Tomáš Kudela: Fed čeká divoký rok. Přijde Trumpův guvernér
Konec letošního roku se nesl v souladu s očekáváními trhu. Americká centrální banka Fed snížila sazbu o 25 bazických bodů na 3,75 procenta, Evropská centrální banka ponechala sazby beze změny stejně jako Česká národní banka. A co přinese rok 2026? Od ČNB se očekává jestřábí postoj, ECB se nejspíš bude pevně držet dosavadní praxe, ale Fed čeká divoký rok. Bude oznámen nový guvernér, jehož hlavním úkolem bude snížit sazby bez ohledu na inflaci.
Poslední zasedání roku 2025 přineslo v souladu s očekáváním trhu snížení sazeb o 25 bodů na 3,75 procenta. Ve Fedu ale přetrvává nejednotnost ohledně dalšího vývoje sazeb. Objevili se zastánci spíše opatrného přístupu a pomalejšího snižování, jiní ale očekávají spíše rychlejší a výraznější pokles sazeb. Tomuto rozkolu se věnoval i guvernér Jerome Powell, který zmínil, že všichni členové měnového výboru FOMC se shodnou na tom, že inflace je vysoká a trh práce má potenciál k problémům. V čem vzniká rozkol je pak to, co vnímají jednotliví členové měnového výboru FOMC jako palčivější problém do budoucna. Ti, kdo vnímají jako větší problém inflaci a její možný nárůst, jsou zastánci spíše vyšších sazeb. Na druhé straně ti, kdo mají větší obavy z trhu práce, tvrdí, že je třeba uvolnit monetární politiku více, aby nenastaly větší problémy.
Americký trh práce přinesl také poměrně slabá data. Zpožděné zprávy z trhu práce (takzvané payrolls) za listopad ukázaly na slabou tvorbu nových pracovních míst a zároveň na vzestup míry nezaměstnanosti na 4,6 procenta, tedy nejvýše od třetího čtvrtletí roku 2021. Fed má obavy z toho, že americké firmy momentálně nejsou zrovna při chuti s nabíráním nových zaměstnanců, a pokud by došlo na výraznější propouštění, bylo by pro lidi náročné najít novou práci. Jerome Powell ji na jedné z tiskových konferencí shrnul jako „no hire, no fire“.
Řídit stát jako firmu. Tak znělo heslo, se kterým Andrej Babiš vstoupil do politiky a s nímž zválcoval celý polistopadový politický establishment. Ačkoli s touto frází už tolik neoperuje, v podstatě s ní pořád myšlenkově pracuje. A stejně tak třeba Donald Trump v Americe. Přitom to je nesmysl, jak nejnověji ve svém komentáři pro Lidovky potvrdil i exprezident Václav Klaus. A tím se vydal poměrně brzy „pomáhat“ Andreji Babišovi v řízení země.
Stanislav Šulc: Stát nelze řídit jako firmu, potvrdil nyní Václav Klaus v kritice Babiše
Názory
Evropská centrální banka (ECB) v souladu s očekáváním trhu ponechala sazby beze změny. ECB je momentálně v neobyčejně komfortní situaci, kdy se inflace drží blízko cíle napříč eurozónou, a hlavně v největších ekonomikách. ECB se tak bude snažit neopravovat něco, co funguje a dokud neuvidíme v datech výraznější posun, na pohyb sazeb nemá cenu sázet. Eurozóna by měla v průběhu příštího roku vykázat i nějaký růst, ale ten zůstane daleko za tím, co by Evropa potřebovala k tomu, aby se začala výrazněji stavět na nohy. Má to ve svých rukou, jen to jde hodně ztěžka a pomalu.
Česká národní banka pak v souladu s širokým očekáváním trhu ponechala sazby beze změny a vysvětlila svůj postoj k inflaci. Ta v listopadu klesla na 2,1 procenta, tažená na nižší hodnoty poklesem cen potravin. Trhy, vědomy si možnosti dalšího poklesu inflace způsobeného rozhodnutím vlády o přenesení nákladů na obnovitelné zdroje na státní rozpočet, začaly spekulovat o tom, jestli eventuální pokles inflace pod cíl ČNB nemůže vést k obnovení dlouho zapomenuté debaty o snížení sazeb na 3,25 procenta. To bylo ještě v první polovině roku vnímáno jako poměrně možné a teď k tomu mělo pomoci ještě odložení emisních povolenek ETS2.
