Čtyřiašedesátiletý muž v pondělí na předvolebním mítinku ANO v Dobré na Frýdecko-Místecku udeřil šéfa opozičního hnutí Andreje Babiše francouzskou holí do hlavy. Jméno obce je příznačné. Přestože násilí na politicích odsuzujeme, Babišovi se dostalo rukou bezejmenného občana požehnání. Mohl se v péči lékařů, nic se mu samozřejmě nestalo, na chvíli zamyslet. Agresor prý jednal ve zkratu, vadí mu prý lži politiků. Třeba to byla požehnaná rána budoucímu premiérovi.
Stačilo! a SPD porušují zákon, když jakožto faktické koalice neoznačily kandidátní listinu jako koaliční, což ve volbách nastavuje nerovné podmínky. Rozhodl tak soud v Českých Budějovicích i v Brně. Soudy však odmítly zrušení kandidátek těchto stran, koalic, nechtěly narušit volby. Takže tady máme dvě politické strany, koalice, které porušují pravidla, ale nebudou potrestány. Máme tady tak trochu podivné volby. Ale i tak trochu příliš pružnou legislativu. Ne střední, východní Evropa.
A potom jsou tu Motoristé. Turek, pohybující se na hraně. Podle srpnového průzkumu STEM by se Motoristé do sněmovny nedostali. Jejich preference byly 4,7 procenta. Podle aktuálního modelu Ipsosu už mají 5,6 procenta. Ačkoliv influencer Filip Turek během té doby nic zásadního ani nepronesl, ani nepřekonal žádný rychlostní rekord. Motoristé chodí kolem pěti procent a říkají si o sázku, jestli ano nebo ne. Petru Fialovi by se pekelně hodilo, aby ano.
PROFIL: Babiš, miliardář, kterému už byl Agrofert malý
Když byl Andrej Babiš v letech 2014 až 2017 ministrem financí v Sobotkově vládě, na jeho poradách bývalo takové ticho, že by byl slyšet i pád špendlíku. Babišův občasný řev byl ovšem slyšet až za dveře. Řídit stát jako firmu, to je Babišův narativ. Newstream přináší sérii profilů lídrů stran kandidujících v říjnových volbách. První je favorit voleb, Andrej Babiš. Následovat ho bude již zítra Petr Fiala a další šéfové stran zase příští víkend.
Program ANO pro říjnové sněmovní volby je podle premiéra a šéfa koalice Spolu Petra Fialy (ODS) nezodpovědným populistickým koktejlem, jímž si nejsilnější opoziční hnutí chce koupit voliče za peníze, které nemá. Na síti X Fiala znovu kritizoval sliby ANO v otázce důchodové reformy, boje proti šedé ekonomice, energií či postoje vůči Ukrajině. Lídři ANO, kteří program nazvaný „Pro váš lepší život“ představili tento čtvrtek, kritiku odmítli, podle šéfa hnutí Andreje Babiše premiér jen v panice opakovaně lže a straší občany.
Andrej Babiš vede předvolební kampaň vlastně celé čtyři roky, po které je v opozici. Od začátku letošního roku objíždí vesnice ve svém volebním kraji. I jinde. Nakonec dostal holí po zádech. Nyní představil oficiální volební program.
Ani ho představovat nemusel. Všichni vědí, co Babiš chce, co dělal v minulosti, jak v té dávné, kdy donášel komunistům a o které se nechce bavit, tak i o té, když byl ministrem financí v Sobotkově vládě nebo premiérem v době covidu se socialistou Hamáčkem v zádech, který nám slavnostně přivezl roušky z Číny.
Babiš je notoricky známý, a všichni voliči si o něm už obrázek udělali. Výsledkem bude patrně něco kolem 32 procent podpory národa a očekávané vítězství ve volbách, jak predikují všechny předvolební průzkumy.
Je vlastně zázrak, že se Babiš s nějakým programem vůbec obtěžuje. Patrně vyčetl v nějaké brožurce, že strana, v jeho podání hnutí, má mít nějaký program. A hlavně, když představujete program, je to velká sláva, zabírá vás v přímém přenosu televize. Takže proč nepředstavit program, když vám média díky tomu udělají zadarmo propagaci.
Takže co nám Babiš slibuje na příští roky, až vyhraje volby? Samozřejmě lepší život. Jak toho dosáhne? Takže pár detailů z rozsáhlého programu, který chudák pracovitý Karel Havlíček musel zesumírovat do mnoha stránek a nechat vyvěsit na web. ANO například vyčítá současné vládě, že nezastropovala ceny energií. To je lákavé téma, ceny energií jsou skutečně bolavou nohou mnoha domácností. Tady budou volební procenta.
