Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Lukáš Kovanda: Pokud EU zpřísní Green Deal, zdraží to život českých domácností

Lukáš Kovanda: Pokud EU zpřísní Green Deal, zdraží to život českých domácností
iStock
Lukáš Kovanda

Země EU jednají o zpřísnění Zelené dohody pro Evropu neboli Green Dealu. Zpřísnění má spočívat v tom, že 90 procent Green Dealu bude muset být splněno už do roku 2040. Do roku 2040 by tedy měly emise v EU klesnout o 90 procent v porovnání s rokem 1990. Dosud je přitom stanoven jen cílový rok 2050.

Pokud EU zpřísnění schválí, bude to znamenat zdražení emisních povolenek jak pro domácnosti, tak průmysl, neboť drtivá většina dekarbonizace by musela proběhnout v kratším časovém úseku, než s jakým členské země mohly počítat dosud. To by znamenalo, že musí zesílil tlak na dekarbonizaci. Podstatným zdrojem jsou právě povolenky, resp. jejich rostoucí cena. Zhuštění drtivé většiny dekarbonizačního úsilí EU do období před rokem 2040 tudíž vskutku značí, že cena povolenek bude muset růst ještě výrazněji. To tedy znamená, že „zastropování“ cen emisních povolenek je ještě hůře dosažitelné, a to i pokud by šlo nikoli o zastropování ve smyslu stanovení maximální pevné ceny, ale i ve smyslu trvalejšího tlumení výraznějších cenových nárůstů.

Přitom ceny emisních povolenky pro domácnosti jsou nyní ve volném pádu. Přesně v polovině října uzavřel termínový kontrakt na ty s termínem vypořádání v roce 2027 na lipské energetické burze na ceně přes 90 eur, vyplývá z dat agentury Bloomberg. Včera skončily obchodování na ceně lehce přes 56 eur. Více třetinový pokles má na svědomí zejména bruselský summit z předminulého týdne, na němž mělo být „zastropování“ cen emisních povolenek pro domácnosti dojednáno.

Lukáš Kovanda: Nová vláda chce nižší daně i vyšší důchody. Nenasekat u toho další dluhy bude výzva

Ekonomické body programového prohlášení vlády ANO, SPD a Motoristů dávají z velké části smysl. Otázkou však je, zda se podaří deficit veřejných financí udržet „bezpečně pod úrovní 3 % HDP”, které formující se kabinet v prohlášení rovněž deklaruje.

Přečíst článek

Jeho závěry část domácí politické reprezentace vykládá jako úspěch, neboť se prý podařilo eliminovat riziko výrazných cenových nárůstů cen povolenek pro domácnosti, EU ETS2. Odkazuje se na příslib Evropské komise rovněž z předminulého týdne, že ta bude, nejspíše ovšem jen v letech 2027 až 2029, razantněji, než měla v úmyslu dosud, tlumit cenové nárůsty při překročení hranice 45 eur za povolenku.

Nepoučená část veřejnosti tomuto výkladu uvěřila a popsaný vývoj na burze jako by byl dalším potvrzením. Někteří dokonce uvěřili, že došlo k zastropování ceny povolenek. Omyl. Je to docela naopak. Brusel totiž na summitu učinil lišácké kroky, které tuzemští politici zatím, zdá se, neprohlédli, tím méně ona nepoučená veřejnost. Češi si tak v jeho důsledku spíše nakonec celkově ještě připlatí, místo aby jim summit náklady snižoval, jak někteří politici sugerují.

Manévr Bruselu

Nízké ceny v prvních letech existence povolenek EU ETS2 jsou novým manévrem Bruselu, který má zajistit, že se veřejnost členských zemí EU proti povolenkám nevzbouří. Vzhledem k tomu, že předminulý týden bylo na summitu v Bruselu rovněž pokročeno ke zpřísnění Green Dealu, o němž se tedy jedná opět dnes, jsou s jeho plněním nízké ceny povolenek v o to větší kolizi.

Takové zpřísnění tedy, jak víme, fakticky znamená, že dekarbonizační úsilí průmyslu, firem i domácností bude muset být vtěsnáno do kratšího časového úseku. Opravdu intenzivní dekarbonizační úsilí sice přijde později, až ve 30. letech, kdy ale emisní povolenky budou muset být dražší, než se předpokládalo do bruselského summitu předminulého týdne, a to hned ze dvou důvodů.

Prvním je uvedené, dnes opět projednávané zpřísnění Green Dealu a jeho „stlačení“ do kratšího časového úseku, které takřka z definice vede k vyšší ceně povolenek. Druhým pak skutečnost, že ve 30. letech bude třeba kompenzovat nedostatečné dekarbonizační úsilí konce 20. let, kdy sice již budou emisní povolenky v Česku zdražovat vytápění či pohonné hmoty, tedy i zvyšovat celkovou inflaci, avšak budou tak činit z hlediska plnění Green Dealu nedostatečně, kvůli zmíněnému přechodnému tlumení cen Bruselem, pravděpodobně ale jen v letech 2027 až 2029. Právě tato nedostatečnost v prvních letech existence povolenek pro domácnosti je oním manévrem Bruselu, který má zajistit, že se veřejnost členských zemí nevzbouří.

