Rok 2025 přinesl u podílových fondů překvapivě silné zhodnocení. Průměrný český investor vydělal 5,91 procenta a nejúspěšnější fond dokonce 170 procent. Přesto se chování většiny domácností příliš nezměnilo. Data bank i Asociace pro kapitálový trh ukazují, že Češi dál preferují jistotu, stabilitu a nízké kolísání – i za cenu nižších výnosů.

Čistě z pohledu čísel byl rok 2025 pro podílové fondy úspěšný. Po slabším začátku přišel obrat ve druhé polovině roku, kdy fondy podle Indexu českého investora CII 750 vydělaly 7,45 procenta. Celý rok tak skončil v plusu se zhodnocením 5,91 procenta, tedy výrazně nad úročením spořicích účtů, které se většinou pohybovalo kolem tří procent.

Přesto se investiční chování Čechů dramaticky nezměnilo. Vyšší výnosy sice přilákaly pozornost, ale většina investorů zůstala u produktů, které slibují klidný průběh a snadnou dostupnost peněz.

Spořicí účty v lednu 2026: Čtyřprocentní úrok nezmizel, ale přibylo podmínek

Money

Čtyřprocentní úrok se na nejlepších spořicích účtech drží i po Novém roce, i když pro mnohé střádaly už jen pro oko. Kdo chce dnes ze spoření vytěžit maximum, musí hlídat nejen číslo v ceníku banky, ale i limity, bonusy a další drobně psané podmínky. Víme, kde vám za vaše peníze dají nejvíc.

Veronika Kudrnová

Přečíst článek

Extrémní výnosy existují. Jen pro menšinu

Výkonnostní žebříčky přinesly i extrémy. Absolutním vítězem roku byl fond Franklin Gold and Precious Metals, který v korunovém vyjádření zhodnotil peníze o 170 procent. Dařilo se i dalším fondům zaměřeným na zlato a těžbu drahých kovů.

„Zlato jako komodita mělo jedno ze svých nejsilnějších období a fondy těžařských společností profitovaly z růstu valuací spolu s cenou kovu,“ říká Petr Šašek z Komerční banky. Právě kombinace geopolitické nejistoty, oslabení dolaru a nákupů centrálních bank dostala zlato na historická maxima.

Tyto výnosy ale zůstaly spíše výjimkou než masovým jevem. Na opačném konci spektra se objevily úzce regionální fondy, zejména zaměřené na Turecko a Indii, z nichž nejhorší odepsal přes 24 procent.

Termíňáky v roce 2026: Kam se vyplatí zaparkovat peníze

Money

Úroky na termínovaných vkladech letos nejčastěji míří do pásma dvou až tří procent ročně. Některé banky umí i 3,3 procenta, ale jsou to spíše výjimky. Zároveň platí, že v době, kdy spořicí účty často nesou podobně (a někde i víc), dává termíňák smysl hlavně tomu, kdo si nechce každý měsíc hlídat, jestli plní podmínky pro vyšší úrok na spořicím účtu. Banky totiž u spoření stále častěji odměňují pouze aktivní klienty.

Veronika Kudrnová

Přečíst článek

Banky: klienti chtějí klid, ne rekordy

Banky se shodují, že i v roce silných výnosů převažovala u klientů opatrnost. V Komerční bance dominoval zájem o krátkodobé a nízkorizikové fondy. „Investoři stále hledají především stabilitu a vysokou likviditu,“ shrnuje Šašek.

Podobnou zkušenost má i ČSOB. Jejím nejvýkonnějším korunovým fondem byl ČSOB Akciový fond Srdce Evropy se zhodnocením 36,44 procenta, největší příliv peněz ale zaznamenal konzervativnější fond ČSOB Opatrný. „Do fondu klienti poslali přes 5,2 miliardy korun. Jde o základní volbu pro opatrné investory,“ říká Petr Milata, mluvčí skupiny ČSOB.

Také data České spořitelny (ČS) potvrzují stejný vzorec. Zatímco nejvýkonnějším fondem roku byl Sporotrend se zhodnocením 38,69 procenta, nejvíc klientů má produkty typu Sporoinvest, Top Stocks nebo Reico Nemovitostní. „Alespoň jeden podílový fond má přibližně 680 tisíc klientů, tedy téměř čtvrtina všech klientů ČS,“ uvedl mluvčí banky Filip Hrubý.

Češi investují víc, ale pomalu mění návyky

Podle Asociace pro kapitálový trh České republiky se investování v Česku postupně rozšiřuje, ale bez dramatických skoků. „Pokračuje trend pravidelných investic motivovaných snahou zajistit se na stáří. Pozitivní je prodlužování investičního horizontu i rostoucí ochota investovat dynamičtěji,“ říká Jana Brodani, výkonná ředitelka AKAT.

Podílové fondy dnes tvoří už 22 procent finančních úspor domácností, zatímco v roce 2020 to bylo necelých 12 procent. Zároveň ale téměř 55 procent peněz Čechů stále leží na bankovních účtech, vyplývá z dat asociace. 

