Uzavření Hormuzského průlivu kvůli konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem má podle Japonska zásadní dopad na Asii a oblast Tichomoří. Uvedla to japonská premiérka Sanae Takaičiová, která o zajištění energetických dodávek jednala s australským premiérem Anthonym Albanesem. Informovala o tom agentura AFP.
Hormuzským průlivem za běžných okolností proudí až pětina světové ropy. Přibližně 80 procent tohoto objemu míří do Asie. Od 28. února, kdy v regionu začala válka, je však přeprava surovin po této trase prakticky zastavená. To přispělo k růstu cen ropy na světových trzích. Situace se podle dostupných informací nezlepšila ani po vyhlášení příměří téměř před měsícem.
„Faktická uzávěra Hormuzského průlivu měla obrovský dopad na Indo-Pacifik,“ uvedla Takaičiová. Japonsko a Austrálie podle ní chtějí spolupracovat na zajištění spolehlivých dodávek energií.
Obě země už v energetice úzce spolupracují. Austrálie je největším dodavatelem zkapalněného plynu pro Japonsko, zatímco Japonsko do Austrálie vyváží ropné produkty.
Válka v zálivu má nečekaného vítěze. Saúdové na ropě vydělávají víc než před ní
Pokud by Hormuzský průliv zůstal po skončení války v rukou Íránců, teheránský režim by dostal do rukou velkou strategickou výhodu i možný zdroj financí. Pro Spojené státy by to by to naopak znamenalo prohru. Byly by však poplatky za průjezd pro globální ekonomiku takový problém?
Jean-Luc Mélenchon se znovu pokusí dobýt Elysejský palác. Čtyřiasedmdesátiletý levicový politik oznámil, že bude kandidovat v příštích francouzských prezidentských volbách. Půjde už o jeho čtvrtý pokus stát se prezidentem. Informoval o tom server Politico.
„Ano, jsem kandidát,“ řekl Mélenchon v rozhovoru pro francouzskou televizi TF1, kterou Politico cituje. Sám sebe označil za člověka, který je nejlépe připravený čelit „neklidnému období světových dějin“. Poukazoval přitom na geopolitická, ekonomická i environmentální rizika.
Mélenchon patří k nejvýraznějším a zároveň nejvíce rozdělujícím postavám francouzské politiky. Před téměř dvaceti lety opustil středolevicovou Socialistickou stranu a vydal se cestou radikálnější levice. V posledních dvou prezidentských volbách byl nejsilnějším kandidátem levicového tábora, ale do druhého kola se těsně nedostal. V roce 2022 skončil třetí za krajně pravicovou Marine Le Penovou.
Podle nejnovějších průzkumů by nyní Mélenchon získal zhruba 10,5 až 13 procent hlasů. V závislosti na tom, kdo další se do voleb zapojí, by se podle Politica teoreticky mohl dostat i do druhého kola proti krajní pravici. Zároveň je však kvůli nízké oblibě zatím považován za nejslabší možnost, jak krajní pravici zastavit.
Krvácející miliardáři. Kdo v roce 2026 zatím prodělává kalhoty
Ačkoli se trhy navzdory geopolitické situaci drží poblíž historických maxim, zdaleka ne všichni na aktuálním vývoji vydělávají. Při pohledu na index miliardářů se ukazuje, že zejména evropský spotřebitelský sektor a asijské energie jsou výrazně pod tlakem. A tak v letošním roce prodělávají zejména Bernard Arnault, Mukesh Ambani, ale překvapivě také slavní miliardáři sázející na umělou inteligenci, vyplývá z dat agentury Bloomberg.
Mélenchon se opírá o pevné jádro věrných příznivců, jeho odpůrci jej ale vykreslují jako extremistu. Mezi jeho hlavní návrhy patří zastropování dědictví, vystoupení Francie z NATO nebo snížení minimálního důchodového věku zpět na 60 let.
Volby rozhodnou o nástupci Emmanuela Macrona, který už příští rok kvůli ústavnímu omezení počtu mandátů znovu kandidovat nemůže.
