Státní důchod většině lidí na zajištění důstojného stáří stačit nebude. Nová analýza XTB ukazuje, že rozdíly mezi jednotlivými způsoby spoření na stáří mohou po 30 letech dělat i miliony korun.
Na investování do konce roku už moc času nezbývá. Avšak stále není pozdě. Zeptali jsme se proto investičních expertů z tuzemských bank na to, co letos podle nich nejvíce ovlivnilo svět investic v roce 2024 a kam má případně smysl ještě letos investovat.
Už jen pár týdnů máte na jednoduchou optimalizaci svých daní. Ať už se to týká investic, pojistek, darů na charitu nebo třeba dárcovství krve, musíte to stihnout zaplatit, investovat nebo darovat do 31. prosince 2024. Přečtěte si, jak a kde tisíce Čechů už využívá nové daňové zvýhodnění i pro investice.
Mít solidní penzi, která umožní ve stáří žít důstojně, je přáním naprosté většiny lidí. Spoléhat se na českou státní penzi je ale krátkozraké, protože už pro dnešní čtyřicátníky bude jen minimální a rozhodně ne dostačující pro důstojný život. Finanční experti proto upozorňují na několik zásadních věcí, které si při spoření na penzi hlídat, pokud nechcete kvůli zbytečným chybám přijít o naspořené úspory třeba až v řádu milionů korun. V tomto článku si shrneme hned první základní chyby.
Více a smysluplně investovat je pro Čechy stále složité. Podle nedávného průzkumu Broker Consulting až 70 procent Čechů udává, že se v investicích neorientuje. Od letošního roku je na trhu navíc další možnost, Dlouhodobý investiční produkt (DIP), který má Čechy více motivovat k investicím a to hlavně na stáří. Jak nejlépe s DIP investovat a co je při investování na důchod klíčové, abyste se nedostali do patové situace, přibližují šéf společnosti Investika Petr Čížek a Martin Novák z Broker Consulting.
Penzisté, kteří si spoří v rámci penzijka, tedy penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření, přijdou od 1. července 2024 kvůli změně zákona o státní příspěvky. Jednotlivé penzijní společnosti nyní proto řeší, jak s tím naloží, aby jim klienti masivně s naspořenými penězi neutíkali. S určitou formou kompenzace zatím přišly jen dvě společnosti z devíti. Další své strategie ale prý zvažují. O kompenzace ale v reálu příliš nejde, jsou to spíše benefity, které se týkají jen těch movitějších. Dvě penzijní společnosti navíc rovnou avizují, že o kompenzacích ani neuvažují.
V souvislosti s vládou schválenou podporou spoření a investic na penzi se začínají ozývat různé zájmové skupiny s prosazením podpory v jejich vlastním zájmu. Jednou z nich jsou také obchodníci s drahými kovy. Chtějí, aby se zlato stalo běžnou součástí důchodového spoření a odkazují se na praxi v USA. Všichni oslovení odborníci s tím ovšem nesouhlasí a uvádějí sérii důvodů, proč by zlato nemělo být takto podporováno.
Podpora penzijního spoření má nové parametry. Na svém středečním zasedání je schválila vláda premiéra Petra Fialy. Pokud novela projde úspěšně celým legislativním procesem, změny by měly začít platit od 1. ledna 2024. Novela přináší například změnu výše státního příspěvku, mění minimální délku povinného spoření z pěti na deset let a zavádí nový produkt, takzvaný dlouhodobý investiční produkt (DIP), který umožní lidem další varianty zhodnocování uspořených peněz.
Sedm z deseti Čechů si spoří na penzi a více než polovina populace si odkládá peníze na důchod pravidelně. To je pozitivní. Částky, které si ale lidé odkládají na stáří nejsou nijak závratné a část lidí si nespoří dokonce vůbec. A ti, co si šetří, peníze dávají hlavně na produkty s nízkým či žádným zhodnocením a do investování se příliš nehrnou. Obava většiny z nich, že jim klesne v penzi životní úroveň a budou se muset více uskrovnit, tak může být více než oprávněná, pokud s tím nezačnou rychle něco dělat, jak apelují odborníci.
