Pokud zůstane návrh českého rozpočtu na letošní rok beze změny, může se Česko podle amerického velvyslance v Praze Nicholase Merricka zařadit mezi země NATO s nejnižšími obrannými výdaji v poměru k HDP. Podle něj by to mohlo ohrozit plnění aliančních závazků i budování schopností české armády.

Česko podle amerického velvyslance v Praze Nicholase Merricka riskuje, že se zařadí mezi státy s nejnižšími výdaji na obranu v rámci NATO. Uvedl to na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost, kde upozornil, že návrh českého státního rozpočtu pro letošní rok počítá s výdaji, které mohou být z pohledu aliance nedostatečné.

Merrick připomněl, že členské státy NATO se loni dohodly na postupném zvýšení obranných výdajů až na 3,5 procenta HDP do roku 2035. Dalších 1,5 procenta HDP by měly tvořit související nevojenské investice, například do infrastruktury či bezpečnostních technologií.

Zapomenutá válka? Trump upřel pozornost na Blízký východ, Ukrajina varuje před výpadkem zbraní

Politika

Evropští představitelé se obávají, že válka Spojených států proti Íránu odvede pozornost Washingtonu od Ukrajiny. Upozornil na to server Politico, podle kterého by nový konflikt mohl mít přímé dopady na dodávky amerických zbraní Kyjevu.

nst

Přečíst článek

„Nejde o požadavek Spojených států ani o podpis jedné vlády, který může další vláda zrušit. Je to dohoda mezi suverénními spojenci, kteří se navzájem spoléhají na svou připravenost,“ zdůraznil velvyslanec.

Vláda premiéra Petra Fialy loni schválila plán, podle něhož by se české obranné výdaje měly postupně zvyšovat o 0,2 procenta HDP ročně až na tři procenta do roku 2030. Opoziční lídr Andrej Babiš však nedávno uvedl, že Česko by podle něj nemělo směřovat k výdajům ve výši 3,5 procenta HDP. „Naší prioritou je zdraví našich spoluobčanů, aby žili dlouho,“ řekl serveru Deník.cz.

Podle Merricka přitom v současné bezpečnostní situaci neexistuje účinnější nástroj kolektivní obrany než NATO. Vedle známého pátého článku alianční smlouvy o společné obraně připomněl také článek třetí, který zavazuje jednotlivé státy k budování vlastních obranných schopností. „Češi podle průzkumů NATO důvěřují. Tuto důvěru ale musí podpořit reálné schopnosti a odhodlání,“ uvedl.

Babiš: Ukrajina není prioritou vlády, válku má řešit Trump

Politika

Česká republika určitě nenastupuje cestu směrem k obranným výdajům ve výši 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). V rozhovoru pro Deník.cz to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Ukrajina podle něj v souladu s volebním programem vládních stran není prioritou jeho kabinetu, válku musí vyřešit americký prezident Donald Trump s lídry Evropy a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

ČTK

Přečíst článek

Podle odhadů by základní obranné výdaje v návrhu rozpočtu na rok 2026 mohly činit zhruba 1,8 procenta HDP. To je podle Merricka výrazně méně než závazky přijaté na aliančním summitu a zároveň méně než v loňském roce. Česko by se tak mohlo zařadit mezi státy s nejnižšími výdaji v alianci a zároveň by vykazovalo negativní trend oproti ostatním partnerům.

Celkové výdaje na obranu by letos podle návrhu vlády měly dosáhnout přibližně 185 miliard korun. Samotné ministerstvo obrany má hospodařit s částkou 154,8 miliardy korun, dalších zhruba 30 miliard má jít na obranné projekty z jiných kapitol státního rozpočtu. Podle makroekonomické predikce z ledna by tak celkové výdaje měly odpovídat zhruba 2,07 procenta HDP.

Válka na Blízkém východě a prudký růst cen ropy mohou podle analýzy agentury Bloomberg vyvolat novou vlnu globální inflace a zpomalit hospodářský růst. Největším rizikem je možné dlouhodobé uzavření Hormuzského průlivu, kudy proudí významná část světových dodávek ropy.

V nejhorším scénáři by podle modelu Bloombergu cena ropy mohla vzrůst až o 80 procent proti předválečné úrovni a dostat se přibližně na 108 dolarů za barel.

