákon, aby mohla lépe propouštět nadbytečné úředníky. Omezí řečnění ve sněmovně a vyčistí státní firmy. „Skončí všichni politruci,“ říká Havlíček.
Celkové náklady na vybudování datového centra se odhadují přibližně na 100 miliard korun. Zhruba 70 miliard by investovaly České radiokomunikace, 15 miliard by poskytl český stát a dalších 15 miliard by přispěla Evropská komise.
Ministr průmyslu Karel Havlíček před několika dny uvedl, že vláda stojí před finálním rozhodnutím, zda se do projektu zapojí.
„Od opatrného přístupu začínám být optimistický a vypadá to, že s privátním investorem najdeme rozumnou cestu, jak se k projektu přihlásit,“ řekl ministr při představení nové hospodářské strategie vlády.
Datové centrum by mohlo vzniknout v oblasti Jíloviště u Prahy, kde už se infrastruktura pro podobné projekty připravuje.
„V oblasti Jíloviště se už datové centrum staví, teď jde o to, jak velké bude a k jakému účelu,“ uvedl Kavalírek. Podle něj nyní probíhají jednání s vládou, aby projekt podpořila.
Společný projekt s Polskem
Česko by podle dřívějších informací mohlo o projekt usilovat společně s Polskem, což by mohlo zvýšit šance na získání podpory Evropské unie. O konečném umístění gigafactory by měla Evropská komise rozhodnout do léta.
Pokud by projekt získalo právě Česko, znamenalo by to podle Kavalírka zásadní technologický posun.
„Získali bychom strategickou infrastrukturu, na které můžeme trénovat nejvýkonnější AI modely a provozovat je přímo v České republice,“ uvedl.
video
Významní dodavatelé v éře nového zákona o kybernetické bezpečnosti
V novém díle talkshow Na kus řeči s právníky se experti z advokátní kanceláře PRK Partners, Eva Fialová a Zbyněk Loebl, podrobně věnují jednomu z nejaktuálnějších témat současnosti – právu kybernetické bezpečnosti. Hlavní pozornost je zaměřena na institut tzv. významných dodavatelů, kteří hrají klíčovou roli v rámci nové regulace vycházející ze směrnice NIS2. Dozvíte se, jak se dodavatel dozví o své roli, jakým způsobem probíhá identifikace primárních a sekundárních aktiv a proč je pro obě smluvní strany zásadní nepodcenit nastavení vzájemných vztahů.
Gigafactory by mohla sloužit nejen technologickým firmám, ale i státu. Datové centrum by mohlo pomoci například s digitalizací státní správy nebo s vývojem českého jazykového modelu umělé inteligence.
Další využití by mohlo být ve výzkumu a zdravotnictví. Významnou roli by centrum mohlo hrát také v oblasti bezpečnosti – například pro armádu, zpravodajské služby nebo pro monitoring energetické infrastruktury.
Důležitou součástí projektu by byla také podpora technologických start-upů.
„Malé firmy by mohly využívat kapacitu centra za výhodnějších podmínek a trénovat si vlastní AI modely,“ vysvětlil Kavalírek.
Pokud by se projekt v Česku neuskutečnil, znamenalo by to podle něj závislost na zahraničních technologiích. „Jestliže AI gigafactory nevznikne u nás, budeme si tyto služby muset kupovat ze zahraničí,“ dodal.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Dražší Word i Excel, navíc AI. Balík Microsoftu vyjde už na 99 dolarů měsíčně
