Na amerických akciových trzích už několik měsíců panuje chamtivost. Akciový index S&P 500 v srpnu překonal další rekord. Není nynější chování investorů iracionální? ptá se investorka Marika Čupa a odpověď hledá v jedné z psychologických pastí na investory, které popsala investiční legenda Charlie Munger (na snímku).

Americké akcie opět na historických maximech

Od května panuje na amerických akciových trzích dobrá nálada a ta investorům zůstala i v srpnu.

Americký akciový index S&P 500, který obsahuje 500 největších amerických společností, v srpnu vyrostl o 1,9 procenta a opět uzavřel měsíc na svém historickém maximu.

Historické maximum S&P 500 není ale jen číslo, odráží také aktuální náladu investorů, kterou ilustruje Fear and Greed Index: ten dlouhodobě zůstává v pásmu chamtivosti.

Růst indexu S&P 500 i vysoký Fear & Greed index ukazují, že dobrá nálada investorů dokáže trhy táhnout nahoru.

Není totiž žádnou novinkou, že krátkodobé pohyby trhů často určují právě emoce investorů. Optimismus či strach mají někdy větší sílu než samotné výsledky firem.

Co má vliv na psychiku investorů?

Dokonce i chytří a zkušení lidé podléhají zkreslenému úsudku. Charlie Munger (na úvodním snímku), dlouholetý partner Warrena Buffetta, ve své eseji „The Psychology of Human Misjudgment“ (Psychologie lidských omylů v úsudku) popsal 25 psychologických tendencí, které nás vedou k iracionálním rozhodnutím.

Tyto tendence si budeme postupně představovat, dozvíte se, jak se každá tendence projevuje a jak jí zkrotit. První z nich je tendence přehnaně reagovat na odměny a tresty.

Investoři už se Trumpa nebojí, jak dřív. Akcie to vyhnalo na další rekord

Trhy

Nvidia se minulý měsíc stala první společností s hodnotou nad 4 biliony amerických dolarů a poslední červencový den se do čtyřbilionového klubu na chvíli připojil i Microsoft. Historické maximum zdolal i bitcoin a akciový index S&P 500 a jedním z rekordmanů jsou i akcie společnosti Palantir Technologies. Co vše přinesl na trzích rekordní červenec, se dozvíte v tomto článku.

Marika Čupa

Přečíst článek

Přehnaně reagovat na odměny a tresty

Tato psychologická tendence znamená, že investoři reagují velmi intenzivně na odměny jako je zisk či pochvala a zároveň mají silnou averzi vůči „trestu“, kterým je v investování ztráta, zklamání či pocit chyby.

Tato tendence je podle Mungera zakořeněná v evoluci, kdy odměny a tresty byly klíčové pro přežití. Například odměna ve formě peněz nebo úspěchu motivuje lidi k opakování chování, které k těmto odměnám vedlo.

Výsledkem této tendence bývají rozhodnutí, která nejsou racionální, ale jsou ovlivněná momentálními emocemi a pobídkami.

Tato tendence je tak silná, že i když jsme si vědomi jejího vlivu, stále na ni reagujeme. Ve firmách se často využívá: například bonusy a provize se používají k motivaci zaměstnanců, ale pokud nejsou správně nastaveny, mohou vést k neetickému chování.

Koblihy, kamery, reality a chaos. Drobasové si našli další oběti spekulací

Trhy

Zatímco tradiční investoři řeší úrokové sazby a inflaci, online komunita se znovu vrhla na spekulativní tituly. Akcie firem jako Krispy Kreme, GoPro nebo Opendoor zažily raketový růst i prudké korekce. Podle analytiků jde o nebezpečný hazard, který ukazuje změnu nálady na trzích.

Zdeněk Pečený

Přečíst článek

Jak se tato tendence může projevovat v investování?

Honba za ziskem

Investoři často prodávají akcie po dosažení malého zisku – chtějí si rychle užít „sladkou odměnu“. To může vést ke zmeškání dlouhodobého potenciálu kvalitních firem.

Když investor jednou vydělá na určité akcii nebo strategii, mozek to rovněž vnímá jako silnou odměnu. To vede k přehnané důvěře a k opakování stejného chování, i když se podmínky změnily. Typický příklad je nákup stejného titulu znovu a znovu jen proto, že „už jednou vydělal“.

Odpočívá po silném růstu. Zlato však čekají další rekordy, věří analytici

Trhy

Zlato v uplynulém roce zažilo prudký růst, který se letos zastavil. Investoři přesunuli pozornost k akciím, a vlivem silnější koruny či eura jeho hodnota v Evropě dokonce klesá. Přesto většina odborníků očekává, že do konce roku se drahý kov vrátí na rekordní úrovně.

Zdeněk Pečený

Přečíst článek

FOMO neboli Fear of Missing Out

S honbou za ziskem souvisí i fenomén FOMO neboli Fear of Missing Out, tedy strach, že vám uteče příležitost. FOMO spouští touhu koupit akcii, která prudce roste a naskočit do rozjetého vlaku bez důkladné analýzy. Důvod? Strach, že vám vlak ujede a vy přijdete o odměnu, tedy nevyděláte peníze.

