Kam zajít, co ochutnat a co stojí za pozornost

Odebírat newsletter

Levné moře mizí. V Řecku, Chorvatsku i Turecku si Češi připlatí

Levné moře mizí. V Řecku, Chorvatsku i Turecku si Češi připlatí
iStock
Petra Nehasilová

V oblíbených dovolenkových destinacích zdražují restaurace, ubytování, doprava i služby na místě. Největší pozor by si letos Češi měli dát v Turecku, Chorvatsku nebo v řeckých letoviscích. Levnější alternativy se dál hledají hlavně na Balkáně a ve východní Evropě.

Češi se letos při výběru dovolené budou muset dívat nejen na cenu letenky, zájezdu nebo ubytování, ale i na to, kolik utratí až na místě. Právě vedlejší výdaje, jako jsou restaurace, nákupy, půjčení auta, parkování, lehátka, výlety nebo místní doprava, mohou rozhodnout, zda dovolená zůstane v rozpočtu, nebo se významně prodraží. Podle Eurostatu jsou rozdíly mezi evropskými zeměmi zvlášť výrazné právě u služeb, včetně restaurací a hotelů.

Zažitá představa, že jih Evropy automaticky znamená levnější dovolenou, už neplatí tak jednoznačně. Část destinací zůstává v evropském srovnání pod průměrem, ale nejvytíženější turistická místa žijí vlastním cenovým životem. Ostrovy, pobřežní letoviska a slavná historická města bývají výrazně dražší než zbytek země.

Kartou, hotově, nebo přes Revolut? Jak na dovolené platit, aby se z ní nestal kurzový horor

Dovolená se může prodražit ještě dřív, než si objednáte první kávu u moře. Stačí špatně zvolený bankomat, platba v korunách místo v místní měně nebo karta, která má sice výběr zdarma, ale horší kurz. Přinášíme praktický návod, jak v zahraničí platit, vybírat hotovost a hlídat poplatky tak, aby peníze zůstaly raději na večeři než u bankomatu.

Přečíst článek

Turecko: pořád levné, ale méně než dřív

Turecko dlouho patřilo mezi cenově nejdostupnější dovolenkové destinace pro Evropany. Slabší měna a velká hotelová kapacita držely ceny all-inclusive pobytů atraktivně nízko. To z velké části platí i letos. 

Jenže Turecko zároveň bojuje s vysokou inflací, která se promítá do cen služeb, restaurací, dopravy i běžných výdajů. Pro zahraniční turisty může země pořád vycházet výhodně, zejména u balíčků s předem zaplaceným ubytováním a stravou. Kdo ale cestuje individuálně, častěji jí mimo hotel a chce jezdit na výlety, může narazit na vyšší ceny, než čekal.

Řecko: drahé ostrovy a tlak turismu

Řecko je pro Čechy stálicí. Láká mořem, ostrovy, kuchyní i širokou nabídkou zájezdů. Problém je, že nejoblíbenější řecké destinace zdražují pod tlakem silné turistické poptávky. Zajímavé je, že dražší dovolenou v Řecku neřeší jen zahraniční turisté, ale i samotní Řekové. Podle agentury Bloomberg tamní ekonomika sice roste, ale běžné domácnosti dál zatěžují ceny potravin, energií, bydlení a služeb. V nejvyhledávanějších ostrovních lokalitách se tak letní pobyt stává luxusem i pro část místních obyvatel.

Cestování autem

Drahé letenky vracejí Čechy za volant. Chorvatsko už cenově dohání Řecko, roste zájem o Albánii i Polsko

Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.

Přečíst článek

Pro české turisty to neznamená, že se Řecko stává nedostupným. Nabídka je stále široká a ceny se výrazně liší podle ostrova, termínu i typu pobytu. Zásadní je ale počítat s tím, že dovolenou mohou prodražit výdaje mimo samotný zájezd, jako jsou restaurace, plážový servis, půjčení auta, trajekty nebo výlety.

Chorvatsko: blízko, oblíbené, ale citlivé na cenu

Chorvatsko zůstává pro Čechy jednou z nejoblíbenějších prázdninových voleb. Výhodou je dostupnost autem, známé prostředí a dlouholetá zkušenost českých turistů. Právě proto si ale lidé zdražení v Chorvatsku všímají rychleji než jinde.

Už před sezonou řešilo Chorvatsko vysoké ceny v turistických službách a tamní vláda vyzývala část podnikatelů ke slevám. U Chorvatska navíc část turistů jede bez cestovní kanceláře, a proto má větší část nákladů otevřenou až na místě. 

video

Domoplan hledá nový motor růstu. Vedle bytů chce vydělávat na resortech

Developer Domoplan se posouvá za hranice klasické rezidenční výstavby. Skupina Tomáše Vavříka rozvíjí fondy, rekreační nemovitosti a vlastní správu resortů. Vedle českých hor sází na Chorvatsko, Bali, Zanzibar nebo Kostariku.

