Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

ČNB o zvýšení sazeb nediskutovala. Guvernér Michl ale naznačil brzkou změnu

Guvernér České národní banky Aleš Michl
ČTK
Ivana Pečinková

Rozhodnutí ponechat základní úrokové sazby ČNB na místě bylo jednohlasné. O jejich zvýšení se nediskutovalo. V blízké budoucnosti to ale lze čekat.

Jak na tiskové konferenci po měnovém zasedání uvedl guvernér České národní banky Aleš Michl, inflace se od ledna 2024 pohybuje poblíž dvouprocentního inflačního cíle ČNB a pod vlivem nárůstu cen pohonných hmot se bude podle právě vydané prognózy po zbytek letošního roku pohybovat v horní polovině tolerančního pásma, tedy nad 2,5 procenta.

„Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako proinflační. Rizikem pro nadcházející měsíce jsou makroekonomické dopady déletrvajícího konfliktu na Blízkém východě,“ uvedl guvernér. „Tentokrát čelí česká ekonomika nákladovému šoku v dobrých výchozích podmínkách,“ dodal. Později uvedl, že na příštím jednání budou bankovní radní diskutovat o tom, zda ponechat úrokové sazby na místě, anebo je zvýšit.

Na dnešním jednání se podle něj o zvýšení nediskutovalo, nicméně podle guvernéra bylo patrné, že někteří členové rady jsou takovému opatření otevřeni. Rada nicméně diskutovala i nad alternativním scénářem, který jí vypracovala měnová sekce ČNB, a tím bylo naopak snížení sazeb kvůli riziku nástupu ekonomické recese.

Ekonom Dufek: ČNB je v komfortní pozici

Rozhodnutí ČNB ponechat sazby na místě nikoho nepřekvapilo. „Inflace sice míří nahoru, avšak tuzemská centrální banka je – na rozdíl od té evropské – v komfortní pozici. S reposazbou na úrovni 3,50 procenta může zatím vyčkávat na případný brzký konec konfliktu v Perském zálivu a analyzovat jeho potenciální přesah do cen mimo pohonných hmot. Akutní zásah nyní rozhodně nutný není, zvlášť když má ČNB své sazby vysoko, a přitom česká inflace patří mezi nejnižší v rámci celé EU,“ zhodnotil například hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Domácí proinflační rizika

A co bude se sazbami dál? Domácím proinflačním rizikem je podle guvernéra „případné zrychlení růstu množství peněz v ekonomice vyvolané úvěrováním domácností a vládních institucí. Případný dodatečný růst celkových výdajů veřejného sektoru by vedl k riziku ještě většího inflačního působení fiskální politiky“.

ČNB kromě vlivu vojenského konfliktu v Perském zálivu a zrychlující dynamiky úvěrů vnímá jako proinflační riziko napjatý trh práce a zvýšené tempo růstu mezd, rostoucí spotřebu domácností a proinflačně působí také zvýšený růst cen služeb a nemovitostí. Další rozhodování o vývoji sazeb bude záležet také na vývoji koruny a působení fiskální politiky na ekonomiku. Více napovědí analýzy napětí na trhu práce a změny v domácí i zahraniční poptávce. ČNB se bude ohlížet také na kroky klíčových zahraničních centrálních bank.

Guvernér České národní banky Aleš Michl

Dalibor Martínek: Nafta pracuje za ČNB

Zní to jako protimluv. Ceny benzinu a nafty se během války na Blízkém východě zvedly o třetinu a staly se hybnou silou inflace. Ta v dubnu meziročně poskočila na 2,5 procenta, a to i přes donkichotskou snahu vlády ceny paliv regulovat. Přesto Česká národní banka nemusí kvůli drahým palivům zvedat sazby. Cena paliv totiž působí zároveň jako proinflační i protiinflační faktor.

Přečíst článek

Protiinflačně naopak podle Michla může působit slabý výkon některých ekonomik eurozóny a případná globální korekce cen aktiv v prostředí zvýšené geopolitické nejistoty a vysokého zadlužení části vyspělých zemí. ČNB bude, jak řekl guvernér, i na pozadí těchto rizik sledovat svou prioritu, tedy inflaci poblíž inflačního cíle.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

ČNB

ČNB drží sazby beze změny. Základní úrok zůstává na 3,5 procenta

Přečíst článek

Spořicí účty v dubnu: Čtyřka drží. A Trump může zamíchat i českým spořením

Přečíst článek

ČNB zhoršila výhled ekonomiky. Růst bude slabší a inflace vyšší

Bankovka v hodnotě 2000 korun
ČTK
 nst
nst

Česká národní banka zhoršila letošní výhled české ekonomiky. Podle nové prognózy vzroste hrubý domácí produkt letos o 2,5 procenta. Ještě v únoru centrální banka počítala s růstem o 2,9 procenta.

