Ruský prezident Vladimir Putin je podle litevských zpravodajských služeb odhodlán pokračovat v posilování armády i navzdory slábnoucí ekonomice. Uvádí to litevská zpráva Národní hodnocení hrozeb, která analyzuje bezpečnostní situaci v regionu.

Ekonomické problémy Ruska podle zpravodajců zatím nestačí k tomu, aby Kreml přiměly ukončit válku na Ukrajině. Putin podle nich nadále usiluje o průlom na bojišti a jeho válečné cíle zůstávají beze změny.

Zpráva, kterou cituje agentura Bloomberg, zároveň upozorňuje, že Moskva pokračuje v posilování vojenské přítomnosti u hranic NATO, přestože ruské síly stále vedou válku na Ukrajině. To podle litevských analytiků vyvolává obavy mezi sousedními státy.

Podle zpravodajských služeb je Kreml připraven reagovat na případné známky sociální nebo politické nestability represí a propagandou. Zhoršující se životní úroveň obyvatel zatím podle zprávy nepředstavuje vážné riziko pro stabilitu režimu.

Nízká nezaměstnanost, rychlý růst mezd a vysoká poptávka po pracovní síle v obranném průmyslu totiž podle analýzy zatím zmírňují dopady zpomalující ekonomiky na ruskou společnost.

Ropovod Družba by mohl znovu fungovat za šest týdnů, uvedl Zelenskyj. Orbán hrozí politickým tlakem

Politika

Poškozený ropovod Družba by mohl být podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského technicky připraven k obnovení provozu zhruba za měsíc a půl. Maďarsko a Slovensko ale Kyjev obviňují, že opravy zdržuje z politických důvodů. Maďarský premiér Viktor Orbán zároveň pohrozil využitím politických a finančních nástrojů, aby si vynutil obnovení dodávek ruské ropy.

nst

Přečíst článek

Zpráva také zpochybňuje názory některých západních expertů, podle nichž by ekonomické problémy mohly Kreml přimět k vyjednávání. Podle litevských zpravodajců Rusko zatím neprojevilo ochotu ke kompromisu a nadále usiluje o získání dalšího ukrajinského území a změnu rovnováhy sil v Evropě.

Putin podle analýzy věří, že Rusko má větší vůli i schopnost mobilizovat zdroje než Ukrajina a její spojenci.

Přizpůsobení obranného průmyslu

Rusko zároveň rychle přizpůsobuje svůj obranný průmysl válečným podmínkám. Díky výraznému financování armády dokáže zbrojní výroba pokrýt potřeby ruských sil na Ukrajině. Průmysl navíc našel domácí náhrady za řadu západních technologií, což mu pomáhá obcházet sankce a omezení dovozu.

Litevské zpravodajské služby zároveň varují před zmírněním tlaku Západu na Kreml. Pokud by byla uzavřena mírová dohoda a sankce zrušeny, Rusko by podle nich mohlo rychleji posilovat své vojenské schopnosti a během dvou let být připraveno k omezené vojenské operaci v pobaltském regionu.

V takovém scénáři by Moskva během šesti až deseti let modernizovala a rozšířila svou armádu o 30 až 50 procent a obnovila strategické zásoby zbraní a munice.

Rusko už nyní pokračuje v posilování armády podél východních hranic NATO. Některé brigády jsou podle zprávy rozšiřovány na divize a vznikají nové vojenské jednotky.

Rozšiřování vojenské infrastruktury probíhá také v ruské exklávě Kaliningrad u Baltského moře, která sousedí s Litvou a Polskem. Budují se zde například radary včasného varování, sklady nebo logistická základna pro strategické rezervy.

Po dokončení radarová stanice 29B6 „Container“ podle zprávy výrazně rozšíří schopnost Ruska sledovat vzdušný prostor a detekovat letadla či rakety na vzdálenost několika tisíc kilometrů.

Aktualizováno

Okamžitě ukončete útoky na Írán, vyzvala Moskva Spojené státy a Izrael

Politika

Spojené státy a Izrael uvrhávají Blízký východ do propasti nekontrolované eskalace, varovala ruská diplomacie v reakci na americko-izraelskou vojenskou operaci proti Teheránu. Spojené státy a Izrael vyzvala, aby okamžitě útoky na Írán ukončily. Ruský prezident Vladimir Putin o útocích na Írán jednal s prostřednictvím videokonference se členy ruské bezpečnostní rady, informovaly ruské agentury s odvoláním na mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova.

ČTK

Přečíst článek

Baltské moře má pro Kreml strategický význam také z ekonomického hlediska. Přibližně 40 procent ruského exportu ropy totiž prochází právě touto oblastí a přepravují ho lodě takzvané stínové flotily.

Zpráva zároveň upozorňuje, že ruská vojenská rozvědka se snaží provádět v evropských zemích nebezpečnější sabotážní operace. K jejich realizaci podle litevských zpravodajců verbuje i osoby s kriminální minulostí.

Podle zprávy se ruská vojenská rozvědka GRU snaží také zlepšit plánování a provádění svých operací, které byly v minulosti často chaotické. Tyto aktivity podle litevské analýzy mohou představovat rostoucí hrozbu pro bezpečnost evropských zemí.