Evropské akcie se po měsících slabší výkonnosti vracejí do hledáčku investorů. Podle agentury Bloomberg jim pomáhá naděje na uklidnění situace na Blízkém východě, pokles cen ropy a přesun peněz z amerických technologických titulů do bank, automobilek a průmyslu.
Japonské akcie zahájily týden výrazným růstem, hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 tak poprvé překročil hranici 50.000 bodů. Za růstem jsou známky pokroku v obchodních rozhovorech mezi Spojenými státy a Čínou i vyhlídky na vyšší vládní výdaje v Japonsku. Čínské akcie díky nadějím na obchodní dohodu s USA zakončily obchodování na nejvyšších úrovních za více než deset let, uvedla agentura Reuters.
Rok 2025 zatím patří evropským akciím. Zatímco americké akcie rostou ani ne o deset procent, burzy na starém kontinentu předvádějí růst o desítky procent. A překvapivým šampionem je v tomto ohledu pražská burza.
Pražská burza poprvé ve své historii zavřela nad hranicí 2200 bodů. Index PX posílil o 0,46 procenta na 2202,81 bodu a zhruba o deset bodů tak vylepšil své dosavadní maximum z 21. května letošního roku. K růstu mu pomohly především akcie Erste Bank, které přidaly více než tři procenta.
Největší růstový potenciál má v letošním druhém pololetí čínský akciový trh, řada možností je i v Evropě. Mezi hlavní rizika na trzích patří dopad celní války s USA, inflace, nekontrolovaný růst veřejného dluhu, geopolitická nestabilita a vysoká koncentrace amerického trhu v rukou malé skupiny technologických společností. Vyplývá to z analýzy společnosti XTB.
Souhrnné objemy obchodů na pražské burze za první pololetí 2025 meziročně vzrostly o 58 procent a přesáhly 110 miliard korun. Jsou tak nejvyšší od roku 2013, uvedl generální ředitel Burzy cenných papírů Praha Petr Koblic.
Na trhu Start pražské burzy se nejspíš už v polovině června objeví pro investory nový akciový titul. IPO ještě před letními prázdninami si takto naplánoval holding M2C, který hodlá zatím nabídnout ve veřejné úpisu 15 až 25 procent akcií, uvedl šéf společnosti Matěj Bárta, který současně zmínil i další plány holdingu.
Jak moc vlastně aktuální vlna paniky mezi investory děsí Donalda Trumpa? Podle jeho vlastních slov z nedělní noci si tuto reakci trhů (údajně) nedokázal představit. Přitom ekonomové po celém světě dopředu avizovali, že zavedení plošných cel povede jednak k obchodní válce, jednak ke snížení růstu a propadů trhů, a naopak k nárůstu inflace zejména v USA. O kolik vlastně trhy propadly? A jak hluboko mohou padat, aniž by to Trumpa znervóznělo? Prostor pro další propad ještě je, ačkoli se poměrně zmenšuje. Trhy totiž propadly opravdu razantně.
Situace na akciových trzích od začátku roku připomíná houpačku. Nadšení z nástupu Donalda Trumpa vystřídaly obavy nejprve z čínského start-upu DeepSeek, následně z dopadů Trumpovy ekonomické politiky. V důsledku toho americké akcie výrazně propadaly. Nyní se však situace uklidňuje a akcie se opět vydávají vzhůru. Důvod? Spousta lidí začala nakupovat populární akcie „se slevou“.
Pražská burza se poprvé ve své historii dostala přes hranici 2000 bodů. Index PX posílil o 0,54 procenta na 2003,21 bodu. Pomohly mu především akcie energetické společnosti ČEZ a Erste Bank. Aktivita na trhu byla vysoká, celkový objem obchodů byl téměř 1,1 miliardy korun.
Francouzsko-nizozemské aerolinky ✈ Air France-KLM i konkurenční německá firma Lufthansa předložily závazné nabídky na převzetí menšinového podílu v portugalské státní letecké společnosti TAP. Oznámila to portugalská státní holdingová společnost Parpública. Podle agentury Reuters tak začíná konečná bitva o jednu z posledních nezávislých leteckých společností v Evropě.
Číst více
Pokles hladiny Rýna vinou extrémního sucha může vést k nedostatku pohonných hmot ⛽ v Německu a přimět Švýcarsko čerpat strategické zásoby ropy. Ohrožena je další kriticky důležitá vodní cesta, píše agentura Bloomberg. Připomíná, že by to byla už čtvrtá přepravní oblast, která je prakticky vyřazena z provozu po Hormuzském průlivu, přístavech v Černém moři a úžině Báb al-Mandab v Rudém moři.
Číst více
Ceny ropy 🛢 dnes obnovily růst, přidávají kolem osmi procent. Trh reaguje především na vyostření situace na Blízkém východě po úderech armád Spojených států a Saúdské Arábie v Iráku a po odraženém íránském raketovém útoku na americké síly. Brent přidává 7,9 procenta na 90,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 7,5 procenta a prodává se kolem 85,20 dolaru za barel.
Pražská burza dnes posílila 💪. Index PX stoupl o 0,41 procenta na 2683,62 bodu. K růstu burze pomohlo především zdražení akcií bankovní skupiny Erste a energetické firmy ČEZ.
Ředitel státní agentury CzechTourism František Reismüller rezignoval, ve funkci skončí ke konci srpna. Rozhodl se tak mimo jiné kvůli přesvědčení, že cestovní ruch je v České republice nedoceněný.
Číst více
Těžební společnost Anglo American jedná o prodeji svého většinového podílu v producentovi diamantů 💎 De Beers, a to zhruba za jednu miliardu dolarů (21,3 miliardy korun). To je jen zlomek hodnoty, kterou měl podnik v minulosti. S odvoláním na informované zdroje to uvedla agentura Bloomberg.
Číst více
Staronovým členem Rady České televize bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák, který v radě působil do letošního března. Senát ho dnes vybral už v prvním kole tajných voleb. Dal mu přednost před dalšími čtyřmi kandidáty, k nimž patřil například bývalý ministr kultury Daniel Herman.
Rodičovský příspěvek vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Zvýšení předpokládá vládní novela o státní sociální podpoře, kterou dnes schválil Senát hlasy 64 ze 76 přítomných členů. V doprovodném usnesení vyzvala horní komora kabinet k tomu, aby připravil zavedení automatické valorizace rodičovské.
Podpora na bydlení v superdávce bude vycházet od letošního října z nákladů domácností v jednotlivých okresech, nebude se stanovovat podle velikosti bydliště. Mezi zranitelné skupiny budou nově patřit samoživitelé a samoživitelky s dětmi do 15 let věku místo do sedmi let. Změny v dávce státní sociální pomoci obsahuje novela o růstu rodičovského příspěvku, kterou dnes schválil Senát. Předlohu dostane k podpisu prezident Petr Pavel.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.