Dalibor Martínek: Ostrá fáze kampaně začala. Babiš dostal do hlavy berlí
Ono to zase takové drama nebude. Není to jako ve Spojených státech, když šílený střelec zranil v předvolební kampani Donalda Trumpa, a kdyby mířil o deset centimetrů vedle, tak by Trumpa zastřelil. Babiš jen dostal na mítinku při své kontaktní kampani berlí. To byl asi trochu větší kontakt, než doufal. Podle některých verzí do hlavy, podle jiných do zad. Pokud do hlavy, třeba se Babišovi rozsvítí.
Co dál Babiš nabízí. Důchodci mají podle něj o tisíc korun méně měsíčně, než by si zasloužili. Takže tady máme jednak jasnou nabídku pro 2,4 milionu voličů, vyšší důchody, a na druhé straně další růst schodku rozpočtu. Schodek ovšem nikoho nezajímá, ať je, jaký je. Zvláště před volbami nás zajímají ty důchody.
Další bod. Učitelům vláda slíbila 130 procent průměrné mzdy, nyní mají jen 109 procent. To je předvolební nabídka 160ti tisícům učitelům. Jak to bude po volbách, vem čert.
Recept známý z komunismu
Bydlení je podle Babiše málo dostupné i pro střední třídu. To je pravda. Faktem je, že s nekonečnou délkou stavebního řízení nedokázala současná vláda pohnout. A digitalizaci řízení posel digitalizace Ivan Bartoš zcela zpackal. Nicméně, co se skrývá za laciným heslem dostupné bydlení? Babiš chce bezúročné půjčky pro mladé na bydlení. To je recept známý z komunismu, s tím má Babiš zkušenost. Ale půjčte si, třeba i bezúročně, na garsonku v Praze, která stojí šest milionů. Nic to neřeší.
Babiš dále chce zrušit poplatky za rozhlas a televizi, převést placení těchto institucí na stát. To dává logiku. I v době takzvané veřejnoprávnosti se ve vedení televize netrhnou telefony ze sekretariátů politických stran. A management jejich požadavkům často vychází vstříc. S převodem na stát by se extra nic nezměnilo.
Šéf ANO má ještě další krásné heslo: Nenecháme vás zchudnout. Opět, je nejasné, jak toho dosáhne. Má to být nějaký návrat k socialismu? Ve smyslu, budeme regulovat ceny, regulovat všechno, a podporovat byznys? Skutečně to vypadá na jakýsi návrat retrosocialismu. Maďarsko osmdesátých let. Něco zregulujeme, vykoupíme akcie ČEZ, ale podnikatelé ať podnikají. Samozřejmě pod dozorem navráceného dozoru EET.
Dalibor Martínek: Vláda si na poslední chvíli vzpomněla, že má šetřit
Říct, že chystaný rozpočet má Achillovu patu, by bylo nepřesné. Rozpočet se schodkem 286 miliard jich má tunu. Zdá se, že klíčovou patou je vláda sama. Nyní, pár týdnů před volbami, vede debatu s odbory o platech téměř sedmi set tisíc lidí placených z veřejných peněz. A ti všichni by chtěli přidat.
Budoucí ministryně financí Alena Schillerová v prezentaci slavnostně ohlásila snížení firemní daně z 21 na 19 procent. A konec zvyšování odvodů živnostníkům. Hezké záměry. A ještě dál, 12 procent DPH v gastronomii. Dobrovolné spropitné bez daní. „Lidem v gastru vrátíme vše, co jim bylo vzato nesmyslným úsporným balíčkem vlády,“ prohlásila Schillerová. OK, pokrytá další voličská skupina.
ANO prý „nekompromisně“ zatočí s šedou ekonomkou, bude EET 2.0. Stát podle Babiše přišel o 35 miliard korun ročně kvůli šedé ekonomice. Co s tím? Posílí pravomoci celní správy. Další regulace, další výdaje. Babiš chce také zrušit ministra pro evropské záležitosti a ministra pro vědu a výzkum. Byli údajně zbyteční. „Zachováme korunu, euro přijímat nebudeme.“
Babiš shrnul svůj program do pěti bodů. Levné energie pro všechny. Boj proti rakovině. Zrychlení stavebního řízení. Což jistě znamená návrat původního návrhu bývalé ministryně Dostálové na snížení počtu stavebních úřadů. ANO zruší Jurečkovu důchodovou „reformu“, zastropuje důchodový věk na 65 let, vrátí školkovné. Každá voličská skupina prostě něco dostane.
Voliče Okamury chce Babiš přetáhnout přísným azylovým zákonem. A také dá víc peněz policajtům, hasičům a celníkům. Skutečně to vypadá jako utahování opratí. V duchu, svoboda byla sice fajn, ale nastává čas na pořádek. Babiš zatím nemluví o příklonu k Východu, jak mu podsouvají členové vládní koalice. Nicméně jeho kroky skutečně připomínají oživování socialistické minulosti. V které Babiš, ale i mnoho jeho voličů, vyrůstal.
