Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Lukáš Kovanda: Nové emisní povolenky mohou zdražit život Čechů o více než sto tisíc ročně

Sev.en jedná o koupi podílu v uhelné elektrárně ve Vietnamu
iStock
Lukáš Kovanda

Emisní povolenky pro domácnost jsou vlastně nové daně, které se začnou k cenám pohonných hmot a vytápění bytů a domů připočítávat za necelý rok a půl. Běžné české domácnosti zdraží život o 83 tisíc korun ročně, pokud tedy má být plněn program Fit for 55, resp. Green Deal. Stane se tak do roku 2030.

Toto vše je odborný konsens a kdokoli se jen trochu zajímá o problematiku povolenek pro domácnosti, nemůže být zaskočen. Lidé jsou ale rádi klamáni. A politici je rádi klamou, zvláště před volbami...

Samozřejmě, částka 83 tisíc korun se nebude vztahovat na domácnosti, které si již – například – pořídily tepelné čerpadlo či jezdí elektromobilem. Kolik ale takových domácností v Česku je?

Tato částka se vztahuje k běžné domácnosti bydlící v rodinném domě, která má auto se spalovacím motorem. Pokud ale domácnost topí uhlím, namísto plynem, bude růst jejích nákladů ještě vyšší než 83 tisíc, může to být i přes 100 tisíc korun ročně. To je právě smysl povolenek pro domácnosti. Zdražit dosavadní způsob života, aby se pořízení tepelného čerpadla nebo elektromobilu náhle jevilo jako cenově výhodná alternativa.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová

Emisní povolenka za 425 tisíc? Přední ekonomové varují před likvidačními cenami

Evropská komise letos v červenci představila plán, který má přitvrdit Green Deal, a to přesto, že řada členských států EU volá naopak po jeho zmírnění. Brusel chce do roku 2040 redukovat emise o 90 procent v porovnání s rokem 1990. Takovýto záměr, jemuž lze přezdívat „Fit for 90“, by znamenal naprostou likvidaci eurounijního průmyslu. To proto, že cena emisní povolenky, kterou takový plán předpokládá, by vylétla do astronomických výšin.

Přečíst článek

Tím mají být domácnosti umělým zdražením dotlačeny k dekarbonizaci, aby tak mohl být splněn hlavní cíl Green Dealu EU – tedy uhlíková neutralita k roku 2050. Pokud zdražení bude jen mírné, pokud třeba pohonné hmoty zdraží o 2 nebo 3 Kč/l nebo pokud celkový růst nákladů domácností bude o stovky korun ročně, celý systém emisních povolenek nemá z hlediska Bruselu žádný smysl, protože se tempo dekarbonizace neuspíší. A nestihne se pak uhlíková neutralita k roku 2050.

Pochopitelně, cena povolenky je umělý konstrukt. Pokud by třeba Brusel cílový rok dosažení uhlíkové neutrality posunul z roku 2050 na 2075 nebo 2100, stačí, když povolenka pro domácnosti zdraží mnohem méně, takže třeba i pohonné hmoty v Česku zdraží jen o pár korun na litr. To proto, že by se proces dekarbonizace rozložil do delšího časového úseku. Pokud ale má být Green Deal splněn k roku 2050, je třeba dramatického zdražení dosavadního způsobu života běžné domácnosti.

Nezapomeňme též, že povolenka má stejnou cenu pro celou EU. Třeba pro Němce či Nizozemce částka 83 tisíc korun v přepočtu do eur zase tak vysoká není, protože jejich kupní síla je mnohem vyšší než ta česká. I oni ale musí být povolenkami tlačeni k tomu, aby kupovali čerpadla a elektromobily. Takže je zřejmé, že povolenky dopadnou hlavně na chudší země EU a na jejich chudší domácnosti. Venkovan z Česka bude bit výrazně více než třeba starousedlík z Hamburku.

Proto se mají z výnosů z povolenek dočkat úlevy nízkopříjmové domácnosti. Nemůže se však úlevy dostat domácnostem všem, to by pak nedávalo smysl, protože by si nikdo tepelná čerpadla a elektroauta nepořizoval. Břímě povolenek tedy ponese střední třída. Té s náklady dekarbonizace nikdo moc nepomůže. Bohatí je zvládnou, chudým pomůže erár, aby se nevzbouřili jako svého času Žluté vesty.

Z toho ale pořád vychází, že běžná česká domácnost ze střední vrstvy, s rodinným domem a obyčejným automobilem, skutečně musí počítat s růstem životních nákladů o vysoké desítky tisíc korun ročně.

Evropská komise ve středu navrhla jako závazný klimatický cíl pro rok 2040 snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Informovala o tom místopředsedkyně EK Teresa Riberaová (na snímku)..

Brusel zrychluje klimatické ambice. Praha je proti. A nejen ona

Evropská komise ve středu navrhla jako závazný klimatický cíl pro rok 2040 snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Informovala o tom místopředsedkyně Evropské komise Teresa Riberaová (na snímku). Stalo se tak navzdory výhradám některých států, například České republiky, které chtěly tento krok odložit.

Přečíst článek

Brusel chce přitvrdit

Vskutku, pokud bude cílový rok Green Dealu posunut na rok 2075 nebo 2100, bude moci být zdražování „fosilního života“ mnohem pozvolnější. O takovém posunutí se ale žádná debata nevede. Naopak, Brusel nyní chce Green Deal přitvrdit. A stihnout jej z 90 procent už do roku 2040. Což by znamenalo ještě vyšší cenu emisní povolenky, než s jakou nyní pracuje odborný konsensus. Pak by muselo být zdražení života běžné české domácnosti ještě vyšší než o oněch 83 tisíc korun ročně.

Například studie publikovaná Oxfordským institutem pro energetická studia předjímá dokonce cenu emisní povolenky k roku 2040 ve výši v přepočtu 425 tisíc korun.

Má to svoji logiku. Emise v EU jsou již nyní poměrně nízké, takže je čím dále nákladnější je ještě dále redukovat. Všechno ovoce, které visí nízko, už jsme sklidili. Nyní je třeba se vydat výše do korun stromů. Což obnáší vyšší zátěž na peněženky, ale také ohrožení, ba likvidaci průmyslu.

Dosažení úplné uhlíkové neutrality, tedy nulových čistých emisí, když již roku 2030 má být podíl EU na globálních emisích méně než pětiprocentní (protože největší světoví znečišťovatelé jako Čína nebo USA zdaleka tak rychle a nákladně jako EU nedekarbonizují), je prostě extrémně, ale opravdu extrémně drahé. Což právě následně odráží prognózovaná cena povolenky, ať už té pro průmysl, nebo té pro domácnost.

JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.

Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?

Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.

Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.

A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.

Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v červnu.

Související

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová

Emisní povolenka za 425 tisíc? Přední ekonomové varují před likvidačními cenami

Přečíst článek
Švédská společnost Hybrit vyrábí ocel za využití vodíku jako paliva.

Začal lukrativní závod. Kdo převede „věčnou” ocel do zelenějších časů, vydělá

Přečíst článek
Doporučujeme