Hormuzský průliv je klíčovou tepnou světového energetického trhu. Prochází jím asi pětina globálních dodávek ropy. Podle ekonomických modelů přitom už jednoprocentní pokles nabídky zvyšuje cenu zhruba o čtyři procenta. Pokud by útoky zasáhly energetickou infrastrukturu v Perském zálivu, ceny by se podle analýzy mohly držet kolem 108 dolarů za barel až do konce roku.

Takový šok by výrazně zasáhl inflaci. Ve Spojených státech by podle propočtů zvýšil do konce roku inflaci asi o 0,8 procentního bodu, čímž by se dostala nad tři procenta. Centrální banky přitom většinou cílí na inflaci kolem dvou procent.

Čím delší, tím tvrdší dopad i na českou ekonomiku. Válku v Perském zálivu nelze podceňovat, varují ekonomové

Leaders

Rozpoutaný válečný konflikt mezi Íránem a Izraelem po boku se Spojenými státy by neměl mít na globální a českou ekonomiku významný vliv. Pokud ovšem nebude trvat dlouho, shodli se špičkoví makroekonomové na Globálním Investičním Summitu (GIS), který se už po páté konal v Praze.  

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Evropa se může přiblížit recesi

Negativní dopady by pocítila i Evropa. V eurozóně by podle modelu mohl růst HDP klesnout o 0,6 procenta, v Británii o 0,5 procenta. Inflace by v obou případech vzrostla zhruba o 1,1 procentního bodu.

Evropské ekonomiky jsou navíc citlivější na ceny plynu. Ty už začaly růst po výpadku katarské produkce zkapalněného zemního plynu (LNG). Podle Bloombergu by trvale vysoké ceny energií mohly Evropu přiblížit k recesi. Evropská centrální banka i britská centrální banka by proto mohly odložit plánované snižování úrokových sazeb, případně je znovu zvýšit.

Ve Spojených státech je situace složitější. Vyšší ceny ropy sice zdražují pohonné hmoty a zatěžují spotřebitele, zároveň ale pomáhají domácím producentům díky rozsáhlé těžbě z břidlic. Podle autorů analýzy je proto čistý dopad na hospodářský růst „v zásadě neutrální“.

Na inflaci by ale drahá ropa dopadla i v USA. Pokud by se cena držela kolem 108 dolarů za barel, americká centrální banka by podle Bloombergu pravděpodobně pozastavila plánované snižování úrokových sazeb. V případě růstu inflačních očekávání by mohla sazby dokonce zvýšit.

Mírnější scénář počítá s pokračováním bojů bez většího poškození energetické infrastruktury. V takovém případě by se cena ropy držela kolem 80 dolarů za barel. Inflace by pak v USA vzrostla asi o 0,3 procentního bodu a v Evropě přibližně o půl procentního bodu, zatímco dopad na ekonomický růst by byl omezený.

Pokud by došlo k příměří, ceny ropy by se podle analýzy mohly vrátit zhruba k 65 dolarům za barel a inflační tlaky by opět polevily.

Karel Pučelík: Takhle si Trump představuje spojenectví?

Názory

Spojené státy v moderní historii nesčetněkrát prosadily vlastní vůli na úkor jiných. Idealistický obrázek o „světovém policajtovi“ je příliš naivní. Nic se ale nedá srovnávat s aktuální situací, kdy prezident Donald Trump hrozí při neuposlechnutí jeho rozkazu ekonomickými ekvivalenty zbraní hromadného ničení.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Analytici zároveň připomínají, že geopolitické otřesy na Blízkém východě už v minulosti vedly k prudkým inflačním vlnám. Například ropný šok v 70. letech vyhnal inflaci v USA do dvouciferných hodnot a vyústil v tvrdé zpřísnění měnové politiky i hospodářskou recesi.

Napětí v regionu se zvýšilo poté, co izraelské a americké síly zahájily útoky na Írán. Ten následně podniká odvetné údery drony a raketami na Izrael i na arabské státy, které hostí americké vojenské základny.

Podle íránské agentury Tasním je Hormuzský průliv od soboty fakticky uzavřen a Íránské revoluční gardy varovaly lodě před plavbou v oblasti. Podle BBC se lodní doprava v úžině snížila asi o 90 procent. Americké velení CENTCOM však tvrdí, že průliv navzdory íránským prohlášením uzavřen nebyl.