Sousedka Tugendhat byla na odpis. Arnoldova vila ožila i ekonomicky
Zchátralá památka, do které roky zatékalo, se proměnila v živé kulturní centrum. Rekonstrukce Arnoldovy vily v Brně ukazuje, že citlivá památková obnova může být zároveň ekonomicky udržitelným městským projektem.
Rekonstrukce Arnoldovy vily v Brně patří k nejzdařilejším příkladům toho, jak lze historickou památku proměnit v životaschopný kulturní a ekonomicky udržitelný projekt. Objekt v bezprostředním sousedství vily Tugendhat a Löw-Beerovy vily je součástí unikátního urbanistického celku na svahu nad Lužánkami, historicky označovaného jako Belvedere, první vilové kolonie v Brně.
Vilu si v roce 1862 postavil významný brněnský stavitel Josef Arnold jako vlastní rezidenci. Na počátku 20. století prošla zásadní přestavbou pro rodinu Hóže v duchu pozdní secese a art déco. Právě podoba z let 1909–1915 se stala referenčním obdobím současné obnovy.
Od školky k chátrající památce
Po druhé světové válce objekt sloužil jako mateřská škola a postupně ztrácel architektonickou hodnotu. Od roku 2012 chátral. Obrat přinesl až projekt města Brna podpořený Norskými fondy, který spojil památkovou ochranu s novým ekonomickým a společenským využitím.
Autorem architektonického řešení je Martin Jeřábek z Atelieru 99. Generálním zhotovitelem byla společnost Unistav Construction pod vedením Michala Maláska, na realizaci se podílela také firma SKR stav vedená Petrem Durčákem. Odborným garantem muzejní a obsahové náplně byl Zbyněk Šolc z Muzea města Brna. Krajinářské řešení a obnovu historické zahrady navrhl Přemysl Krejčiřík z Ateliéru Krejčiříkovi.
Technicky zdevastovaný dům, památková ochrana a vysoké nároky na komfort. Projekt, který by mnozí vzdali, se proměnil v ukázku toho, jak může vypadat moderní bydlení v historické architektuře.
Koupili vilu v havarijním stavu. Dnes patří k nejzajímavějším rekonstrukcím v Praze
Reality
Architektonická koncepce rekonstrukce stála na maximálním zachování autenticity. Obnovena byla historická barevnost fasády, repasována okna, zachovány dřevěné rolety, zimní zahrada i veranda. Restaurátoři vrátili interiérům původní řemeslnou kvalitu včetně dřevěných obkladů či fládrovaných povrchů. Současně proběhla náročná statická sanace.
Maximální důraz na autenticitu
Důležitou součástí investice byla také obnova zahrady podle plánů z roku 1909, která dnes funguje jako veřejný parkový prostor a rozšiřuje návštěvnický potenciál areálu.
Z hlediska provozního modelu se vila proměnila v multifunkční kulturní infrastrukturu. Funguje jako Centrum dialogu s výstavními prostory, studijním centrem vily Tugendhat, kavárnou i muzejní expozicí. Je součástí prohlídkového okruhu tzv. Trojvilí, což významně zvyšuje turistickou návštěvnost i ekonomickou návratnost vložených veřejných prostředků.
Rekonstrukce funkcionalistické Zelenkovy vily v Kutné Hoře se do konce roku nestihne, hotová by měla být v březnu příštího roku. Zpoždění vzniklo kvůli velké vlhkosti zdiva, problémům se střešní konstrukcí a dalším nedostatkům, s nimiž projekt nepočítal. Náklady jsou zhruba 41 milionů korun, původně měly být o šest až sedm milionů nižší. Většinu by měla pokrýt dotace, řekl novinářům starosta Lukáš Seifert (ODS). V opravené budově má vzniknout zázemí pro pečovatelskou službu.
OBRAZEM: Kutná Hora bojuje s opravou slavné funkcionalistické vily. Město připlatí miliony
Reality
Rekonstrukce jako investiční a městotvorný trend
Arnoldova vila zapadá do širší vlny úspěšných rekonstrukcí historických objektů v Česku, které kombinují veřejné finance, evropské granty i nové provozní modely.
V Praze rezonuje například obnova Winternitzovy vily, která se po rekonstrukci otevřela veřejnosti jako kulturní prostor. Náročnou památkovou revitalizací prošel i Clam-Gallasův palác, dnes využívaný pro výstavy a reprezentativní akce. Příkladem komerčně orientované konverze je Palác Dunaj, jenž kombinuje kanceláře, retail a gastronomii. V novém kabátě je i barokní palác Savarin, který prošel náročnou rekonstrukcí pod taktovkou developerské skupiny Crestyl.
První fáze obřího developerského projektu Savarin je u konce. Ladí se poslední detaily pro nové nájemce, čeká se na kolaudaci. Už tento týden výjimečná barokní stavba přivítá první návštěvníky, a to v rámci Prague Art Weeku. 
První dojmy z ostře sledované rekonstrukce výjimečné barokní památky: Savarin se povedl
Reality
Konstruktivistický palác na pražské Národní třídě prochází rekonstrukcí. Vzniknou v něm kanceláře a ochody a přibude jedno patro.
Paláci Dunaj na Národní třídě se vrátí jeho prvorepubliková elegance a styl
Reality
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
