Historik Niall Ferguson o AI: Tyto otázky určí, jak umělá inteligence změní svět

Skotský ekonomický historik Niall Ferguson je známý svými přesnými popisy technologických a ekonomických inovací. Pro agenturu Bloomberg nyní sepsal šestici klíčových otázek, jejichž odpovědi pomohou lépe chápat revoluci, již přináší současná vlna umělé inteligence. A také ukazuje limity, které první vlna generativní AI zatím má.

Patří k nejvlivnějším myslitelům století. Ve svých knihách a článcích se soustředí na to, jak se západní civilizaci daří prostřednictvím inovací dosahovat neuvěřitelného růstu nejen bohatství, ale také kvality života. Niall Ferguson nyní ve svém textu pro agenturu Bloomberg nabízí svůj pohled na aktuální dění na poli umělé inteligence a prostřednictvím šesti zásadních otázek se snaží vystihnout pravděpodobný scénář dalšího dění. Půjde o skutečnou technologickou revoluci na úrovni průmyslové revoluce, nebo se po prvních několika vlnách zájmu stane kuriozitou nabízející stále tytéž nepřesné výsledky jako v první fázi?

Zde jsou klíčové otázky, které je podle Nialla Fergusona potřeba sledovat.

1. Blíží se konec Mooreova zákona?

Mooreův zákon vyřkl jeden ze spoluzakladatelů společnosti Intel Gordon Moore v roce 1965. Podle něj měla výpočetní kapacita v následujících deseti let růst o 100 procent každý rok. O deset let později svou domněnku poopravil s tím, že kapacita poroste o 100 procent každé dva roky.

Právě růst výpočetní kapacity je alfou a omegou současné vlny generativní AI. Aby mohly modely AI zvládat neuvěřitelný nápor dotazů, zpracovávat masivní množství dat, potřebují firmy jako OpenAI, Microsoft, Google a další obří výpočetní kapacity, ale zároveň za co nejnižší náklady. Aby se mohly dosahovat balance mezi růstem kvality a zachování zisků, bude potřeba kontinuálního růstu výpočetní kapacity alespoň v souladu s Mooreovým zákonem. Bude to ale udržitelné?

Umělá inteligence je všude, jen si to lidé neuvědomují, říká vývojář

Zprávy z firem

Technologii umělé inteligence většina lidí využívá téměř každý den, aniž by si to uvědomovala. Toto označení patří programům, které používají například Google Maps nebo internetové překladače. Pozornost získaly v poslední době také jazykové modely jako chatbot ChatGPT. Umělá inteligence je strojové učení, název je spíše marketingovým tahem, řekl  David Herel z Českého vysokého učení technického.

ČTK

Přečíst článek

2. Kdo vydělává na AI?

Vítězi první vlny zájmu o AI jsou společnosti Nvidia, OpenAI a Microsoft. První nabízí jako jediná firma na světě dostatečně výkonné procesory a díky tomu se stala nejrychleji rostoucí firmou světa. OpenAI se stal nejcennějším start-upem/privátní společností světa, protože její model GPT-4 je přelomovým, chatbot ChatGPT udal celému směru generativní AI podobu pro konečné zákazníky a je součástí řešení AI od celé řady firem. 

Microsoft se pak i díky AI stal nejhodnotnější firmou světa, protože jako jeden z největších investorů OpenAI má přístup k modelu GPT-4 a integruje jej do svých softwarových i cloudových služeb.

Ferguson však připomíná, že ačkoli zatím sektor AI působí jako klasické monopolistické prostředí, velmi rychle se to promění – Google po prvotních zaváháních nabízí velmi se zlepšující model Gemini. Stejně tak největší konkurent Nvidie AMD začíná vytvářet stále lepší čipy.

Zajímavé pak podle Fergusona bude sledovat zcela nový ekonomický segment, který bude postaven na monetizaci dat pro trénování modelů AI, například ve zdravotnictví.

Zmatené lidstvo. Do volebního roku 2024 razantně promluví dezinformace a deepfakes

Politika

Svět letos čeká na pět desítek volebních klání, ve kterých patrně bude možné sledovat šíření dezinformací s využitím umělé inteligence (AI), která se rozvíjí závratnou rychlostí. Prakticky kdokoli s nekalými úmysly vybavený chytrým telefonem může snadno stvořit příspěvek, který oklame voliče. Zvláště nebezpečné budou takzvané deepfakes, tedy uměle vytvořené nebo zmanipulované obrázky, zvukové nahrávky nebo videa, píše agentura AP.

ČTK

Přečíst článek

3. Vzniká AI bublina?

Je to, co se nyní odehrává ve společnosti, korporátech a na trzích ukázka klasické bubliny, tedy spojení absurdních očekávání a masivního kapitálu? Ferguson ukazuje, že v celé řadě firem se AI stává téměř fetišem či lákadlem pro investory, aniž by to mělo hlubší podstatu.

Nicméně jsou například akcie Nvidia extrémně nadhodnocené? Tržby tomu neodpovídají. Rostou totiž výrazně vyšším tempem, než jak se dařilo například společnosti Cisco, která v devadesátých letech prodávala většinu routerů při začátku první internetové revoluce. Ta přitom posléze skončila prasknutím takzvané dot com bubliny.

Ferguson připomíná, že v prostředí AI bude docházet k výrazně konkurenčnímu boji, který by mohl pravděpodobnost bubliny snižovat.

