Milion domácností bez proudu. A dva montéři s eseróčkem jako obětní beránci
ČEPS tvrdí, že za červencový blackout může jeden špatně opravený drát. Jenže souběh selhání v Ledvicích, chaos v dispečinku a otázky z Evropy ukazují, že skutečný problém je mnohem hlubší – a dražší.
Před několika dny vydal ČEPS dlouho očekávaný Rozbor závažné provozní a poruchové události způsobený výpadkem vedení V411, v jehož důsledku postihl 4. července střední a severní Čechy výpadek dodávek elektřiny pro zhruba milion odběrných míst. S pádem vodiče, byť páteřního vedení, by si přitom přenosová soustava poradila, kdyby nebylo souběhu celé řady dalších událostí v čele s výpadkem v elektrárně Ledvice (ELED) jako zdroje, na který se v danou chvíli spoléhalo.
V kritických okamžicích totiž nejprve došlo ke strojní poruše v Ledvicích a o pár minut později k vypnutí napěťově-frekvenční ochranou. Současně dispečeři ČEPS údajně po nějakou dobu pracovali s výkonem, který do sítě ve skutečnosti nepřitékal. Jistě byli pod extrémním tlakem a v nejlepší snaze hledali nějaké řešení, protože „vznik takového unikátního provozního stavu elektrárenského bloku nebyl v TRIS (dispečerském systému ČEPS) předpokládán.“
Kritickým pohledem zvenčí to tedy vypadá, že ČEZ nezvládl provoz elektrárny a ČEPS nezvládl dispečerské řešení mimořádné situace. Podle zprávy ČEPS ovšem za všechno může onen drát, respektive chybně provedená instalace tahové spojky v místě jeho opravy v prosinci 2024. Zatímco Policie ČR věc odložila s tím, že mohlo jít o skrytou vadu, ČEPS se po firmě, která instalaci provedla, chystá vymáhat škodu ve výši půl až celého milionu korun.
A to v kontextu toho, že účelovou hrou s nouzovým stavem za účasti ministra průmyslu Vlčka bylo poškozeným průmyslovým podnikům či obchodníkům a restauratérům znemožněno uplatnit nároky v řádu miliard korun. (Onoho dne nebyl vyhlášen stav předcházející stavu nouze a stav nouze byl vyhlášen, až když krizová situace pominula.) Zatímco nejprve ČEPS a ČEZ neměli „sladěné notičky,“ tak nyní v dobře načasované adventní selance je inspirace zjevná - ČEPS to zaflikoval stejně jako ČEZ v kauze „sváry“ na jádru. Neboli za všechno můžou dva montéři s ručením omezeným.
Zároveň si všimněme, že zpráva ČEPS vyšla ve stejný den jako dlouho dopředu avizovaný předběžný report Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E). V Evropě nemají o příčinách výpadku zdaleka tak křišťálově jasno, naopak si vyžádali bližší informace k roli Ledvic v rámci incidentu a k příčině výpadku distribuovaných zdrojů. Oba dva problémy paradoxně v Česku známe již od začátku kauzy, kdy v první fázi ČEPS obvinil ČEZ (Ledvice) a vzápětí ČEZ pojmenoval chyby ČEPS, v zásadě v oblasti (re-)dispečinku.
Finální zpráva, kterou mezinárodní panel vyšetřovatelů vydá v červnu příštího roku, tak může obsahovat poměrně závažnou kritiku týkající se provozu ledvické elektrárny i selhání na straně ČEPS. Což je pro Česko zřejmě jediná šance, jak zjistit, co se doopravdy stalo, vzít si z výpadku ponaučení, a také jak investovat chystané stovky miliardy do elektrizačních sítí účelně. Jsou to peníze, které platíme všichni na účtech za elektřinu. Peníze, které jdou omezenému počtu firem v ne zcela transparentním prostředí, kde se občas ztratí materiál ze skladu nebo rovnou celá firma.
Do července jsme si mysleli, že sítě jsou za ty peníze alespoň fyzicky robustní a moderně řízeny. Tím už si tak jisti být nemůžeme. Výrok o pravděpodobnosti „jedna ku třem milionům“ ukazuje, kromě jisté arogance v PR na straně ČEPS, také na možnou dosud nevyřčenou podstatu selhání dispečinku. Možná pracujeme se zastaralým modelem sítí, který vznikl v jiné době, kdy elektřina „tekla pouze z kopce a ne do kopce,“ neboli před nástupem OZE. Jinak by patrně re-dispečink dopadl lépe. A hlavně by nemohl ČEPS dojít ke zjevnému nepochopení moderní Thalebovské statistiky a dopustit se výroku, kde jim to vyšlo přesně „jedna ku třem milionům a přitom jsme všechno udělali správně.“
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal před několika dny varování před předáváním dat a vzdálenou správou zařízení původem z Čínské lidové republiky. Hrozby plynoucí z přímého propojení naší kritické infrastruktury s čínskými informačními systémy dokument hodnotí na úrovni „Vysoká,“ NÚKIB tedy jejich naplnění považuje za „pravděpodobné až velmi pravděpodobné.“ Jak by to mohlo vypadat v praxi, nastiňuje v komentáři Jan Palaščák ze skupiny Amper.
Jan Palaščák: Čína může vypnout českou fotovoltaiku stiskem tlačítka
Názory
Na uplynulém zasedání Vlády se ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) pokusil předložit aktualizaci Státní energetické koncepce (SEK), jejíž současné znění z roku 2015 již dávno neodpovídá realitě rychle se měnící energetiky. 
Jan Palaščák: Fialova vláda Státní energetickou koncepci odbyla. Tak snad nepřijde blackout
Názory
Lidí, kteří stav nouze neberou na lehkou váhu, přibývá i v České republice. Své rodinné domy vybavují dieselagregáty, ve sklepích a garážích uchovávají zásoby trvanlivých potravin a mají i plné mrazáky. Trend energeticky nezávislejších domácností tak sílí.
Jak přežít blackout. Co si připravit pro krizovou situaci
Enjoy
