Partneři projektu

Česku od loňských voleb zdražilo desetileté půjčování prakticky shodně jako Německu

Česku od loňských voleb zdražilo desetileté půjčování prakticky shodně jako Německu
ČTK
Lukáš Kovanda

Trhy zatím Česku za rozpočtovou politiku nové vlády netrestají. Od loňských voleb zdražilo české desetileté půjčování o 80,9 bazického bodu, německé o 76,1, rozdíl je tedy pouhých 4,8 bodu. Hůře než Česko dopadlo 13 z 23 sledovaných zemí EU. Vysoký výnos tak vychází spíš z doby před volbami.

Finanční trhy zatím žádný český „dluhový armagedon“ nevyhlížejí. Od loňských parlamentních voleb, které se konaly přesně před rokem, zdražilo České republice desetileté půjčování prakticky stejně jako Německu, tedy evropskému etalonu fiskální důvěryhodnosti. Výnos českého desetiletého státního dluhopisu se za posledních dvanáct měsíců zvýšil o 80,9 bazického bodu, německého o 76,1 bazického bodu. Rozdíl představuje pouhých 4,8 bazického bodu, tedy 0,048 procentního bodu.

Pokud by finanční trhy skutečně v posledním roce propadaly obavám z rozpočtové politiky nové Babišovy vlády, mělo by se to projevit především výraznějším rozevíráním úrokové přirážky českého dluhu vůči Německu. Nic takového se tedy neděje.

Polsko zasypává trh novými byty

Stříhat pásku je fotogeničtější než stavět přístavby, architekti kritizují radnice kvůli velkým projektům

Dostupnost bydlení ve městech by mohlo podle oslovených odborných sdružení po komunálních volbách zhoršit, kdyby se nové koalice nezvládly domluvit na výstavbě, ale také pokud by se začaly rozprodávat městské byty a pozemky, upustilo se od dlouhodobého plánování nebo se změnily některé dobře nastavené stavební předpisy. Zatímco stavebníci a podnikatelé se obávají zastavení výstavby například i v důsledku chyb v nové stavební správě, podle ekologů se nesmí opomíjet vznik městských bytů na úkor soukromé výstavby.

Přečíst článek

Naopak, 13 z 23 zemí EU, jejichž desetileté dluhopisy agentura Bloomberg sleduje a vykazuje, zaznamenalo proti Německu větší nárůst desetiletých výnosů než Česko (viz graf níže, vytvořený na základě dat agentury Bloomberg). Ve Francii činí rozdíl proti Německu 60 bazických bodů, v Bulharsku 47,6, na Kypru 42,2 a v Lotyšsku 38,3 bodu. Hůře než Česko vycházejí rovněž Řecko, Belgie, Itálie, Chorvatsko, Litva, Slovinsko, Slovensko, Portugalsko a Španělsko.

Ještě výmluvnější je statistické srovnání celé skupiny 23 zemí EU. Prostý průměr změny výnosu proti Německu činí přibližně 4,75 bazického bodu. České 4,8 bodu je tedy prakticky přesně průměr sledované skupiny. Medián přitom dosahuje 12,4 bodu, takže Česko se nachází dokonce pod touto střední hodnotou. A pokud země nevážíme všechny stejně, ale zohledníme jejich ekonomickou velikost, vychází průměr ještě podstatně výše, kolem 16 bazických bodů. Při vážení velikostí veřejného dluhu je přibližně 25 bazických bodů.

Těžko tudíž lze tvrdit, že by trhy během uplynulého roku Česko za jeho rozpočtovou politiku trestaly.

Andrej Babiš

Ekonomický diář Pavla Párala: Pochvaly ani kritiky ratingových agentur na nebezpečném zadlužování nic nemění

Příznivější výhled od S&P sice přinesl vládě Andreje Babiše důvod k radosti, jiné ratingové agentury ale upozorňují na uvolňování fiskální politiky a rychlejší růst českého dluhu. Ani relativně dobrá výchozí pozice veřejných financí není důvodem k bezstarostnosti, píše ve svém komentáři ekonomický novinář Pavel Páral.

Přečíst článek

Což ovšem neznamená, že český stát financuje svůj dluh levně. Naopak. Výnos jeho desetiletého dluhopisu přesahuje pět procent a je výrazně vyšší než německý. Je ale třeba oddělit dvě zcela rozdílné věci: dlouhodobou úroveň úroku a jeho změnu od voleb.

Poměrně vysoká výchozí úroveň českých výnosů existovala již před vznikem nynější vlády i před zmíněnými volbami, z nichž vzešla. Je výsledkem předchozího inflačního vývoje, vyššího tempa ekonomického růstu v ČR, vyšších úrokových sazeb České národní banky, odlišné měnové politiky, existence kurzového rizika koruny, velikosti a likvidity českého dluhopisového trhu i dřívějšího vývoje veřejných financí. Už při nástupu současné vlády si český stát půjčoval podstatně dráže než Německo.

Lze samozřejmě diskutovat, zda dnešní rozpočtová politika vytváří rizika pro budoucnost. Pokud by schodky zůstávaly dlouhodobě příliš vysoké, může se riziková přirážka českého dluhu zvýšit. Nelze ale dnešní vysokou úroveň českých úroků jednoduše vydávat za účet vystavený finančními trhy nové vládě.

Data od voleb zatím říkají něco jiného: Česku zdražilo půjčování vůči Německu o pouhých pět bazických bodů, prakticky stejně jako v průměru sledovaným zemím EU a výrazně méně, než odpovídá jejich mediánu.

Pokud existuje důkaz, že trhy Česko po volbách za rozpočtovou politiku trestají, v desetiletých výnosech jej zatím hledat nelze.

Související

Válka na Ukrajině snížila růst v Evropě a výrazně zvýšila inflaci

Válka snížila hospodářský růst Evropy, horší dopady teprve přijdou, uvádí studie švýcarské centrální banky

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Po třiceti letech od rozpadu federace Češi bohatnou rychleji, Slováci se rychleji zadlužují

Přečíst článek