Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zlepšila výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok na 3,1 procenta, zatímco v únoru počítala s růstem o 2,9 procenta, uvedla ve svém aktualizovaném výhledu. Česká republika si povede nejhůře ze zemí Visegrádské skupiny (V4) a jako jediná z V4 zaostane i za průměrem OECD, předpovídá organizace.
Referendum o znovupřipojení Británie do EU, společná evropská armáda či nařízené vegetariánství. Saxo Bank ve čtvrtek vydala svou pravidelnou sbírku Šokujících předpovědí na rok 2023. Jde o desatero nepravděpodobných, ale ne zcela nemožných událostí, které mají potenciál otřást finančními trhy, ale také politickou scénou.
Globální ekonomika by se v příštím roce měla vyhnout recesi. Nejhorší energetická krize od 70. let 20. století ale vyvolá prudké zpomalení, které nejvíce zasáhne Evropu.
Hospodářské vyhlídky globální ekonomiky klesají. Vlivné světové organizace se v posledních týdnech předhánějí v tom, kdo více sníží predikci hospodářského růstu.
K pandemickým problémům se přidávají negativní dopady války na Ukrajině. To způsobuje celosvětovou nejistotu. I proto Světová banka výrazně zhoršuje výhled globálního růstu i růstu v jednotlivých zemích. Lépe už bylo, varuje hlavní ekonom Světové banky Indermit Gill.
Ruská invaze na Ukrajinu by letos mohla ubrat více než jeden procentní bod z růstu světové ekonomiky, a naopak přidat 2,5 procentního bodu k inflaci. Ve své zprávě to uvedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Mezinárodní měnový fond zveřejnil svoji podzimní makroekonomickou prognózu, ve srovnání s tou jarní vyslal do světa méně optimistický vzkaz. Globální i česká ekonomika porostou letos kvůli dopadům pandemie pomaleji, než fond původně předpokládal.
V následujících měsících globální hospodářství stále poroste, shodují se podnikatelé oslovení poradenskou společností McKinsey. Optimismus však vyjadřuje stále méně z nich. Hlavními riziky jsou nadále pandemie, ale také inflace. Obavy byznysmenů jsou přitom odlišné kontinent od kontinentu.
Nestačí Rusko donutit k podpisu mírové dohody, musí také uznat, že náš svět řídí určitá pravidla, řekl ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj. Podle agentury Reuters to uvedl před jednáním Rady Evropy, které má za cíl zřídit mezinárodní komisi pro odškodnění Ukrajiny. Kyjevu má nahradit škody ve výši stovek miliard dolarů způsobené ruskými útoky.
Důvěra investorů v německou ekonomiku v prosinci nečekaně 📈 vzrostla. Vyplývá to z dnešních dat hospodářského institutu ZEW. Jeho index důvěry se zvýšil na 45,8 bodu z listopadové hodnoty 38,5 bodu. Analytici v anketě agentury Reuters odhadovali, že hodnota indexu vzroste na 38,7 bodu.
Energetická společnost innogy od února příštího roku 📉 zlevní plyn pro přibližně 300 tisíc zákazníků se smlouvou na dobu neurčitou. Ceny dodávek sníží oproti současnosti o 15 procent, tedy zhruba o 280 korun za megawatthodinu. Informovalo o tom dnes innogy. Energie postupně zlevňují i další dodavatelé.
Předseda poslanců hnutí SPD Radim Fiala před dnešním koaličním jednáním ☝ nevyloučil to, že vláda zvýší schodek státního rozpočtu na příští rok. Čeká na to, s jakým návrhem přijde ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Prohloubení schodku nevyloučil ani místopředseda ANO a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, záležet bude podle něj na tom, co kabinet určí jako svou prioritu.
Americká automobilka Ford Motor ❌ ukončí výrobu několika modelů elektromobilů. V souvislosti s tím zaúčtuje odpisy za 19,5 miliardy dolarů (404,1 miliardy korun), oznámila firma v pondělní tiskové zprávě. Rozhodnutí Fordu je zatím nejdramatičtější ukázkou ústupu od modelů aut poháněných bateriemi v reakci na politiku administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa a slábnoucí poptávku po elektromobilech, uvedla agentura Reuters.
Rozsáhlý pondělní výpadek internetu v německém Spolkovém sněmu ❌ nebyl dílem hackerů. S odkazem na interní dopis zaslaný poslancům a správcům sítě o tom informovala agentura DPA. Podle dopisu se jednalo o přetížení systému. Porucha nastala v den, kdy Spolkový sněm navštívil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, což vyvolalo spekulace o kybernetickém útoku.