Jistota vítězí i v dobrých časech

Rok 2025 tak ukázal, že český investor se sice postupně učí pracovat s rizikem, ale radikální změnu chování zatím neplánuje. I v roce, kdy bylo možné na fondech vydělat desítky procent, zůstává pro většinu domácností klíčová jistota, stabilita a dlouhodobý horizont – nikoli honba za rekordním výnosem.

Česká ekonomika sice nadále roste, avšak její další vývoj stále více limitují strukturální slabiny, demografický vývoj a přetrvávající inflační tlaky ve službách. Zatímco domácí poptávka zůstává silná a inflace se drží blízko cíle, prostor pro fiskální i měnové uvolnění je omezený. O budoucím růstu tak budou rozhodovat spíše strukturální reformy než krátkodobé stimuly, uvedl Mezinárodní měnový fond.

Česká ekonomika si udržuje solidní tempo růstu, stále však naráží na výrazné strukturální limity. Vysoká závislost na exportu, energetická náročnost hospodářství a nepříznivý demografický vývoj zvyšují zranitelnost vůči vnějším šokům a dlouhodobě tlumí růstový potenciál. Přestože je veřejný dluh zatím mírný, zachování fiskálního prostoru je v prostředí zvýšené nejistoty klíčové, zejména proto, že výraznější fiskální stimul v době, kdy se ekonomika pohybuje blízko svého potenciálu, by mohl znovu posílit inflační tlaky.

V roce 2025 česká ekonomika vzrostla přibližně o 2,5 procenta, především díky domácí poptávce. Spotřebu domácností podpořilo oživení reálných mezd, zatímco veřejné investice těžily z pokračujícího čerpání evropských fondů. Naopak soukromé investice a exportní výkonnost zpomalily v důsledku globální politické nejistoty a rostoucích obchodních bariér.

Evropa nesmí být jen hřištěm pro konkurenty, varuje eurokomisař. Volá po strategii „Made in Europe“

Politika

Evropa musí začít systematicky chránit svůj průmysl, jinak se stane pouhým hřištěm pro globální konkurenty. Eurokomisař Stéphane Séjourné proto vyzývá k zavedení strategie „Made in Europe“, která má upřednostnit evropskou výrobu, návrh však rozděluje členské státy EU.

nst

Přečíst článek

Tempo ekonomického růst bude letos podobné

Celková inflace se ke konci roku snížila na 2,1 procenta a pohybovala se blízko inflačního cíle, avšak jádrová inflace zůstala zvýšená na úrovni 2,8 procenta. Hlavním zdrojem přetrvávajících tlaků jsou ceny služeb, zejména náklady na bydlení, podporované rychlým nominálním růstem mezd kolem 7 procent. To omezuje prostor pro další uvolňování měnové politiky.

V roce 2026 se očekává podobné tempo růstu ekonomiky a uzavření produkční mezery, zatímco ve střednědobém horizontu by měl růst zpomalit směrem k potenciálu kolem 1,8 procenta, omezenému demografickými faktory a jen pozvolným růstem produktivity. Fiskální politika se přitom vydává mírně expanzivním směrem. Deficit veřejných financí by se měl zvýšit na zhruba 2,3 procenta HDP, přičemž v dalších letech porostou výdajové tlaky spojené se stárnutím populace a energetickou bezpečností. Bez fiskální konsolidace by se veřejný dluh mohl v příštím desetiletí přiblížit k hranici 60 procent HDP.

Po chaosu přichází konsolidace českého trhu s auty

Zprávy z firem

Český automobilový trh se po několika letech výkyvů, nedostatku vozů a prudkých cenových změn začíná stabilizovat. Naznačují to plány největšího importéra Toyoty i data Svazu dovozců automobilů a analýza společnosti PwC. Trh se podle nich vrací k předvídatelnějšímu fungování, aniž by vykazoval známky prudkého růstu nebo nové krize.

Zdeněk Pečený

Přečíst článek

Prostor pro úpravy

Současná struktura veřejných příjmů nabízí prostor pro úpravy. Významnou roli hrají sociální odvody, zatímco zdanění nemovitostí patří k nejnižším v EU. Posílení daňové kázně a přechod k hodnotově založenému zdanění nemovitostí by mohly zlepšit fungování trhu s bydlením a vytvořit dodatečný fiskální prostor. Dlouhodobý růst české ekonomiky tak bude záviset především na strukturálních reformách, nikoli na krátkodobých stimulech, které by v současné fázi hospodářského cyklu nesly zvýšená inflační rizika.

Z pohledu dlouhodobého vývoje bude rozhodující schopnost české ekonomiky posílit svůj růstový potenciál prostřednictvím strukturálních reforem. Lepší fungování trhu práce, hlubší integrace v rámci jednotného trhu EU, dostupná a spolehlivá energie a řešení zhoršující se dostupnosti bydlení mohou zvýšit produktivitu a zároveň zmírnit tlak na veřejné finance. Právě tyto kroky představují udržitelnější cestu než krátkodobé fiskální stimuly, které by v současné fázi hospodářského cyklu mohly přinést více rizik než přínosů.