Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Íránský vůdce Chameneí: USA patří na dno Perského zálivu

Modžtaba Chameneí
ČTK
 ČTK

Jediné místo, které Spojené státy v Perském zálivu mají, je na jeho dně, uvedl podle agentury AP íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí v psaném prohlášení, které dnes zveřejnila íránská média. Teherán podle něj v reakci na válku zahájenou USA a Izraelem nastavil nová pravidla pro využívání Hormuzského průlivu, ze kterého budou mít prospěch všechny státy zálivu.

„My a naši sousedé na druhém břehu Perského a Ománského zálivu sdílíme stejný osud. Cizinci, kteří dorazili z dálky tisíců kilometrů se zlými úmysly a plni chamtivosti, tam nemají krom mořského dna žádné místo,“ uvedl Chameneí.

Perský záliv čeká „zářná budoucnost“

Celou oblast Perského zálivu čeká podle Chameneího zářná budoucnost, přičemž nová pravidla provozu v Hormuzském průlivu přinesou klid, rozvoj a ekonomické výhody všem státům regionu. Tato budoucnost je budoucností bez Spojených států, které ve válce utrpěly ponižující porážku, dodal duchovní vůdce.

Když Spojené státy a Izrael 28. února zaútočily na Írán, podařilo se Teheránu v odvetě ochromit plavbu strategickým Hormuzským průlivem kombinací několika útoků na plavidla a hrozbami dalších úderů. Írán nicméně umožňuje plavbu některým lodím a tankerům, a to po dohodě s konkrétními státy. Řada médií v uplynulých týdnech uváděla, že Teherán vybírá za povolení pro plavbu poplatky v řádech milionů dolarů.

Průlivem bylo před konfliktem převáženo 20 procent veškeré ropy obchodované na světovém trhu a obdobné množství zkapalněného zemního plynu.

Friedrich Merz

Merz hasí spor s Trumpem. „Vztahy s USA mi leží na srdci,“ uvedl

Německý kancléř Friedrich Merz se snaží uklidnit napětí mezi Evropou a Spojenými státy v době, kdy Donald Trump znovu otevírá otázku snížení americké vojenské přítomnosti v Německu. Berlín zdůrazňuje význam transatlantických vztahů i silného NATO, zatímco spory o přístup k válce s Íránem a bezpečnostní strategii Západu dál eskalují.

Přečíst článek

Teherán také v reakci na americko-izraelské údery útočil na okolní státy v Perském zálivu, kde se nacházejí americké vojenské základny, přičemž opakovaně cílil i na civilní infrastrukturu a infrastruktury ropného a plynárenského průmyslu.

Spojené státy naopak tento měsíc zahájily námořní blokádu íránských přístavů, jejímž proklamovaným cílem je omezení příjmů íránského režimu z prodeje ropy.

V důsledku války a omezení lodní přepravy ropy a plynu výrazně vzrostly ceny komodit na světových trzích. Konflikt utlumilo dočasné příměří, na kterém se USA a Írán shodly.

Související

Stanislav Šulc: Zmatení zvané státní svátky pokračuje. Zbytečně

Tržby v maloobchodě v Česku v lednu zrychlily meziroční růst na 2,4 procenta
iStock
Stanislav Šulc

Tak schválně, umíte stoprocentně říct, jestli budou 1. května otevřené obchody? A co 8. května? A proč v jeden svátek bude otevřeno a o týden později ne? Proč nedokážeme ani banální zákon o otevírací době velkých obchodů napsat tak, aby měl byť jen špetku logiky?

Každý rok je to stejné. Během vybraných dní si většina lidí otevře Google a vyhledává, jestli další den bude v obchodech otevřeno, nebo zavřeno. Česko nemá nijak přehnaně státních svátků, takže to není až takový problém. Tedy v důsledcích na běžný život. Ale v tom, že česká společnost nedokázala vygenerovat zákon omezující otevírací dobu velkých obchodů tak, aby dával smysl a sledoval nějaké logické záměry, je něco příznačného.

Tak předně: ano, 1. května budou obchody otevřené. Naopak 8. května bude zavřeno. Proč? Odpověď je fascinující. Protože to je v zákoně. Jasně, to je samozřejmě očekávatelná a očekávaná odpověď. Méně očekávané ale je to, proč je v zákoně vypsaných osm svátků, během nichž jsou velké obchody zavřené, zatímco během ostatních mohou zůstat otevřené.

Na to odpověď prostě neexistuje. Tedy kromě té, že tyto svátky v zákoně explicitně vyjmenované nejsou. Samozřejmě to jako důvod pro otevření stačí. Ale opravdu to nestačí na to, abychom pochopili, jak je to celé zamýšlené.

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka

Dalibor Martínek: Macinka se ze všech sil snaží, abychom se těšili na lidovce

Příběh nehorázných Macinkových zpráv prezidentovi končí. Podle policie nebyly jeho noční výplody trestným činem. Možná ne. Macinka se však navždy zapsal jako nejhorší ministr diplomacie, jakého Česko kdy mělo.

Přečíst článek

Proč je kdy zavřeno a proč naopak ne

Přiznejme snaze omezit otevírací dobu během svátků jistou míru bohulibosti. Cíl, aby i lidé z nejvíc prekarizovaných zaměstnání mohli strávit chvíle s rodinou, je sympatický a je jedno, jestli je reálně naplňovaný. Podívejme se ale na zvláštní vytipování svátků, kdy se tak dít ze zákona musí.

První leden je logický, protože je fajn mít čas se vyspat z oslav příchodu nového roku. Ti bystřejší si možná i připomenou vznik státu, v němž žijeme. Velikonoční pondělí, tady už to je trochu hraniční, protože to moc smysl nedává, zvláště když ten skutečně důležitý den, tedy Velký Pátek, může být otevřeno. Ale pokud jde o to mít čas projít vsí a popíjet při pondělku, ano, tady tedy rozhodně smysl také je.

