Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Okamžité platby si Češi oblíbili. Teď se rozšíří i na eurové transakce

Okamžité platby si Češi oblíbili. Teď se rozšíří i na eurové transakce
iStock
 ČTK

Okamžité platby se v Česku rozšíří i na eura. Banky budou muset od ledna 2027 umět eurové platby přijímat, nejpozději od července také odesílat.

Systém okamžitých plateb se v Česku příští rok rozšíří i na transakce prováděné v eurech. Ve středu o tom informovala Česká národní banka (ČNB). V současnosti systém umožňuje převody peněz v korunách, podle průzkumu agentury Ipsos pro ČNB okamžité platby využívá 53 procent Čechů. V dubnu se podle statistik centrální banky uskutečnilo 40,8 milionu transakcí prostřednictvím okamžitých plateb, ve srovnání s loňským dubnem se jejich počet zvýšil o polovinu.

Peníze dorazí za několik vteřin

Okamžité platby se uskutečňují prostřednictvím systému mezibankovního platebního styku CERTIS, který provozuje ČNB. Peníze se díky němu převedou kdykoli mezi libovolnými účty za několik vteřin, zatímco před zavedením okamžitých plateb museli klienti na připsání peněz čekat. Odpadá tak prodlení mezi zadáním a připsáním platby na účet.

Mobilní platby - ilustrační foto

Mladí Češi už peněženku nepotřebují. Stačí jim mobil

Mobilní platby u mladých Čechů dominují. Plastové karty jsou pro ně jen záloha, když to jinak nejde. Sice je lákají investice, příliš se v nich ale nevyznají, a navíc dost naslouchají finfluencerům. Stále tedy mají, co zlepšovat. Vyplývá to z průzkumu o Generaci Z, který realizovala Moneta Money Bank spolu se společností Visa a organizací Nekrachni.                                                                             

Přečíst článek

Eura přibudou v roce 2027

Systém okamžitých plateb spustila ČNB v roce 2018, postupně se do něj zapojily téměř všechny banky. Dosud systém umožňoval okamžité převádění peněz v korunách. Od ledna 2027 budou všechny banky povinny spustit přijímání okamžitých plateb v eurech, nejpozději v červenci musí zpřístupnit také jejich okamžité odesílání, uvedla ČNB.

Službu používá víc než polovina Čechů

Podle průzkumu Ipsos pro ČNB využívá okamžité platby 53 procent Čechů, 99 procent z nich je se službou spokojeno. Lidé, kteří dosud službu nepoužili, nejčastěji jako důvod zmiňují, že se nechtějí na veřejnosti přihlašovat do mobilního bankovnictví.

Platby na kontakt startují. Vyzkoušeli jsme, jak fungují

Platby na kontakt startují. Vyzkoušeli jsme, jak fungují

Dva až tři kliky v mobilu a máte nastavenou novinku s názvem „Platby na kontakt“. Ode dneška to již umí a nabízí šest bank v Česku a další to připravují na rok 2024. Nejde sice o žádnou revoluci, ale je to docela pohodlné a usnadňuje to okamžité posílání drobných plateb v korunách mezi přáteli a rodinou. Současně to eliminuje chybné zadávání čísla účtu. Vyzkoušeli jsme novinku za vás hned ve čtyřech bankách a je to intuitivní a docela rychlé. Přečtěte si, jak na to.

Přečíst článek

Platby mobilem bez karty

Okamžité platby se nejčastěji využívají při placení z účtu na účet nebo u obchodníků, zpravidla prostřednictvím QR kódu. „Jednou z možných budoucností je platit jednoduše a levně mobilem přes okamžité platby jako dnes platební kartou. Ale s tím rozdílem, že by se platilo zcela bez ní, pouze skrze náš systém,“ uvedl guvernér ČNB Aleš Michl.

Zaplatit lze i daně

Loni centrální banka rozšířila okamžité platby i na platby státnímu sektoru. Službu je tak možné využít i k zaplacení daní, povinného pojistného či dalších poplatků státní správě.

Generální ředitel GLS CZ Petr Pěcha

Petr Pěcha: GLS je spící obr a my ho chceme probudit

GLS Česko zažilo v posledním roce výraznou proměnu. Firma masivně investuje do výdejních boxů, chce posílit domácí doručování a více těžit ze své celoevropské sítě. Podle jejího šéfa Petra Pěchy se logistika během několika let promění v digitální službu, kde bude klíčová flexibilita, data a práce s AI. V rozhovoru mluví o ambicích GLS, proměně zákaznických návyků, budoucnosti home delivery i o tom, proč už dnes zákazníci neodpouštějí zpoždění.

