Nedostupnost bydlení? Jen ve velkých městech. Bydlet v Praze je status, za který se platí
V Česku se staví pomalu a málo. V Praze a dalších velkých městech se v důsledku toho hovoří dokonce i krizi bydlení, shodli se odborníci Realitního Clubu, který pořádá Newstream.
„Pokud to bude vypadat, jak to vypadá teď, řítíme se do těžkého průšvihu. Cena pozemku v ceně bytu je 20 tisíc za metr čtvereční. Když povolovací proces trvá 10 let, naroste i cena bytu, řekněme na 52 tisíc, a to nepočítám další náklady,“ říká Karel Týc z investiční skupiny Natland. Prostor pro zlevnění bytů podle něj je, to by ale povolování muselo trvat jen rok. „V Kladně je mimochodem násobně rychlejší než v Praze,“ dodává.
Šéfka residenčního developmentu ve skupině JRD Naděžda Ptáčková s ním souhlasí. Komplikace ale nachází i jinde. „Mělo se začít u územního plánování. Je to samostatná kapitola, které se doteď nikdo zcela nevěnoval, řešil se stavební zákon. V Berlíně trval povolit nejkomplikovanější projekt 2,5 roku, jinak je to jde mnohem rychleji,“ doplňuje Ptáčková.
Územní plánování podle Romana Pečenky z advokátní kanceláře PRK Partners zcela neplní svou roli. „Lidé si často myslí, že dle něho lze jednoduše stavět, ale to tak není, je totiž příliš obecné. Do budoucna dávají větší smysl územní studie a regulační plány či zastavovací studie,“ míní Pečenka. Advokát a zároveň starosta středočeské obce Podolanka říká, že územní plán by měl pro starostu fungovat jako jakási vize, která se snáz mění a upravuje, a to důležité by se mělo odehrát v zastavovacích studiích.
Nedostupnost bydlení se týká hlavně velkých měst
Nejde ale jen o legislativu. Podle Josefa Kupce je totiž největším problémem dostupnosti to, že byty jsou velmi často vnímány jako jakási alternativa důchodového spoření. „Novými kupujícími již nejsou rodiny s dětmi, ale lidé, kteří si kupují byty na investici, aby se zajistili na stáří. V penzijních fondech je 600 miliard, v investičních nemovitostech to jsou násobně vyšší čísla. Většinová populace nechce, aby byly byty dostupné, protože by zlevnily, byla by to pro ně katastrofa,“ tvrdí Kupec.
Nedostupnost bydlení se podle něj týká především mladých lidí. Podle šéfa financování nemovitostí v Trinity Bank Jiřího Vančury se to zároveň liší dle lokality. „Žít v Praze je samo o sobě statek, který má hodnotu, za níž se platí nějaká tržní cena. V regionu se bydlení sežene řádově levněji. Nejde tedy o to, že by bylo obecně nedostupné bydlení, je to jen pohled z Prahy. Lze z regionu žít vzdáleně, tím se i pomůže venkovu, kde zkušení lidé chybí,“ vysvětluje Vančura.
V Karlíně jsme začínali na 45 tisících za metr čtvereční Čechům nezbývá nic jiného než se spokojit s čím dál tím menším bydlením. Na metry čtvereční, na které ještě před pár lety v Praze dosáhli, už teď zkrátka nemají. Nedostatečnou nabídku developeři působící v Česku svádějí na stavební zákon a ve velkém se pouštějí do výstavby menších bytů. „Nákupem budovy Nádraží Vyšehrad jsme a priori neplánovali mikrobydlení. Spíš nás k tomu donutila situace,“ říká Milorad Miškovič, který chce z chátrající budovy nádraží na Vyšehradě vybudovat samé mikrobyty.
Mikrobydlení je trend. Není divu, říká Miškovič, který proměnil Karlín a v plánu má Podolí
Reality
„Bydlení je pro velkou skupinu obyvatel Česka jen obtížně dostupné. Zlevňovat se nebude, na druhou stanu se díky státním intervencím vytváří projekty dostupného bydlení,“ říká Petr Palička, šéf realitní divize Křetínského EPH.
Řešení ale nejde po podstatě problému. „Kdybychom měli hledat model pro segment dostupného bydlení, museli bychom se zaměřit na DPH a stavební normy, abychom se dostali s cenou co nejníž,“ dodává matador tuzemského realitního trhu Petr Palička.
Dosud stát uvolnil na dostupné bydlení cca sedm miliard. „Jen během prvního roku se peníze téměř rozdaly. Je vidět, že obce o program mají zájem. Je to velmi dobrá iniciativa, lidé jako policisti mají jiné možnosti financování bydlení než třeba lidé ze středního managementu. Cíl projektu je pro specifické profese s daným domicilem, není to sociální bydlení, ale specificky zaměřené,“ přibližuje Tereza Kouklová z SFG Holdingu.
„Mění se to generačně, mladá generace se už nechce tolik vázat, nájemní bydlení se stane normálem,“ říká Pavel Šatný, spolumajitel a šéf společnosti Doornite. A s tím, že nájemní bydlení je bezpochyby trend, který bude sílit, souhlasí i Erik Janovský z Mint Investements. „Mladí lidé chtějí bydlet rovnou hezky. Nechtějí čekat roky na to, než se posunou z Černého mostu do Karlína,“ říká Janovský. Jako další trend vnímá to, že razantně přibývá tzv. jednočlenných domácností.
V Česku se loni narodilo 84 311 živě narozených dětí, uvedl ČSÚ. To je nejméně v historii České republiky. Dosud se nejméně dětí živě narodilo roku 1999, a to 89 471. V poměrně dramatickém poklesu počtu živě narozených se zrcadlí celá plejáda příčin, ať už sociálních, ekonomických či jiných.
Lukáš Kovanda: Pohodlí vítězí, Češi mají nejméně dětí v historii. Příčin je mnoho
Názory
Nájemní trh se nezastavuje a nájemní ceny se začátkem jara opět poskočily, a to o celých 5 procent za jediný kvartál. Nejvíce rostou kraje, které v minulých měsících zdražovaly spíš méně, tvrdí analýza serveru Bezrealitky.
Dražší bydlení. Čechům vzrostlo nájemné o pět procent
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
