Ostrava se mění k nepoznání. Město, které bylo symbolem průmyslu, dnes udává směr architektuře
Z bývalých hald vznikají nové čtvrti, radnice dostává soudobou přístavbu a světová architektura míří do centra města. Ostrava přestává žít minulostí a krok za krokem se zapisuje na mapu evropských měst, která se nebojí budoucnosti.
Ještě před pár lety byla Ostrava symbolem těžkého průmyslu a ekologických zátěží. Dnes se ale čím dál častěji objevuje v souvislosti s kvalitní architekturou, odvážnými urbanistickými vizemi a proměnou veřejného prostoru. Město systematicky pracuje s architektonickými soutěžemi, dává prostor špičkovým domácím i zahraničním ateliérům a nebojí se dlouhodobých investic. Výsledkem není jeden ikonický projekt, ale proměna, která mění charakter celého města.
Radnice, která mluví jazykem dneška
Jedním z nejnovějších kroků je plánovaná přístavba Slezskoostravské radnice na Těšínské ulici. Vítězný návrh architektonické soutěže připravil ateliér A8000, který se rozhodl nejít cestou historizujících gest.
„Historickou radnici nevnímáme jako předlohu k napodobování, ale jako hodnotu, na kterou chceme navázat,“ říká architektka Lucie Formanová. Nová přístavba proto reaguje soudobým výrazem a doplňuje novorenesanční budovu z let 1911–1913 sebevědomou, ale respektující architekturou.
Dvě propojené hmoty se společným vstupem vytvoří průchozí celek, který jasně oddělí reprezentativní a provozní funkce. Zatímco historická část si zachová obřadní síň, kancelář starosty či galerii, nová budova se otevře každodennímu životu úřadu. V přízemí vznikne foyer s recepcí, podatelna, matrika, pokladna, kavárna i zázemí pro rodiče s dětmi. Vyšší patra obsadí jednotlivé odbory. Důraz se klade na přehlednost, orientaci a bezbariérovost.
Pokud půjde vše podle plánu, stavba by mohla začít na přelomu dekády a první úředníci by se do nového zázemí nastěhovali kolem roku 2030.
Město, kde se dříve nacházely kontaminované brownfieldy, dnes plní mrakodrapy, bulváry a nové parky. A další stavby míří až ke 200 metrům. Proč je Bratislava ve výškové výstavbě tam, kde Praha ani nezačala?
Bratislava překvapila nejen Evropu. Z rafinerie a skladů vyrostla čtvrť, kterou obdivují až v Americe
Reality
Žofinka: město na místě strusky
Ještě ambicióznější je proměna Žofinky, bývalé struskové haldy na levém břehu Ostravice. Místo, které bylo desítky let vnímáno jako ekologická jizva, se má v horizontu dvaceti let proměnit v plnohodnotnou městskou čtvrť.
Mezinárodní architektonickou soutěž, do níž se zapojilo 29 týmů z celého světa, vyhrál dánský ateliér ADEPT. Jeho návrh staví na silné urbanistické struktuře, důrazu na veřejný prostor a propojení s městem.
Žofinka nabídne bydlení, školy, obchody, služby i rozsáhlé parky. Klíčovou roli bude hrát pěší a cyklistická doprava i napojení na MHD. V první etapě má vzniknout přibližně 300 bytů, postupně však čtvrť pojme tisíce obyvatel. Na jednotlivých etapách se budou podílet i čeští architekti, například ohboi, atelier.tečka nebo VEN.KU architekti. Cílem je město krátkých vzdáleností, zelených vnitrobloků a živých ulic.
Nové Lauby: když město staví samo
Proměna Ostravy se ale neodehrává jen na velkých brownfieldech. Důležitou roli hrají i menší, precizně zacílené projekty v centru. Jedním z nich jsou Nové Lauby – městský blok, který vyplnil dlouholetou proluku v historickém jádru.
Projekt vznikl z architektonické soutěže, kterou vyhrálo studio znamení čtyř – architekti. Výjimečný je ale především přístup města. Ostrava zde nevystupovala pouze jako regulátor, ale jako aktivní spoluinvestor. Padesát z celkových 83 bytů zůstalo v městském vlastnictví a slouží jako nájemní bydlení.
Nové Lauby byly nominovány na Českou cenu za architekturu 2025 a staly se ukázkou toho, že i město, pokud má jasnou vizi, může být kvalitním developerem.
Adršpach, druhé nejnavštěvovanější místo Královéhradeckého kraje, stojí před velkým dilematem. Studio Josefa Pleskota tu má navrhnout nový hotelový komplex. Místní se ale bouří – obávají se, že další stovky hostů zničí křehkou rovnováhu mezi turismem a přírodou. A nejsou sami: podobné spory o architekturu a krajinu teď hýbou i Beskydami.
Luxusní lázně pod skalami v Adršpachu? Místní se bouří proti Pleskotovu projektu
Reality
Koncertní sál a nový život výškových domů
Mezinárodní pozornost přitahuje také nový koncertní sál pro Janáčkovu filharmonii Ostrava. Autorem návrhu je americký architekt Steven Holl, který na projektu spolupracuje s pražským ateliérem Architecture Acts. Komplex nabídne hlavní sál pro 1300 posluchačů, menší sály, edukační centrum i nahrávací studio. Magazín Architizer jej zařadil mezi deset nejočekávanějších staveb světa.
Ostrava roste do výšky
Ostrava se zároveň nebojí ani konverzí staveb z druhé poloviny 20. století. Příkladem je rekonstrukce výškové budovy z 60. let v Ostrčilově ulici, známé jako Mrakodrap. Objekt, který byl léta prázdný a uvažovalo se o jeho demolici, se podle návrhu Evy Jiřičné a Petra Vágnera promění v obytný dům se 111 byty.
Budově přibudou dvě patra, fasáda dostane zvlněnou podobu s oblými tvary a zelení a okolí projde revitalizací. „Mrakodrap nevnímáme jako relikt minulosti, ale jako příležitost. Přetváříme ho v živé vertikální město,“ shrnuje Petr Vágner.
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