Přečíst článek

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Lukáš Kovanda: Babiš straší dražšími hypotékami. Banky k nim ale teď nemají důvod

Lukáš Kovanda: Babiš straší dražšími hypotékami. Banky k nim ale teď nemají důvod

Přečíst článek
Andrej Babiš

Babiš znovu útočí na ČNB. Vyšší sazby podle něj zdraží život lidem i firmám

Přečíst článek

Fondy dál bobtnají. Češi v nich drží už 1,4 bilionu korun

Fondy dál bobtnají. Češi v nich drží už 1,4 bilionu korun
iStock
 ČTK

Investiční fondy dál lákají drobné i bohaté investory. Podle AKAT v nich Češi drží už více než 1,4 bilionu korun. Průměrný investor do podílových fondů v prvním čtvrtletí vydělal jen 0,31 procenta. Lednové a únorové zisky totiž do značné míry smazal březnový pokles trhů.

Objem majetku, který mají Češi uložený v podílových fondech, v prvním čtvrtletí 2026 vzrostl o 13 miliard korun na 1,423 bilionu korun. Největší nárůst zaznamenaly smíšené a nemovitostní fondy. Fyzické osoby držely 90 procent objemu majetku fondů, desetinu měly právnické osoby, například obchodní společnosti, spolky či různé organizace. Uvedla to Asociace pro kapitálový trh (AKAT). Loni činil nárůst 218 miliard korun.

Fondy dál rostou

„V prvním čtvrtletí 2026 vidíme pokračující trend růstu objemu majetku ve fondech kolektivního investování i ve fondech kvalifikovaných investorů. Investiční fondy jsou dnes evidentně nejoblíbenější formou investování jak pro běžné, tak i pro bohaté investory. Růst objemu majetku pod správou by tak za letošní rok mohl opět vykázat silný dvouciferný růst,“ uvedl předseda AKAT Jaromír Sladkovský.

Generální ředitel GLS CZ Petr Pěcha

Petr Pěcha: GLS je spící obr a my ho chceme probudit

GLS Česko zažilo v posledním roce výraznou proměnu. Firma masivně investuje do výdejních boxů, chce posílit domácí doručování a více těžit ze své celoevropské sítě. Podle jejího šéfa Petra Pěchy se logistika během několika let promění v digitální službu, kde bude klíčová flexibilita, data a práce s AI. V rozhovoru mluví o ambicích GLS, proměně zákaznických návyků, budoucnosti home delivery i o tom, proč už dnes zákazníci neodpouštějí zpoždění.

Přečíst článek

Táhly smíšené a nemovitostní fondy

Největší nárůst majetku zaznamenaly smíšené fondy, a to o 11,3 miliardy korun. Následovaly nemovitostní fondy s nárůstem o 9,5 miliardy korun a fondy peněžního trhu s přírůstkem 1,5 miliardy korun. Naopak v akciových fondech ubylo 600 milionů korun a v dluhopisových fondech 9,1 miliardy korun.

Nejvíc peněz je v dluhopisových fondech

Nejvíce majetku měly na konci prvního čtvrtletí dluhopisové fondy, a to 475,2 miliardy korun. Ve smíšených fondech bylo 416,1 miliardy korun, v akciových 341,4 miliardy korun, v realitních 145,8 miliardy korun, ve fondech peněžního trhu 24,4 miliardy korun a ve strukturovaných fondech 20,4 miliardy korun.

Největší hráči: Česká spořitelna a ČSOB

Mezi pětici největších zprostředkovatelů domácích a zahraničních fondů kolektivního investování patřily po prvním čtvrtletí Česká spořitelna s 396 miliardami korun, ČSOB s 318 miliardami korun, Komerční banka se 150 miliardami korun, Conseq Investment Management se 129,5 miliardy korun a Moneta se 78,6 miliardy korun.

Kartou, hotově, nebo přes Revolut? Jak na dovolené platit, aby se z ní nestal kurzový horor

Dovolená se může prodražit ještě dřív, než si objednáte první kávu u moře. Stačí špatně zvolený bankomat, platba v korunách místo v místní měně nebo karta, která má sice výběr zdarma, ale horší kurz. Přinášíme praktický návod, jak v zahraničí platit, vybírat hotovost a hlídat poplatky tak, aby peníze zůstaly raději na večeři než u bankomatu.

