Německý kancléř Friedrich Merz si dnes v poledne bude telefonovat s představiteli spojeneckých zemí včetně Ukrajiny kvůli americkému plánu na ukončení války na Ukrajině. S dovoláním na své zdroje z německé vlády o tom informovala agentura Bloomberg. Podle německého deníku Bild bude Merz po telefonu hovořit také s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zahraniční agentury zveřejnily 28 bodů amerického návrhu na ukončení války na Ukrajině. Podle médií se na jeho vypracování podíleli zmocněnec amerického prezidenta Trumpa pro Ukrajinu Steve Witkoff a ruský vyslanec Kirill Dmitrijev.
Návrh počítá mimo jiné s uznáním ukrajinského poloostrova Krymu a východoukrajinských oblastí Doněcké a Luhanské za ruské, stejně jako těch částí Chersonské a Záporožské oblasti, které nyní Rusko okupuje. Plán by v případě schválení navíc zabránil nejen vstupu Ukrajiny do NATO, ale i rozšiřování Severoatlantické aliance v budoucnu o další země.
Aktualizováno
Ukrajina posílí letectvo. Od Francie chce koupit až sto stíhaček Rafale
Ukrajina chce koupit od Francie až 100 bojových letounů Rafale. Uvedl to Elysejský palác po podepsání dohody ze strany ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, napsala agentura AFP. Nákup novinářům potvrdil i ukrajinský prezident Zelenskyj.
Podle Bloombergu bude Merz telefonovat mimo jiné s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a řadou evropských lídrů včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona či britského premiéra Keira Starmera. Bild napsal, že se chystá také telefonát s Trumpem. V jakém pořadí a formátu se rozhovory uskuteční, zatím není jasné.
Merz se měl dnes dopoledne v plánu návštěvu jedné z berlínských škol, kde měl předčítat dětem. Program ale kvůli vývoji kolem amerického plánu zrušil.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul uvedl, že americký návrh podle něj není hotovým plánem, ale spíše příspěvkem ke snaze dostat Rusko a Ukrajinu k jednacímu stolu. Merz se k návrhu zatím veřejně nevyjádřil.
Související
Němci zvažují, že Ukrajincům koupí systémy protivzdušné obrany Patriot
Orbán opakovaně hovořil o nutnosti „amerického finančního štítu,“ který by ochránil Maďarsko – jehož státní dluh je podpořen investičním ratingem – v případě spekulativního útoku. Dokonce připodobňoval situaci k Argentině, která si zajistila záchrannou síť od amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Ačkoli to celé může být Orbánova politická hra, trhy to neberou na lehkou váhu. Nevědí ale, co se děje. Malin Rosengrenová, manažerka fondu ze společnosti RBC BlueBay se sídlem v Londýně, pro Bloomberg uvedla, že pro ekonomiku o objemu 220 miliard dolarů není potřeba žádný okamžitý záchranný balíček. „Otázka pro mě zní, co má Orbán na mysli, že ho to inspiruje k uzavření takové dohody? Žádný z potenciálních scénářů není jasný. Maďarsko není Argentina,“ uvedla.
Řeči o americké záloze znervózňují investory, kteří sklízejí plody historické rally maďarských aktiv, částečně tažené sázkami na to, že Orbán volby prohraje. Investoři očekávají, že vítězství opozice by pomohlo Maďarsku získat přístup k dalším finančním prostředkům z Evropské unie, které jsou nyní zastavené, protože Maďarsko ignoruje různé výtky Bruselu.
Politika je nicméně nejpravděpodobnější vysvětlení. Americké peníze pomohly straně argentinského prezidenta Javiera Mileie vyhrát nedávné volby, ač v průzkumech jeho popularita kvůli různým drastickým opatřením a slabým výsledkům propadala. Pro voliče se tak americké peníze staly jedinou hmatatelnou jistotou, což Mileiovi pomohlo.
Argentinský zázrak, nebo ekonomická pohroma? Před Javierem Mileiem se kupí jedna krize za druhou
Na státní aparát a rozpočet vytáhl s motorovou pilou. Argentinský prezident Javier Milei se stal vzorem mnoha evropských lídrů. Najednou je však ticho po pěšině. „Shodou okolností“ v době kdy se jeho radikální strategie začíná zadrhávat. Ukazuje se, že k prosperitě se nedá jednoduše „proškrtat“?
Maďarsko na tom ekonomicky ale zdaleka není zdaleka tak zle, jako hyperinflací roky sužovaná Argentina.
Forint v roce 2025 posílil o 20 procent vůči dolaru a 8 procent vůči euru, což je nejvíce mezi rozvíjejícími se trhy kromě ruského rublu, a směřuje ke svým největším ročním ziskům od let 2002 a 2012. Budapešťský akciový index BUX vzrostl letos v dolarovém vyjádření o 62 procent.
Orbán uvedl, že v případě útoku na forint nebo „spekulativního útoku“ by existovalo několik typů pomoci, které by maďarská a americká vláda a centrální banky mohly „aktivovat“. Neupřesnil je. Uvedl, že by se detaily musely ještě dopracovat, zatímco americká administrativa žádnou dohodu nepotvrdila ani nepopřela.
Maďarsko následuje Mexiko či Argentinu. Dojednal Orbán měnovou unii s USA?
