Ceny nafty v Česku v druhé polovině dubna prudce klesly a tempo zlevňování patřilo k nejvyšším v celé Evropské unii. Za poklesem stojí především nově nastavená regulace, která nutí čerpací stanice rychleji promítat vývoj velkoobchodních cen do těch koncových.
V období od 13. do 27. dubna zlevnila nafta u českých čerpacích stanic o 8,7 procenta. Vyplývá to z aktuálních dat Evropské komise, která ceny pro srovnání uvádí v eurech. V Česku tak cena klesla přibližně z 1,87 eura na 1,71 eura za litr.
Rychlejší pokles zaznamenaly už jen tři země: Estonsko (–11,8 %), Belgie (–10 %) a Lotyšsko (–9,6 %). Stejným tempem jako v Česku zlevňovala nafta také v Řecku.
Benzín téměř beze změny
Na rozdíl od nafty byl vývoj cen benzínu výrazně klidnější. V Česku zlevnil jen o 0,6 procenta, což odpovídá i průměru Evropské unie, kde ceny klesly o zhruba 0,7 procenta.
Nafta naopak v celé EU zlevnila výrazněji – průměrně o necelých šest procent.
Klíčovou roli hraje regulace
Hlavním důvodem rychlejšího zlevňování v Česku je vládní regulace cen pohonných hmot. Ta nutí čerpací stanice pružněji reagovat na vývoj cen na burze v Rotterdamu a rychleji promítat změny velkoobchodních cen do těch konečných.
Díky tomu ceny u českých pump klesají dynamičtěji než ve většině ostatních zemí EU – v některých z nich nafta ve stejném období dokonce zdražovala.
Belgie jako dlouhodobý vzor
Podobný model regulace funguje dlouhodobě například v Belgii, kde stát každý den stanovuje maximální přípustné ceny pohonných hmot. Tento systém má kořeny už v období ropných šoků v 70. letech minulého století.
Právě Belgie přitom zaznamenala druhý nejrychlejší pokles cen nafty v celé EU, což potvrzuje, že tento přístup může výrazně ovlivnit tempo změn cen pro konečné zákazníky.
Související
Lukáš Kovanda: Vládní fiasko. Benzin atakuje rekordní ceny i přes snížení daní
Kvůli pokračujícímu konfliktu v Íránu zůstává letecké spojení z Prahy na Blízký východ omezené. Čeští cestovatelé proto mění plány – častěji míří do evropských metropolí nebo severní Afriky a roste i zájem o krátké pobyty během prodloužených víkendů.
Situace v letecké dopravě na Blízký východ je i nadále poznamenaná konfliktem, který začal 28. února útokem Spojených států a Izraele na Írán. Z pražského Letiště Václava Havla aktuálně funguje jen několik pravidelných linek, například do Dubaje, Abú Dhabí nebo Tel Avivu, zatímco další spojení dosud obnovena nebyla. To se týká například linek do Dauhá, Ammánu či Šardžá, stejně jako některých spojů do Dubaje a Tel Avivu. Jedinou konkrétní zprávou o návratu je plánované obnovení linky do Tel Avivu 20. května.
Provoz letiště zůstává stabilní
Navzdory omezením se celkový provoz pražského letiště výrazně nemění, protože výpadky spojů na Blízký východ nahrazují jiné trasy. „Celkový počet cestujících je do velké míry vyvážen posílením provozu přes evropské huby a na přímých linkách na Dálný východ, tudíž nepozorujeme výraznější odchylky,“ uvedla mluvčí letiště Denisa Hejtmánková. Dálkové lety do Asie přitom zůstávají bez větších omezení.
Češi mění destinace
Podle prodejců letenek se zájem českých cestujících výrazně přesouvá jinam. Lidé nyní častěji volí evropské destinace a severní Afriku, zatímco zájem o Blízký východ i část Asie klesá. Od března sice celkový počet rezervací vzrostl o 30 procent, ale podíl Asie se snížil o zhruba tři procentní body a Blízký východ zaznamenal pokles o 17 procent. Propad se nejvíce dotýká Izraele, Libanonu, Iráku a Íránu i států Perského zálivu, zatímco větší zájem směřuje například do Itálie, Velké Británie, na Maltu, do Rumunska, Maroka nebo Egypta.