Češi v investování zatím zaostávají, částečně za to může chybějící podpora ze strany státu. „Ten může pomoci skrze daňové zvýhodnění, to je nejjednodušší způsob,“ říká Nicole Krajčovičová, generální ředitelka ČSOB Asset Management. Nadějí by mohli být mladší ročníky. „U mladých lidí vidím zájem, lákají je i investice do jednotlivých akcií. Takže si říkám, že je tu naděje, že se něco změní, že to možná chce jen čas,“ říká Krajčovičová v rozhovoru pro Newstream.
Zástupci Mezinárodního měnového fondu v příštích týdnech navštíví Ukrajinu, aby zhodnotili pokrok země v ekonomických reformách a rozšiřování daňové základny a ověřili, zda země plní podmínky úvěrového programu 8,1 miliardy dolarů (168,7 miliardy korun). Uvedla to mluvčí MMF Julie Kozacková. Program pomoci schválil fond letos v únoru.
V Budapešti se dnes dokončilo oficiální předání moci. Odcházející ministři předali dokumenty, smlouvy a protokoly z doby svého působení členům nové maďarské vlády. Zatímco ministři kabinetu nového premiéra Pétera Magyara vstoupili do budovy hlavním vchodem, ministři odcházející vlády Viktora Orbána zvolili zadní vchod, aby se vyhnuli otázkám novinářů, napsala agentura APA s odvoláním na maďarská média.
Německo-francouzský výrobce tanků KNDS se zajímá o převzetí továren německých automobilek Mercedes-Benz a Volkswagen. Informoval o tom německý časopis Spiegel bez upřesnění svých zdrojů.
Britskému výrobci luxusních aut Jaguar Land Rover (JLR) v loňském fiskálním roce prudce klesl zisk 📉 před zdaněním a mimořádnými položkami na 14 milionů liber (393,2 milionu korun) z 2,5 miliardy liber o rok dříve. Hospodaření firmy negativně ovlivnily kybernetický útok, který narušil výrobu, americká cla a propad poptávky v Číně. Uvedla to společnost, kterou vlastní indická Tata Motors, v tiskové zprávě.
Pražská burza dnes posílila 💪. Index PX stoupl o 0,75 procenta na 2513,31 bodu. Polepšily si z emisí, s nimiž se obchodovalo v největším objemu, třeba akcie energetické firmy ČEZ či bank Moneta a Erste. Cenné papíry ČEZ, které zaznamenaly druhý největší objem obchodů, zdražily o 1,56 procenta na 1237 korun. Energetická skupina ČEZ dnes oznámila, že v letošním prvním čtvrtletí jí čistý zisk meziročně stoupl o 13 procent na 14,5 miliardy korun.
Česká měna dnes lehce posílila 💪 k euru a mírně oslabila vůči americkému dolaru. Obchoduje se za 24,31 Kč/EUR a za 20,81 Kč/USD. V porovnání se středečním závěrem koruna získala vůči jednotné evropské měně tři haléře, naopak k dolaru tři haléře ztratila.
Ceny ropy 🛢 se mírně snižují poté, co Írán uvedl, že Hormuzským průlivem proplulo několik desítek lodí. Severomořská ropa Brent kolem vykazuje pokles o zhruba 0,6 procenta a pohybuje se těsně pod 105 dolary za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ztrácí asi 0,5 procenta a nachází se v blízkosti 100,5 dolaru za barel.
Britský antimonopolní úřad (CMA) zahájil vyšetřování pozice americké softwarové společnosti Microsoft na trhu s podnikatelským softwarem. Cílem vyšetřování je zajistit správné fungování hospodářské soutěže na tomto trhu. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Společnost Microsoft podle agentury Reuters uvedla, že se zavázala k rychlé a konstruktivní spolupráci s britským úřadem, aby jeho vyšetřování usnadnila.
Krajský soud v Brně potvrdil rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), které zakazuje pražské Technické správě komunikací (TSK) zbourat historický Libeňský most a postavit jeho repliku.
Nejvyšší ceny pohonných hmot ⛽ v pátek vzrostou. Litr benzinu oproti dnešku zdraží o 21 haléřů na 44,22 koruny. Naftu bude možné prodávat maximálně za 42,03 Kč za litr, tedy o 17 haléřů dráž než dnes. U nafty se tak zastavil cenový pokles z posledních dnů. Vyplývá to z cenového věstníku, který zveřejnilo ministerstvo financí.