Výkonné čipy pro umělou inteligenci potřebují chlad a stabilní přísun elektřiny. V době extrémních veder je ale energetická síť nejvíce zatížená. Blackouty tak dělají z výstavby datových center stále rizikovější byznys. Pojišťovny už počítají škody a technologické firmy přicházejí s odolnějšími, ale o to dražšími návrhy datacenter.
Indický konglomerát Adani Group otevírá jednu z největších investičních kapitol své historie. Do roku 2035 plánuje vložit 100 miliard dolarů do výstavby datových center napájených obnovitelnou energií a připravených na éru umělé inteligence, píše agentura Bloomberg. Cílem je jediné: proměnit Indii v klíčový uzel globální AI a cloudové infrastruktury.
Americká společnost AMD posiluje ofenzivu proti dominantní Nvidii v oblasti čipů pro umělou inteligenci. Ve spolupráci s indickou firmou Tata Consultancy Services (TCS) plánuje v Indii nasadit svou nejnovější technologii datových center pro AI. Partnerství má podpořit vybudování infrastruktury s kapacitou až 200 megawattů.
Americký výrobce paměťových čipů Micron chystá masivní investici v Singapuru. Do nové továrny pošle v přepočtu téměř půl bilionu korun. Cílem je navýšit výrobu v době globálního nedostatku čipů. Hlavním tahounem poptávky je umělá inteligence.
Výrobci pamětí a datových úložišť se řadí k největším burzovním vítězům. Investoři totiž sázejí na to, že rozmach umělé inteligence a masivní výstavba datových center budou vyžadovat stále víc výkonného hardwaru. A právě paměti jsou jednou z klíčových součástí celé AI revoluce. Firmy jako Micron, Seagate nebo Western Digital i jejich akcie díky tomu raketově rostou. Vkrádá se však otázka, jak dlouho může současná euforie vydržet?
Do investic souvisejících s datovými centry by mělo v příštích pěti letech směřovat nejméně 3 biliony dolarů. Uvedla to ratingová agentura Moody’s Ratings s tím, že financování bude z velké části zajištěno prostřednictvím úvěrových trhů.
Americký výrobce čipů Nvidia investuje pět miliard dolarů (přes 100 miliard korun) do konkurenta Intel, který se v poslední době potýká s vážnými problémy. Dohoda o investici zahrnuje spolupráci při vývoji čipů pro osobní počítače a datová centra. Akcie společnosti Intel na zprávu reagovaly výrazným růstem.
Česko má šanci získat jednu z pěti evropských AI gigafactory – obřích datových center, která mají posílit konkurenceschopnost Evropy v oblasti umělé inteligence. Praha-Zbraslav patří mezi favorizované lokality. O investici v hodnotě až 90 miliard korun se rozhodne v květnu. Praze by mohla přinést nejen prestiž, ale i strategické využití pro průmysl a obranu.
Američtí výrobci polovodičů AMD a Nvidia souhlasili, že budou Spojeným státům odvádět 15 procent tržeb z prodeje pokročilých čipů H20 a MI308 pro umělou inteligenci (AI) do Číny, uvedl americký prezident Donald Trump, který tak potvrdil dřívější zprávy médií. Podle agentury Reuters je dohoda podmínkou pro získání exportních licencí, které umožní obnovit dodávky těchto produktů na čínský trh. Trumpova administrativa zastavila prodej čipů H20 od Nvidie a MI308 od AMD do Číny v dubnu, v červenci ale souhlasila s jeho obnovením a začala vydávat příslušná povolení.
Americká společnost Oracle v příštích pěti letech investuje do datových center v Německu dvě miliardy dolarů. Chce tak uspokojit rostoucí poptávku po umělé inteligenci a cloudové infrastruktuře v zemi. Miliardu dolarů hodlá investovat i v v Nizozemsku.
Poslední týden na burzovních trzích v jinak „hororovém“ dubnu se nesl především ve znamení pozitivní nálady, a to zejména díky silným výsledkům těžkých vah, jako jsou Microsoft nebo Apple. Pozitivně na trhy působí také spekulace o jednání mezi Čínou a USA o nalezení obchodní dohody. Hlavní americký index S&P 500 se přehoupl přes metu 5600 bodů.
Čínská armáda v Tichém oceánu zkušebně z ponorky odpálila střelu, která nesla maketu bojové hlavice. S odvoláním na státní tiskovou agenturu Nová Čína o tom napsala agentura Reuters. O testu předtím informovala i australská média, podle kterých Peking před zkouškou informoval diplomaty v regionu. Za destabilizující pro region označila zkoušku ještě před jejím provedením australská ministryně zahraničí Penny Wongová.