Související
David Ondráčka: Comeback Vojtěcha, Metnara či Faltýnka. Koho si nakonec Babiš přivede do vlády?
Model francouzské 5. republiky se zdá vyčerpán, nikdo v něm není schopen reálně vládnout. Parlament je zablokovaný a není šance na dohodu, společnost je politikou znechucená a protestuje, a dluhy rostou.
V pondělí patrně padne další francouzská vláda, premiér François Bayrou balancuje na hraně politického přežití, jeho menšinová vláda pravděpodobně nepřežije hlasování o důvěře.
Prezident Macron se ocitl v pasti, kterou si do značné míry sám upletl tím, že loni rozpustil parlament a doufal, že jeho frakce získá většinu a lidi odmítnou Le Pen. To se nestalo, navíc silně posílila levice, nikdo většinu nemá a od té doby je situace téměř neřešitelná. Macron teď může Bayroua obětovat (což asi udělá velmi) a zkusit jmenovat dalšího premiéra. Ale ten bude už pátý za dva roky, ale problém to nijak nevyřeší. Parlament je tak zablokovaný, že kompromis je sprosté slovo. A nálada ve společnosti je vůči škrtům a úsporám silně nevraživá, odmítaví. Macron sice může znovu rozpustit parlament (po roce to může znovu udělat), ale minulý risk mu nevyšel a parlament se stal ještě více rozložený. A teď by to bylo ještě horší.
I možná rezignace Macrona se sice zmiňuje jako varianta, ale je to nereálné. Ten si užívá své druhé a poslední prezidentské období, soustředí se na zahraniční a evropskou politiku, a nechává domácí problémy „vyžrat“ dočasné premiéry. Je otázka, jak ten již nefunkční model 5. republiky změnit.
Rozpočet a dluhy
Vláda, kterou premiér François Bayrou vede sotva devět měsíců, se hroutí pod tíhou vlastního rozpočtu a veřejných financí. Snaží ještě na poslední chvíli hledat shodu napříč politickým spektrem, ale opozice, od krajní pravice až po krajní levici, je odhodlaná ho svrhnout. Nesouhlasí s jeho rozpočtovými škrty v objemu téměř 44 miliard eur a se změnami důchodů.
Bayrou naopak muví o fatálně neudržitelné rozpočtové situaci. Podstatou problému je hlavně obrovská zátěž francouzského penzijního systému. Země ročně vyplácí více než 400 miliard eur důchodcům a podíl obyvatel nad 60 let dále poroste. Bayrou sám, narozený v roce 1951, obviňuje svou generaci „boomerů“, že žene státní finance ke dnu, a především 19 milionů důchodců, kteří vysávají státní kasu. „Boomers“ si podle něj zvykli na štědrý systém, ale účet už nikdo nechce zaplatit, a břemeno dluhu ponesou mladí lidé. Jenže jakýkoli pokus o větší reformu důchodů v posledních letech politicky zničil jednoho premiéra za druhým. Francie je v pasti, Bayrou se to pokusil zlomit, jenže místo podpory sklidil v parlamentu jedno velké „non“.
Bloquons tout: když se národ rozhodne blokovat úplně všechno
Situace ve společnosti je dost vyhrocená a vře. Už 10. září proběhne velká stávka, která má zablokovat celou zemi. Stávají vlnu protestů organizuje hnutí „Bloquons tout“ (blokujeme vše), tažené hlavně radikálně levicovými odbory, ale vypadá to, že tentokrát paralyzují celou zemi kompletně. V takové situaci se zdá, že politická odvaha k bolestivým reformám bude možná ještě méně. Francie bude dál země vína, sýrů a permanentních protestů a vládních krizí.
Eurozóna
Francouzská krize tak přesahuje hranice země: stárnoucí populace a rozvrácené veřejné finance nejsou problémem jen Paříže, ale celého kontinentu. Francie je druhou největší ekonomikou EU a její finanční kolaps by mohl spustit dominový efekt podobný dluhové krizi před patnácti lety. V sázce proto není jen osud Bayrouovy vlády, ale i stabilita celé eurozóny. Francie se neřítí jen do politického chaosu, ale možná i do řeckého scénáře 2.0. A tentokrát by to s sebou mohlo stáhnout celou eurozónu.
Francie na prahu politického i ekonomického chaosu. Co čekat příští týden?
Francie se v pondělí velmi pravděpodobně rozloučí s dalším premiérem. François Bayrou čeká po návrhu nepopulárního konsolidačního balíčku na verdikt nepřátelsky naladěného parlamentu. Napjatě ho sledují i trhy, protože politická krize se může rychle přelít do finanční sféry. Jaké scénáře jsou na stole?
