Reklama

Lukáš Kovanda: Po třiceti letech od rozpadu federace Češi bohatnou rychleji, Slováci se rychleji zadlužují

Lukáš Kovanda: Po třiceti letech od rozpadu federace Češi bohatnou rychleji, Slováci se rychleji zadlužují
ČTK
Lukáš Kovanda

Už za týden si připomeneme třicáté výročí vzniku samostatné České republiky. Rozpad česko-slovenské federace nastal k 31. 12. 1992. Dne 1. ledna tak Česko slaví nejen Nový rok, ale pravidelně si připomíná též Den obnovy samostatného českého státu. Slováci ten den mají v kalendáři coby Den vzniku Slovenskej republiky. Z hlediska ryze ekonomického dopadli v uplynulých třiceti letech lépe Češi. A to po takřka všech stránkách. Byť jistě i Slováci učinili značný pokrok a jeden čas dokonce náskok Česka v národohospodářské výkonnosti význačně stahovali.

Reklama

V roce 1993 vytvářela česká ekonomika v přepočtu na obyvatele o zhruba 8500 dolarů více než slovenská. Letos to bude o 8700 dolarů více. Nůžky ve výkonnosti obou ekonomik se tedy mírně rozevřely ve prospěch Česka, a to přesto, že Slováci začínali z mnohem nižší základny, z níž se teoreticky roste snáze. Uvedené částky vycházejí ze statistik Mezinárodního měnového fondu. Jsou vyjádřeny v takzvaných mezinárodních dolarech, tedy po zohlednění parity kupní síly měny, a to v konstantních cenách roku 2017. Poskytují tedy relativně dobré srovnání napříč časem i prostorem.

Maďaři se vydávají na nákupy přes hranice na Slovensko.

Drahé potraviny mění zvyklosti. Maďaři nakupují na Slovensku

Tradiční směr nákupní turistiky ve slovensko-maďarském pohraničí se mění. Do slovenských měst, která leží u hraničních řek Dunaj či Ipeľ, teď přes mosty proudí stovky maďarských zákazníků.

Přečíst článek

Podle nejnovějších dat Eurostatu, která zachycuje graf níže, dosahoval loni výkon české ekonomiky v přepočtu na obyvatele v paritě kupní síly měny celkem 92 procent průměru zemí EU. Na Slovensku to bylo jen 69 procent. Z hlediska tohoto ukazatele se tak loni rozevřely nůžky mezi ekonomickou výkonnosti Česka a Slovenska do největší šíře od roku 2001. V letech 2002 až 2010 přitom Slovensko český náskok v ekonomické výkonnost výrazně stahovalo.

 

S odstupem času lze dnes hodnotit také přijetí eura, k němuž došlo na Slovensko před takřka třinácti lety, 1. ledna 2009. Slovenskou ekonomiku však v porovnání s tou českou evropská jednotná měna nijak viditelně „nenakopla“. V době, kdy eurem platí, naopak dochází z hlediska ekonomické výkonnosti spíše k rozevírání nůžek ve prospěch Česka. Což samozřejmě nemusí vůbec souviset s používanou měnou. Zároveň je však zřejmé, že společná evropská měna sama o sobě neposkytuje Slovákům jakkoli viditelný růstový impuls, potenciálně plynoucí například z větší angažovanosti na jednotném vnitřním trhu EU nebo z citelnějšího přílivu přímých zahraničních investic.

Největšího rozmachu dosáhla totiž slovenská ekonomika zhruba v letech 2002 až 2007, kdy tehdejší tamní vlády uskutečňovaly úspěšné reformy. Ty byly z části motivovány snahou přijmout euro, takže v tomto smyslu jednotná evropská měna Slovensku pomohla. Po vlastním přijetí jednotné měny na Slovensku mu však už Česko svým ekonomickým výkonem opět utíká, takže nůžky mezi oběma zeměmi se právě v uplynulém desetiletí rozevřely ve prospěch Česka.  

Reklama

M&A, ilustrační foto

Tuzemský trh fúzí a akvizic letos zachránily odložené transakce z doby pandemie

Letošní rok přinesl na českém trhu M&A rekordní obchod v podobě prodeje společnosti Avast konkurenčnímu Nortonu. Na rozdíl od globálního trhu ten tuzemský rostl. Mohly za to ale především odložené obchody z pandemických let.

Přečíst článek

Potenciálním palčivým problémem obou zemí někdejší federace je závislost na tradiční automobilové výrobě. V přepočtu na obyvatele vyrobí Slovensko ještě více aut než Česko. Je první na světě, Česko druhé. Tedy obě ekonomiky jsou na automobilovém průmyslu opravdu vysoce závislé. Na Slovensku, které má 5,5 milionu obyvatel, se vyrobí více aut než třeba v Itálii nebo Británii, které obě země mají zhruba 60, resp. takřka 70 milionů obyvatel. Auta a součástky tvoří v Česku zhruba 20 procent exportu, na Slovensku dokonce 30 procent. Takže Slovensko je celkově na autoprůmyslu ještě více závislé než Česko. V obou zemích je ale závislost silná a představuje značné riziko už pro nejbližší léta.

