Umělá inteligence potřebuje datová centra, ale lidé je nechtějí. Naštěstí se dají postavit ve vesmíru
Z důvodů objektivních i velmi subjektivních se lidé bouří proti stavbám velkých datových center. Investoři do umělé inteligence se tedy budou muset s jejich odporem vypořádat. Případně datová centra přestěhovat do severských končin nebo až do vesmíru, což podle nových propočtů nemusí být tak obtížné, jak by se zdálo.
Datová centra, tedy vlastně budovy nacpané souběžně pracujícími specializovanými čipy, umožňují obrovský výpočetní výkon, který ke své rychlé činnosti nezbytně nutně potřebují modely umělé inteligence. Investoři do nich tedy směřují své peníze ve velkém.
Skutečně obří projekt soukromých investic do infrastruktury umělé inteligence, tedy zejména do datových center, oznámil hned po svém nástupu do funkce loni v lednu americký prezident Donald Trump. Projekt dostal označení Stargate (Hvězdná brána) a spojily se v něm americké počítačové společnosti OpenAI a Oracle s investičními skupinami SoftBank z Japonska a MGX ze Spojených arabských emirátů. Ty slibují, že do roku 2028 investují až 500 miliard dolarů. Podle Trumpa by to mělo posílit vedoucí pozici USA v tomto sektoru.
Má to ovšem své problémy technické, z nichž pramení i potíže s veřejností.
Technologičtí giganti se zavázali investovat stovky miliard dolarů do rozvoje umělé inteligence v Indii. Oznámení padla během velkého summitu Indian AI Impact Summit zaměřeného na AI, který v zemi spojil světové státníky i šéfy nejvýznamnějších technologických firem. Informoval o tom server CNBC.
AI horečka v Indii: Světové firmy slibují stovky miliard dolarů
Money
Nechtěný soused pro liberály i konzervativce
Šéfredaktor časopisu MIT Technology Review Mat Honan připravil pro své periodikum rozbor, proč – jak píše – „všichni (v USA) datová centra nenávidí“.
Zejména v místech, kde se mají datová centra stavět, se místní obyvatelé snaží projektům zabránit. A shodnou se na tom v liberálních městech stejně jako na konzervativním venkově.
Proč? Důvodů je víc. Prvním je energetická nenasytnost. Datová centra prudce zvýší poptávku po elektřině. Místní energetické společnosti, aby nároky center pokryly, musí rozšiřovat elektrickou síť a stavět nové kapacity. Náklady na tyto investice se promítají také do cen, jež platí drobní spotřebitelé, kteří se toho obávají. A jsou to obrovské požadavky na energii. Například v americkém státě Wyomingu má plánované datové centrum společnosti Meta podle plánů spotřebovat více elektřiny než všechny domácnosti v celém státě dohromady.
Druhým faktorem je životní prostředí. V USA nežije jenom prezident Trump a jeho parta, která se vyžívá v tom, že zničí, na co sáhne. Mnoha lidem vadí, že nová poptávka si vynucuje výrobu elektřiny ve „špinavých“ zdrojích energie. Sliby, že potřebnou energii dodají nové jaderné elektrárny, sice znějí hezky, ale tato zařízení se běžně stavějí 15 až 20 roků. Umělá inteligence svůj „pohon“ potřebuje už teď.
K tomu si přidejme enormní spotřebu vody k chlazení. Servery uvnitř datových center běží neustále a produkují obrovské množství tepla, které by je mohlo přehřát a odstavit. Chlazení vodou je mnohem účinnější než chlazení vzduchem. Část použité vody se při tom odpaří.
Firmy dnes obvykle tají, kolik vody vlastně spotřebují. A už vůbec nezapočítávají vodu, která se používá i k chlazení většiny elektráren (uhelných, jaderných i paroplynových), jež dodávají datovým centrům energii. Okolní obyvatelé se obávají, že se pro ně voda prodraží.
V době výstavby datového centra se na čas objeví nová pracovní místa. Potom zde však pracuje jen pár lidí, kteří zaměstnanost v regionu neovlivní.
A zdá se, že v odporu proti datovým centrům hraje roli i hlubší emocionální rovina. Výrazně se zde odrážejí obavy z umělé inteligence, která může připravit lidi o práci. Proč jí to tedy ulehčovat?
Každý dotaz na umělou inteligenci prý stojí galony vody. Tuhle tezi v posledních měsících sdílejí hlavně mladší uživatelé sociálních sítí jako důkaz, že AI ničí planetu. Šéf OpenAI Sam Altman teď takové tvrzení veřejně rozcupoval. Podobné výpočty označil za „totálně šílené“ a bez spojení s realitou, informuje CNBC. Přiznal ale, že energie je jiný příběh a energie z jádra v něm ještě sehraje důležitou roli. 
Člověk spořádá víc energie než AI, řekl Altman a narazil
Leaders
Útěk do mrazu, pod moře či do vesmíru
Část odborných problémů je naštěstí řešitelná. Nové jaderné elektrárny dodávající dostatek elektřiny jsou zatím v nedohlednu. Ale některé firmy stěhují datová centra do chladnějších oblastí na severu, zejména do Skandinávie nebo do Kanady. Tam se ušetří voda, protože na chlazení stačí studený vzduch, který se pak dá použít i k vytápění okolních domů. A často tam bývá i dostatek energie z vodních a větrných elektráren i z geotermálních zdrojů, které mohou být zdrojem páry pro tepelné elektrárny.
A zkouší se ještě jiné prostředí. Jednou variantou je umístit datová centra pod moře, které je dobře ochladí. Ověřoval to například Microsoft nebo čínská společnost Highlander. Výsledky z pokusů nevypadaly špatně, ale na komerční využití to zatím nebylo.
Dalším „staveništěm“ datových center by se dokonce měl stát vesmír. Vizionářský podnikatel Elon Musk, kterého najdete snad u každého trochu výstředního technického nápadu, soudí, že za dva, nejpozději tři roky by mohla datová centra fungovat na rojích kosmických satelitů propojených optickými nebo laserovými datovými spoji. Časové termíny jeho „proroctví“ se sice nenaplňují snad nikdy, avšak jejich obsah bývá někdy překvapivě realistický. Musk už kvůli tomuto nápadu sloučil svou raketovou společnost SpaceX se svým startupem xAI a požádal o licenci na vybudování orbitálního datového centra složeného až z milionu satelitů.
Google nebo třeba společnost Starcloud jsou v plánech skromnější, i když také pohlížejí na vesmír s nadějí. Výpočty společnosti Starcloud dokonce hovoří o tom, že by datové centrum ve vesmíru vyšlo jen o pět procent dráž než na Zemi. Energii by satelity získávaly ze slunečního záření, které by na ně při vhodném umístění dopadalo nepřetržitě. S chlazením by pomohl kosmický prostor.
Přes veškerý technooptimismus však bude možná nakonec jednodušší vyřešit problémy s veřejností na Zemi, než se jim vyhýbat útěkem do vesmíru.
Umělá inteligence mění svět – a teď i ceny elektroniky. Výrobci čipů dávají přednost ziskovějším pamětem pro datová centra před těmi do mobilů a počítačů. Výsledkem je prudký růst cen a obavy z nové čipové krize.
AI vysává paměťový trh. Zdraží mobily, laptopy i auta
Money