Zájem o region je nerovnoměrný
Obnova zájmu o jednotlivé destinace probíhá velmi rozdílně. Turecko meziročně výrazně posílilo, Egypt se postupně vrací k běžným hodnotám a Jordánsko zůstává mírně pod loňskou úrovní. Většina zemí Blízkého východu však nadále zaostává. „Většina zasažených zemí je však nadále v hlubokém propadu. Zájem cestujících tam nedosahuje ani poloviny loňských čísel. Do Izraele, Saúdské Arábie nebo Ománu směřuje zhruba třetina cestujících. Poptávka po Libanonu či Iráku klesla ke čtvrtině. Spojené arabské emiráty, Katar nebo Kuvajt spadly pod 20 procent,“ uvedla mluvčí Kiwi.com Daniela Chovancová.
Letecké společnosti se snaží pokles zájmu kompenzovat i cenami, zejména na trasách do Asie. „Dopravci, kteří kapacity postupně vracejí na trh, přicházejí s velmi atraktivními cenami zejména na spojích do Asie. Snaží se tak znovu oslovit zákazníky a získat zpět tržní podíl,“ uvedl ředitel portálu Letuška Josef Trejbal.
Roste zájem o prodloužené víkendy
Vedle změny destinací roste také obliba kratších cest. Rezervace kolem květnových svátků výrazně stouply a lidé nejčastěji vyrážejí na několikadenní pobyty do jižní Evropy. Mezi nejoblíbenější města patří Paříž, Londýn, Řím, Barcelona, Madrid nebo Lisabon. První květnový víkend využívají spíše jednotlivci a páry, zatímco druhý častěji rodiny.
Flexibilita a last minute
Podle odborníků roste i podíl last minute nákupů letenek a obecně flexibilnější plánování. Cestující více reagují na aktuální situaci v letecké dopravě i bezpečnostní vývoj a část z nich kombinuje oba květnové svátky, mezi nimiž si bere volno a vyráží na delší cestu.
Největší novinky českých hor pro letošní léto. Miliardové investice, nové cesty i atrakce pro rodiny
Česká horská střediska letos vstupují do letní sezony s rekordními investicemi přes 1,1 miliardy korun. Nové bike traily, obří wellness na Dolní Moravě, bobová dráha v Krkonoších i desítky rodinných atrakcí ukazují, že hory chtějí být letní destinací první volby.
Podle dat Student Agency je letos nejpopulárnější destinací Paříž, následovaná Římem a Barcelonou. Průměrná délka pobytu přitom dosahuje zhruba pěti dní. Celkově tak platí, že nejistota na Blízkém východě výrazně proměňuje cestovatelské chování Čechů, kteří dávají přednost dostupnějším, bezpečnějším a časově méně náročným evropským destinacím.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Evropa neví, kolik má paliva. Válka s Íránem odhaluje kritickou slabinu
Pokud by Hormuzský průliv zůstal po skončení války v rukou Íránců, teheránský režim by dostal do rukou velkou strategickou výhodu i možný zdroj financí. Pro Spojené státy by to by to naopak znamenalo prohru. Byly by však poplatky za průjezd pro globální ekonomiku takový problém?
Jedním z jablek sváru mezi Spojenými státy a Íránem je možné vybírání mýtného v Hormuzském průlivu, které chce Teherán vymáhat po projíždějících ropných tankerech. Lodě přitom dosud překonávaly tuto klíčovou vodní cestu zadarmo. Novinku tedy pochopitelně odmítá americký prezident Donald Trump i další západní lídři.