Přečíst článek

Výnosy investorům pokazil březen

Průměrný český investor do podílových fondů v prvním čtvrtletí 2026 vydělal 0,31 procenta. V lednu a únoru trhy výrazně rostly, ale březnový pokles o 4,35 procenta většinu zisků vymazal, vyplývá z Indexu českého investora (CII750) společnosti Swiss Life Select. Index sleduje výkonnost 750 investičních fondů, které působí na českém kapitálovém trhu. Za rok 2025 činilo zhodnocení fondů v průměru 5,91 procenta, předloni devět procent a o rok dříve 12 procent.

Související

Samsung už tam je, teď i SK Hynix. Korea má díky AI další bilionovou firmu

Samsung už tam je, teď i SK Hynix. Korea má díky AI další bilionovou firmu
Profimedia
 nst
nst

Akcie jihokorejského výrobce paměťových čipů SK Hynix ve středu prudce posílily a tržní hodnota firmy překonala hranici jednoho bilionu dolarů, píší světové agentury. Investoři dál sázejí na boom umělé inteligence, který žene vzhůru poptávku po vysokorychlostních pamětech pro datová centra a čipy Nvidie.

Jihokorejský výrobce paměťových čipů SK Hynix se zařadil mezi firmy s tržní hodnotou přes jeden bilion dolarů. Akcie společnosti ve středu vyskočily dvouciferným tempem a podle agentury Reuters se tržní kapitalizace dostala až na rekordních 1 680 bilionů wonů, tedy zhruba 1,12 bilionu dolarů.

Za prudkým růstem stojí především poptávka po paměťových čipech pro umělou inteligenci. SK Hynix patří mezi klíčové dodavatele vysokorychlostních pamětí HBM, které se používají v serverech a akcelerátorech pro výpočty umělé inteligence. Firma je zároveň významným dodavatelem pro Nvidii, jejíž čipy se staly symbolem současné AI investiční horečky.

V první fázi AI boomu investoři sledovali hlavně výrobce grafických procesorů v čele s Nvidií. Teď se pozornost stále víc přesouvá i k paměťovým čipům. Bez nich totiž obří modely umělé inteligence a datová centra nemohou fungovat.

Právě vysokorychlostní paměti HBM umožňují rychle přesouvat obrovské objemy dat mezi výpočetními čipy a pamětí. S růstem AI serverů tak roste i význam firem, které tento typ paměti dokážou vyrábět ve velkém a v dostatečné kvalitě.

SK Hynix z tohoto trendu těží mimořádně silně. Podle CNBC akcie firmy od začátku roku vzrostly zhruba o 250 procent. 

Nejsou to evropské OpenAI. Přesto na AI boomu vydělaly přes 100 procent

Evropa nemá vlastní Nvidii ani OpenAI, přesto si investoři našli způsob, jak zde vsadit na umělou inteligenci. Nakupují akcie firem, které dodávají technologie pro výrobu čipů, optické sítě nebo vybavení datových center. Výsledkem je prudká rally u jmen jako Aixtron, Technoprobe, STMicroelectronics nebo Nokia.

Přečíst článek

Samsung už v klubu je 

SK Hynix není jedinou jihokorejskou firmou, která se díky AI dostala do klubu bilionových společností. Stejný milník nedávno překonal také Samsung Electronics. Podle Reuters se tak Jižní Korea dostala do mimořádné pozice: její burzu táhnou dvě polovodičové firmy, jejichž výkon je stále víc navázaný na globální investice do umělé inteligence.

Samsung

Samsung vstoupil mezi bilionové firmy. Čipy pro AI z něj udělaly burzovního obra

Tržní hodnota firmy Samsung Electronics překonala hranici jednoho bilionu dolarů. Akcie největšího světového výrobce paměťových čipů za poslední rok vzrostly více než čtyřnásobně, protože investoři sázejí na prudce rostoucí poptávku po čipech pro umělou inteligenci. Uvedla to agentura Bloomberg.

Přečíst článek

Ve středu rostly také akcie Samsungu, podle CNBC o více než šest procent. Obě společnosti dohromady představují zásadní část jihokorejského akciového indexu Kospi. Reuters uvádí, že Samsung a SK Hynix nyní tvoří zhruba polovinu jeho tržní kapitalizace.

To je pro investory dobrá i varovná zpráva zároveň. Na jedné straně má Jižní Korea v globálním AI řetězci mimořádně silnou pozici. Na straně druhé se výkon tamního trhu stále víc opírá o několik málo velkých technologických titulů.

Kospi letí vzhůru. S ním i riziko

Jihokorejský index Kospi má za sebou prudký růst, od začátku roku se téměř zdvojnásobil. Index letos přidal zhruba 91 procent poté, co už loni vzrostl o 76 procent.

