Zlato prochází nejprudším výprodejem za více než čtyři dekády a jeho cena se propadla na úrovně, které ještě nedávno analytici nepředpokládali ani na konci příštího roku. Přesto část trhu věří v obrat – historická zkušenost z finanční krize naznačuje, že současný propad může být jen dočasný. Otázkou zůstává, zda se scénář rychlého růstu zopakuje i tentokrát.

Zlato má za sebou nejhorší týden od roku 1983 a padá dále i dnes. Poprvé od roku 2023 sklouzlo do pásma přeprodání.

Prodávalo se dnes i za méně než 4100 dolarů za unci, což je pod úrovní prakticky všech letos expertně odhadovaných cen pro poslední čtvrtletí 2026. Ovšem největší americká banka JP Morgan i dva týdny po zahájení úderu na Írán potvrdila svůj odhad, že zlato letos skončí na ceně 6300 dolarů za unci, 54 procent nad dnešním minimem.

Blíží se tedy čas k nákupu ve slevě?

Pokud je vodítkem třeba situace z podzimu roku 2008, kdy nastala kritická fáze světové finanční krize, pak ano, takový čas se vskutku blíží.

Co se dělo před osmnácti lety?

Zlato nejprve jako „bezpečný přístav“ taktéž nezafungovalo. Jako dnes. Když se v první polovině října 2008 americké akcie dramaticky propadaly v kritické fázi finanční krize, zlato je následovalo a ve dnech 9. až 23. října 2008 ztratilo přes pětinu své ceny – ponořilo se tedy do medvědího trhu.

Za tímto pádem ale z velké části stálo to, co za pádem zlata do medvědího trhu stojí i nyní, tedy nucené prodeje za účelem pokrytí ztrát z jiných investic, zhusta právě akciových.

Investoři, kteří obchodují na dluh, „na páku“, si od brokera půjčují peníze, aby mohli koupit více akcií, než na kolik stačí jejich vlastní zdroje. Za tuto půjčku ručí svými stávajícími investicemi. Pokud ale cena těchto investic, třeba opět akciových, výrazně klesne, klesne přirozeně i hodnota jejich zástavy u brokera. Broker je pak v rámci takzvaného margin callu vyzve, aby doplnili hotovost. Investoři tak ukončují své ziskové pozice, například právě na zlatě, které je i po nynějším propadu meziročně stále o více než 40 procent výše, aby z takto získaných prostředků požadovanou hotovost doplnili.

Zlato padá nejvíc za desítky let. Trhy mění očekávání kvůli válce

Trhy

Ceny zlata i stříbra na začátku týdne výrazně klesají. Zlato se brzy ráno propadlo o více než osm procent a stříbro téměř o devět procent, později se pokles částečně zmírnil. Na trh dál dopadají důsledky konfliktu na Blízkém východě a s nimi spojené obavy z růstu inflace.

nst

Přečíst článek

Tato fáze je však jen dočasná, jak učí světová finanční krize. Před polovinou listopadu 2008 se propad cen zlata zastavil a do 20. února 2009 zlato zhodnotilo o zhruba 40 procent v době, kdy americké akcie ztratily dalších bezmála devět procent (viz opět graf). Zlato tedy jako bezpečné útočiště nakonec zafungovalo, jen se zpožděním, které způsobilo vynucené krytí ztrát v prvních týdnech kritické fáze světové finanční krize.

Přesto je otázkou, zda lze v současnosti po stabilizaci cen zlata čekat jeho hned 40procentní zhodnocení jako na přelomu let 2008 a 2009. Tehdy totiž hrálo žlutému kovu do karet i to, že světová finanční krize byla deflačního rázu, takže centrální banky šly s úrokovými sazbami prudce dolů. To smývalo klíčovou nevýhodu zlata, tedy že žádný úrok, ani jiný peněžní tok nenese. Nyní jde naopak o krizi stagflační, na niž centrální banky budou spíše reagovat navýšením úrokových sazeb, což klíčovou nevýhodu zlata tedy naopak zvýrazní.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si posteskl, že Spojené státy se především soustředí na válku proti Íránu, zatímco na Floridě skončily dvoudenní rozhovory mezi vyjednávači z Kyjeva a Washingtonu týkající se ukončení války Ruska proti Ukrajině, upozornila agentura AFP. Zelenskyj také naznačil, že by mohly pokračovat výměny válečných zajatců mezi oběma znepřátelenými zeměmi. Celkově je podle Zelenského jasné, že Rusko nechce ukončit válku, pokračující pátým rokem.

