Konflikt kolem Íránu se v bleskovém tempu přestal být pouze regionálním problémem a stal se jedním z klíčových faktorů formujících situaci globální ekonomiky. Jeho dopady jsou patrné současně na trzích surovin, financí, nemovitostí i nových technologií — od prudkého růstu cen ropy přes odliv kapitálu z Dubaje, až po výprodeje na asijských burzách a napětí v sektoru polovodičů. Je to příklad toho, jak silně je dnešní svět propojený – narušení na jednom místě se okamžitě promítá do nákladů a rizik v úplně jiných částech světa.
Na globálních trzích s plynem se po šoku způsobeném ruským útokem na Ukrajinu začala obnovovat rovnováha, přetrvává však řada nejistot. Uvedla to Mezinárodní agentura pro energii (IEA) ve své zprávě o situaci na trhu s plynem.
Rok 2023 bude obtížnější než loňský rok, protože ekonomiky Spojených států, Evropské unie a Číny zpomalují. Třetina světové ekonomiky pak bude letos v recesi. Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová to řekla zpravodajské televizi CBS.
Referendum o znovupřipojení Británie do EU, společná evropská armáda či nařízené vegetariánství. Saxo Bank ve čtvrtek vydala svou pravidelnou sbírku Šokujících předpovědí na rok 2023. Jde o desatero nepravděpodobných, ale ne zcela nemožných událostí, které mají potenciál otřást finančními trhy, ale také politickou scénou.
Globální ekonomika by se v příštím roce měla vyhnout recesi. Nejhorší energetická krize od 70. let 20. století ale vyvolá prudké zpomalení, které nejvíce zasáhne Evropu.
Hospodářské vyhlídky globální ekonomiky klesají. Vlivné světové organizace se v posledních týdnech předhánějí v tom, kdo více sníží predikci hospodářského růstu.
K pandemickým problémům se přidávají negativní dopady války na Ukrajině. To způsobuje celosvětovou nejistotu. I proto Světová banka výrazně zhoršuje výhled globálního růstu i růstu v jednotlivých zemích. Lépe už bylo, varuje hlavní ekonom Světové banky Indermit Gill.
Ruská invaze na Ukrajinu by letos mohla ubrat více než jeden procentní bod z růstu světové ekonomiky, a naopak přidat 2,5 procentního bodu k inflaci. Ve své zprávě to uvedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Mezinárodní měnový fond zveřejnil svoji podzimní makroekonomickou prognózu, ve srovnání s tou jarní vyslal do světa méně optimistický vzkaz. Globální i česká ekonomika porostou letos kvůli dopadům pandemie pomaleji, než fond původně předpokládal.
V následujících měsících globální hospodářství stále poroste, shodují se podnikatelé oslovení poradenskou společností McKinsey. Optimismus však vyjadřuje stále méně z nich. Hlavními riziky jsou nadále pandemie, ale také inflace. Obavy byznysmenů jsou přitom odlišné kontinent od kontinentu.
Mezinárodní letiště v Kuvajtu dnes zasáhl íránský dronový a 🚀 raketový útok. Několik lidí utrpělo zranění a musel být přerušen provoz, píší agentury Reuters a AFP s odvoláním na kuvajtský úřad pro civilní letectví a kuvajtskou armádu.
Sněmovna bude dnes pokračovat ve ✅ schvalování přesunu části pravomocí spojených s pomocí lidem ohroženým bytovou nouzí podle zákona o podpoře bydlení z obcí na úřady práce, které přerušila minulý týden. Část opozice se obává jejich přetížení a destrukce podpory bydlení. Odpoledne začnou poslanci projednávat návrh na opětovné zavedení elektronické evidence tržeb.
Ruská protivzdušná obrana nad Leningradskou oblastí obklopující Petrohrad sestřelila 5️⃣0️⃣ dronů. Na síti Telegram to dnes napsal leningradský gubernátor Alexandr Drozděnko. V Petrohradě, druhém největším ruském městě, dnes začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém promluví ruský prezident Vladimir Putin.
Americké ozbrojené síly odrazily íránské 🚀 raketové a dronové útoky na Kuvajt a Bahrajn a provedly obranné údery na cíle na íránském ostrově Kešm. Na síti X to dnes oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Írán mezitím podle agentury Reuters informoval, že podnikl odvetné údery za dřívější americký útok na radarové stanice na ostrově Kešm.
Vláda Spojených států ❌ ruší plány na sporný fond ve výši 1,8 miliardy dolarů (37,6 miliardy korun) na ochranu spojenců amerického prezidenta Donalda Trumpa, kteří se domnívají, že byli neoprávněně vyšetřováni. Dnes to podle agentury Reuters oznámil úřadující ministr spravedlnosti Todd Blanche.