Tak silná koncentrace ale může zvyšovat kolísavost trhu. Pokud by se zpomalily investice do datových center, přišly problémy v dodavatelských řetězcích nebo by se ukázalo, že firmy do AI infrastruktury investovaly příliš agresivně, dopadlo by to nejen na jednotlivé výrobce čipů, ale i na celý jihokorejský akciový trh.

Podobnou logiku už investoři znají z amerického trhu, kde výkonnost hlavních indexů v posledních letech výrazně ovlivňovalo několik technologických gigantů. V Koreji tuto roli přebírají Samsung a SK Hynix.

Čipy pro AI jsou zlatý důl. Nvidia ztrojnásobila zisk

Nvidia dál těží z masivní poptávky po čipech pro umělou inteligenci. Za uplynulé čtvrtletí ztrojnásobila čistý zisk na 58 miliard dolarů a příjmy jí meziročně vzrostly o 85 procent na 81,6 miliardy dolarů. Výsledky mírně překonaly odhady analytiků, akcie ale po jejich zveřejnění krátce klesaly.

Přečíst článek

Optimismus investorů ovšem podporují i výsledky SK Hynix. Firma v prvním čtvrtletí roku 2026 oznámila rekordní čísla: tržby 52,6 bilionu wonů, provozní zisk 37,6 bilionu wonů a čistý zisk přes 40 bilionů wonů. Čtvrtletní zisk SK Hynix vzrostl meziročně více než pětinásobně.

Peter Kim, globální investiční stratég KB Financial Group, CNBC řekl, že akciový příběh SK Hynix a Samsung Electronics nemusí být vyčerpaný. „Fundamenty i valuace obou dvojčat jsou stále velmi pevné,“ řekl. Zároveň upozornil, že analytici zvyšují odhady zisků rychleji, než roste cena akcií. Jinými slovy: i po prudkém růstu může podle něj ocenění působit levněji, než by samotný vývoj kurzu naznačoval.

SK Hynix není v růstu osamocený. Do bilionového klubu se podle Reuters dostal také americký Micron Technology, další významný hráč v paměťových čipech. Agentura tento vývoj popisuje jako posun investorské pozornosti od samotných výrobců výpočetních čipů k firmám, které zajišťují paměť pro ukládání a přesun dat v AI infrastruktuře.

Americký výrobce paměťových čipů Micron Technology

Další vítěz AI boomu. Micron překonal hodnotu jednoho bilionu dolarů

Americký výrobce paměťových čipů Micron Technology se zařadil mezi nejhodnotnější firmy světa. Jeho tržní kapitalizace dnes poprvé překonala hranici jednoho bilionu dolarů, tedy téměř 21 bilionů korun. Společnost tak dál posiluje roli jednoho z klíčových hráčů v dodavatelském řetězci pro umělou inteligenci.

Přečíst článek

To ukazuje širší změnu v polovodičovém byznysu. Z AI boomu netěží jen firmy navrhující nejvýkonnější procesory, ale i dodavatelé komponent, bez kterých se datová centra neobejdou. Paměťové čipy se z dříve cyklického a často podceňovaného segmentu staly jedním z klíčových úzkých hrdel celé AI ekonomiky.

Co sledovat dál

Další vývoj bude záviset hlavně na tom, zda technologické firmy udrží tempo investic do datových center. Pokud ano, výrobci pamětí mohou dál těžit z omezené nabídky, silné vyjednávací pozice a rostoucích cen.

Rizika jsou ale zřejmá. Polovodičový sektor je historicky cyklický. Prudký růst cen a kapacit může časem vést k opačnému problému: přebytku výroby. 

Prozatím však platí, že AI horečka přepsala mapu vítězů na burze. A SK Hynix se z výrobce pamětí stal jedním z nejviditelnějších symbolů nové fáze technologického boomu.

nVidia

Týden tradera: Nvidia zachraňuje náladu na trzích. Obavy ze stagflace ale sílí

V uplynulém týdnu se na trzích naplno vrátilo téma stagflace. Investoři začali znovu řešit, zda přední centrální banky nebudou muset kvůli vyšší inflaci přistoupit ke zvýšení úrokových sazeb. I když se může zdát, že krize kolem Hormuzského průlivu brzy odezní, tlak na růst cen může v ekonomice zůstat déle.

Přečíst článek

Související

Akcie Marvellu vystřelily. Šéf Nvidie z něj udělal kandidáta na bilionový klub

Přečíst článek
nVidia

Nvidia rozhodne o náladě na trzích. Investoři čekají důkaz, že AI boom nekončí

Přečíst článek