„Je zřejmé, že pozornost americké strany se v této době soustředí především na situaci kolem Íránu a v tomto regionu, ale i válka Ruska proti Ukrajině musí skončit,“ uvedl Zelenskyj v pravidelném projevu na sociálních sítích.

„Je důležité zajistit, aby agresor nebyl za tuto válku odměněn. A je důležité, aby nikdo z nás nebyl nucen se za pár měsíců nebo let znovu bojovat ve válce, a to znamená, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a pro celou Evropu musí být dostatečné, aby zajistily spolehlivý mír,“ zdůraznil ukrajinský prezident s tím, že podrobnosti očekává po návratu ukrajinských vyjednávačů.

„Jsou signály, že by mohly být možné další výměny (zajatců), a to by skutečně byla velmi dobrá zpráva a potvrzení, že diplomacie funguje. Doufáme, že k tomu dojde,“ poznamenal. Současně je ale podle Zelenského naprosto jasné, že ruský vůdce Vladimir Putin nechce válku ukončit. „Klíčové ale je, co chce svět. Musíme všichni společně udělat vše, co je v našich silách, abychom válku ukončili,“ dodal.

Lukáš Kovanda: Trumpova nejnovější hrozba se jeví být projevem zoufalství

Názory

Americký prezident Donald Trump hrozí, že „srovná se zemí“ íránskou jadernou elektrárnu v Búšehru (na hlavním snímku). Teherán slibuje tuhou odvetu. Cesta k ceně ropy nad 150 dolary za barel se otevírá, nafta v ČR může v nadcházejícím týdnu vyskočit nad 50 korun za litr.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

„Konstruktivní“ jednání

Zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff na sociální síti X napsal, že jednání na Floridě, vedená v sobotu a neděli, byla „konstruktivní“.

Dřívější verze jeho příspěvku krátce zmínila i „průlom“ v jednáních „o klíčové humanitární otázce“, než byla tato část zprávy odstraněna, napsala AFP.

O pokroku v jednáních se zmínil i ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle kterého se rozhovory zaměřily na otázku spolehlivých bezpečnostních záruk a na humanitární rozměr, zejména výměnu zajatců a návrat ukrajinských občanů do vlasti.

Jsou signály, že by mohla být možná další jednání. Doufáme, že k tomu dojde, dodal Zelenskyj.

Evropská unie chce dát Ukrajině půjčku 90 miliard eur i přes odpor Maďarska

Politika

Evropská unie se snaží prosadit masivní finanční pomoc pro Ukrajinu, která čelí pokračující ruské agresi. Plánovanou půjčku ve výši 90 miliard eur však blokuje Maďarsko. Spor mezi členskými státy se tak vyostřuje a otevírá otázku, jak daleko může zajít jednotlivý stát při brzdění společných rozhodnutí.

nst

Přečíst článek

Americká diplomatická iniciativa zaměřená na ukončení nejkrvavější konfliktu v Evropě od druhé světové války ustrnula, jakmile USA a Izrael koncem února zahájily společné údery proti Íránu, válce a válka zachvátila celý Blízký východ. Vzhledem k rostoucím cenám ropy Washington nedávno zmírnil některá omezení na vývoz a prodej ruské ropy ve snaze stabilizovat trh, poznamenala AFP.

Ruská strana se jednání na Floridě nezúčastnila.

Naposledy se ukrajinští, ruští a američtí vyjednávači sešli 17. a 18. února v Ženevě. Předtím se dvě kola odehrála v Abú Zabí. Klíčovým sporným bodem zůstává požadavek Ruska na vydání celého ukrajinského Donbasu, včetně té části, kterou ruská armáda od začátku invaze přes vysoké ztráty nedokázala dobýt. Ukrajina se vzdát svého území odmítá a příměří navrhuje na základě stávající linie fronty. Tři kola rozhovorů dosud k žádnému průlomu nevedla.