Poslední čtyři desetiletí přinesla období, kterému ekonomové říkají Great Moderation. Od poloviny 80. let zažívají vyspělé země nebývalou cenovou stabilitu a jen mírné výkyvy hospodářského růstu, přičemž globální finanční krize v letech 2008–2009 tuto stabilitu dočasně narušila, ale neukončila.
Čína se výrazně více zadluží, aby zvýšila hospodářský růst. Podpoří lidi s nízkými příjmy, trh s nemovitostmi a doplní kapitál státních bank, oznámila vláda v Pekingu. Ministr financí Lan Fo-an podle agentury AFP uvedl, že Čína v příštích třech měsících vydá dluhopisy přibližně za 2,3 bilionu jüanů (7,5 bilionu korun). Oznámená opatření se ale u investorů setkala s vlažným přijetím, uvedla agentura Reuters.
Hodnota indického akciového trhu může v příštích 20 letech stoupnout i desetinásobně a dosáhnout nejméně 40 bilionů dolarů (946,4 bilionu korun), myslí si analytici oslovení zpravodajským serverem CNBC.
Ministerstvo financí zhoršilo letošní výhled ekonomiky, hrubý domácí produkt (HDP) podle něj klesne o 0,5 procenta. V srpnové prognóze předpokládalo pokles o 0,2 procenta. Důvodem zhoršení je slabší spotřeba domácností v důsledku vysoké inflace, řekl v pátek novinářům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Průměrnou inflaci letos ministerstvo očekává 10,8 procenta, proti srpnu zlepšilo odhad o 0,1 procentního bodu.
Čínský prezident Si Ťin-pching v projevu zveřejněném tento týden vyzval zemi k trpělivosti v době, kdy se vládní komunistická strana snaží zvrátit zpomalování hospodářského růstu. Uvedl rovněž, že západní země se potýkají s čím dál většími problémy kvůli svému materialismu a „duchovní chudobě".
Stagflace přichází v době, kdy je vysoká inflace a minimální hospodářský růst. Právě tato situace může velmi brzy nastat v eurozóně. Ale také v české ekonomice, vyplývá z dat evropských i tuzemských statistiků.
Na ekonomice nejlidnatější země světa se podepisuje ruská invaze na Ukrajinu. Přitom právě Čína patří mezi státy, které nepřímo pomáhají ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi, protože se nepřidaly k sankcím. Zároveň se Čína potýká s další vlnou koronaviru.
V Česku se používá ohňostrojový nebo chlebíčkový model hospodářské kondice státu. Američané, jejichž burza funguje nepřetržitě již staletí, mají ještě sofistikovanější modely. Prosperitu odvozují i podle spodního prádla mužů nebo podle délky sukní zaměstnaných žen, připomíná CNBC.
Guvernér Jiří Rusnok během víkendu načrtl velmi pochmurnou vizi pro českou ekonomiku v tomto roce. V ČT hovořil o tom, že v důsledku války na Ukrajině „...na konci roku budeme rádi za černou nulu“. I když zdůraznil, že se jedná o jeho soukromý názor a neopírá se o novou prognózu, jeho výroky poměrně jasně ukazují, jak vnímá rizika spojená s ruskou invazí na Ukrajinu.
Německá vláda výrazně sníží výhled letošního hospodářského růstu, píše s odkazem na své zdroje web časopisu Der Spiegel. Nově ho odhaduje na 3,6 procenta místo v říjnu uváděných 4,1 procenta. Oficiálně vláda odhad zveřejní ve výroční hospodářské zprávě, kterou příští týden představí německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck.
V následujících měsících globální hospodářství stále poroste, shodují se podnikatelé oslovení poradenskou společností McKinsey. Optimismus však vyjadřuje stále méně z nich. Hlavními riziky jsou nadále pandemie, ale také inflace. Obavy byznysmenů jsou přitom odlišné kontinent od kontinentu.
Sněmovna opět přerušila debatu o vyslovení důvěry vládě, kterou zahájila v úterý odpoledne. Pokračovat bude ve čtvrtek. Diskuse včetně vystoupení členů vlády trvala zatím 19 hodin. Do rozpravy dnes zůstalo přihlášeno ještě 24 poslanců z původních šesti desítek.
Dánsko, Grónsko a Spojené státy se stále neshodnou v základních věcech v souvislosti s Grónskem, uvedl po jednání s americkými činiteli dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen na tiskové konferenci ve Washingtonu. Dodal, že vznikne pracovní skupina na vysoké úrovni, která se poprvé setká v příštích týdnech.
Sněmovní debata k důvěře vládě Andreje Babiše (ANO) trvá zhruba 18 hodin čistého času od úterního zahájení. U řečniště se ve středu odpoledne a večer střídali opoziční poslanci, kteří zdůvodňovali, proč kabinet ANO, SPD a Motoristů podpořit nemohou. Diskusi rozvířil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO), který se pustil do pirátských poslanců.
Evropské akcie uzavřely středeční obchodování na maximu 🔝. Panevropský index STOXX Europe 600 se zvýšil o 0,18 procenta na rekordních 611,56 bodu. Zisky zaznamenaly chemické a zdravotnické firmy. Po 11denním růstu ale oslabil index německých akcií DAX.
Spojené státy formálně povolily ✅ Nvidii prodávat do Číny její pokročilé čipy umělé inteligence (AI). V úterý to oznámilo americké ministerstvo obchodu. Americká vláda dříve jejich vývoz omezovala, což zdůvodňovala obavami, že by mohly čínskému technologickému průmyslu a armádě poskytnout výhodu nad USA.
Číst více
Druhá fáze dvacetibodového plánu prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy byla zahájena, napsal na síti X prezidentův zvláštní zmocněnec Steve Witkoff. Zaměří se na odzbrojení a demilitarizaci, vznik palestinské technokratické vlády spravující Pásmo Gazy a obnovu této oblasti.
Japonský jen ve středu oživil z 18měsíčního minima vůči dolaru 💹, protože japonští činitelé varovali před možnou intervencí na podporu domácí měny. Ta se dostala pod tlak kvůli obavám z uvolněnější rozpočtové i měnové politiky v Japonsku. Kolem 17:00 SEČ dolar vůči jenu ztrácel asi 0,6 procenta na 158,2 jenu. V noci na dnešek přitom vystoupil až na 159,45 jenu, nejvýše od července 2024.
Pražská burza oslabila 📉, index PX dnes zavřel se ztrátou 0,31 procenta na 2734,99 bodu. Dolů ho táhly především cenné papíry energetické společnosti ČEZ či Komerční banky, ztratila i pojišťovna VIG či nápojářská Kofola. Naopak se ziskem uzavřely dnešní obchodování Erste Bank, Moneta Money Bank, zbrojařská firma Colt CZ nebo plzeňské strojírny Doosan Škoda Power.
Americký dolar 💵 mírně oslabuje vůči euru 💶, pozornost investorů se nadále soustředí na vývoj měnové politiky americké centrální banky (Fed). Jednotná evropská měna připisovala zhruba 0,2 procenta a pohybovala se v těsné blízkosti 1,1660 dolaru.
Snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa získat Grónsko schvaluje 17 procent Američanů. Dnes to s odvoláním na průzkum společnosti Ipsos uvedla agentura Reuters. Většina republikánů i demokratů se staví proti použití vojenské síly k nabytí ostrova a více než polovina respondentů věří, že Trumpovy kroky mohou ohrozit NATO.
Číst více