Vyhýbání se trestu (ztrátě)

Držení ztrátových pozic s vírou, že se situace obrátí, je další z pastí, do které investoři upadají. Důvodem je vyhýbání se trestu - investoři nechtějí být „potrestáni“ ztrátou, a proto ztrátové akcie drží až příliš dlouho.

Po velké ztrátě mají investoři tendenci buď úplně ztratit chuť investovat, nebo se naopak trhu pomstít a vydělat peníze zpátky agresivními obchody. Obě reakce jsou extrémní, nejsou racionální a nepřinesou vám ani klid, ani dobré finanční výsledky.

Každý z nás reaguje jinak na odměnu a trest, naše reakce si velmi často ani neuvědomujeme. Zkuste se proto zamyslet:

Jak reagujete na zisk a odměnu? Cítíte euforii nebo hrdost, když vaše portfolio vydělává? A je to výsledkem důkladné analýzy a zkušeností nebo jste měli jednoduše štěstí?

Jak reagujete na ztrátu? Jste otrávení, když vaše portfolio prodělává? Držíte ztrátové pozice za každou cenu, i když tušíte, že byste je měli prodat?

Nakupujete impulzivně? Cítíte nutkání koupit akcie, které rostou a jsou aktuálně „miláčci Wall Street“, jako je třeba Nvidia nebo Palantir? Pokud tyto akcie kupujete ne na základě podrobné analýzy, ale proto, že se chcete svézt a vydělat na nich hodně peněz, pak vás zřejmě ovládá FOMO.

Jak zkrotit přehnané reakce

Pokud chcete mít tendenci přehnaně reagovat na odměny a tresty pod větší kontrolou, můžete využít následující tipy:

1. mějte jasný plán: definujte si dlouhodobou investiční strategii, váš investiční horizont i to, do čeho budete investovat. Investujte podle tohoto plánu, a ne podle momentálních emocí.
2. vědomě pozorujte svou motivaci: dříve, než koupíte nějakou akcii nebo jinou investici, zeptejte se sami sebe: chci jí proto, že je to kvalitní akcie, nebo proto, že toužím po odměně? A podobně, pokud máte akcii, která je už několik let ve ztrátě, není strach z trestu náhodou důvodem, proč tuto akcii stále nechcete prodat?
3. využívejte pravidlo tří nocí: pokud máte nutkání koupit akcii, která roste, několikrát se na to vyspěte. Možná zjistíte, že vaše původní motivace byla emoční, nikoli racionální a založená na důkladné analýze.

Tendence přehnaně reagovat na odměny a tresty je jen první z celé řady chyb lidského úsudku, které Charlie Munger popsal.

Vydrží investorům optimismus i v září? To se dozvíme v dalším článku za měsíc, ve kterém popíšeme další z Mungerových psychologických pastí, do kterých investoři často padají.

DISCLAIMER: Tento článek není oficiální analýza trhů ani investiční doporučení, abyste koupili nebo prodali nějaké investiční instrumenty. Investování vždy nese i rizika, proto si před nákupem akcií udělejte vlastní analýzu a vždy se rozhodujte na základě vašeho vlastního úsudku a vašeho investičního stylu.

Federální soudkyně v Bostonu rozhodla, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa postupovala nezákonně, když Harvardově univerzitě ukončila granty v hodnotě 2,2 miliardy dolarů (46 miliard korun). Soudkyně Allison Burroughsová také stanovila, že americká vláda už nemůže prestižní univerzitě krátit financování výzkumu. Agentura Reuters to označuje za velké právní vítězství pro vzdělávací a výzkumnou instituci.

Jak agentura podotýká, nejstarší americká univerzita se stala hlavním terčem kampaně Trumpovy administrativy, jejímž cílem je vynutit si změny na univerzitách, které jsou podle šéfa Bílého domu zachváceny antisemitismem a radikálně levicovými ideologiemi.

Alan Garber, rektor univerzity, která je o 140 let starší než Spojené státy, Trumpovy kroky už dříve označil za pomstu za to, že se Harvardova univerzita „odmítá vzdát akademické nezávislosti a podřídit se nezákonnému prosazování kontroly federální vlády nad našimi studijními programy, fakultou a studenty“.

K přizpůsobení se své agendě Trump tlačí i další univerzity, z nichž některé už s administrativou uzavřely dohody. Například Kolumbijská univerzita se v červenci dohodla na tom, že zaplatí 220 milionů dolarů (4,6 miliardy korun), aby měla znovu přístup k federálním penězům na výzkum.

Na srpnovém zasedání své vlády Trump požadoval, aby součástí dohody s Harvardovou univerzitou byla platba nejméně 500 milionů dolarů (10,5 miliardy korun) z její strany.

Američané jsou s vyššími cenami smíření, hlavně ať nic není z Číny, říká šéf plzeňského Doosanu

Zprávy z firem

Od chvíle, kdy exportér turbín podepíše obchodní kontrakt, uběhnou třeba dva roky, než finální výrobek překročí hranice. „A dnes nikdo neví, jaké potom bude ve Spojených státech platit clo,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Daniel Procházka, výkonný ředitel plzeňské společnosti Doosan Škoda Power. V době, kdy se spousta věcí v Americe – včetně celních sazeb – mění prakticky přes noc, zůstávají obchodní vztahy velmi nejisté.

Jan Žižka

Přečíst článek