Technologická válka vrcholí. Čína v ní poráží Evropu

Zprávy z firem

Čína letos zvýší výdaje na vědu a výzkum ze státního rozpočtu o deset procent oproti loňskému roku. Chce tak umožnit příklon své ekonomiky k rozvoji špičkových technologií. Současně ji motivuje závod se Spojenými státy o technologickou převahu ve světě.

Josef Tuček

Přečíst článek

4. Blížíme se k všeobecné umělé inteligenci?

Zkratka AGI, tedy artificial general intelligence (všeobecná umělá inteligence), je snem řady vynálezců již déle než 150 let. Jde o komplexní umělou inteligenci srovnatelnou s lidským vědomím na úrovni kognitivní i kreativní. I proto je považována za nedosažitelný ideál.

Přesto například Sam Altman tvrdí, že náznaky AGI vidí v zárodcích modelu GPT-5. Již v roce 1999 futurolog Ray Kurzweil předpověděl nástup AGI do roku 2029. Platforma Metaculus, která se snaží kompilovat nejrůznější vědecké předpovědi budoucího vývoje, v roce 2022 uvedla, že velmi slabá AGI bude dostupná v roce 2042, nyní je konsensus na tom, že by přeci jen mohla vzniknout do roku 2030.

Nicméně Niall Fergusson uvádí, že „výpočetní kapacita“ mozku zvládá 100 bilionů parametrů. Aktuální nejpokročilejší model GPT-4 pracuje s 1 bilionem parametrů. Zvládnout nárůst na stonásobek může být extrémně složitý.

Neurolog Martin Tolar: Náš lék na Alzheimera skutečně funguje. Čistí mozek

Leaders

Studoval v Česku, ale nejvyššího vzdělání dosáhl v Americe. „Bez byznysové školy v Michiganu bych nikdy nevybudoval Alzheon,“ říká lékař Martin Tolar, který je ze všech lidí na světě nejblíž funkčnímu a bezpečnému léku na Alzheimerovu nemoc. V závodě o tento lék byly největší farmaceutické firmy světa, včetně Pfizeru, kde Tolar léta pracoval. „Největší překvapení bylo, že jsme v tom závodě najednou zůstali téměř sami,“ dodává. Jak těžké bylo prosadit se v Americe? Jak chce léčit Alzheimera? A jak chce pomáhat Česku v pozitivním rozvoji? Odpovídá jeden z nejúspěšnějších Čechů současnosti.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

5. Čeká nás masivní likvidace pracovních pozic?

Pravděpodobně nedůležitější otázka současnosti. Koho AI nahradí? Kdo bude muset skončit? Ferguson připomíná, že v průběhu zhruba tří století, co funguje více méně ve stabilní podobě, se pracovní trh dokázal vždy adaptovat na jakoukoli inovaci. Vždy při tom dochází k zániku části míst, ale vznikají zcela nové profese, výsledek je v určité balanci.

Ferguson však také uvádí případ takzvaného „čínského šoku“ na americký pracovní trh z prvních let aktuálního století. Tehdy Čína vstoupila do Světové obchodí organizace (WTO), čímž se její výrobky a služby snáze dostávaly na globální trh. To negativně dopadlo na americkou ekonomiku. „Navzdory ekonomické teorii se většina propuštěných lidí nepřestěhovala, nepřekvalifikovala ani nevzala méně placenou práci. Prostě z pracovního trhu odešli,“ píše Ferguson. To mělo negativní dopad na místní komunity, na rozpočet a také na zdravotní systém, protože řada těchto lidí se začala potýkat s nejrůznějšími zdravotními potížemi.

Aktuální vlna AI jasně cílí na část pracovní síly, na takzvané bílé límečky, které doposud spadaly do takzvané střední třídy a jsou součástí systému (hypotéky, děti na školách, odvody na daních). A podle Fergusona není zcela jisté, zdali se právě tito lidé lépe adaptují na „AI šok“.

Ferguson však zároveň připomíná, že podle studie McKinsey & Co. by se i bez AI do roku 2030 snížil počet odpracovaných hodin o 21,5 procenta. Při započtení AI by to mělo být 29,5 procenta. Ferguson pak jen odhaduje, že se zavedením AGI by většina lidské pracovní činnosti přestávala existovat, a to včetně nejvyšších pater managementu.

Hraný film z počítače bez živých herců? Zdá se, že už brzy bude možný

Enjoy

Umělá inteligence zase o pořádný kus vylepšila možnost vytvářet realisticky vyhlížející videa. Budeme se díky tomu už brzy v kině (televizi, streamovací platformě...) dívat místo na živé herce na jejich uměle vytvořené protějšky? A přijdou tedy filmové celebrity o práci?

Josef Tuček

Přečíst článek

6. Dojde k odmítání a omezování AI?

Již v minulých letech jsme podle Fergusona pozorovali nejrůznější projevy odmítání AI. Za neoludditské snahy označuje (s odkazem na rozbíječe strojů v Anglii při začátcích průmyslové revoluce) například stávku herců a scenáristů v Hollywoodu, nebo odpor vůči aplikaci, která automaticky převáděla celé knihy na audio stopu.

Tyto aktivity však vždy budou úspěšné jen do té míry, jak budou organizovány. A podle Fergusona schopnost odborů spojovat masy lidí značně klesá. Například jen 1,3 procenta lidí pracujících v USA v sektoru financí je v odborech.

Druhou otázkou pak budou regulace. Když v devadesátých letech vědci naklonovali ovečku Dolly, trvalo šest let, než došlo v USA ke schválení Human Cloning Prohibition Act. Ferguson tak předjímá, že čím kvalitnější generativní AI bude, tím pravděpodobnější bude přijetí nějaké zásadní restrikce jejího používání, například deepfake videí.