Oslava vítězství 8. května, opět v pořádku, jen není jasné, proč tedy ne 1. května. Snad jde o vítězství lobby ze strany obchodních řetězců, že dva týdny po sobě by je přivedlo na buben. Dva podzimní dny, tedy 28. září i říjen, to je jasné. V prvním je potřeba dát úlevu lidem po prvotním poprázdninovém šoku a nechat jim užít si babí léto. Druhý pak umožňuje odfrknout si po změně času. Vánoce jsou snad skutečně jediným nekontroverzním obdobím, kdy by chtěl mít otevřeno jen opravdový fanda, který chce co nejdříve vrátit špatný dárek.

Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO)

Michal Nosek: Černá stavba? Kdepak, jen divně nasvícená. Česká specialita jménem „legislativní úklid“

Reportérky Seznam Zpráv si všimly, že kolem ministryně Zuzany Mrázové vyrostlo několik staveb, které by si s úřady nejspíš „nerozuměly“. Shodou okolností se zároveň chystá zákon, jenž by podobná nedorozumění dokázal velmi efektivně uklidit ze stolu. Náhody se dějí. Občas velmi systematicky.

Přečíst článek

Smysl to prostě nemá

Proč ale třeba 17. listopad, případně připomínky Jana Husa, Cyrila a Metoděje ve vyjmenovaných svátcích chybějí, to už moc smysl nedává. První asi proto, aby lidé zbytečně nezaplňovali Národní třídu, v případě křesťanských věrozvěstů pak jedinou odpovědí musí být snad jedině to, že jsou přeci prázdniny a karlovarský festival, tak se zavírat obchody prostě nehodí.

Buď jak buď, snaha najít skutečný důvod je trochu falešná. Jde o pokus najít smysl tam, kde prostě žádný není. Zmatek ve svátcích je totiž jen proto, že to tak politici vygenerovali a my jim v tom nijak nezabránili. A vlastně jsme v tom trochu i spokojení, protože si na tom Googlu stejně nakonec najdeme, jestli náhodou nemusíme do obchodu o den dřív, než budeme doma vzpomínat na velkou českou historii.

Související

Dalibor Martínek: Macinka se ze všech sil snaží, abychom se těšili na lidovce

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka
ČTK
Dalibor Martínek

Příběh nehorázných Macinkových zpráv prezidentovi končí. Podle policie nebyly jeho noční výplody trestným činem. Možná ne. Macinka se však navždy zapsal jako nejhorší ministr diplomacie, jakého Česko kdy mělo.

Macinka v nějakém myšlenkovém návalu Pavlovi vyhrožoval, že když nejmenuje Turka ministrem, spálí mosty „způsobem, který vejde do učebnic politologie jako extrémní případ kohabitace.“ Tato svá slova skutečně naplňuje. Ne že by se zatím dostal do učebnic, ale skutečně svým chováním vytváří bezprecedentní napětí mezi vládou a Hradem.

Kvůli malicherné zámince, Turkovi, je nyní česká zahraniční politika dvojkolejná. Neřízený Macinka, jehož politickým programem je provokace, umanutě torpéduje veškeré prezidentovy aktivity, na které má dosah. Naštěstí ne na všechny ho má.

Msta chutná sladce

Nejdříve jsme měli první dva měsíce Babišova vládnutí na každodenním pořádku téma Turka. Už i premiéra z toho bolela hlava, na tiskových konferencích vlády opakovaně odmítal odpovídat na otázky kolem něj. Motoristé nakonec přišli s variantou Červený, reálně však nejméně pravděpodobnému resortu, který by měli řídit, vládne Turek.

Msta chutná sladce. Takže po kauze Turek vytvořil Macinka kauzu obsazení summitu NATO v Turecku. Macinkovi je úplně jedno, jaký obrázek země vytváří ve světě. Má na to jenom úšklebek. Jak diplomatické. Toto sebestředné duo Macinka–Turek, vědomo si své nezbytnosti pro Babišovo vládnutí, se rozhodlo prezidenta vygumovat z politické mapy. To se jim samozřejmě nemůže povést. Ale činí jim evidentně živočišné potěšení jakkoli mu škodit.

Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO)

Michal Nosek: Černá stavba? Kdepak, jen divně nasvícená. Česká specialita jménem „legislativní úklid“

Reportérky Seznam Zpráv si všimly, že kolem ministryně Zuzany Mrázové vyrostlo několik staveb, které by si s úřady nejspíš „nerozuměly“. Shodou okolností se zároveň chystá zákon, jenž by podobná nedorozumění dokázal velmi efektivně uklidit ze stolu. Náhody se dějí. Občas velmi systematicky.

Přečíst článek

Asi by nebylo nic dobrého z hlediska mezinárodního mít stíhaného ministra zahraničí. Ono už není dobré, kým je tento post obsazen. Babiš by s Pavlem patrně velmi dobře vycházel, a naopak. Element Macinka za Babišova přihlížení vytváří ze země v očích zahraničí banánovou republiku.

Faktem je, že to v cizině vlastně málokoho zajímá. Rusové mají Putina, Američané Trumpa, v Číně komunisty, Maďaři měli Orbána a Slováci mají Fica. Co je komu po nějakém Macinkovi. Jediné, koho by to mělo zajímat, jsou Češi. Babiš může létat kolem celé zeměkoule a zařizovat pro české podniky byznys. Může se doma chlubit, co všechno dobrého pro zemi udělal. Macinkou se rozhodně chlubit nemůže. To už by snad byli lepší ti lidovci, kteří se začali nabízet.

Související

Doporučujeme