Z pohledu Teheránu má požadavek svou logiku. Konflikt se nyní nachází v patové situaci, takže tamější režim nejspíš větří šanci k ústupkům ze strany USA. Vzhledem k tomu, že americko-izraelský konflikt výrazně poničil infrastrukturu země i íránskou armádu, bude muset vedení hledat zdroje pro poválečnou rekonstrukci. Bez peněz by zůstal režim značně oslabený. Když už teď drahocenný průliv prakticky ovládá, nabízí se i jako zdroj peněz do budoucna.
Ze strategického hlediska by bylo ovládnutí a zpeněžení průlivu velkým vítězstvím Íránu. Západ režimu nic takového dopřát nechce, zvláště pro USA by to nevypadalo vůbec dobře. Írán by navíc mohl v budoucnu hrozit dalším uzavřením průlivu, což by režim dělalo do značné míry nedotknutelným. V ekonomické rovině to však tak jednoznačně nevypadá.
Tučný účet za válku. Pentagon v Perském zálivu utrácí až dvojnásobek toho, co přiznal
Náklady na válku proti Íránu mohou být výrazně vyšší, než jaké oficiálně uvádí Pentagon. Zatímco zástupce ministerstva obrany Jules Hurst ve středu v Kongresu hovořil o částce 25 miliard dolarů (zhruba 521 miliard korun), podle informací stanice CNN mohou skutečné výdaje dosahovat až dvojnásobku.
Jak by si Írán takové mýtné představoval? Prý už něco podobného vyzkoušel na několika málo lodích, které spřáteleným zemím povolil úžinou protáhnout. Pokud by praktiky byly podobné dostupným informacím o nedávných platbách, Teherán by vyžadoval po jednom tankeru cca dva miliony dolarů. Ačkoli číslo vyhlíží hrozivě, vliv na cenu ropy by byl minimální. Deník The Guardian cituje odhady belgického think tanku Bruegel, podle kterých by cena vzrostla je v rozmezí 0,05 až 0,4 dolaru na barel. Co je to oproti růstům, které sledujeme teď? Američtí vyjednavači by navíc měli porovnávat náklady na mýtné s náklady na zastavenou dopravu, které jsou už nyní astronomické a při dalších prostojích se mohou stát kritickými.
Deník zmiňuje ještě jeden problém, a to že jednání Íránu může stanovit precedent. Mnohé státy po celém světe si najednou mohou uvědomit, že mají nedaleko svých břehů úžinu, která leží ladem a může se jim zachtít z této nezasloužené geografické výhody také něco „vytřískat“.
Karel Pučelík: Místo velkého vítězství je Írán Trumpovým velkým debaklem
Zdá se, že americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi dochází sebejistota. Evidentně ani on neví, jak ze z íránské pasti ven. Ničivé důsledky konflikt nemá jen na globální ekonomiku, ale i na jeho prezidentství a vyhlídky republikánů. Pohled na americkou domácí politiku může napovědět, proč sledujeme tento nekončící chaos.
V kontextu průjezdnosti průlivu se často hovoří o mezinárodním právu. Existuje Úmluva OSN o mořském právu (UNCLOS), která považuje Hormuzský i další desítky průlivů za volné vodní cesty, tudíž by zde vybírání poplatků mělo zůstat zapovězeno. Otázkou je, jak moc můžeme tuto smlouvu brát vážně.
Je tu jeden větší háček – Írán se k této smlouvě nepřipojil, stejně jako Spojené státy, byť ty ji i přes nesouhlas Kongresu v zásadě i tak dodržují. Ale jelikož na 170 států UNCLOS podepsalo na bázi dobrovolnosti, Írán není k ničemu vázaný. A Spojeným státům se bude špatně moralizovat, když si sami nechávají pro jistotu volné ruce.
Nejlepší by pochopitelně bylo, kdyby Hormuzský průliv skončil pod mezinárodní kontrolou. Situace je ale nepřehledná a může skončit všelijak.
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Rubio označil blokádu Hormuzu za „ekonomickou jadernou zbraň“
