Evropské akcie se po měsících slabší výkonnosti vracejí do hledáčku investorů. Podle agentury Bloomberg jim pomáhá naděje na uklidnění situace na Blízkém východě, pokles cen ropy a přesun peněz z amerických technologických titulů do bank, automobilek a průmyslu.
Japonské akcie zahájily týden výrazným růstem, hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 tak poprvé překročil hranici 50.000 bodů. Za růstem jsou známky pokroku v obchodních rozhovorech mezi Spojenými státy a Čínou i vyhlídky na vyšší vládní výdaje v Japonsku. Čínské akcie díky nadějím na obchodní dohodu s USA zakončily obchodování na nejvyšších úrovních za více než deset let, uvedla agentura Reuters.
Rok 2025 zatím patří evropským akciím. Zatímco americké akcie rostou ani ne o deset procent, burzy na starém kontinentu předvádějí růst o desítky procent. A překvapivým šampionem je v tomto ohledu pražská burza.
Pražská burza poprvé ve své historii zavřela nad hranicí 2200 bodů. Index PX posílil o 0,46 procenta na 2202,81 bodu a zhruba o deset bodů tak vylepšil své dosavadní maximum z 21. května letošního roku. K růstu mu pomohly především akcie Erste Bank, které přidaly více než tři procenta.
Největší růstový potenciál má v letošním druhém pololetí čínský akciový trh, řada možností je i v Evropě. Mezi hlavní rizika na trzích patří dopad celní války s USA, inflace, nekontrolovaný růst veřejného dluhu, geopolitická nestabilita a vysoká koncentrace amerického trhu v rukou malé skupiny technologických společností. Vyplývá to z analýzy společnosti XTB.
Souhrnné objemy obchodů na pražské burze za první pololetí 2025 meziročně vzrostly o 58 procent a přesáhly 110 miliard korun. Jsou tak nejvyšší od roku 2013, uvedl generální ředitel Burzy cenných papírů Praha Petr Koblic.
Na trhu Start pražské burzy se nejspíš už v polovině června objeví pro investory nový akciový titul. IPO ještě před letními prázdninami si takto naplánoval holding M2C, který hodlá zatím nabídnout ve veřejné úpisu 15 až 25 procent akcií, uvedl šéf společnosti Matěj Bárta, který současně zmínil i další plány holdingu.
Jak moc vlastně aktuální vlna paniky mezi investory děsí Donalda Trumpa? Podle jeho vlastních slov z nedělní noci si tuto reakci trhů (údajně) nedokázal představit. Přitom ekonomové po celém světě dopředu avizovali, že zavedení plošných cel povede jednak k obchodní válce, jednak ke snížení růstu a propadů trhů, a naopak k nárůstu inflace zejména v USA. O kolik vlastně trhy propadly? A jak hluboko mohou padat, aniž by to Trumpa znervóznělo? Prostor pro další propad ještě je, ačkoli se poměrně zmenšuje. Trhy totiž propadly opravdu razantně.
Situace na akciových trzích od začátku roku připomíná houpačku. Nadšení z nástupu Donalda Trumpa vystřídaly obavy nejprve z čínského start-upu DeepSeek, následně z dopadů Trumpovy ekonomické politiky. V důsledku toho americké akcie výrazně propadaly. Nyní se však situace uklidňuje a akcie se opět vydávají vzhůru. Důvod? Spousta lidí začala nakupovat populární akcie „se slevou“.
Pražská burza se poprvé ve své historii dostala přes hranici 2000 bodů. Index PX posílil o 0,54 procenta na 2003,21 bodu. Pomohly mu především akcie energetické společnosti ČEZ a Erste Bank. Aktivita na trhu byla vysoká, celkový objem obchodů byl téměř 1,1 miliardy korun.
Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do 📜 zprávy o extremismu za rok 2022. Dnes o tom rozhodl Obvodní soud pro Prahu 7. Omluvu hnutí ale nepřiznal. Dnešní rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k Městskému soudu v Praze.
Usnadnit výměnu státních úředníků a pravidla jejich zaměstnávání přiblížit zákoníku práce má zákon, který dnes Sněmovna 👍 schválila hlasy vládních poslanců. Koalice ANO, SPD a Motoristů chce touto normou nahradit od letošního listopadu zákon o státní službě.
Žalobce Nejvyššího státního zastupitelství ❌ zamítl stížnosti exministra spravedlnosti Pavla Blažka (dříve ODS), jeho někdejšího náměstka Radomíra Daňhela a advokáta Kárima Titze proti usnesení o zahájení trestního stíhání v tzv. bitcoinové kauze. Podle něj jsou stížnosti nedůvodné, informoval první náměstek nejvyšší státní zástupkyně Zdeněk Kasal.
Moskvou dosazený šéf anektovaného poloostrova Krym Sergej Aksjonov oznámil vyhlášení ⚠️ nouzového režimu, který má podle něj pomoci řešit otázky ekonomického charakteru. Konkrétní důvody nesdělil, stanice BBC na svém ruskojazyčném webu připomněla, že Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu.
Letošní komunální volby se uskuteční podle očekávání 9. a 10. října společně s prvním kolem senátních voleb. Předpokládané druhé kolo senátních voleb tak bude 16. a 17. října. Termín voleb stanovil prezident 👨 Petr Pavel, oznámil na webu odbor komunikace prezidentské kanceláře.
Šéf automobilového koncernu Volkswagen Oliver Blume chce výrazně zesílit propouštění a v příštích letech celosvětově ❌ zrušit až 100 tisíc pracovních míst. Píše o tom web listu Manager Magazin, na který se odvolává agentura Reuters. Blume plánuje také snižování investic a kompletní přestavbu koncernu.
Dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky v zemích Evropské unie by měla být prodloužena o další rok do 4. března 2028, nicméně s omezeními pro 👨 muže, na které se vztahuje branná povinnost. Návrh Evropské komise dnes představil komisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner.
Realitní fond ze skupiny Amundi, s nímž investují klienti Komerční banky, koupil 🏢 kancelářskou budovu Riverview na pražském Smíchově od americké společnosti Invesco Real Estate. Amundi to oznámila na webu. Hodnotu transakce nezveřejnila, podle dnešních Hospodářských novin je ale zřejmé, že byla v řádu stovek milionů korun.
Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 3️⃣0️⃣ milionů liber (845 milionů korun).
Počet potvrzených případů eboly v Kongu 📈 vzrostl na 1155, uvedly ve čtvrtek tamní úřady s tím, že 304 lidí na nemoc zemřelo. Napsala to agentura Reuters. Kongo vyhlásilo epidemii eboly před šesti týdny, nejspíše ale se zpožděním.