Dlouhodobý investiční produkt (DIP) oslaví začátkem ledna druhé výročí a jeho obliba stále roste. Experti očekávají, že do konce roku překročí hranici 200 tisíc uzavřených smluv. Největší zájem o DIP bývá v prosinci. Pokud lidé chtějí využít maximálního daňového odečtu a uspořit za letošek až 7 200 korun, mají už jen pár dnů. Jak Češi investují na stáří a co říkají odborníci?
Už jen pár týdnů máte na jednoduchou optimalizaci svých daní. Ať už se to týká investic, pojistek, darů na charitu nebo třeba dárcovství krve, musíte to stihnout zaplatit, investovat nebo darovat do 31. prosince 2024. Přečtěte si, jak a kde tisíce Čechů už využívá nové daňové zvýhodnění i pro investice.
Mít solidní penzi, která umožní ve stáří žít důstojně, je přáním naprosté většiny lidí. Spoléhat se na českou státní penzi je ale krátkozraké, protože už pro dnešní čtyřicátníky bude jen minimální a rozhodně ne dostačující pro důstojný život. Finanční experti proto upozorňují na několik zásadních věcí, které si při spoření na penzi hlídat, pokud nechcete kvůli zbytečným chybám přijít o naspořené úspory třeba až v řádu milionů korun. V tomto článku si shrneme hned první základní chyby.
Více a smysluplně investovat je pro Čechy stále složité. Podle nedávného průzkumu Broker Consulting až 70 procent Čechů udává, že se v investicích neorientuje. Od letošního roku je na trhu navíc další možnost, Dlouhodobý investiční produkt (DIP), který má Čechy více motivovat k investicím a to hlavně na stáří. Jak nejlépe s DIP investovat a co je při investování na důchod klíčové, abyste se nedostali do patové situace, přibližují šéf společnosti Investika Petr Čížek a Martin Novák z Broker Consulting.
Penzisté, kteří si spoří v rámci penzijka, tedy penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření, přijdou od 1. července 2024 kvůli změně zákona o státní příspěvky. Jednotlivé penzijní společnosti nyní proto řeší, jak s tím naloží, aby jim klienti masivně s naspořenými penězi neutíkali. S určitou formou kompenzace zatím přišly jen dvě společnosti z devíti. Další své strategie ale prý zvažují. O kompenzace ale v reálu příliš nejde, jsou to spíše benefity, které se týkají jen těch movitějších. Dvě penzijní společnosti navíc rovnou avizují, že o kompenzacích ani neuvažují.
V souvislosti s vládou schválenou podporou spoření a investic na penzi se začínají ozývat různé zájmové skupiny s prosazením podpory v jejich vlastním zájmu. Jednou z nich jsou také obchodníci s drahými kovy. Chtějí, aby se zlato stalo běžnou součástí důchodového spoření a odkazují se na praxi v USA. Všichni oslovení odborníci s tím ovšem nesouhlasí a uvádějí sérii důvodů, proč by zlato nemělo být takto podporováno.
Podpora penzijního spoření má nové parametry. Na svém středečním zasedání je schválila vláda premiéra Petra Fialy. Pokud novela projde úspěšně celým legislativním procesem, změny by měly začít platit od 1. ledna 2024. Novela přináší například změnu výše státního příspěvku, mění minimální délku povinného spoření z pěti na deset let a zavádí nový produkt, takzvaný dlouhodobý investiční produkt (DIP), který umožní lidem další varianty zhodnocování uspořených peněz.
Sedm z deseti Čechů si spoří na penzi a více než polovina populace si odkládá peníze na důchod pravidelně. To je pozitivní. Částky, které si ale lidé odkládají na stáří nejsou nijak závratné a část lidí si nespoří dokonce vůbec. A ti, co si šetří, peníze dávají hlavně na produkty s nízkým či žádným zhodnocením a do investování se příliš nehrnou. Obava většiny z nich, že jim klesne v penzi životní úroveň a budou se muset více uskrovnit, tak může být více než oprávněná, pokud s tím nezačnou rychle něco dělat, jak apelují odborníci.
Češi v investování zatím zaostávají, částečně za to může chybějící podpora ze strany státu. „Ten může pomoci skrze daňové zvýhodnění, to je nejjednodušší způsob,“ říká Nicole Krajčovičová, generální ředitelka ČSOB Asset Management. Nadějí by mohli být mladší ročníky. „U mladých lidí vidím zájem, lákají je i investice do jednotlivých akcií. Takže si říkám, že je tu naděje, že se něco změní, že to možná chce jen čas,“ říká Krajčovičová v rozhovoru pro Newstream.
Bruselsko-kyjevský plán zatáhnout Maďarsko do války je hotov a jeho uskutečnění brání jen vláda 👴 Viktora Orbána. Prohlásil to podle agentury MTI šéf maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó na dnešním kongresu Orbánovy strany Fidesz. Szijjártó rovněž tvrdil, že rady unijních ministrů zahraničí se v poslední době proměnily ve „válečné konference“ a že evropské lídry ovládl „válečný fanatismus“.
Média zveřejnila video natočené imigračním agentem, který ve středu v Minneapolisu zastřelil 👩 Renne Goodovou. Informoval o tom server deníku The Washington Post. Agentura AP píše, že napříč Spojenými státy mají dnes po smrti ženy pokračovat protesty proti Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a jeho rozsáhlým protiimigračním zátahům.
Největší český internetový obchod Alza v roce 2024 zdvojnásobil čistý zisk na 2️⃣,3️⃣ miliardy korun. Tržby společnosti v předloňském roce vzrostly o třetinu na 61 miliard korun. Vyplývá to z výroční zprávy Alzy ve Sbírce listin. Na její zveřejnění dnes upozornil server e15. Zakladatel společnosti Aleš Zavoral ve výroční zprávě uvedl, že za výsledky stálo upřednostnění zisku před růstem tržeb. Hospodářské výsledky firmy za loňský rok zatím nejsou k dispozici.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu doufá, že se Izrael v průběhu příštích deseti let postupně zcela ❌ zbaví závislosti na americké vojenské pomoci. Šéf pravicové izraelské vlády v rozhovoru pro The Economist řekl, že Izrael by se časem neměl spoléhat na žádnou zahraniční pomoc, nespecifikoval však, kdy přesně by měl přestat být závislý na zbrojních dodávkách Washingtonu.
Po bouři Goretti ve Francii stále zůstává téměř 1️⃣0️⃣0️⃣ tisíc domácností bez elektřiny, především v Normandii a Bretani, napsal dnes server listu Le Monde. V Německu se podle agentury DPA postupně do normálu vrací provoz na železnici.
V Kyjevě ❌ nefungují dodávky vody a tepla. Kyjevská elektrická soustava byla odstavena kvůli nutným opravám po rozsáhlých ruských útocích, které ji v noci na pátek vážně poškodily. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na kyjevské úřady.
Využívání ekonomických a finančních nástrojů jako prostředku politického nátlaku je dlouhodobým trendem, který se ale v posledních letech výrazně 📈 zintenzivnil, uvedli analytici. Podle nich se státy stále častěji snaží prosazovat své strategické zájmy prostřednictvím ekonomických závislostí, sankcí či kontroly klíčových komodit, přičemž samotné ekonomické nástroje zpravidla nestačí a musí být kombinovány s dalšími formami tlaku.
