Akcie zbrojařské společnosti Czechoslovak Group (CSG) se na burze Euronext v Amsterodamu propadly na historické minimum a prohloubily tak pokles z posledních dní. Zatímco ještě v pátek se jejich cena dostala pod upisovací hranici 25 eur, během dnešního obchodování klesla pod 23 eur.
Rok 2025 zatím patří evropským akciím. Zatímco americké akcie rostou ani ne o deset procent, burzy na starém kontinentu předvádějí růst o desítky procent. A překvapivým šampionem je v tomto ohledu pražská burza.
Pražská burza poprvé ve své historii zavřela nad hranicí 2200 bodů. Index PX posílil o 0,46 procenta na 2202,81 bodu a zhruba o deset bodů tak vylepšil své dosavadní maximum z 21. května letošního roku. K růstu mu pomohly především akcie Erste Bank, které přidaly více než tři procenta.
Největší růstový potenciál má v letošním druhém pololetí čínský akciový trh, řada možností je i v Evropě. Mezi hlavní rizika na trzích patří dopad celní války s USA, inflace, nekontrolovaný růst veřejného dluhu, geopolitická nestabilita a vysoká koncentrace amerického trhu v rukou malé skupiny technologických společností. Vyplývá to z analýzy společnosti XTB.
Souhrnné objemy obchodů na pražské burze za první pololetí 2025 meziročně vzrostly o 58 procent a přesáhly 110 miliard korun. Jsou tak nejvyšší od roku 2013, uvedl generální ředitel Burzy cenných papírů Praha Petr Koblic.
Na trhu Start pražské burzy se nejspíš už v polovině června objeví pro investory nový akciový titul. IPO ještě před letními prázdninami si takto naplánoval holding M2C, který hodlá zatím nabídnout ve veřejné úpisu 15 až 25 procent akcií, uvedl šéf společnosti Matěj Bárta, který současně zmínil i další plány holdingu.
Jak moc vlastně aktuální vlna paniky mezi investory děsí Donalda Trumpa? Podle jeho vlastních slov z nedělní noci si tuto reakci trhů (údajně) nedokázal představit. Přitom ekonomové po celém světě dopředu avizovali, že zavedení plošných cel povede jednak k obchodní válce, jednak ke snížení růstu a propadů trhů, a naopak k nárůstu inflace zejména v USA. O kolik vlastně trhy propadly? A jak hluboko mohou padat, aniž by to Trumpa znervóznělo? Prostor pro další propad ještě je, ačkoli se poměrně zmenšuje. Trhy totiž propadly opravdu razantně.
Situace na akciových trzích od začátku roku připomíná houpačku. Nadšení z nástupu Donalda Trumpa vystřídaly obavy nejprve z čínského start-upu DeepSeek, následně z dopadů Trumpovy ekonomické politiky. V důsledku toho americké akcie výrazně propadaly. Nyní se však situace uklidňuje a akcie se opět vydávají vzhůru. Důvod? Spousta lidí začala nakupovat populární akcie „se slevou“.
Pražská burza se poprvé ve své historii dostala přes hranici 2000 bodů. Index PX posílil o 0,54 procenta na 2003,21 bodu. Pomohly mu především akcie energetické společnosti ČEZ a Erste Bank. Aktivita na trhu byla vysoká, celkový objem obchodů byl téměř 1,1 miliardy korun.
Pražská burza znovu překonala dosavadní absolutní rekord. Index PX stoupl o 0,96 procenta na 1992,44 bodu, což je jeho dosud nejvyšší hodnota. Nahoru burze pomohly hlavně akcie Komerční banky a bankovní skupiny Erste, které také dosahovaly rekordních cen. Akcie Komerční banky jsou nyní nejdražší za téměř devět let a akcie Erste za skoro 18 let.
Čína v současnosti vede v závodě o dodávky 🤖 humanoidních robotů. Její start-upy už dodávají roboty do továren a obchodních center. Tyto firmy ale mají stále mnohem nižší tržní hodnotu než jejich konkurenti ze Spojených států, kteří se stále soustředí hlavně na vývoj, napsal server zpravodajské televize CNBC.
Japonská premiérka 👩 Sanae Takaičiová dnes zaslala dar do kontroverzní svatyně Jasukuni. Svatyně je věnována památce 2,5 milionu válečných obětí, převážně Japonců, kteří zahynuli v konfliktech od konce 19. století. Mezi nimi jsou však také osoby odsouzené mezinárodním tribunálem za válečné zločiny spáchané během druhé světové války a v předválečném období. Kritici proto svatyni označují za symbol japonského militarismu.
Poptávka firem i domácností po úvěrech v prvním čtvrtletí pokračovala v 📈 růstu. Banky předpokládají její zvýšení i ve druhém čtvrtletí, riziko ale představují možné dopady konfliktu na Blízkém východě. Vyplývá to z pravidelného čtvrtletního průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnila Česká národní banka.
Investiční skupina SPM podnikatelů Slavomíra Pavlíčka a Marka Španěla ✅ může koupit kožešnickou a oděvní společnost Kara Trutnov. Transakci povolil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který o tom informoval v tiskové zprávě. Podíl SPM kupuje od zakladatele Kary Zdeňka Rintha a investiční skupiny Natland.
Deficit veřejných financí Slovenska loni 📉 klesl v přepočtu na 4,45 procenta výkonu ekonomiky, o rok dříve schodek po zpřesnění dat činil 5,35 procenta hrubého domácího produktu. Dluh Slovenska naopak stoupl na 61,39 z předloňských 59,70 procenta HDP.
Premiér 👴 Andrej Babiš (ANO) poletí příští neděli do Ázerbájdžánu a následně navštíví Kazachstán a Uzbekistán, kde se setká s nejvyššími představiteli i se zástupci podnikatelů. Doprovázet ho bude ministr obchodu a průmyslu Karel Havlíček (ANO) a přes 50 podnikatelů, zejména z obranného a leteckého průmyslu, energetiky, dopravy a infrastruktury.
Americký viceprezident 👨 J. D. Vance dnes odletí do pákistánské metropole Islámábádu, aby s íránskou delegací vedl jednání o možném ukončení války. V noci na dnešek to s odvoláním na své zdroje napsal portál Axios. Válku, kterou Spojené státy a Izrael vedou proti Íránu, pozastavilo dvoutýdenní příměří, které vyprší v noci na čtvrtek středoevropského letního času.
Vláda japonské premiérky Sanae Takaičiové ✅ schválila změny usnadňující vývoz zbraní. Dnes o tom informovala agentura Kjódó. Agentura AP to označila za zásadní obrat v dosavadní poválečné pacifistické politice Japonska. Kritici naopak tvrdí, že postup vlády porušuje japonskou ústavu, kterou se tato asijská země zříká války.
Tim Cook po 15 letech opustí post generálního ředitele americké technologické společnosti Apple, od 1. září ho vystřídá 👨 John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. V tiskovém prohlášení to dnes oznámila společnost Apple s tím, že Cook se stane předsedou představenstva.
Srbsko by mohlo přijít o přístup k přibližně půldruhé miliardě eur (3️⃣6️⃣ miliard korun) z fondů Evropské unie, pokud Bělehrad nedokáže zastavit úpadek demokratických standardů v zemi, varovala dnes eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová. Informovala o tom agentura AP.