Přečíst článek

Itálie a Španělsko: rozdíl dělá lokalita

Itálie a Španělsko patří mezi země, kde se cenový rozdíl mezi běžným místem a turistickou ikonou může projevit nejvíc. Jinak vyjde dovolená v menším městě mimo hlavní proud a jinak pobyt v Benátkách, Barceloně, na Ibize, v Toskánsku nebo v populárních přímořských letoviscích.

Právě u těchto zemí platí, že průměrná cenová hladina není pro turistu vždy nejlepším vodítkem. Rozhoduje konkrétní lokalita, sezona a způsob cestování. Post Office Travel Money řadí v evropském City Costs Barometer 2026 mezi nejdražší městské pobyty mimo jiné Barcelonu, Benátky a Madrid.

U Španělska i Itálie se navíc čím dál víc řeší tlak turismu na bydlení a služby. To může v nejvytíženějších lokalitách dál zvyšovat ceny ubytování i běžných výdajů.

Kde se dá ještě hledat hodnota

Cenově zajímavější alternativy se dál hledají hlavně na Balkáně a ve východní Evropě. U městských pobytů patří podle Post Office Travel Money mezi levnější evropské volby Sarajevo, Bukurešť, Tirana, Bělehrad, Trenčín, Riga, Vilnius nebo Podgorica. 

U mořské dovolené mohou být levnější alternativou Bulharsko, Albánie, Černá Hora nebo některé méně známé části Balkánu. Neznamená to, že budou vždy levné ve všech položkách. Ve srovnání s nejvytíženějšími letovisky v Chorvatsku, Řecku, Itálii nebo Španělsku ale často nabídnou lepší poměr ceny a zážitku.

Ve Španělsku se prodávají byty s neplatiči, s téměř poloviční slevou

Španělsko chtělo ochránit nájemníky před krizí. Místo uklidnění trhu ale vznikl nový fenomén: byty se prodávají i s neplatiči uvnitř a majitelé počítají ztráty. Zákaz vystěhování, který měl být dočasný, dnes zásadně přepisuje pravidla tamního realitního trhu.

Přečíst článek

Pražské letiště odbavilo za čtvrtletí 3,5 milionu lidí, o desetinu více

Za první čtvrtletí Letiště Václava Havla odbavilo 3 540 350 lidí, meziročně o 342 946 více. Jen v březnu prošlo letištěm přes 1,3 milionu cestujících, loni 1,21 milionu. V žebříčku států podle počtu cestujících se propadly Spojené arabské emiráty. V lednu a únoru tam odletělo 139.315 lidí, v březnu po vypuknutí konfliktu na Blízkém východě 21 259 lidí. Dubaj vypadla z březnového žebříčku 15 nejoblíbenějších destinací, v únoru skončila s 47 641 pasažéry čtvrtá. Vyplývá to z dat uveřejněných na webu letiště.

Přečíst článek

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Falkensteiner Resort Capo Boi je rodinný resort se silným důrazem na soukromí.

Dovolená v Itálii? Tyto dva resorty ukazují, jak si Italové umí užívat léto

Přečíst článek
Split

Dovolená v Chorvatsku už bolí peněženku. Tamní vláda vyzývá k masivním slevám

Přečíst článek

Tenis jen pro elitu. Wimbledonská sedadla se obchodují za cenu pražského bytu

Tenis jen pro elitu. Wimbledonská sedadla se obchodují za cenu pražského bytu
Profimedia
 nst
nst

Nejlepší místa ve Wimbledonu už nejsou jen vstupenkou na tenis. Stala se z nich investice pro bohaté. Speciální wimbledonské debentury, tedy cenné papíry spojené s právem na prémiová sedadla, se podle agentury Bloomberg prodávají až za 380 tisíc liber, tedy zhruba 10,7 milionu korun.

VIP místa ve Wimbledonu prudce zdražují. Ještě v dubnu 2024 stály Wimbledon debentury (speciální pětileté dluhopisy vydávané All England Lawn Tennis Clubem) na hlavní kurt 116 tisíc liber, tedy asi 3,3 milionu korun. Dnes je to více než trojnásobek.

Tenis jako luxusní byznys

Cenu žene nahoru prestiž Wimbledonu i víra investorů, že vrcholový sport bude stále víc fungovat jako luxusní zábava. Zájem podle Bloombergu podpořila také rivalita mezi Jannikem Sinnerem a Carlosem Alcarazem.

