Česká ekonomika loni rostla ještě výrazněji, než se dosud předpokládalo. Podle dnes zveřejněných údajů ČSÚ přidala 2,6 procenta, což je ještě příznivější údaj než ten předběžný, čítající 2,5 procenta. Hlavním tahounem ekonomiky byla loni spotřeba domácností, která se na celkovém růstu podílela 1,1 procentního bodu. Výdaje vlády přispěly k růstu 0,4 procentního bodu. Investice pak rovným jedním procentním bodem. Přebytek zahraničního obchodu se zbožím, nominálně druhý nejvyšší v historii, přispěl loni k celkovému výsledku zahraničního obchodu tak, že ten se na růstu ekonomiky podílel z 0,1 procentního bodu.

Spotřebu domácností poháněl růst reálných mezd, které se letos v hrubém vyjádření srovnávají s úrovní roku 2019, když v čistém ji již dříve překonaly. Přes plíživý nárůst míry nezaměstnanosti nedošlo loni k zásadnějšímu ochromení spotřeby právě z tohoto důvodu vyššího počtu lidí registrovaných coby nezaměstnaní na úřadech práce. Spotřeba domácností i přes jistý nárůst nezaměstnanosti mohla přitom být ještě výraznější, neboť i loni přetrvávala stále poměrně vysoká míra úspor domácností, která výrazně předčila průměr desátých let, kdy až do zmíněného roku 2019 byla citelně nižší než právě i loni. Už od pandemie covidu české domácností na spotřebu vynakládají znatelně menší část svého příjmů, což si nejprve vynucovaly covidové restrikce, posléze však se z vynuceného jednání stal nový nevynucený rys, nová zvyklost, jejich ekonomického jednání. 

Boom stavebnictví

Investice loni podporovalo zejména stavebnictví, které zažívalo boom jak v oblasti pozemního, tak inženýrského stavitelství. Přitom právě zejména inženýrské stavitelství podporovaly pro změnu poměrně výrazné vládní výdeje. Stavebnictví jako celek se rozvíjelo i přes nadále relativně vysoké úrokové sazby napříč ekonomikou, kdy ovšem ani poměrně vysoké hypoteční sazby neoslabovaly poptávku domácností po nemovitostech, ať už k vlastnímu bydlení či „na investici“. Tato poptávka představuje impuls další výstavbě, která je ovšem i tak nedostatečná, aby poptávku uspokojila bez výrazného tlaku na další růst cen.

Česká ekonomika zrychlila. Táhly ji domácnosti i investice

Money

Česká ekonomika loni vzrostla o 2,6 procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) svůj původní lednový odhad nyní ještě o desetinu procentního bodu vylepšil. Růst byl nejvyšší od roku 2022 a podpořila jej domácí i zahraniční poptávka.

nst

Přečíst článek

Zahraniční obchod zase loni vykázal nečekanou odolnost vůči relativně silné koruně a zejména zhoršeným podmínkám v mezinárodním prostředí, souvisejícím zejména se zaváděním nebývale vysokých cel ze strany americké administrativy. Jedním z důvodů zmíněné odolnosti byl fakt, že americká ekonomika se v očekávání vyšších cel v první polovině loňska předzásobovala, což přímo či nepřímo zvyšovalo přechodně poptávku po českém exportu, ještě nad rámec situace bez navyšování cel.

Letos lze očekávat srovnatelný ekonomický růst jako loni, kolem 2,5 procenta, který však může zbrzdit možný nepříznivý vývoj na mezinárodní scéně, pokud konflikty typu toho probíhajícího v Íránu získají vleklejší ráz, takže sníží výkon světové ekonomiky a intenzitu zahraničního obchodu. Rovněž inflační tlaky, které mohou způsobit, by mohly nečekaně zpomalit letošní růst české ekonomky, například kvůli nutnosti držet vyšší úrokové sazby České národní banky, což může zvýšit náklady financování a investic a utlumit je tak.   

Česká společnost Primoco UAV SE vstoupila do roku 2026 výrazným kontraktem za čtyři miliony eur. Bezpilotní letouny One 150 dodá španělské civilní stráži Guardia Civil. Firma zároveň pracuje na ozbrojené variantě svého stroje, kterou chce integrovat do systémů NATO ve spolupráci s Airbusem.

Český výrobce bezpilotních letadel Primoco UAV SE oznámil první významnou zakázku letošního roku. V hodnotě čtyř milionů eur (zhruba 100 milionů korun) dodá své stroje španělské Guardia Civil, jednomu z nejdůležitějších bezpečnostních sborů v Evropě.

FOTOGALERIE: Písecké letiště společnosti Primoco, kde probíhá investice 750 milionů korun

17 fotografií v galerii

Guardia Civil je celostátní elitní sbor s vojenskou strukturou, jehož operace sahají od ochrany hranic a pobřeží přes boj s organizovaným zločinem až po protiteroristické zásahy. Působí nejen na španělské pevnině, ale i v teritoriálních vodách a zámořských územích, což klade vysoké nároky na výdrž a technologickou úroveň letecké techniky.

Klíčový nástroj pro dohled nad hranicemi

Dodávané bezpilotní letouny Primoco One 150 nabídnou výdrž 10 až 15 hodin podle konfigurace, maximální vzletovou hmotnost 150 kilogramů a užitečné zatížení 20 kilogramů. Stroj je schopen plně automatického vzletu i přistání a díky pokročilým senzorům a analýze dat v reálném čase poskytne nepřetržitý dohled nad rozsáhlými oblastmi námořních tras i pozemních hranic.