Související
David Ondráčka: Komunální volby ve Francii jsou generálkou na klíčové prezidentské volby
Ačkoli se trhy navzdory geopolitické situaci drží poblíž historických maxim, zdaleka ne všichni na aktuálním vývoji vydělávají. Při pohledu na index miliardářů se ukazuje, že zejména evropský spotřebitelský sektor a asijské energie jsou výrazně pod tlakem. A tak v letošním roce prodělávají zejména Bernard Arnault, Mukesh Ambani, ale překvapivě také slavní miliardáři sázející na umělou inteligenci, vyplývá z dat agentury Bloomberg.
Cena ropy roste, trhy klesají. To trvá zhruba dva tři dny; pak dojde k náznaku uklidnění situace na Blízkém východě a trend se otočí: cena ropy padá, trhy rostou. A pak zase naopak. Trhy se dostaly do velmi volatilní fáze, tradeři horečně reagují na geopolitické zprávy, skoro jako by neměli dlouhodobé strategie. A podobně volatilní je také majetek některých miliardářů. Proto v letošním roce prozatím sledujeme rychlé vzestupy i pády lidí, kteří dlouhodobě patří mezi nejbohatší na světě.
Jasným vítězem nadále zůstává Elon Musk, jehož majetek letos pravděpodobně dosáhne hodnoty 1 bilionu dolarů. Bude mu k tomu stačit úspěšně upsat na burzu část akcií SpaceX. Jeho jmění aktuálně přesahuje 650 miliard dolarů. Druhého v pořadí, Larryho Page z Googlu, tak nechává za sebou o více než 300 miliard. Také další členové první pětice působí v technologickém sektoru.
Bloomberg Billionaires Index
Nejbohatší lidé světa
TOP 10 podle odhadovaného čistého jmění
k 2. 5. 2026
1
Elon MuskUSA · Technology
$657B
+$6.59B
2
Larry PageUSA · Technology
$326B
+$1.13B
3
Sergey BrinUSA · Technology
$302B
+$1.06B
4
Jeff BezosUSA · Technology
$286B
+$3.34B
5
Larry EllisonUSA · Technology
$224B
+$11.1B
6
Mark ZuckerbergUSA · Technology
$216B
-$752M
7
Michael DellUSA · Technology
$179B
+$1.70B
8
Jensen HuangUSA · Technology
$164B
-$899M
9
Jim WaltonUSA · Retail
$157B
+$109M
10
Bernard ArnaultFrancie · Consumer
$156B
+$158M
Zdroj: Bloomberg Billionaires Index. Hodnoty jsou v amerických dolarech. Žebříček se mění podle vývoje trhů.
Nečekaný je jen propad majetku Larryho Ellisona z Oraclu, který letos přišel o 23 miliard dolarů. Důvodem je ale spíš korekce ceny akcií Oraclu z posledního kvartálu loňského roku, kdy se Ellisonovo jmění nakrátko přiblížilo hranici 400 miliard dolarů a Ellison v tu chvíli dokonce předstihl Elona Muska. Aktuálně je tak na páté pozici indexu miliardářů agentury Bloomberg.
Luxusní sektor v těžké depresi
Zajímavější je ale opačný extrém: miliardáři, kteří za letošních pár měsíců přišli o desítky miliard dolarů. Zde se totiž ukazují příběhy aktuální plíživé krize, která se zatím většinově vyhýbá Big Techu, ale některé sektory zasáhla v plné míře.
Jedním z nich je spotřebitelský sektor, a konkrétně jeho luxusní část. Naplno to pocítili vlastníci firem luxury segmentu, jejichž akcie letos výrazně ztrácejí, a to kvůli nepříliš přesvědčivým hospodářským výsledkům firem, a ještě horším výhledům na další měsíce.
Největším poraženým kalendářního roku 2026 je tak zatím Bernard Arnault, šéf a hlavní akcionář luxusního konglomerátu LVMH. Jeho majetek se letos propadl o více než 50 miliard dolarů, tedy o více než čtvrtinu hodnoty od začátku roku. Právě luxusní segment patří k těm, které aktuální geopolitický vývoj zasahuje nejvíce. S očekávaným nárůstem globální inflace v důsledku blokády Hormuzského průlivu se navíc mohou problémy dál prohlubovat. LVMH dlouhodobě řeší také nástupnický rébus. Arnaultovi je už 77 let a všechny jeho děti pracují na různých postech ve skupině. Kdo jej nahradí, zatím není jasné. Špatně zvolený nástupce by přitom pro investory mohl být dalším důvodem k prodeji akcií.
