Co je nového na „mladém“ trhu alternativních účastnických fondů v Česku, které od letoška rozšířily možnosti investic pro penzijní fondy? Jak mají o tento typ investování zájem klienti a kolik takto už investovali? Zeptali jsme se v penzijních společnostech i nezávislých expertů.
Do dlouhodobého investičního produktu (DIP), který má sloužit k zajištění na stáří, dosud vložilo peníze víc než 150 tisíc Čechů. Vyplývá to ze statistik Asociace pro kapitálový trh (AKAT). V DIP může klient od loňského ledna investovat do akcií, dluhopisů, podílových fondů, spořicích či termínovaných účtů.
Řídit se investičními a finančními radami ze sociálních sítí je rizikové a může vést ke ztrátě peněz investorů. Některé takové rady navíc podléhají i pravidlům pro činnost na finančním trhu a za jejich nedodržení hrozí pokuta. Vědět by to měli ti, kdo se radami řídí i finfluenceři, kteří ve svých příspěvcích takto radí. Přečtěte si, na co byste si měli podle ČNB dát pozor, abyste si kvůli radám od finfluencerů nenaběhli a nepřišli zbytečně o své peníze.
Takzvaných finfluencerů, kteří na sociálních sítích lidem radí ohledně peněz, jsou v Česku už desítky. A je třeba být obezřetný. „Ve financích nestačí, že někdo má dobrou zkušenost, či mu zrovna vychází investování,“ upozorňuje výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh (AKAT) Jana Brodani.
Majetek ve fondech kvalifikovaných investorů (FKI) dosud rostl každým rokem stále rychleji. V roce 2022 to bylo o 87 miliard a vloni už o 100 miliard korun více než rok před tím. Na trhu se také objevuje stále větší počet samotných fondů. Co je příčinou tohoto vývoje a jak se bude trh s FKI dál vyvíjet, shrnuje v exkluzivním rozhovoru pro newstream.cz výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh České republiky (AKAT) Jana Brodani.
Na penzi si nespoří 42 procent Čechů, nejčastěji ti, kteří budou mít v budoucnu důchod nejnižší. Do penzijního spoření si ti, kteří spoří, uložili šest procent svých peněz, zatímco 65 procent financí drží pro případ nenadálé potřeby na běžném či spořicím účtu. Vyplývá to z průzkumu, který pro Asociaci pro kapitálový trh ČR provedla mezi tisícovkou respondentů počátkem roku agentura Perfect Crowd. Na penzi si podle průzkumu nespoří především mladší lidé a často také lidé se základním vzděláním, kteří mívají nejnižší příjmy, a tedy i penze.
Dlouhodobý investiční produkt, takzvaný DIP, se už pomalu začíná objevovat v nabídce tuzemských bank a investičních společností. Platí od 1. ledna 2024 a nyní se u ČNB zaregistrovalo už 15 jeho poskytovatelů. Zatím je mezi nimi ale jen jedna ze tří velkých bank, a to ČSOB. Pojďme si tedy shrnout, kde si DIP už nyní můžete pořídit a kdy s tím přijdou i další velké banky.
Dlouhodobý investiční produkt (DIP) se teprve ve vládních kuloárech finišuje a jeho parametry se vyjasní při schvalování až v průběhu nadcházejících týdnů či měsíců. Už teď je ale zřejmé, že formulace a využívání DIP vnese lepší světlo i větší spravedlnost do investic, které mají Čechy zajišťovat na stáří. Vláda by se měla novelou zabývat na svém zasedání nejspíš 18. června a má v plánu její schválení tak, aby mohla začít platit od 1.
ledna 2024. Banky i finanční poradci finální podobu DIP už proto netrpělivě vyhlíží.
