Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zlepšila výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok na 3,1 procenta, zatímco v únoru počítala s růstem o 2,9 procenta, uvedla ve svém aktualizovaném výhledu. Česká republika si povede nejhůře ze zemí Visegrádské skupiny (V4) a jako jediná z V4 zaostane i za průměrem OECD, předpovídá organizace.
Referendum o znovupřipojení Británie do EU, společná evropská armáda či nařízené vegetariánství. Saxo Bank ve čtvrtek vydala svou pravidelnou sbírku Šokujících předpovědí na rok 2023. Jde o desatero nepravděpodobných, ale ne zcela nemožných událostí, které mají potenciál otřást finančními trhy, ale také politickou scénou.
Globální ekonomika by se v příštím roce měla vyhnout recesi. Nejhorší energetická krize od 70. let 20. století ale vyvolá prudké zpomalení, které nejvíce zasáhne Evropu.
Hospodářské vyhlídky globální ekonomiky klesají. Vlivné světové organizace se v posledních týdnech předhánějí v tom, kdo více sníží predikci hospodářského růstu.
K pandemickým problémům se přidávají negativní dopady války na Ukrajině. To způsobuje celosvětovou nejistotu. I proto Světová banka výrazně zhoršuje výhled globálního růstu i růstu v jednotlivých zemích. Lépe už bylo, varuje hlavní ekonom Světové banky Indermit Gill.
Ruská invaze na Ukrajinu by letos mohla ubrat více než jeden procentní bod z růstu světové ekonomiky, a naopak přidat 2,5 procentního bodu k inflaci. Ve své zprávě to uvedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Mezinárodní měnový fond zveřejnil svoji podzimní makroekonomickou prognózu, ve srovnání s tou jarní vyslal do světa méně optimistický vzkaz. Globální i česká ekonomika porostou letos kvůli dopadům pandemie pomaleji, než fond původně předpokládal.
V následujících měsících globální hospodářství stále poroste, shodují se podnikatelé oslovení poradenskou společností McKinsey. Optimismus však vyjadřuje stále méně z nich. Hlavními riziky jsou nadále pandemie, ale také inflace. Obavy byznysmenů jsou přitom odlišné kontinent od kontinentu.
Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu s účinností ke konci března rezignovala na svou funkci. Ke kroku se rozhodla ze zdravotních a osobních důvodů, uvedlo ministerstvo financí. Arajmu vedla majetkový úřad od ledna 2015. Do funkce ji jmenoval tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO).