Slovensko v ekonomickém rozletu přibrzdila hlavně etapa mečiarismu druhé poloviny 90. let. Poté tam uplatnili velmi úspěšné liberální reformy, takže Česko opět začali dohánět. Po přijetí eura roku 2009 a světové finanční krizi však Češi zase Slovákům utíkají. Po celou dobu od roku 1993 vykazuje Česko citelně nižší míru nezaměstnanosti, zpravidla dvoj- až trojnásobně nižší. Míra nezaměstnanosti byla v Česku v ročním sledování vždy jednociferná, na Slovensku v letech 1993 až 2015 vždy dvouciferná. Až od roku 2016 vykazují Slováci nižší než desetiprocentní míru nezaměstnanosti, jež je ale stále notně vyšší než ta česká.

V dubnu se téměř čtyřapůlnásobně se zvýšila výroba aut.

Co spojuje škodovku a teslu? Čekají je potíže. A pořádné

Automobilový průmysl se jen tak tak vyhnul krizi kvůli nedostatku čipů a dalšího materiálu. Zvládl i problémy spojené s ruskou invazí na Ukrajinu. Přesto se nyní ocitá před možným razantním propadem. A ne, nemůže za to Green Deal, jak řada lidí rádo opakuje. Co jsou hlavní hrozby pro automotive v nadcházejícím roce?

Přečíst článek

Slováci jsou také od rozdělení federace zpravidla citelně zadluženější než Češi (viz graf níže). Jen v roce 2008 se jim podařilo veřejný dluh v poměru k HDP stáhnout jen těsně nad úroveň českého ukazatele. V letech 1997 až 2001, tehdy v souvislosti se zmíněným mečiarismem, a pak také v letech 2020 a 2021, tentokrát v souvislosti s pandemií, přesáhl slovenský dluh v poměru k HDP tentýž český ukazatel o dvacet nebo více procentních bodů. V uvedených časových obdobích, včetně současnosti, tedy byl – a je – rozdíl mezi slovenským a českým zadlužením historicky vůbec nejpropastnější.  

 

Oběma státům ovšem nepochybně prospěl vstup do Evropské unie v květnu 2004. Jak Česko, tak Slovensko z něj vytěžily mnoho, zejména díky začlenění do jednotného vnitřního trhu. Slovensko však mělo větší předpoklady než Česko vytěžit ještě více, neboť v době vstupu do EU vykazovalo citelně nižší základnu hospodářského výkonu než ČR. Z nižší základny se teoreticky roste snáze.

Přitom růst obou zemí po vstupu do EU je srovnatelný. Slováci však museli za účelem jeho dosažení hlouběji sáhnout do dluhu. Dluh se Slovákům zvýšil od prvního celého roku v EU, tedy od roku 2005, až do loňska z 34,7 procenta HDP na 63,1 procenta HDP. Tedy o zhruba 28 procentních bodů. Česku narostl za stejnou dobu z 27,7 na 42 procent HDP, tedy jen o zhruba 14 procentních bodů. Čili jen o polovinu slovenského nárůstu.  

David Marek: Čeká nás složitý rok. Není jisté, že budeme mít dost plynu

S ekonomickými prognózami je to v současné nejisté době složité, píše v komentáři pro Newstream David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte. A dodává: „Jisté je jen to, že půjde o složitý rok“.

Přečíst článek

Petr Šíma: Letošní rok startupům nepřál? Ale kdeže! To jen loni investoři moc rozhazovali

Je to propad, který se dal čekat. Startupová horečka, kterou celý svět díky všemožné covidové pomoci zažil loni, během letošního roku trochu ochladla. Ale to nutně neznamená, že je všechno ztraceno, že teď nastanou zlé časy. „Naznačuje to i podrobnější čtení zprávy o stavu evropských startupů od společnosti Atomico,“ píše ve svém komentáři Petr Šíma, partner a šéf investiční společnosti Depo Ventures.

Přečíst článek

Nákupy na Vánoce

Lukáš Kovanda: Vánoce 2022 budou nejdražší a nejchudší za dlouhá léta

Razantní propad životní úrovně a stále vysoká inflace jsou hlavními příčinami nepříliš veselé reality letošních vánočních svátků. Češi za ně zaplatí nejvíc v historii, ale zároveň nakoupí nejméně zboží za nejméně dekádu.

Přečíst článek

Reklama

Související

První slovenský mrakodrap - Eurovea Tower v Bratislavě před dokončením.

Podtrženo a sečteno. Česká ekonomika je 30 let po rozpadu výkonnější než ta slovenská

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme