Další legislativní změnou, která bude mít vliv na kapitálové trhy, je novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu, kterou Senát posvětil. Co to bude znamenat pro jednotlivé hráče na trhu a jaký to bude mít dopad na české investory?

Zavedení evropské směrnice, lepší regulace a posílení kapitálového trhu tak, aby fungoval jako jeden celek, a to v krizi. To jsou důvody, kvůli kterým se podle expertů schvalovala novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu (ZPKT) i v České republice. Pro české investory by to podle nich nemělo mít primárně nějaký větší dopad, je ovšem možné, že to ve výsledku způsobí přece jen určité změny i na našem trhu, které mohou vést k větší informovanosti běžných investorů i k dražšímu prostředí.

Pro obchodování v krizi

Hlavním přínosem této technicistní novely ZPKT je podle hlavního analytika společnosti Orbi Dušana Šídla i posílení krizových nástrojů regulace. „Extrémní cenové výkyvy na energetických trzích v minulých letech vyvolaly obavy o stabilitu finančního systému. Prudký růst cen plynu, elektřiny a emisních povolenek (akcelerovaný geopolitickým napětím a ruskou invazí na Ukrajinu) pak vedl k situacím, kdy burzy čelily vážným problémům s likviditou. V reakci na to zákon zavádí možnost pozastavit obchodování i při mimořádných tržních událostech. Cílem je umožnit včasnou a flexibilní reakci regulátora v krizových situacích, které by mohly ohrozit stabilitu trhu,“ konstatuje Šídlo.

Zdražování pro drobné investory?

Novela je ale podle Marka Černocha, výkonného ředitele České asociace společností finančního poradenství a zprostředkování klíčová i pro fungování finančních institucí, které poskytují investiční služby. Přináší totiž zpřesnění některých povinností, zejména v oblasti odměňování vázaných zástupců investičních zprostředkovatelů, zpřísňuje pravidla ochrany klienta a upřesňuje požadavky na řízení rizik.  „Největší pozornost vzbudila snaha České národní banky (ČNB) rozšířit režim obchodníků s cennými papíry také na investiční zprostředkovatele, a to výkladem pravidel odměňování. Tato změna není přímo zanesena v zákoně, ale je součástí výkladového stanoviska ČNB, které má praktický dopad,“ říká Černoch.

Pro investiční společnosti, investiční zprostředkovatele a jejich vázané zástupce to ovšem podle něj znamená další zvýšení regulatorních nároků. Pokud se bude výklad ČNB nadále uplatňovat v praxi, povede to i k nutnosti „překopat“ aktuální odměny investičních poradců, což v plném rozsahu pocítí zákazníci, drobní investoři. „Může to mít závažné dopady i na kapitálový trh samotný – zejména pro menší společnosti, které nemají kapacity nést fixní náklady na odměňování bez ohledu na objem sjednaných produktů. Hrozí tak omezení konkurence a vytlačení malých a středních subjektů z trhu. Mnohé společnosti by se musely zásadně restrukturalizovat, což by zvýšilo jejich náklady a mohlo by to vést k omezování jejich činnosti a následně i dostupnosti služeb pro samotné spotřebitele,“ dodává Černoch.

Přitom ale samotné opatření má na zákazníky podle něj minimální pozitivní dopad, jde o čistokrevné sociální inženýrství a také takzvaný goldplating, což je docela paradox vzhledem k aktuální rétorice ČNB ohledně snižování legislativní zátěže. „Pro českého investora novela tedy nepřináší zřetelný přínos. Zavádí sice nové nástroje dohledu a vyšší standardy pro poskytování informací, ale zároveň vytváří složitější, méně předvídatelné a dražší prostředí. V praxi to ale může vést k opačnému efektu – pokud se počet poskytovatelů sníží, zejména v menších městech a regionech, bude pro klienty složitější najít dostupné poradenství.

Největší slabinou je podle Černocha ale fakt, že novela vůbec nereaguje na léta známou hrozbu v podobě problematických dluhopisových emisí a ani přes opakované skandály zákon nezavádí žádný screening emitentů, varování před neprověřenými nabídkami ani kontrolu způsobu distribuce těchto nástrojů. Právě zde by přitom podle něj stálo za to posílit dohled a ochranu investorů, protože ve spojení s dlouhodobou pasivitou dohledu ČNB v této oblasti bují pro spotřebitele velmi výbušný koktejl.

