Samsung má za sebou rekordní čtvrtletí. Provozní zisk mu podle předběžných výsledků vyskočil o více než 780 procent a poprvé překonal hranici 100 bilionů wonů. Firmě pomohly hlavně vysoké ceny paměťových čipů, po kterých prudce roste poptávka kvůli rozvoji umělé inteligence.
Investor do technologického sektoru si může připadat, že se ocitl zpět v devadesátých letech před prasknutím takzvané dot.com bubliny. Firmy jako Nokia, Dell, Micron nebo Intel narostly v posledních měsících o stovky procent. Důvod je přitom zřejmý: umělá inteligence a budování infrastruktury pro její fungování.
Americký výrobce paměťových čipů Micron Technology se zařadil mezi nejhodnotnější firmy světa. Jeho tržní kapitalizace dnes poprvé překonala hranici jednoho bilionu dolarů, tedy téměř 21 bilionů korun. Společnost tak dál posiluje roli jednoho z klíčových hráčů v dodavatelském řetězci pro umělou inteligenci.
Americký výrobce paměťových čipů Micron chystá masivní investici v Singapuru. Do nové továrny pošle v přepočtu téměř půl bilionu korun. Cílem je navýšit výrobu v době globálního nedostatku čipů. Hlavním tahounem poptávky je umělá inteligence.
Výrobci pamětí a datových úložišť se řadí k největším burzovním vítězům. Investoři totiž sázejí na to, že rozmach umělé inteligence a masivní výstavba datových center budou vyžadovat stále víc výkonného hardwaru. A právě paměti jsou jednou z klíčových součástí celé AI revoluce. Firmy jako Micron, Seagate nebo Western Digital i jejich akcie díky tomu raketově rostou. Vkrádá se však otázka, jak dlouho může současná euforie vydržet?
Americký výrobce počítačových čipů Texas Instruments (TI) investuje ve Spojených státech více než 60 miliard dolarů (1,3 bilionu korun). Reaguje tím na tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa, který po velkých technologických firmách požaduje, aby v zemi zvýšily objem výroby. Firma uvedla, že plánuje postavit nebo rozšířit sedm závodů na výrobu čipů ve třech lokalitách v Texasu a v Utahu a vytvořit asi 60 tisíc pracovních míst. Podrobný časový plán investic však neuvedla.
Poslední červnový týden přinesl u amerických akcií návrat blíže k předchozím dosaženým maximům, ale začíná být cítit, že se blíží prázdninová nálada a objemy transakcí budou klesat. Ekonomický vývoj přitom na další kvartály zůstává stále více napjatý, tomu nasvědčuje zejména pokračující zplošťování výnosové křivky. Mezi hlavní faktory patří letní období. Spread u 10letých a 2letých výnosů na federálních dluhopisech nyní představuje více než -1 procento. Zatímco u 10letých a 1letých výnosů je spread dokonce -1,56 procenta. Očekávání klidnějších podmínek na trhu v létě se ne vždy naplní, ale horší likvidita způsobuje, že investoři se obávají držet pozice, protože se obávají, že je nebudou moci opustit, pokud se trhy pohnou proti nim.
Dlouhodobější boj mezi Spojenými státy a Čínou na poli čipových technologií se posunul do další fáze. Čína zakázala nákup amerických čipů Micron. To by mohlo mít negativní vliv na obory jako telekomunikace, dopravu či finance.
Nervozita investorů narůstá. Index S&P uzavřel v pátek na nejnižších úrovních za rok 2022 a září se stalo pro tento široký index nejslabším měsícem od března 2020. Podobný vývoj ukazují souhrnné indexy globálně. Inflace, růst úrokových sazeb, geopolitická napětí a uzavření čínské ekonomiky kvůli „zero COVID-19” politice májí za následek, že podniky ale i jednotliví spotřebitelé kontrolují své náklady. I když poslední data ukazují, že osobní spotřeba v čase dál roste, její struktura se mění a zbytné výdaje se z rozpočtů vyškrtávají, komentuje makléřka z J&T Banky Tereza Jalůvková.
Letošní senátní volby Sněmovnu neobměnily. V nynějším finále výběru členů horní komory neuspěli dva adepti z řad poslanců, zůstal jim tedy mandát v dolní komoře. Do Senátu kandidovala letos čtveřice poslanců, dva vypadli už v prvním kole před týdnem. Senátní volební finále prohráli poslanci Jitka Volfová na Českolipsku a Petr Vrána na Přerovsku (oba ANO).
