Česká ekonomika sice nadále roste, avšak její další vývoj stále více limitují strukturální slabiny, demografický vývoj a přetrvávající inflační tlaky ve službách. Zatímco domácí poptávka zůstává silná a inflace se drží blízko cíle, prostor pro fiskální i měnové uvolnění je omezený. O budoucím růstu tak budou rozhodovat spíše strukturální reformy než krátkodobé stimuly, uvedl Mezinárodní měnový fond.
Hrubý domácí produkt České republiky se po loňském poklesu o 0,1 procenta v letošním roce o 1,1 procenta zvýší. Ve svém podzimním výhledu světové ekonomiky to předpověděl Mezinárodní měnový fond (MMF).
Německo se letos patrně stane třetí největší ekonomikou světa, sesadí tak z této pozice Japonsko. Přispěje k tomu zejména oslabování japonského jenu vůči dolaru a euru, uvedl Mezinárodní měnový fond. Ten ve své nejnovější prognóze odhaduje, že nominální HDP Německa letos bude činit 4,43 bilionu dolarů (102,5 bilionu korun), zatímco v případě Japonska dosáhne 4,23 bilionu dolarů.
Mezinárodní měnový fond zlepšil výhled vývoje české ekonomiky na letošní i příští rok. V letošním roce se má hrubý domácí produkt zvýšit o 0,2 procenta, v dubnu přitom fond čekal pokles o 0,5 procenta. Příští rok má tempo růstu zrychlit na 2,3 procenta místo dříve očekávaných dvou procent, uvedl fond ve své podzimní prognóze.
Desítky let zažívala čínská ekonomika nebývalý rozmach, zejména díky investicím do továren, mrakodrapů a silnic. Tento hospodářský model vyvolal obdivuhodné období růstu, které zemi vyvedlo z chudoby a proměnilo ji v globálního obra, jehož exportní schopnosti zaplavily celý svět. Ten model už ale nefunguje. Problémy jsou patrné po celé Číně.
Situace na trhu s energiemi by se měla příští rok stabilizovat, ceny půjdou dolů, říká odborník z MMF.
Mezinárodní měnový fond (MMF) zlepšil výhled růstu globální ekonomiky na příští rok na 4,9 procenta. V jarní prognóze čekal růst o půl procentního bodu nižší. Fond ale varoval, že ekonomika se zotavuje nerovnoměrně, což je podle něj důsledek slabého postupu očkování proti covidu-19 v některých zemích.
Ceny ropy 📈 rostou zhruba o dvě procenta kvůli možnému vyostření napětí mezi Spojenými státy a Íránem, které by mohlo omezit dodávky. Pomáhají jim i známky vyšší poptávky. Severomořská ropa Brent vykazuje nárůst o 1,7 procenta a byla lehce pod 70 dolary za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate přidávala 1,8 procenta a vrátila se zpět nad 65 dolarů za barel.
