Příznivci nerůstu mohou přestat bojovat. Velké země jej již prožívají, případně se mu rychle přibližují, ukazují data o změně HDP na osobu v jednotlivých zemích. Podle magazínu The Economist roste počet zemí, které nerostou či jejichž růst je výrazně pomalejší než v předchozích letech. Týká se to zhruba čtyř miliard lidí. A bude to mít zásadní společenské dopady.
Indie zakázala vývoz bílé rýže jiných druhů než basmati, snaží se tak zabránit prudkému růstu cen na domácím trhu. Zákaz se týká asi čtvrtiny celkového exportu rýže z Indie. Země je největším světovým vývozcem této plodiny, připadá na ni přes 40 procent celosvětových dodávek.
Na globálních trzích s plynem se po šoku způsobeném ruským útokem na Ukrajinu začala obnovovat rovnováha, přetrvává však řada nejistot. Uvedla to Mezinárodní agentura pro energii (IEA) ve své zprávě o situaci na trhu s plynem.
Rok 2023 bude obtížnější než loňský rok, protože ekonomiky Spojených států, Evropské unie a Číny zpomalují. Třetina světové ekonomiky pak bude letos v recesi. Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová to řekla zpravodajské televizi CBS.
Referendum o znovupřipojení Británie do EU, společná evropská armáda či nařízené vegetariánství. Saxo Bank ve čtvrtek vydala svou pravidelnou sbírku Šokujících předpovědí na rok 2023. Jde o desatero nepravděpodobných, ale ne zcela nemožných událostí, které mají potenciál otřást finančními trhy, ale také politickou scénou.
Globální ekonomika by se v příštím roce měla vyhnout recesi. Nejhorší energetická krize od 70. let 20. století ale vyvolá prudké zpomalení, které nejvíce zasáhne Evropu.
Hospodářské vyhlídky globální ekonomiky klesají. Vlivné světové organizace se v posledních týdnech předhánějí v tom, kdo více sníží predikci hospodářského růstu.
K pandemickým problémům se přidávají negativní dopady války na Ukrajině. To způsobuje celosvětovou nejistotu. I proto Světová banka výrazně zhoršuje výhled globálního růstu i růstu v jednotlivých zemích. Lépe už bylo, varuje hlavní ekonom Světové banky Indermit Gill.
Ruská invaze na Ukrajinu by letos mohla ubrat více než jeden procentní bod z růstu světové ekonomiky, a naopak přidat 2,5 procentního bodu k inflaci. Ve své zprávě to uvedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Mezinárodní měnový fond zveřejnil svoji podzimní makroekonomickou prognózu, ve srovnání s tou jarní vyslal do světa méně optimistický vzkaz. Globální i česká ekonomika porostou letos kvůli dopadům pandemie pomaleji, než fond původně předpokládal.
V následujících měsících globální hospodářství stále poroste, shodují se podnikatelé oslovení poradenskou společností McKinsey. Optimismus však vyjadřuje stále méně z nich. Hlavními riziky jsou nadále pandemie, ale také inflace. Obavy byznysmenů jsou přitom odlišné kontinent od kontinentu.
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v říjnu zrychlil na 4,0 procenta z tempa 3,8 procenta v září. Míra inflace se tak dostala nejvýše za tři roky, vyplývá z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Za růstem inflace v zemích používajících euro stojí zejména ceny energií. Ty se meziročně zvýšily o 20,8 procenta po zářijovém růstu o 18,9 procenta.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí vyznamenal první dámu Spojených států Melanii Trumpovou Řádem kněžny Olgy I. třídy. Důvodem je její přínos humanitární podpoře Ukrajiny, napsal Zelenskyj v prezidentském dekretu. Manželka Donalda Trumpa nedávno zprostředkovala mimořádné lokální příměří v Ruskem okupovaných Oleškách.