Zároveň ČNB výrazně zvýšila odhad letošní inflace. Průměrná inflace má letos dosáhnout 2,2 procenta, zatímco únorová prognóza počítala jen s 1,6 procenta. Hospodářský výhled na letošní rok už dříve zhoršilo také ministerstvo financí, a to kvůli konfliktu na Blízkém východě.

V dubnu podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu dosáhla meziroční inflace 2,5 procenta. Letos tak poprvé překročila dvouprocentní cíl ČNB. Podle guvernéra Aleše Michla centrální banka očekává, že po zbytek roku se bude inflace pohybovat mezi dvěma a třemi procenty.

Růst má příští rok zrychlit, i tak je výhled slabší

V příštím roce ČNB očekává zrychlení ekonomického růstu na 2,7 procenta. I tento odhad ale centrální banka snížila. V únoru předpokládala, že HDP v roce 2027 vzroste o 2,9 procenta.

Průměrná inflace by podle nové prognózy měla příští rok dosáhnout 2,4 procenta.

ČNB zůstává optimističtější než ministerstvo financí

I přes zhoršení výhledu je Česká národní banka stále optimističtější než ministerstvo financí. To ve své dubnové predikci počítá s letošním růstem HDP o 2,1 procenta a v příštím roce o 2,4 procenta.

Ministerstvo zároveň očekává vyšší inflaci než ČNB. Letos by podle něj měla průměrná inflace dosáhnout 2,5 procenta a příští rok 2,8 procenta.

Guvernér České národní banky Aleš Michl

Dalibor Martínek: Nafta pracuje za ČNB

Zní to jako protimluv. Ceny benzinu a nafty se během války na Blízkém východě zvedly o třetinu a staly se hybnou silou inflace. Ta v dubnu meziročně poskočila na 2,5 procenta, a to i přes donkichotskou snahu vlády ceny paliv regulovat. Přesto Česká národní banka nemusí kvůli drahým palivům zvedat sazby. Cena paliv totiž působí zároveň jako proinflační i protiinflační faktor.

Přečíst článek

Koruna má být o něco silnější

Nová prognóza ČNB počítá také s mírně silnějším kurzem koruny, než jaký předpokládala únorová predikce. Letos by měl průměrný kurz činit 24,30 koruny za euro, v příštím roce 24,40 koruny za euro.

V obou případech centrální banka očekává korunu o deset haléřů silnější než v předchozí prognóze.

Související

Lukáš Kovanda: Za stabilní ekonomikou nestojí měnové nástroje, ale právní stát

Přečíst článek

Krajní pravice v Německu sílí. AfD slaví rekordní čísla, CDU ztrácí půdu pod nohama

Alice Weidelová
ČTK
 nst
nst

Alternativa pro Německo může v zářijových zemských volbách v Sasku-Anhaltsku dosáhnout historického výsledku. Podle průzkumu agentury Infratest dimap by AfD získala až 41 procent hlasů a s výrazným náskokem porazila dosud vládnoucí CDU. Německo by tak po volbách mohlo poprvé získat zemského premiéra z AfD.

Volby se uskuteční 6. září. Výsledek může mít dopad daleko za hranice této východoněmecké spolkové země. AfD průzkum oslavuje, zatímco současný premiér Sven Schulze z CDU viní z vysokých preferencí strany především špatnou politiku celoněmecké vlády.

Sasko-Anhaltsko vzniklo po zániku Německé demokratické republiky v roce 1990. Má zhruba 2,1 milionu obyvatel, z toho přibližně 240 tisíc žije v metropoli Magdeburku.

Od roku 2002 stojí v čele země premiéři z konzervativní Křesťanskodemokratické unie. Současný ministerský předseda Sven Schulze nastoupil letos v lednu, kdy nahradil Reinera Haseloffa, jenž zemi vedl od roku 2011. Cílem této změny bylo, aby Schulze jako lídr kandidátky CDU stihl do voleb vstoupit do širšího povědomí voličů.

Podle čerstvého průzkumu by však CDU získala jen 26 procent hlasů. AfD by ji tak překonala o 15 procentních bodů. Ve srovnání s podobným průzkumem agentury Infratest dimap z loňského září si CDU o jeden procentní bod pohoršila, zatímco AfD o dva body posílila.

Na třetím místě by skončila postkomunistická Levice se 12 procenty. Sociální demokraté by získali sedm procent hlasů. Žádná další strana by se do zemského sněmu nedostala. Mimo by zůstali i Zelení, kterým průzkum přisuzuje čtyři procenta.

