Po dvou letech poklesu a loňském pozvolném oživení vstupuje český průmysl do roku 2026 s optimističtějším výhledem. Analytici očekávají zrychlení růstu nad dvouprocentní hranici, opřené o silné zahraniční zakázky, zbrojní výrobu i možné oživení německé ekonomiky. Přesto varují před drahými energiemi a rostoucí asijskou konkurencí.
Plánovaná 25procentní cla na dovoz zboží ze zemí Evropské unie do Spojených států nejvíce dolehnou na Českou republiku, Slovensko a další země v regionu. Značný vliv bude mít německý automobilový sektor, uvedla mezinárodní ratingová agentura S&P Global. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa zatím neoznámila, kdy začne cla vybírat, ale až se tak stane, omezí to zřejmě hospodářský růst celé střední Evropy, a tím se i zhorší její současné rozpočtové problémy, uvedla S&P Global.
Čína se výrazně více zadluží, aby zvýšila hospodářský růst. Podpoří lidi s nízkými příjmy, trh s nemovitostmi a doplní kapitál státních bank, oznámila vláda v Pekingu. Ministr financí Lan Fo-an podle agentury AFP uvedl, že Čína v příštích třech měsících vydá dluhopisy přibližně za 2,3 bilionu jüanů (7,5 bilionu korun). Oznámená opatření se ale u investorů setkala s vlažným přijetím, uvedla agentura Reuters.
Hodnota indického akciového trhu může v příštích 20 letech stoupnout i desetinásobně a dosáhnout nejméně 40 bilionů dolarů (946,4 bilionu korun), myslí si analytici oslovení zpravodajským serverem CNBC.
Ministerstvo financí zhoršilo letošní výhled ekonomiky, hrubý domácí produkt (HDP) podle něj klesne o 0,5 procenta. V srpnové prognóze předpokládalo pokles o 0,2 procenta. Důvodem zhoršení je slabší spotřeba domácností v důsledku vysoké inflace, řekl v pátek novinářům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Průměrnou inflaci letos ministerstvo očekává 10,8 procenta, proti srpnu zlepšilo odhad o 0,1 procentního bodu.
Čínský prezident Si Ťin-pching v projevu zveřejněném tento týden vyzval zemi k trpělivosti v době, kdy se vládní komunistická strana snaží zvrátit zpomalování hospodářského růstu. Uvedl rovněž, že západní země se potýkají s čím dál většími problémy kvůli svému materialismu a „duchovní chudobě".
Stagflace přichází v době, kdy je vysoká inflace a minimální hospodářský růst. Právě tato situace může velmi brzy nastat v eurozóně. Ale také v české ekonomice, vyplývá z dat evropských i tuzemských statistiků.
Na ekonomice nejlidnatější země světa se podepisuje ruská invaze na Ukrajinu. Přitom právě Čína patří mezi státy, které nepřímo pomáhají ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi, protože se nepřidaly k sankcím. Zároveň se Čína potýká s další vlnou koronaviru.
V Česku se používá ohňostrojový nebo chlebíčkový model hospodářské kondice státu. Američané, jejichž burza funguje nepřetržitě již staletí, mají ještě sofistikovanější modely. Prosperitu odvozují i podle spodního prádla mužů nebo podle délky sukní zaměstnaných žen, připomíná CNBC.
Guvernér Jiří Rusnok během víkendu načrtl velmi pochmurnou vizi pro českou ekonomiku v tomto roce. V ČT hovořil o tom, že v důsledku války na Ukrajině „...na konci roku budeme rádi za černou nulu“. I když zdůraznil, že se jedná o jeho soukromý názor a neopírá se o novou prognózu, jeho výroky poměrně jasně ukazují, jak vnímá rizika spojená s ruskou invazí na Ukrajinu.
Německá vláda výrazně sníží výhled letošního hospodářského růstu, píše s odkazem na své zdroje web časopisu Der Spiegel. Nově ho odhaduje na 3,6 procenta místo v říjnu uváděných 4,1 procenta. Oficiálně vláda odhad zveřejní ve výroční hospodářské zprávě, kterou příští týden představí německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck.
Evropští lídři vítají dohodu mezi USA a Íránem, vyzývají k otevření Hormuzu. Evropská unie je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravená přispět ke strategii pro trvalý mír. Dohodu přivítal také generální tajemník OSN António Guterres či francouzský prezident Emmanuel Macron a další evropští politici.
