Evropské akcie se znovu dostávají do hledáčku velkých investorů. Podle agentury Bloomberg už nejde jen o sázku na levnější trh proti Wall Street, ale o širší obrat v ziscích firem, ekonomické náladě i toku peněz do fondů. Index Stoxx Europe 600 letos přidává 11 procent a část stratégů věří, že evropská rally může pokračovat i ve druhé polovině roku.
V půli letošního května hlavní ukazatel německých akcií, index DAX, vystoupal na svůj historický rekord. Přitom německá ekonomika prochází náročným obdobím a je dokonce označována za „nemocného muže Evropy“. Jak to jde dohromady?
Světové akciové indexy letos zpevňují, některé z nich v květnu vylepšily rekordní hodnoty. Nejsledovanější americký indikátor S&P 500 od začátku roku přidává přes 11 procent, stejně jako německý DAX či panevropský STOXX Europe 50. Americký index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, pak přidává více než 13 procent, vyplývá z burzovních statistik.
Evropské akcie díky vyhlídkám na konec zvyšování úrokových sazeb v eurozóně výrazně posílily. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 si připsal 1,52 procenta a uzavřel na 460,86 bodu. Zaznamenal tak nejvýraznější nárůst za šest měsíců.
Na evropské standardy se pražské burze dařilo spíše méně. Kolabovaly zejména akcie bank nebo lékáren Pilulka. Naopak v plusu skončily akcie zbojovky Colt CZ.
Z pohledu na akciové trhy to vypadá, že se indexy stabilizovaly a z vyjádření řady tržních stratégů se zdá, že by korekce mohla být u konce. Co konkrétně promlouvalo do dění na finančních trzích v nedávné době?
Spojené státy se při rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války z tohoto týdne dotazovaly ukrajinské strany, zda by se Kyjev byl ochoten vzdát Donbasu výměnou za členství v NATO, uvedl podle tiskových agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Letecká doprava ✈ v USA se po celostátním přerušení provozu postupně obnovuje. Více než čtyřhodinové přerušení bylo nejdelší od teroristických útoků z 11. září 2001. Příčinou byly technické problémy v řízení letového provozu. Ministr dopravy Sean Duffy ale upozornil, že aerolinkám nějakou dobu potrvá, než se provoz vrátí k normálu. Jen dnes bylo zrušeno přes 2500 letů.Číst více
Prezident České stomatologické komory (ČSK) Roman Šmucler dnes rezignoval. Představenstvo navrhovalo jeho odvolání. Informovala o tom tisková tajemnice ČSK Karolina Slavíčková. Šmucler byl v čele komory od roku 2017, současný mandát mu měl vypršet za dva roky. Na facebooku dnes uvedl, že práce jeho i celého týmu bude mít velké místo v historii oboru.
Číst více
Americká softwarová společnost Microsoft po pátečním celodenním výpadku obnovila funkčnost všech svých služeb. Oznámila to na síti X. Výpadek zasáhl jak domácnosti, tak firmy a státní úřady, a to po celém světě včetně Česka. Microsoft už v pátek uvedl, že nic nenasvědčuje tomu, že by šlo o kybernetický útok nebo počínání umělé inteligence (AI).
Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek v jihočínském Šen-čenu setká s prezidenty Číny a Ruska Si Ťin-pchingem a Vladimirem Putinem. Uvedl to Bílý dům. Trilaterální jednání se mimo jiné zaměří na omezení jaderných zbraní. Tématem rozhovorů bude i Írán, jednání o Ukrajině se nepředpokládá, píší agentury AP a AFP s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele.
Číst více
Lidé dnes mohou v tisícovkách obchodů 🛒 darovat potraviny či drogerii potřebným. Do celonárodní Sbírky potravin se zapojí zhruba 3560 prodejen. Podle organizátorů je to největší účast v podzimní části sbírky, loni na podzim se účastnilo asi 2800 prodejen. Sbírka se koná od 08:00 do 18:00.
Německá vláda plánuje odkoupit od energetických společností RWE a E.ON jejich podíly v britské jaderné ☢ společnosti Urenco. Agentuře Reuters to řekly tři osoby obeznámené s touto záležitostí. Hodnota transakce by mohla dosáhnout miliard eur a Německo již o ní jednalo s Británií a Nizozemskem, které ve firmě vlastní po třetině. Urenco patří mezi největší společnosti na obohacování uranu na světě.
Odchod z domovů kvůli extrémním projevům počasí hrozí na světě až 200 milionům lidí. Uvedla to v pátek na klimatické konferenci COP31 šéfka Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) Amy Popeová. Popeová vyzvala k pomoci chudším zemím při financování adaptačních opatření.