Čínský akciový trh má největší růstový potenciál, tvrdí analýza
Největší růstový potenciál má v letošním druhém pololetí čínský akciový trh, řada možností je i v Evropě. Mezi hlavní rizika na trzích patří dopad celní války s USA, inflace, nekontrolovaný růst veřejného dluhu, geopolitická nestabilita a vysoká koncentrace amerického trhu v rukou malé skupiny technologických společností. Vyplývá to z analýzy společnosti XTB.
„Čína výrazně posílila daňové a peněžní pobídky, aby podpořila domácí spotřebu a investice do odvětví, jako je umělá inteligence, elektromobily a robotika. Navzdory clům Čína upevňuje svou pozici ve světové ekonomice díky nižší obchodní závislosti na USA a rostoucí geopolitické váze,“ uvedl analytik XTB Pavel Peterka. „V Evropě zase uvolnění fiskálních pravidel v Německu, slabý dolar a aktivní přístup Evropské centrální banky ke snižování úrokových sazeb podporují příliv kapitálu do regionu,“ dodal.
Z hlediska odvětví vidí řadu příležitostí. Jaderná energie a uran se podle něj znovu stávají strategickými aktivy díky rostoucí energetické náročnosti datových center využívajících umělou inteligenci, což podporují i legislativní rozhodnutí v USA. Luxusní zboží z Evropy by mohlo těžit z příznivějšího makroekonomického prostředí, zejména díky oživení čínského trhu, dodal.
Nadále se rozvíjí také oblast kybernetické bezpečnosti, kde se očekává roční růst přesahující 15 procent. Důvodem je digitalizace, rozvoj umělé inteligence a široce rozšířený model práce na dálku.
Akcie výrobců dronů zažívají euforii po oznámení nové strategie amerického ministerstva obrany. Ministr Pete Hegseth slíbil zjednodušení nákupních procesů a důraz na domácí technologie. Investoři reagovali okamžitě. Akcie některých firem posílily i o desítky procent. 
Americké dronové akcie vystřelily. Pentagon ruší překážky
Trhy
U dluhopisů dochází k posunu zájmu směrem k evropským emisím, zejména z tzv. periferních zemí, jako je Španělsko, Řecko a Itálie. Rozkolísanost dolaru, nízké rizikové přirážky a příznivá situace v oblasti cestovního ruchu a služeb činí z těchto zemí zajímavou alternativu k americkému dluhu, zejména v době vysoké fiskální a politické nejistoty. Mezi nimi podle analýzy vynikají zejména španělské dluhopisy, protože tato země má nejnižší poměr veřejného dluhu k HDP a zároveň nejrychleji ekonomicky roste.
V ČR očekává letos reálný meziroční růst ekonomiky okolo dvou procent, což je dvojnásobek ve srovnání s očekáváním pro eurozónu. „Výrazně pomohlo oživení spotřeby domácností a investiční aktivity v ekonomice. Nejistoty a růst obchodních bariér mají negativní dopad na sílu globální ekonomiky, což se promítne do slabší zahraniční poptávky nejen po tuzemském exportu,“ upozornil Peterka.
Růst celních sazeb nezasáhne českou ekonomiku napřímo. „Primárně budeme trpět ze sekundárních dopadů prostřednictvím slabšího výkonu našich evropských obchodních partnerů, kde prim hraje trápící se Německo,“ míní Peterka. Tyto sekundární dopady podle něj budou mít ale časové zpoždění a v plné síle se v roce 2025 nestihnou projevit. „I proto by česká ekonomika měla v letošním roce solidně růst. Problematický bude rok 2026. Velikost problémů bude odpovídat výši cel a případné další eskalace obchodních válek,“ uzavřel Peterka.