Emisní povolenky

Lukáš Kovanda: Brusel to sehrál lišácky. Povolenky zlevňují, ale domácnosti si nakonec připlatí

Radost z prudkého poklesu cen emisních povolenek pro domácnosti je podle ekonomů předčasná – a často pramení z nepochopení situace. Náklady českých domácností se totiž ve skutečnosti ještě zvýší. Evropská komise si to podle všeho „sehrála lišácky“: zlevnění je jen přechodnou fází, která má veřejnost uklidnit před skutečným zdražením.

Přečíst článek

Navrch si Brusel na summitu předminulého týdne vše pojistil návrhem zahájení prodeje emisních povolenek pro domácnosti již v polovině roku 2026, tedy o půl roku dříve, než se dosud plánovalo. Tím vlastně Evropská komise docílí toho, že se celý systém rozjede, ještě než lidé v EU začátkem roku 2027 pocítí první efekty zdražení. Toto předsunutí zahájení prodeje aukčního prodeje povolenek také umožní „uplatit“ veřejnost členských zemí distribucí raných výnosů z povolenek.

Navzdory klesajícím burzovním cenám – ovšem pro rok 2027! – je třeba počítat s tím, že Brusel učiní pro rozjezd povolenek pro domácnosti opravdu hodně. A všimněme si, nikdo, ani Evropská komise, ani čeští politici, ani vzdáleně nepřibližují, jaké budou ceny povolenek ve 30. letech. Patrně vědí proč. Také termínové kontrakty na 30. léta se zatím na burzách neobchodují. Přitom právě v příští dekádě se podle všeho bude lámat chleba.

PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.

Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.

Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.

Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.

Související

Americká EPA chce zrušit omezení emisí skleníkových plynů

Lukáš Kovanda: Bruselský „strop“ na povolenky je jako náplast na zlomeninu: hezky vypadá, ale nic neřeší

Přečíst článek
Americká EPA chce zrušit omezení emisí skleníkových plynů

Lukáš Kovanda: Nové emisní povolenky musí „bolet“, jejich zastropování nedává Bruselu smysl

Přečíst článek
Sev.en jedná o koupi podílu v uhelné elektrárně ve Vietnamu

Lukáš Kovanda: Nové emisní povolenky mohou zdražit život Čechů o více než sto tisíc ročně

Přečíst článek

„Nechte nás jít do EU.“ Zelenskyj apeluje na Orbána, aby přestal blokovat Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj
ČTK
 ČTK

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval maďarského premiéra Viktora Orbána, aby neblokoval vstup Ukrajiny do Evropské unie. Stalo se tak poté, co Orbán jako jediný z představitelů členských států EU odmítl návrh na zahájení přístupových jednání s Ukrajinou. Informovala o tom agentura AFP.

„Opravdu bychom si přáli, aby nás maďarský premiér podpořil, nebo alespoň neblokoval,“ řekl Zelenskyj.

Orbán, který udržuje blízké vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, se nikdy netajil svým odmítavým postojem k přijetí Ukrajiny do EU. S blížícími se parlamentními volbami navíc své postoje vůči Kyjevu ještě zostřil. Podle něj by vstup Ukrajiny do Evropské unie společenství zničil.

„Myslím, že Viktor Orbán má Ukrajině, která v současné době chrání celou Evropu před Ruskem, co nabídnout,“ uvedl Zelenskyj. Zároveň však dodal, že vzhledem k patové situaci on sám maďarskému premiérovi nemá co nabídnout.

Přestože dnes Evropská komise ve své pravidelné hodnotící zprávě o pokroku kandidátských zemí uvedla, že Ukrajina dosáhla zlepšení v klíčových reformách a zbývající přístupové kapitoly by mohly být otevřeny do konce letošního roku, situace zůstává kvůli Maďarsku patová.

Ukrajina oficiálně zahájila rozhovory o svém přistoupení k Evropské unii v červnu 2024 za belgického předsednictví, více než dva roky po začátku ruské invaze. Následoval takzvaný screening, tedy posuzování souladu ukrajinské legislativy s unijními normami. Varšava poté doufala, že se během polského předsednictví v první polovině roku 2025 podaří otevřít první kapitoly přístupových jednání. To se však nestalo. K jejich otevření je nutný jednomyslný souhlas všech členských států, a ten nadále blokuje Maďarsko, které zůstává jedinou vetující zemí.