„Za posledních osmnáct měsíců vidíme nepřetržitý zájem kupujících z celého světa, kteří chtějí získat wimbledonské debentury,“ uvedl pro Bloomberg Tim Webb, šéf obchodování v Dowgate Capital, oficiálním brokerovi Wimbledonu. Největší poptávka podle něj dál přichází ze Spojených států, přibývá ale i kupců z Indie a Blízkého východu.

Lístek, který se dá přeprodat

Pro pořadatele Wimbledonu jsou debentury důležitým zdrojem peněz. All England Lawn Tennis Club je prodává už déle než sto let a výnosy používá na údržbu i rozvoj areálu. Nyní mají pomoci financovat plán na rozšíření o 39 kurtů a nový stadion pro osm tisíc diváků.

Organizátor slavného tenisového turnaje Wimbledon chce na místě oblíbeného parku postavit desítky nových kurtů

Jde ještě o tenis? Rozšíření Wimbledonu vyvolává emoce, místní varují před „korporátní genocidou“

Organizátor slavného tenisového turnaje chce na místě oblíbeného parku postavit desítky nových kurtů. Wimbledon prý tak má držet krok s konkurenci. Místní se ale parku vzdát nechtějí a varují před „korporátní genocidou“.

Přečíst článek

Pro investory jsou atraktivní hlavně proto, že jde o jediné oficiálně obchodovatelné vstupenky na Wimbledon. Majitel může prodat jednotlivé hrací dny, nebo celou debenturu. Při ceně 380 tisíc liber vychází jeden hrací den na více než 5400 liber, tedy asi 151 tisíc korun.

Běžní fanoušci čekají, bohatí kupují

Většina fanoušků se k lístkům dostává přes veřejnou loterii nebo slavnou wimbledonskou frontu. Kdo chce mít jistotu a má dost peněz, může nakupovat na sekundárním trhu.

Dvě debenturová místa na mužské finále na hlavním dvorci Wimbledonu se podle Bloombergu prodávají téměř za 23 tisíc liber, tedy asi 645 tisíc korun. Nejlevnější denní nabídka na kurt číslo jedna pak vychází na 2390 liber za dvě místa, tedy zhruba 67 tisíc korun.

Debentur je ale málo. Na centrální dvorec jich připadá 2520, na kurt číslo jedna 1250. A přednost při nových emisích mají stávající držitelé. Řada debentur přitom zůstává v rodinách po generace.

Kouzlo Wimbledonu drží cenu vysoko

Trh s přeprodávanými vstupenkami sice podle Bloombergu mírně ochladl po odstoupení Carlose Alcaraze kvůli zranění zápěstí, Wimbledon si ale drží výjimečné postavení. Neprodává jen tenis, ale i tradici: travnaté kurty, bílé oblečení hráčů, jahody se smetanou a blízkost královské lóže. Právě místa u Royal Boxu, kde sedávají členové britské královské rodiny i celebrity, patří k nejžádanějším.

Stadion v New Jersey

Karel Pučelík: Strach, skandály a prázdné sedačky. Tak vypadá fotbalový šampionát pod vedením MAGA

Fotbalové mistrovství světa má být oslavou sportu, kterému propadla celá planeta. Jenže šampionát pořádaný ve Spojených státech v éře Donalda Trumpa zatím provází spíš atmosféra strachu, skandály a obavy z prázdných tribun. Namísto inkluzivní akce se rýsuje turnaj poznamenaný tvrdou imigrační politikou, chaosem a politickým napětím. A tratit na tom mohou nejen fanoušci, ale i pořadatelská města a americký byznys.

Přečíst článek

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Centre Court

Startuje Wimbledon. Umělá inteligence nabídne fanouškům zcela nové zážitky

Přečíst článek

Jan Palaščák: Vedra udeří na elektrické sítě. Budou zase blackouty?

Jan Palaščák: Vedra udeří na elektrické sítě. Budou zase blackouty?
iStock
Jan Palaščák

Česko čeká teplotně nadprůměrné léto a s ním i otázka, zda se mohou opakovat blackouty. Podle zakladatele energetické skupiny Amper Jana Palaščáka jsou soláry snadný terč, ale hlavním viníkem výpadků elektřiny nejsou. Tím jsou přehřívající se sítě, slabá odolnost infrastruktury, sucho a problémy konvenčních elektráren s chlazením.

Toto léto přicházelo po špičkách, v prvních dvou červnových týdnech teploty často nedosahovaly ani dvaceti stupňů. Podle všeho ale šlo o příslovečný klid před bouří, kdy už během několika dní mají teploty začít stoupat až k supertropickým hodnotám doprovázeným dlouhými obdobími sucha. Taková vedra skutečně představují hrozbu pro přenosové a distribuční sítě. Vždyť pětatřicítky a výše se do přelomu století ve střední Evropě vůbec nevyskytovaly, takže na ně naše infrastruktura není stavěná.