Schulze viní Berlín

Premiér Schulze na průzkum reagoval kritikou celoněmecké vlády kancléře Friedricha Merze, přestože je sám členem Merzovy CDU. „Lidé jsou tu nespokojení s tím, co dostávají z Berlína, a upřímně řečeno já také,“ řekl sasko-anhaltský premiér stanici MDR.

Podle Schulzeho se špatné výsledky spolkové vlády v průzkumech nikdy nepromítaly do zemské politiky tak silně jako nyní. „Špatné výsledky v průzkumech spolkové vlády ještě nikdy neměly tak silné dopady na průzkumy pro zemské volby, jako to vidíme nyní,“ uvedl.

Schulze proto zdůrazňuje, že je nutné voličům vysvětlovat, že zemské volby nemají být hlasováním o spokojenosti s centrální vládou.

Německý kancléř Friedrich Merz

Merzův rok v čele Německa? Propadák. Jeho vláda je silně nepopulární a vzhůru se dere krajní pravice

Rok po nástupu do funkce čelí německý kancléř Friedrich Merz vážné politické krizi. Jeho vláda složená z konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) je podle průzkumů krajně nepopulární. V nedávném šetření agentury INSA vyjádřilo nespokojenost s kabinetem 76 procent dotázaných, spokojeno bylo jen 16 procent.

Přečíst článek

AfD slaví průlom

Zcela opačná nálada panuje po zveřejnění průzkumu v AfD. Její kandidát na premiéra Ulrich Siegmund prohlásil, že strana prorazila „zvukovou bariéru“. „Je to obrovská vzpruha... Ale nesmíme se těšit předčasně,“ řekl ve videu na síti X.

Spolupředsedkyně celoněmecké AfD Alice Weidelová uvedla, že věří v absolutní většinu strany v sasko-anhaltském sněmu. Zároveň počítá s tím, že výsledek voleb v Sasku-Anhaltsku povede k rozpadu Merzovy vlády.

Strana pod dohledem tajných služeb

AfD přitom zůstává stranou, kolem níž se vede zásadní bezpečnostní i politický spor. Loni v květnu ji celoněmecká tajná služba BfV označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Strana se kvůli tomu obrátila na soud, který nařídil, aby ji BfV tímto způsobem do definitivního verdiktu neoznačovala.

Zemská tajná služba v Sasku-Anhaltsku ovšem místní organizaci AfD vede jako prokazatelně krajně pravicovou už od roku 2023.

Při posledních zemských volbách v roce 2021 získala AfD v Sasku-Anhaltsku 20,8 procenta hlasů. Nynější průzkum jí tedy přisuzuje téměř dvojnásobnou podporu.

Německý kancléř Friedrich Merz se ocitl pod silným tlakem Donalda Trumpa

Merz couvá před Trumpem. Německý kancléř raději uznal, že má prezident USA pravdu

Německý kancléř Friedrich Merz se ocitl pod silným tlakem Donalda Trumpa. Americký prezident nejprve pohrozil stažením tisíců vojáků z Německa a poté zamířil na další citlivé místo Berlína: automobilový průmysl. Nová cla na evropská auta a nákladní vozy mají tvrdě dopadnout právě na exportně orientovanou německou ekonomiku.

Přečíst článek

Ostatní strany mohou stát před složitou volbou

AfD se výrazně dařilo už v předloňských volbách v dalších východoněmeckých zemích. V Durynsku získala 32,8 procenta hlasů a volby vyhrála. V Sasku a Braniborsku skončila druhá se zisky 30,6 a 29,2 procenta.

Do vlády se však v žádné z těchto tří zemí nedostala, protože ostatní strany s ní odmítly spolupracovat.

V Sasku-Anhaltsku by ale výsledek nad 40 procenty mohl situaci zásadně zkomplikovat. Pokud by se ostatní strany pokusily zabránit tomu, aby se Ulrich Siegmund stal prvním zemským premiérem z AfD, musely by se spojit síly od konzervativců až po krajní levici. CDU si přitom v minulosti schválila zákaz spolupráce jak s AfD, tak s Levicí.

V září se bude rozhodovat i jinde

Sasko-Anhaltsko nebude jedinou spolkovou zemí, kde se v září bude volit nový sněm. Volby čekají také Meklenbursko-Přední Pomořansko, kde by AfD mohla podle průzkumů získat 35 až 40 procent hlasů.

Nové politické vedení si budou vybírat také obyvatelé Berlína. Tam se v čele průzkumů drží CDU dosavadního primátora Kaie Wegnera.

Související

Německý kancléř Friedrich Merz

Merzův rok v čele Německa? Propadák. Jeho vláda je silně nepopulární a vzhůru se dere krajní pravice

Přečíst článek
Doporučujeme