Americký prezident Donald Trump

Evropští lídři ruší cestu na summit v Latinské Americe. Obávají se reakce Trumpa

Hned několik předních představitelů Evropské unie včetně německého kancléře Friedricha Merze a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové se nezúčastní nadcházejícího summitu EU a zemí Latinské Ameriky a Karibiku (CELAC). Podle informací agentury Bloomberg je důvodem mimo jiné obava z podráždění amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Přečíst článek

Související

Maďarský prezident Viktor Orbán a ruský prezident Vladimir Putin

Orbán jednal v Moskvě s Putinem. Probírali jsme možnosti urovnání války, uvedl ruský prezident

Přečíst článek

Miliardová investice Nvidie a Deutsche Telekomu. V Německu vybudují cloudové centrum pro AI

Zisk výrobce čipů Nvidia vzrostl ve druhém čtvrtletí o 168 procent
ČTK
 ČTK

Americká společnosti Nvidia a Deutsche Telekom vybudují v Německu cloudové datové centrum pro umělou inteligenci za jednu miliardu eur (24,4 miliardy korun). Cílem je posílit v Evropě infrastrukturu, která může pohánět komplexní systémy AI. Zařízení bude jedním z největších svého druhu v Evropě a má začít fungovat v prvním čtvrtletí příštího roku.

Deutsche Telekom označil centrum za továrnu pro AI a uvedl, že umožní společnostem v Německu a Evropě vyvíjet, trénovat a využívat AI pro všechny výrobní aplikace, od designu po robotiku, prostřednictvím bezpečné a suverénní IT infrastruktury.

Projekt s názvem Industrial AI Cloud byl představen na akci v Berlíně, které se zúčastnili šéfové firmy Nivida Jensen Huang a Deutsche Telekom Tim Höttges, ale také představitelé firem SAP, Deutsche Bank a dva němečtí ministři. Jejich přítomnost zdůraznila, jak se největší evropská ekonomika snaží rozvinou vlastní ekosystém pro AI, aby mohla konkurovat rivalům v USA a Číně, napsala agentura Bloomberg.

Šéf Amazonu Jeff Bezos

Bezos si plácl s Altmanem. OpenAI využije výpočetní sílu Amazonu

Americká společnost Amazon bude poskytovat cloudové služby start-upu OpenAI. Cloudová divize Amazon Web Services (AWS) uzavřela s OpenAI víceletou smlouvu za 38 miliard dolarů, tedy více než 803 miliard korun, která poskytne majiteli chatovacího robota s umělou inteligencí ChatGPT přístup ke stovkám tisíc grafických procesů Nvidia. Ty bude moci využívat k trénování a provozování svých modelů AI.

Přečíst článek

Nová éra

„Přinášíme AI a robotiku firmy Nvidia, abychom zahájili novo éru průmyslové transformace Německa,“ uvedl v prohlášení Huang. Projekt označil za jedno z největších nasazení pokročilých čipů pro AI v Německu.

Největší evropská softwarová firma SAP má dodat pro datové centrum svoji obchodní technologickou platformu a aplikace. Deutsche Telekom dodal, že výpočetní kapacita pro AI v Německu se díky zařízení zvýší o zhruba 50 procent.

Velikost investice ale zdůrazňuje propast mezi Evropou a USA. Technologičtí giganti jako Microsoft a Google ze skupiny Alphabet či start-upy jako OpenAI utrácejí za budování výpočetní kapacity pro AI stovky miliard dolarů.

Šéf Nvidie Jensen Huang

Trump dal zelenou: Microsoft může vyvážet čipy Nvidia do Emirátů

Americká vláda povolila společnosti Microsoft dodávku nejvyspělejších čipů od výrobce Nvidia do Spojených arabských emirátů. Deníku Financial Times to sdělil prezident společnosti Brad Smith. Microsoft je podle něj první společností, která tuto licenci od vlády dostala. Dodávka čipů je nutná k provozu systémů umělé inteligence v novém areálu v SAE, jenž byl představen při návštěvě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Do konce roku 2029 Microsoft plánuje v SAE investovat 15 miliard dolarů (317 miliard korun), řekl Smith agentuře Reuters.

Přečíst článek

Projekt v Německu podle prohlášení využije až 10 tisíc pokročilých čipů známých jako grafické procesory. To je zlomek velikosti zařízení plánovaných v USA. Projekt datového centra v Texasu společností SoftBank, OpenAI a Oracle bude využívat asi 500 tisíc těchto čipů.

EU v únoru oznámila plán v hodnotě 200 miliard eur na podporu rozvoje AI v regionu. Cílem je v příštích pěti až sedmi letech ztrojnásobit kapacitu regionu potřebnou k provozování těchto systémů.

PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.

Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.

Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.

Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.

Související

CEO Nvidia Jensen Huang

Lidstvo vstupuje do nové technologické éry. Za deset let budeme úplně jinde, prohlásil šéf Nvidie

Přečíst článek
Doporučujeme