Itálie ukazuje, co vedro umí

Ostatně přehřátí a rozpínání elektrických kabelů způsobilo blackout, který začátkem července loňského roku postihl řadu italských měst včetně Florencie, Milána a Bergama. K výpadku přispělo také skokové zvýšení spotřeby o přibližně osminu poté, co celá Itálie pustila klimatizaci naplno. Mimochodem, jeden lokální výpadek země zaznamenala už i letos, totiž koncem května v Turíně, a to ze stejných příčin jako loni.

Trafostanice a stožáry vysokého napětí na Frýdeckomístecku

Milion domácností bez proudu. A dva montéři s eseróčkem jako obětní beránci

ČEPS tvrdí, že za červencový blackout může jeden špatně opravený drát. Jenže souběh selhání v Ledvicích, chaos v dispečinku a otázky z Evropy ukazují, že skutečný problém je mnohem hlubší – a dražší.

Přečíst článek

Český blackout nebyl o solárech

A když už se ohlížíme za loňským létem, jinak poměrně mírným: když 4. července postihl velkou část Čech v našich končinách bezprecedentní výpadek dodávek elektrické energie, jistá část informačního prostoru měla okamžitě jasno, že může za to nadvýroba bavorských FVE v onen velmi letní den. Ve skutečnosti však lapálii způsobil pád vedení vysokého napětí a hlavně následné nedodání výkonové rezervy obecně, zejména pak ze strany uhelné elektrárny Ledvice. Svůj podíl na kalamitě měly také složitá topologie sítí v daný okamžik v důsledku odstávek a dispečink ČEPS jako provozovatele přenosové sítě.

Vedro škodí hlavně konvenčním zdrojům

Na fotovoltaické elektrárny totiž mají extrémní teploty jen malý nebo i záporný vliv a náhlé změny ve výrobě způsobené oblačností dokážou meteorologické predikce solidně zachytit. Extrémní vedra tak komplikují spíše výrobu z konvenčních zdrojů s chladicím okruhem. Voda nezbytná ke chlazení elektráren je teplejší, a pokud zároveň panuje sucho, nemusí jí být dostatek. Loni touto dobou bylo utlumeno či dokonce odstaveno 17 z 18 francouzských jaderných elektráren, zejména těch podél Garonne, Loiry a Rhôny. V některých případech šlo o plánovanou údržbu, kapacita ztracená ve dnech 1. a 2. července přímo v důsledku veder však činila nejméně 7 GW neboli zhruba 15 procent výkonu všech francouzských jaderných elektráren.

Žádný blackout ani vyšší účty za elektřinu. S koncem uhelných zdrojů v Česku nic takového nehrozí, uklidňují analytici

Tykačova Sev.en oznámila konec tří uhelných zdrojů. Analytici vysvětlují, proč se spotřebitelé nemusí bát dramat v podobě blackoutů nebo rostoucích účtů za elektřinu.

Přečíst článek

Bez modernizace sítí bude riziko růst

Stejné problémy mělo v té době Švýcarsko a například i naši severní sousedé se dlouhodobě potýkají s potížemi při chlazení svých uhelných elektráren. V kombinaci s tím, jak supertropy ohrožují přenosovou a distribuční infrastrukturu, se tedy jedná o dlouhodobý problém, který se bude s postupující změnou klimatu jen zhoršovat. Nejde přitom ani tak o český scénář zaviněný sérií pochybení jako spíše o výše zmíněné „italské“ scénáře, které opravdu mohou být častější. Alespoň pokud nebudeme dále modernizovat distribuci energie směrem k vyšší odolnosti sítí, a to nejen s ohledem na měnící se vzorce výroby a spotřeby, ale právě také na extrémní počasí.

El Niño není hlavní český problém

Mimochodem, v médiích často zmiňovaný jev El Niño se teprve formuje a jeho efekt bude nejsilnější na přelomu roku, bez ohledu na to, že ve střední Evropě je tak jako tak obtížně kvantifikovatelný. I přesto byla zima 2015/16 v Česku druhou nejteplejší od začátku měření, k čemuž přispělo také tehdy řádící „super El Niño“, jedno z úplně nejsilnějších v zaznamenané historii. To, a případně i velmi mírné zvýšení cen některých zemědělských komodit na globálních trzích, je ovšem vše, co sebesilnější El Niño dokáže způsobit v našich končinách.

Další komentáře Jana Palaščáka

Související

Géniové, nebo snílci? Španělská „zelená“ energetika se stala vzorem i odstrašujícím příkladem

Přečíst článek