Maďarský premiér Viktor Orbán se při návratu z USA pochlubil i dalším, dosud nezmiňovaným úspěchem. Vedle podle svých slov trvalé výjimky z amerických sankcí na dovoz ruských energetických surovin prý Maďarsko může počítat také s dolarovou ochranou ze strany USA. „Včera jsem s americkým prezidentem dojednal ustavení finančního štítu,“ přiblížil agentuře Bloomberg Orbán další z výsledků svého jednání s Donaldem Trumpem.
V rozhovoru pro ATV 11. listopadu Orbán řekl, že Maďarsko by pro svou stabilitu potřebovalo 10 až 20 miliard dolarů, ve srovnání s 20miliardovou americkou zálohou pro Argentinu.
Vládní strana Maďarska zaostává v některých průzkumech před volbami o dvouciferné hodnoty, přičemž nové opoziční hnutí vedené Péterem Magyarem těží ze stagnující ekonomiky a krize životních nákladů.
Řeči o americké pomoci mohou být součástí Orbánova krizového narativu, který má čelit proevropské opozici, uvedl Barry van der Laan, senior měnový stratég ve společnosti Monex Europe. „Prohlašovaný 'americký finanční štít' funguje jako politický nástroj, nikoli ekonomická nutnost,“ řekl van der Laan. „Zatímco Maďarsko zůstává fundamentálně solventní se stabilizovaným běžným účtem, rozšiřující se fiskální deficit z předvolebních útrat je skutečnou třecí plochou.“
Trh s dluhopisy již začal reagovat, protože Orbán uvolnil rozpočtové cíle kvůli předvolebním výdajům. Výnos maďarského 10letého domácího dluhopisu vyskočil tento měsíc o 30 bazických bodů na 7,1 procenta, čímž překonal Rumunsko a stal se nejvyšším v EU s 27 členskými státy.
Nicméně Maďarsko nemělo žádný problém s financováním z trhu a jeho fiskální deficit pro rok 2026, který Orbán odhaduje na pět procent hrubého domácího produktu, je menší než očekávané schodky v Rumunsku a Polsku.
Tříleté období téměř nulového hospodářského růstu Maďarska je však problémem, a S&P Global Ratings srazila výhled ratingu země BBB na negativní — což je již nejnižší ne-spekulativní stupeň.
Orbán popsal potenciální záchrannou síť z USA jako způsob, jak snížit závislost na EU, která uvádí obavy z korupce a právního státu jako důvod k zadržování miliard eur ve financování určeném pro Maďarsko. Také opakovaně vykresluje mezinárodní bankéře jako strašáky, zatímco sám sebe líčí jako garanta stability proti globálním rizikům, včetně války Ruska v sousední Ukrajině.
Maďarský premiér Viktor Orbán označil předpokládaného příštího českého premiéra Andreje Babiše za fantastického člověka a Čechy za nejracionálnější národ v Evropské unii. O Orbánově projevu v západomaďarském Györu informovala maďarská média. Orbán hovořil na akci označované jako „protiválečné shromáždění“, které je podle něj nutné kvůli hrozbě války v Evropě.
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
Související
Trump otevřel Orbánovi kohoutky. Maďarsko může dál kupovat ruskou ropu a plyn
Evropská unie má jednoduchý dvoubodový plán: oslabit Rusko a podporovat Ukrajinu. Řekla po jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. EU bude pracovat na dalších sankcích proti ruské stínové flotile, oznámila mimo jiné.
Další unijní protiruské sankce se podle Kallasové budou týkat samotných lodí z takzvané stínové flotily i subjektů, které umožňují jejich provozování. Blok se nyní podle ní zaměří na příslušné dohody se zeměmi, pod jejichž vlajkami lodě plují.
Lodě, které jsou součástí takzvané stínové flotily, Moskva používá k obcházení sankcí, které se týkají exportu ruské ropy. Unie je uvalila kvůli už téměř čtyřleté ruské agresi proti Ukrajině. Tato plavidla jsou však spojována také s úniky ropy a s poškozováním kritické podmořské infrastruktury, jako jsou například komunikační kabely. Rusko má podle odhadů k dispozici více než tisícovku takových plavidel plujících pod různými vlajkami.
Lipavský zkritizoval Trumpův mírový plán pro Ukrajinu
Český ministr zahraničí Jan Lipavský zkritizoval nový mírový plán pro Ukrajinu, který měl odsouhlasit americký prezident Donald Trump. Podle Lipavského jde opět o princip o Ukrajině bez Ukrajiny, s čímž česká diplomacie nesouhlasí.
Jednání unijních ministrů zahraničí se konalo v době, kdy Spojené státy dávají ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému najevo, že by měl přijmout nový americký plán pro Ukrajinu. Ten ale podle dostupných informací obsahuje mimo jiné odevzdání některých ukrajinských území Rusku, které proti sousední zemi v únoru 2022 rozpoutalo plnohodnotnou válku. Kromě toho plán údajně počítá s výraznou redukcí ukrajinské armády či s omezením zbraňových systémů.
Kallasová už ráno před jednáním ministrů zahraničí zdůraznila, že aby plán pro Ukrajinu uspěl, musí ho podpořit Ukrajina i Evropa.
Unijní ministři zahraničí dnes v Bruselu mimo jiné schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Související
Německý tisk: Schůzka s Trumpem byla úspěšná, Evropa uklidnila bláznivého krále