Významnou konkurenční výhodou je nejkomplexnější certifikace v dané třídě. One 150 je jako jediný bezpilotní letoun své kategorie na světě certifikován podle vojenského standardu NATO STANAG 4703. Zároveň disponuje civilním oprávněním EASA LUC SAIL III (SORA 2.5) i osvědčením o způsobilosti dle ICAO Annex II, což umožňuje jeho integraci do běžného vzdušného prostoru.

Kontrakt navazuje na rekordní rok 2025, kdy firma získala objednávky na 42 letounů v celkové hodnotě 1,06 miliardy korun. Objem podepsaných kontraktů tak poprvé překročil miliardovou hranici.

Drony jsou v kurzu. Primoco UAV ale meziročně vydělalo méně

Zprávy z firem

Český výrobce bezpilotních letounů Primoco UAV loni vykázal čistý zisk přes 122 milionů korun, což bylo meziročně téměř o 106 milionů méně. Konsolidované výnosy činily 471 milionů korun a zisk před zdaněním a odpisy 147 milionů. Podnik zároveň disponoval hotovostí 231 milionů korun. Uvedl to šéf a zakladatel firmy Ladislav Semetkovský. 

nos

Přečíst článek

Ozbrojená verze místo drahých stíhaček

Vedle civilních a průzkumných verzí pracuje firma také na obranné variantě letounu, která má být schopna likvidovat vzdušné i pozemní cíle pomocí naváděných střel vzduch–vzduch.

„Snažíme se proto nabídnout řešení, rozhodnutí padlo loni na podzim. Spočívá ve vybavení našeho letounu One 150 naváděnými střelami typu vzduch–vzduch, samozřejmě s využitím i proti pozemním cílům,“ říká šéf a majoritní akcionář společnosti Ladislav Semetkovský.

Ladislav Semetkovský: Naše drony na Ukrajině nezabíjejí. Jen špehují

Zprávy z firem

Myšlenka bezpilotního letounu vznikla otázkou, jak nahradit pilotovaný vrtulník. Za deset let od nápadu má Primoco Ladislava Semetkovského bezpilotní letouny One 150, které brázdí nebe v patnácti zemích čtyř kontinentů. Jsou certifikované v civilní i vojenské oblasti.

Michal Nosek

Přečíst článek

Podle něj dnes na trhu neexistuje skutečně účinný a zároveň cenově přiměřený systém pro detekci a zneškodňování dronů. Jako příklad uvádí loňský incident v Polsku, kdy proti levným bezpilotním prostředkům musely zasahovat i nadzvukové stroje včetně amerických F-35 Lightning II vyzbrojených střelami AIM-9 Sidewinder.

„Letos chceme mít celý systém odzkoušený. Je to rozšíření našeho portfolia a nejde o malé multikoptéry na shazování hloupé munice, ale o velká sofistikovaná zařízení, která budou mít určitou cenovou hladinu,“ upozorňuje Semetkovský. Zdůrazňuje přitom výraznou úsporu oproti nasazení pilotovaných stíhaček, kde jedna letová hodina stojí vysoké statisíce korun.

Nový systém má nést dvě naváděné střely o celkové hmotnosti kolem 15 kilogramů a být vybaven detekčními a zaměřovacími technologiemi. Nepůjde o jednorázovou vyčkávací munici. Letoun se po splnění mise vrátí, doplní výzbroj a může znovu vzlétnout.

Airbus a Primoco tvoří dokonalý špionážní tým. Řídí jej umělá inteligence

Zprávy z firem

Letový test společnost Airbus ukázal, jak lze její zpravodajský software využít k autonomnímu řízení skupiny bezpilotních letounů. Díky tomu mohou operátoři na zemi nebo piloti v letadlech s posádkou řídit několik dronů současně a zbavit se tak náročných úkolů, jako je sledování a kontrola rozsáhlých oblastí. Díky tomu se mohou lépe soustředit na hlavní cíle mise.

Michal Nosek

Přečíst článek

Integrace do systémů NATO a spolupráce s Airbusem

Finální produkt vzniká ve spolupráci se dvěma až třemi partnery. Klíčovým prvkem má být integrace do systémů vyvinutých koncernem Airbus Defence and Space.

„Chceme to integrovat do AI vytvořené Airbusem. V zásadě to bude propojené mimo jiné i se stíhačkami Eurofighter. Nepracujeme na izolovaném, ale plně integrovaném řešení,“ popisuje Semetkovský s odkazem na letouny Eurofighter Typhoon.

Právě certifikace NATO STANAG 4703 umožňuje armádám aliance zařazovat takto ověřené systémy do výzbroje bez dodatečných testů. Primoco na získání normy pracovalo pět let, přičemž související dokumentace čítá 28 tisíc stran.

Investice za tři čtvrtě miliardy

Rostoucí poptávka tlačí firmu k masivní expanzi výrobních kapacit. Na letišti v Písku-Krašovicích buduje nový hangár a výcvikové prostory, jejichž dokončení plánuje na květen. V přilehlé průmyslové zóně připravuje výstavbu nové výrobní haly, z níž mají nové stroje vycházet od roku 2028. Cílová kapacita má dosáhnout až 300 letounů ročně.

Celková investice do nového zázemí v Písku dosáhne zhruba 750 milionů korun. Společnost rovněž získala oprávnění pro výcvik vojenských pilotů dronů.

Primoco, které je obchodováno na hlavním trhu pražské burzy, očekává za rok 2025 tržby 397 milionů korun a EBITDA 135 milionů korun při 34procentní provozní marži. S tržní kapitalizací kolem pěti miliard korun se řadí mezi stovku nejhodnotnějších českých firem.