„Přijatá novela implementuje řadu návrhů z evropské směrnice MiFID a nařízení MiFIR, jejichž cílem je zejména zvýšení transparentnosti údajů, odstranění překážek vzniku služby konsolidovaných obchodních informací, optimalizaci obchodních povinností a řadu dalších, a to s účinností již od 29.září 2025,“ popisuje výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh České republiky (AKAT) Jana Brodani.

Z pohledu českých finančních institucí a investorů se tak podle ní jedná především o sjednocení s evropským právem a snahu o zvýšení jeho konkurenceschopnosti.Jedná se spíše o evoluci než revoluci kapitálového trhu. "Klíčové návrhy, které by měly významněji zasáhnout do fungování kapitálového trhu, především s ohledem na jeho zjednodušení, jsou na evropské úrovni projednávány až nyní a k nám by měly dorazit v příštím roce,“ dodává Brodani.

Jednotný přehled obchodů a informací pro všechny

Revize MiFID II / MiFIR jako hodně technický zákon dopadne pak zejména na obchodníky s cennými papíry, burzy a jejich datovou infrastrukturu, tedy hlavně technické a compliance týmy těchto subjektů, domnívá se investiční analytik Martin Dočekal. Má totiž podle něj umožnit vznik takzvané „consolidated tape“, tedy jednotný přehled všech obchodů s cennými papíry napříč evropskými trhy v (téměř) reálném čase, který dnes chybí a kvůli kterému má každý trh jiná data. Současně by měla posílit požadavky na kvalitu dat a dát ČNB nové nástroje k regulaci trhu. Podobný systém už totiž částečně funguje i v USA, kde slouží jako centrální zdroj tržních dat napříč burzami.

Díky „consolidated tape“ investoři získají jasný přehled o tom, kde a za jakou cenu se obchoduje konkrétní cenný papír, tedy něco, co dnes mají podle Dočekala jen velcí hráči. Obě novely týkající se kapitálového trhu by tak podle něj měly zásadně posílit postavení investora, zvýšit důvěru a dlouhodobě i snížit náklady díky lepší orientaci a konkurenci mezi brokery, stejně jako zlepšit informační asymetrii, tedy rozdíl mezi tím, co ví běžný investor a co ví profesionál.

Revoluce v transparentnosti. Co změní na kapitálovém trhu novela ESAP?

Money

Evropský kapitálový trh čekají změny. Týká se to přitom i Česka, které kvůli tomu v Senátu schválilo letos v červenci dva zásadní zákony. První z nich, ESAP, se týká jednotného přístupového místa. Podle investičního analytika Martina Dočekala má jít de facto o revoluci v transparentnosti.

Věra Tůmová

Přečíst článek

Kam míří miliardy českých investorů? Do luxusních realit

Reality

Investice do českých komerčních nemovitostí dosáhly v letošním prvním pololetí téměř 52 miliard korun (2,1 miliardy eur), což bylo meziročně o 187 procent více. Ve druhém čtvrtletí fondy a skupiny uzavřely smlouvy na nákup realit za přibližně 15,8 miliardy korun (600 milionů eur). Nejvíce investovaly do průmyslových nemovitostí a následně do kanceláří a hotelů. Vyplývá to z analýzy realitně-poradenské společnosti Cushman & Wakefield.

ČTK

Přečíst článek

Americké akcie jsou předražené. Stejně je kupujte, radí vlivná investorka

Trhy

Nataliia Lipikhina z J.P. Morgan Private Bank se specializuje na investiční strategie v regionu Evropy, Středního východu a Afriky. I tak v současnosti radí nakupovat zejména americké akcie. „Ano, jsou předražené, a to z pohledu téměř jakékoli metriky. Přesto bych doporučovala mít v amerických aktivech 60 až 70 procent akciového portfolia,“ uvedla v podcastu agentury Bloomberg Merryn Talks Money.

sta

Přečíst článek