Dlouhodobý investiční produkt si za dva a půl roku sjednalo přes čtvrt milionu Čechů. Na konci června v něm měli přes 12 miliard korun, přičemž naprostá většina peněz směřovala do investičních fondů.
Další legislativní změnou, která bude mít vliv na kapitálové trhy, je novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu, kterou Senát posvětil. Co to bude znamenat pro jednotlivé hráče na trhu a jaký to bude mít dopad na české investory?
Objem majetku, který mají Češi uložený v podílových fondech, v prvním čtvrtletí 2025 vzrostl o 37 miliard korun na 1,231 bilionu korun. Největší nárůst zaznamenaly dluhopisové, smíšené a realitní fondy. Jednotlivci jako fyzické osoby drželi 89 procent objemu majetku fondů, 11 procent měly právnické osoby, což jsou třeba obchodní společnosti, spolky či různé organizace. Uvedla to Asociace pro kapitálový trh (AKAT).
Třetina Čechů prohlásila, že by do kryptoměn nikdy neinvestovala. Naopak pouhých 12 procent přiznalo, že investici do těchto rizikových aktiv vyzkoušelo. Údaje zveřejnila Asociace pro kapitálový trh na základě svého průzkumu. Jedním z klíčových důvodů přetrvávajícího odmítavého přístupu ke kryptu přitom je jejich složitost a z ní pramenící neznalost.
Do dlouhodobého investičního produktu (DIP), který má sloužit k zajištění na stáří, dosud vložilo peníze víc než 150 tisíc Čechů. Vyplývá to ze statistik Asociace pro kapitálový trh (AKAT). V DIP může klient od loňského ledna investovat do akcií, dluhopisů, podílových fondů, spořicích či termínovaných účtů.
Řídit se investičními a finančními radami ze sociálních sítí je rizikové a může vést ke ztrátě peněz investorů. Některé takové rady navíc podléhají i pravidlům pro činnost na finančním trhu a za jejich nedodržení hrozí pokuta. Vědět by to měli ti, kdo se radami řídí i finfluenceři, kteří ve svých příspěvcích takto radí. Přečtěte si, na co byste si měli podle ČNB dát pozor, abyste si kvůli radám od finfluencerů nenaběhli a nepřišli zbytečně o své peníze.
Takzvaných finfluencerů, kteří na sociálních sítích lidem radí ohledně peněz, jsou v Česku už desítky. A je třeba být obezřetný. „Ve financích nestačí, že někdo má dobrou zkušenost, či mu zrovna vychází investování,“ upozorňuje výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh (AKAT) Jana Brodani.
Majetek ve fondech kvalifikovaných investorů (FKI) dosud rostl každým rokem stále rychleji. V roce 2022 to bylo o 87 miliard a vloni už o 100 miliard korun více než rok před tím. Na trhu se také objevuje stále větší počet samotných fondů. Co je příčinou tohoto vývoje a jak se bude trh s FKI dál vyvíjet, shrnuje v exkluzivním rozhovoru pro newstream.cz výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh České republiky (AKAT) Jana Brodani.
Na penzi si nespoří 42 procent Čechů, nejčastěji ti, kteří budou mít v budoucnu důchod nejnižší. Do penzijního spoření si ti, kteří spoří, uložili šest procent svých peněz, zatímco 65 procent financí drží pro případ nenadálé potřeby na běžném či spořicím účtu. Vyplývá to z průzkumu, který pro Asociaci pro kapitálový trh ČR provedla mezi tisícovkou respondentů počátkem roku agentura Perfect Crowd. Na penzi si podle průzkumu nespoří především mladší lidé a často také lidé se základním vzděláním, kteří mívají nejnižší příjmy, a tedy i penze.
Dlouhodobý investiční produkt, takzvaný DIP, se už pomalu začíná objevovat v nabídce tuzemských bank a investičních společností. Platí od 1. ledna 2024 a nyní se u ČNB zaregistrovalo už 15 jeho poskytovatelů. Zatím je mezi nimi ale jen jedna ze tří velkých bank, a to ČSOB. Pojďme si tedy shrnout, kde si DIP už nyní můžete pořídit a kdy s tím přijdou i další velké banky.
Dlouhodobý investiční produkt (DIP) se teprve ve vládních kuloárech finišuje a jeho parametry se vyjasní při schvalování až v průběhu nadcházejících týdnů či měsíců. Už teď je ale zřejmé, že formulace a využívání DIP vnese lepší světlo i větší spravedlnost do investic, které mají Čechy zajišťovat na stáří. Vláda by se měla novelou zabývat na svém zasedání nejspíš 18. června a má v plánu její schválení tak, aby mohla začít platit od 1. ledna 2024. Banky i finanční poradci finální podobu DIP už proto netrpělivě vyhlíží.
Téměř tři čtvrtiny hotelů na Kubě už musely zavřít❌ kvůli americkým sankcím a ropnému embargu, které letos výrazně zhoršilo ekonomickou krizi. O uzavření hotelů informovala podle agentury AFP tento týden kubánská vláda. Premiér Manuel Marrero také oznámil, že z Kuby odešlo už sedm mezinárodních společností, které provozovaly polovinu hotelů v zemi.
Číst více
