Rusko útočí na tepny Kyjeva. Zasáhlo další most a cizincům vzkázalo: Opusťte město
Ruské útoky na Kyjev nabírají nový směr. Po opakovaných úderech na Jižní most přes Dněpr zasáhlo Rusko také Severní most, jednu z důležitých dopravních tepen ukrajinské metropole. Moskva se k útoku přihlásila a zároveň zahraniční diplomaty a cizince vyzvala, aby Kyjev opustili. Ruská armáda podle ministerstva zahraničí hodlá v „masivních odvetných úderech“ pokračovat.
Rusko pokračuje v intenzivních útocích na ukrajinskou metropoli a nově se zaměřuje také na její klíčové dopravní tepny. V sobotu zasáhlo Severní most přes řeku Dněpr. Jen o den dříve musely kyjevské úřady kvůli předchozím ruským dronovým útokům uzavřít Jižní most a omezit provoz také na dalších dvou mostech.
„Severní most byl zasažen,“ oznámil kyjevský starosta Vitalij Kličko. Útok podle něj poškodil vozovku a trolejové vedení a znemožnil provoz ve směru z levého na pravý břeh. Kličko později uvedl, že zranění utrpěli dva lidé a jeden z nich skončil v nemocnici.
Ruské ministerstvo obrany se podle agentury AP k sobotnímu útoku přihlásilo. Tvrdí, že Severní most sloužil k přesunům ukrajinských vojáků a přepravě vojenského materiálu. Obdobně Moskva zdůvodňovala také předchozí útoky na Jižní most.
Rusko podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové plánuje v Evropě další sabotáže a útoky, jejichž cílem má být rozdělit společnost a oslabit podporu Ukrajiny. Evropské státy zároveň hlásí více kyberútoků, narušení vzdušného prostoru i dalších hybridních operací. Přímý vojenský útok Ruska na NATO ale ministři citovaní agenturou Reuters v tuto chvíli nepovažují za bezprostřední hrozbu.
Kallasová varuje: Rusko plánuje další sabotáže v Evropě
Politika
Moskva útočí na tepny Kyjeva
Útok na Severní most přišel po několika dnech, během nichž ruské drony opakovaně zasahovaly Jižní most. V pátek ho úřady uzavřely pro dopravu a částečně omezily provoz také na Patonově mostě a mostě Metro.
Dopad byl okamžitý. V Kyjevě se vytvořily dlouhé dopravní zácpy, kolony aut a autobusů ucpaly hlavní silnice a část obyvatel musela pokračovat pěšky.
Mosty přes Dněpr jsou přitom pro fungování třímilionové metropole zásadní. Před začátkem ruské invaze žila přibližně třetina obyvatel Kyjeva na levém břehu řeky, zatímco většina firem a vládních institucí se nachází na pravém. Velká část lidí tak Dněpr pravidelně překonává cestou do práce.
Podle BBC mohou útoky na mosty představovat novou fázi ruských úderů proti ukrajinskému hlavnímu městu. Moskva se na ně totiž dosud nezaměřovala.
Maďarský premiér Péter Magyar je pod tlakem Evropské unie i Spojených států, které žádají omezení energetické závislosti země na Rusku. Dědictví z éry Viktora Orbána se ale překonává těžko. Maďarsko řeší důsledky dlouhodobě napjatých vztahů nejen s Ukrajinou, ale také s Chorvatskem, přes které míří alternativní cesta ropy. A část maďarské veřejnosti stále věří zakořeněné představě, že „levné“ ruské suroviny se ekonomicky vyplatí.
Vrací se orbánismus? „Změna režimu“ v energetice je pro Magyara složitější než v politice
Názory
Moskva diplomatům: Opusťte Kyjev
Souběžně s útoky na dopravní infrastrukturu přišlo z Moskvy další varování. Ruské ministerstvo zahraničí vyzvalo zahraniční diplomaty a další cizince, aby Kyjev opustili a necestovali na Ukrajinu.
Ruská diplomacie tvrdí, že stejné doporučení vydala už dříve. „Se znepokojením pozorujeme, že ne všichni se tímto varováním řídili a že se někteří lidé vědomě vystavují smrtelnému nebezpečí,“ uvedlo ministerstvo.
Moskva zároveň dala najevo, že intenzivní bombardování nekončí.
„Ozbrojené síly Ruské federace budou nadále podnikat masivní odvetné údery,“ varovala ruská diplomacie. Útoky označuje Moskva za reakci na ukrajinské údery proti ruskému území a odpovědnost za případné následky pro zahraniční občany připisuje těm, kteří její varování neuposlechnou.
Podobné varování Rusko vydalo už v květnu v souvislosti s možnou reakcí na případné ukrajinské útoky během ruských oslav Dne vítězství.
„Nepřítel devastuje Kyjev“
Kyjevský starosta Kličko už v pátek popsal situaci v metropoli jako velmi dramatickou. Rusko podle něj útočí na městskou infrastrukturu, logistiku, obytné domy, sociální zařízení a znovu také na energetiku.
„Nepřítel devastuje Kyjev,“ prohlásil.
Kvůli pokračujícím útokům zasedal v pátek také městský obranný výbor, který řešil fungování metropole v podmínkách prakticky nepřetržitých vzdušných úderů.
Rusko v posledních týdnech útočí na Kyjev ve dne i v noci a používá mimo jiné drony s proudovými motory, které jsou rychlejší a pro ukrajinskou protivzdušnou obranu obtížněji zachytitelné.
Ukrajina se rozsáhlé ruské invazi brání od února 2022. Vzdušné útoky v poslední době zesílily na obou stranách. Moskva i Kyjev popírají, že by jejich armády záměrně útočily na civilní obyvatelstvo.
Válka je drahá a Kreml shání peníze, kde se dá, oligarchy nevyjímaje. Ti Putinovi „dobrovolně“ naposílali v přepočtu přes 120 miliard korun. Moskva ale sahá i po zabaveném majetku a chystá další zvýšení daní.
Putinova válečná kasička: Z „dobrovolných“ příspěvků oligarchů už káply stovky miliard
Politika
