Pokud bude Rusko i nadále blokovat příměří, zvýší na něj Evropa ve spolupráci se Spojenými státy tlak. Dnes to na síti X uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron, který přicestoval do Kyjeva, kde se bude konat setkání schůzka vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných. Podle Macrona se bude v Kyjevě také jednat o tom, jak Ukrajině zaručit v budoucnosti bezpečnost.
V pražských Kyjích má vzniknout nová výstavba, která poskytne domov pro až 13 tisíc obyvatel. Studie, kterou schválila Rada hl. m. Prahy, počítá i s výstavbou školek a školy. V lokalitě má také vzniknout až čtyři tisíce nových pracovních míst.
Administrativa nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa se soustředí na ukončení války na Ukrajině spíše než na pomoc Kyjevu s obnovením dřívějších hranic. Podle BBC to v rozhovoru řekl Bryan Lanza, kterého zpravodajská společnost označuje za vysoce postaveného Trumpova poradce. Také uvedl, že nová vláda bude od Kyjeva chtít „realistickou mírovou vizi“.
Kyjev by měl vystřízlivět a uvědomit si nesmyslnost politiky, kterou prosazuje, i příčiny, které vedly k nynějšímu konfliktu. Novinářům to podle agentury Reuters řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci na takzvaný plán vítězství, který ve středu představil ukrajinský prezident. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj svým plánem tlačí Severoatlantickou alianci k přímému konfliktu s Ruskem, prohlásila mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová.
Moskva v noci ze soboty na neděli podnikla několik vln úderů na Kyjev a další města. Ruské letecké útoky na Ukrajinu udržovaly východní polovinu země v leteckém poplachu více než pět hodin. V neděli brzy ráno to podle agentury Reuters uvedla ukrajinská armáda.
Ukrajina se útokem na ruskou Kurskou oblast pokusila zlepšit své vyjednávací pozice, zpomalit ruský postup na jiných úsecích fronty, zastrašit ruskou společnost a destabilizovat pohraniční oblasti. Prohlásil to ruský prezident Vladimir Putin na poradě s účastí gubernátorů pohraničních regionů. Za hlavní úkol Putin označil vyhnat nepřítele z ruského území.
Ukrajinské tajné služby připravovaly atentát na ruského prezidenta Vladimira Putina a ministra obrany Andreje Belousova.
Tak to je gól. Vlastní? Zdá se, že Maďarům a Slovákům ve skutečnosti vypnula ropné kohoutky Moskva, a ne Kyjev. Premiéři Viktor Orbán s Robertem Ficem by si tak měli stěžovat nikoli v Kyjevě či v Bruselu, ale u ruského prezidenta Vladimira Putina v Kremlu.
V Rusku žijí protiváleční Rusové, někteří dávají odpor najevo, ale lze těžko čekat, že všichni vyjdou protestovat. Ne všichni jsou hrdinové. V rozhovoru s magazínem Time to řekla Julija Navalná, vdova po ruském opozičním předákovi Alexeji Navalném. V prvním interview od smrti svého manžela uvedla, že řada Rusů je podle ní připravena dát různými způsoby najevo nesouhlas s ruskou válkou proti Ukrajině a takto smýšlející Rusy je třeba podporovat. Ukrajinská vláda dělá podle ní chybu tím, že tuto skupinu ignoruje. Kyjev zatím na její slova nereagoval.
Prezidenti a premiéři Evropské unie dnes v Bruselu jednomyslně schválili balík dlouhodobé finanční pomoci Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu korun). Před zahájením jejich mimořádného summitu přitom nebylo jasné, zda se podaří přesvědčit Maďarsko, které tuto podporu na prosincové vrcholné schůzce EU zablokovalo. Informace o tom, že celá sedmadvacítka nakonec dosáhla shody, však přišla bezprostředně po oficiálním zahájení dnešního jednání. Rozhodnutí uvítali ukrajinští představitelé i český premiér Petr Fiala.
Maďarsko je otevřeno tomu, aby Evropská unie na plánovanou pomoc Ukrajině ve výši 50 miliard eur, v přepočtu 1,2 bilionu korun, použila peníze ze svého rozpočtu. Na sociální síti X to napsal Balázs Orbán, poradce maďarského premiéra Viktora Orbána. Maďarsko chce ale podle něho mít možnost své rozhodnutí později změnit. Vysoce postavený unijní činitel popřel zprávy deníku Financial Times, podle kterého se v Bruselu debatuje o finančním nátlaku na Maďarsko s cílem přinutit ho k souhlasu s balíkem pomoci pro Kyjev.