Zchudlý nejbohatší Asiat
Dalším sektorem, který je výrazně zasažen aktuálním děním, jsou asijské energie. Právě řada asijských států je závislá na energetických surovinách dovážených buď z Ruska nebo z Blízkého východu. Kombinace sankcí a již zmíněného uzavření Hormuzského průlivu se tak enormně podepisuje na výkonu asijských energetik.
To se zásadně projevilo na výkonu impéria indického miliardáře Mukeshe Ambaniho, který byl několikrát za sebou nejbohatším Asiatem. Jen za letošní rok se jeho jmění propadlo o 13 miliard (zhruba 12 procent). Důvodem byla kombinace vlivů. V posledním sledovaném kvartálu (Q4 FY26) vykázala společnost Reliance Industries meziroční pokles čistého zisku o 12,5 procenta, navíc EBITDA marže v klíčovém petrochemickém segmentu klesly o 130 bazických bodů. A pokud se nevyřeší situace v Perském zálivu, bude se problém Reliance Industries prohlubovat. Ambaniho klíčovým byznysem totiž je zpracování ropy na další produkty a tím, že ropa zdražuje, klesá marže.
Na hodnotě Ambaniho jmění se pak podepsal také výrazný odliv prostředků z indického trhu. Indické akciové trhy jako celek prošly v roce 2026 nejprudší korekcí za posledních 15 let a ztráta přesáhla částku 500 miliard dolarů. Jako největší „hráč“ na trhu byl Ambani přirozeně nejvíce zasažen celkovým odlivem kapitálu z indických akcií.
Investiční kolos posílil: Berkshire zvýšila zisk o miliardy
Americká investiční společnost Berkshire Hathaway, kterou vybudoval legendární investor Warren Buffett, v prvním čtvrtletí více než zdvojnásobila čistý zisk na 10,1 miliardy dolarů (zhruba 210 miliard korun) ze 4,6 miliardy dolarů před rokem. Oznámila to firma.
Ještě většímu poklesu hodnoty majetku letos čelí další asijský energetický miliardář, Prajogo Pangestu z Indonésie. Ten od začátku ledna odepsal 21,5 miliardy dolarů, tedy téměř 50 procent svého jmění. Důvodem však není samotné podnikání, ale spíše ztráta důvěry investorů.
Na začátku roku 2026 vyvolala americká finanční společnost MSCI obavy kvůli indonéským pravidlům pro informování akcionářů. Kritizovala „netransparentní vlastnické struktury“, které podle investorů zvyšují riziko manipulace s trhem. Pangestu ovládá většinové podíly ve svých klíčových firmách, například 71 procent v Barito Pacific a více než 82 procent v Petrindo Jaya Kreasi. Takto vysokou koncentraci podílů v rukou jedné osoby trhy vnímají jako rizikovou. Vedla k masivním výprodejům, protože investoři reagovali na hrozbu snížení váhy indonéských titulů v globálních indexech.
Trumpova cla zasáhnou i Česko: Německý autoprůmysl může přijít až o 15 miliard eur
Zvýšení cel na automobily a nákladní vozy z Evropské unie, které oznámil americký prezident Donald Trump, by mohlo Německo připravit téměř o 15 miliard eur (asi 365 miliard korun) na produkci. S odkazem na Kielský institut pro světové hospodářství (IfW) to napsala agentura Reuters.
Ačkoli je umělá inteligence největší investiční příležitostí současnosti, pro investory a držitele akcií může být i velkým strašákem. Své o tom ví zejména Mark Zuckerberg, jehož jmění se umí smrsknout o desítky miliard během jediného dne, když investoři přestanou věřit v možnost Meta Platforms AI dostatečně monetizovat a obhájit budoucími příjmy obří investice.
A velké propady v posledních měsících prožili také největší akcionáři Microsoftu, tedy Steve Ballmer (vlastnící přibližně 4 procenta akcií technologické firmy) a Bill Gates (cca 1 procento akcií Microsoftu).
Oba letos patří k nejvíce krvácejícím miliardářům a zatímco Ballmer letos ztratil zhruba 22 miliard, Gates přibližně 14. Oba propady přitom kopírují vývoj ceny akcií Microsoftu na burze.
Související
Ti nejbohatší letos opět zbohatli. Příští rok to tak být nemusí