Účet dlouhodobých investic neboli investiční penzijní účet a nová regulace v připravované novele nepřináší z pohledu regulace kapitálového trhu nijak zásadní novinky. Nově ale přináší pravidla, na jejichž základě bude možné zajímavěji investovat i uplatňovat daňové odpočty, popisuje výkonná ředitelka Asociace pro rozvoj kapitálového trhu (AKAT) Jana Brodani v rozhovoru k novele, kterou by měla vláda projednat ještě před letními prázdninami. Na podzim by mělo dojít k její schválení tak, aby od ledna už mohla nová pravidla začít platit.
Objem majetku, který mají Češi uložený v podílových fondech, v prvním čtvrtletí 2023 vzrostl o 29 miliard na 780 miliard korun. Uvedla to Asociace pro kapitálový trh (AKAT). Loni vzrostla hodnota majetku ve fondech o 44 miliard na 751,5 miliardy korun.
Evropský výrobce letadel 🛬🛬🛬 Airbus nařídil bezodkladnou úpravu softwaru u výrazného množství letadel řady A320. Podle zdrojů agentury Reuters by se svolání mohlo týkat přibližně 6000 letadel, což představuje přibližně třetinu světové flotily tohoto výrobce. Úpravy je nutné provést ještě před příštím vzletem. Dopravci Wizz Air a Air India už avizovali, že se opatření může dotknout některých jejich letů.
Americké akcie při dnešní zkrácené seanci po Dni díkůvzdání posílily. Náladu na akciových trzích zlepšila rostoucí očekávání, že americká centrální banka v prosinci přikročí k dalšímu snížení úrokových sazeb, uvedla agentura Reuters.
Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair oznámila, že ruší svůj věrnostní program, protože se slev rozhodlo využít příliš mnoho cestujících a po osmi měsících od jeho zahájení se projekt ukázal jako ztrátový.
Akcie na pražské burze za 11 měsíců letošního roku výrazně vzrostly a index PX si od počátku ledna do konce listopadu připsal 41,6 procenta na 2493,1 bodu. Během listopadu se dostal na dosavadní maximum. Nejvíce posílily akcie Doosan Škoda Power, které se obchodují na hlavním trhu burzy od 6. února. Naopak nejvíce ztratily akcie Photon Energy.
Ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor pohrozil úplným zablokováním komunikační aplikace WhatsApp. Rusko již v srpnu začalo omezovat hovory přes aplikaci WhatsApp a obvinilo ji, že odmítá ruským úřadům poskytovat informace ohledně podvodů a terorismu, napsala agentura Reuters.
Pražská burza v závěru týdne posílila, index PX stoupl 0,42 procenta na 2493,07 bodu. Z předních emisí se dařilo rakouským titulům a Komerční bance, naopak akcie energetické společnosti ČEZ a Monety Money Bank mírně oslabily.
Vývoz zboží z České republiky do zahraničí by měl podle Asociace exportérů letos vzrůst přibližně o 2,3 procenta na rekordních asi 6,25 bilionu korun z loňských 6,11 bilionu korun. Meziroční nárůst však bude výrazně nižší než mezi lety 2024 a 2023, kdy činil 7,6 procenta.
Česko začalo jednat s Polskem o společné přihlášce do projektu evropské AI Gigafactory. Součástí jednání a společného projektu jsou také Pobaltské státy. Uvedlo to ministerstvo průmyslu a obchodu, které jednání za českou stranu vedlo. Projekt by se měl podle plánu zahájit v roce 2026 a jeho rozpočet přesahuje 90 miliard korun, když přibližně třetinu pokrývají evropské a státní dotace a zbytek financuje soukromý sektor.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) podle webu iROZHLAS.cz v domě generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody nalezli hotovost převyšující částku 80 milionů korun. Svoboda následně sdělil, že peníze pocházejí z celoživotních úspor jeho předků.
Německý Spolkový sněm schválil rozpočet na příští rok. Vláda v něm počítá s výdaji 524,5 miliardy eur (12,7 bilionu Kč), tedy vyššími než letos. Předpokládá rovněž rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu Kč), tedy o deset procent vyšší než v rozpočtu na letošní rok. Kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám Německo rozpočet na letošní rok schválilo teprve v září.