ČNB však zdůraznila, že se na snižování sazeb nechystá, i kdyby došlo na pokles nominální inflace pod hladinu 2,0 procenta. Důvodem je to, že ČNB se rozhoduje podle jádrové inflace, která je o vlivy energií a vládních kroků očištěná, a u ní, naopak, očekává setrvání nad cílem, stanoveným také na 2,0 procenta. Jádrovou inflaci by měl držet na vyšších hodnotách přetrvávající svižný růst cen ve službách, neustávající růst cen nemovitostí a také větší utrácení nové vlády, která ve volbách lidem slíbila velké transfery peněz ze státního rozpočtu. K tomu je třeba připočítat také očekávání solidního výkonu domácí ekonomiky, která by měla růst nad 2 procenta, tedy blízko svého potenciálu. ČNB tak potvrdila, že momentálně neplánuje snižovat sazby, i když si nechtěla zavřít dveře k žádnému z možných kroků. Nadále tak platí, že hodnota 3,50 procenta zůstane po delší dobu, a pokud se nestane nic zásadního, počítejme s nejbližším pohybem spíše směrem vzhůru.
Výhled na rok 2026
Od České národní banky po jejích prohlášeních z posledního zasedání nečekáme nic jiného než jestřábí postoj. ČNB připravila trhy na to, že pokles nominální inflace pod cíl nebude důvodem k poklesu sazeb, pokud se nepromítne i do jádrové inflace. Tu ale bude držet na vyšších hodnotách řada proinflačních faktorů, které (mírně) levnější energie těžko přetlačí. Počítejme tak s tím, že sazby zůstanou minimálně v první půli roku tam, kde jsou, a případná debata o jejich poklesu bude rychle utnuta pohledem na hodnotu jádrové inflace. Změnit by se to teoreticky mohlo v druhé polovině roku, ale k tomu je nutné splnění řady podmínek a nesplnění ještě delší rady předvolebních slibů nové vlády.
Koruně by tento výhled měl prospívat. Očekáváme slušný růst ekonomiky a vyšší sazby, což jsou podmínky k posilování koruny. Trhy se budou asi jen málo zabývat tím, že slabší investice spíše podvazují růst v budoucích letech a budou soustředěny na solidní čísla. Ta budou podporovaná také utrácením nové vlády, která má pořádnou dávku slibů ke splnění.
Princ Alfréd z Lichtenštejna vlastní a spravuje rodové sídlo, renesanční zámek, v Holleneggu v rakouském Štýrsku. Má odpovědnost za tradiční byznys, osm tisíc hektarů polí a lesů, těžbu a zpracování dřeva a údržbu krajiny. Baví ho ale i technologie a reality. Jak se žije aristokratovi v 21. století, přiblížil v rozhovoru pro magazín Newstream CLUB.
Princ Alfréd: Na údržbu zámku nám musí vydělat lesy
Leaders
Evropská centrální banka se bude podle našeho názoru držet pevně dosavadní praxe. Ta drží inflaci stabilní, a přestože na trhu máme signály, že některé země, zejména Francie, volají po nižších sazbách, zatím byly oslyšeny. Euro tak bude čelit realitě stability sazeb a bude netrpělivě vyhlížet balík peněz, který chystá německá vláda. Čekání je už hodně dlouhé a objevují se pochyby o tom, že doručí očekávaný boost ekonomiky. Pokud by se ukázalo, že se 500 miliard eur rozpustí do ekonomiky bez většího efektu, byla by to pro současnou vládu katastrofa, kterou by vyřešily až předčasné volby. Podle současných předvolebních průzkumů by to znamenalo předání moci v zemi AfD, což by euru uškodilo. Jinak by ale euro mohlo být poměrně stabilní a bude čekat na to, co se bude dít v USA.
Fed čeká divoký rok. Hned zkraje roku bychom se měli dočkat oznámení o novém guvernérovi, který bude mít jediný úkol – snížit sazby v podstatě bez ohledu na inflaci. Ta se bude řešit až po midterms, které Trump nutně potřebuje zvládnout, aby mohl dále vládnout. Trhy tak počítají s poklesem sazeb. Výměna na guvernérském postu by měla přijít až v květnu, ale nový guvernér bude schopen tvořit svou agendu a ovlivňovat trhy už po svém oznámení. Sledovat budeme také americkou ekonomiku. Ta vykázala poměrně solidní čísla a zřejmě bude brzdit oslabování dolaru, které by normálně pokles sazeb způsobil.
Autor je hlavním analytikem společnosti SAB Finance.
Po mimořádném zdražování posledních let se vývoj cen základních komunálních služeb v České republice postupně stabilizuje. Vodné, stočné i teplo sice nadále mírně rostou, tempo zdražování však výrazně zpomalilo a pohybuje se většinou jen v řádu jednotek procent. Důvodem jsou doznívající inflace a snaha dodavatelů nezdražovat nad rámec nutných nákladů.
Cenové inferno končí. Voda a teplo v roce 2026 už české peněženky nevysají
Názory
