Po dvou letech poklesu a loňském pozvolném oživení vstupuje český průmysl do roku 2026 s optimističtějším výhledem. Analytici očekávají zrychlení růstu nad dvouprocentní hranici, opřené o silné zahraniční zakázky, zbrojní výrobu i možné oživení německé ekonomiky. Přesto varují před drahými energiemi a rostoucí asijskou konkurencí.
Plánovaná 25procentní cla na dovoz zboží ze zemí Evropské unie do Spojených států nejvíce dolehnou na Českou republiku, Slovensko a další země v regionu. Značný vliv bude mít německý automobilový sektor, uvedla mezinárodní ratingová agentura S&P Global. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa zatím neoznámila, kdy začne cla vybírat, ale až se tak stane, omezí to zřejmě hospodářský růst celé střední Evropy, a tím se i zhorší její současné rozpočtové problémy, uvedla S&P Global.
Čína se výrazně více zadluží, aby zvýšila hospodářský růst. Podpoří lidi s nízkými příjmy, trh s nemovitostmi a doplní kapitál státních bank, oznámila vláda v Pekingu. Ministr financí Lan Fo-an podle agentury AFP uvedl, že Čína v příštích třech měsících vydá dluhopisy přibližně za 2,3 bilionu jüanů (7,5 bilionu korun). Oznámená opatření se ale u investorů setkala s vlažným přijetím, uvedla agentura Reuters.
Hodnota indického akciového trhu může v příštích 20 letech stoupnout i desetinásobně a dosáhnout nejméně 40 bilionů dolarů (946,4 bilionu korun), myslí si analytici oslovení zpravodajským serverem CNBC.
Ministerstvo financí zhoršilo letošní výhled ekonomiky, hrubý domácí produkt (HDP) podle něj klesne o 0,5 procenta. V srpnové prognóze předpokládalo pokles o 0,2 procenta. Důvodem zhoršení je slabší spotřeba domácností v důsledku vysoké inflace, řekl v pátek novinářům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Průměrnou inflaci letos ministerstvo očekává 10,8 procenta, proti srpnu zlepšilo odhad o 0,1 procentního bodu.
Čínský prezident Si Ťin-pching v projevu zveřejněném tento týden vyzval zemi k trpělivosti v době, kdy se vládní komunistická strana snaží zvrátit zpomalování hospodářského růstu. Uvedl rovněž, že západní země se potýkají s čím dál většími problémy kvůli svému materialismu a „duchovní chudobě".
Stagflace přichází v době, kdy je vysoká inflace a minimální hospodářský růst. Právě tato situace může velmi brzy nastat v eurozóně. Ale také v české ekonomice, vyplývá z dat evropských i tuzemských statistiků.
Na ekonomice nejlidnatější země světa se podepisuje ruská invaze na Ukrajinu. Přitom právě Čína patří mezi státy, které nepřímo pomáhají ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi, protože se nepřidaly k sankcím. Zároveň se Čína potýká s další vlnou koronaviru.
V Česku se používá ohňostrojový nebo chlebíčkový model hospodářské kondice státu. Američané, jejichž burza funguje nepřetržitě již staletí, mají ještě sofistikovanější modely. Prosperitu odvozují i podle spodního prádla mužů nebo podle délky sukní zaměstnaných žen, připomíná CNBC.
Guvernér Jiří Rusnok během víkendu načrtl velmi pochmurnou vizi pro českou ekonomiku v tomto roce. V ČT hovořil o tom, že v důsledku války na Ukrajině „...na konci roku budeme rádi za černou nulu“. I když zdůraznil, že se jedná o jeho soukromý názor a neopírá se o novou prognózu, jeho výroky poměrně jasně ukazují, jak vnímá rizika spojená s ruskou invazí na Ukrajinu.
Německá vláda výrazně sníží výhled letošního hospodářského růstu, píše s odkazem na své zdroje web časopisu Der Spiegel. Nově ho odhaduje na 3,6 procenta místo v říjnu uváděných 4,1 procenta. Oficiálně vláda odhad zveřejní ve výroční hospodářské zprávě, kterou příští týden představí německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck.
Neúspěchem ❌ skončil i sedmý pokus ministerstva financí (MF) prodat dva bytové domy s nájemníky v krkonošském Harrachově. Do veřejné soutěže se opět nikdo nepřihlásil.
Meziroční inflace v ČR v květnu zpomalila na 2,1 procenta z dubnových 2,5 procenta. Vliv na zpomalení měly hlavně ceny potravin a alkoholických i nealkoholických nápojů. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), který dnes potvrdil svůj předběžný odhad. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny v květnu zvýšily o 0,1 procenta hlavně kvůli vyšším cenám potravin a bydlení.
Číst více
